zaměstnání

Nejvyšší soud ČR určil, že zaměstnance při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud jde o zjišťování průměrného výdělku, zvýhodňující ust. § 357 odst. 2 zákoníku práce není ani analogicky aplikovatelné pro stanovení odstupného podle ust. § 67 odst. 2 věty prvé zákoníku práce, tedy je-li rozvazován pracovní poměr z důvodu dle ust. § 52 písm. d)…

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 90/2021, ze dne 8. 4. 2021, řeší otázku významu rozhodnutí ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pro posouzení porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, ke kterému došlo téhož dne, avšak před tím, než bylo o…

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce poskytování náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru, není-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilý konat dále dosavadní práci, a to i s přihlédnutím k možnostem převedení na jinou práci.

Velká novela zákoníku práce je aktuálně velmi diskutovaným tématem. Jednou z praktických novinek je i změna podmínek pro převod nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku.

Jak hodnotit porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec dobrovolně vykonává práci v době dočasné pracovní neschopnosti? A lze vůbec v takovém případě o porušení pracovních povinností uvažovat? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3212/2019 ze dne 25. 2. 2020.

Nejvyšší soud v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2862/2019 posuzoval, jaké právní důsledky vyvolává právní jednání, jehož strany pouze předstírají vůli takové právní jednání učinit. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou společností uzavřena pracovní smlouva se sjednaným druhem práce „referent“, jejímž účelem (jak bylo v…

Právní úprava přechodu práva a povinností z pracovněprávních vztahů (dle § 338 a násl. zákoníku práce) je budována na principu, že nový zaměstnavatel přejímá práva a povinnosti v té kvalitě a s těmi vlastnostmi, u nichž se vyznačovaly u převodce. Dojde-li však následně k podstatnému zhoršení pracovních podmínek zaměstnance, platí, že zaměstnanec…

Nemoc z povolání nevymezuje zákoník práce, jako to je u pracovního úrazu, ale její definici nalezneme v § 1 odst. 1 nařízení vlády 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Toto ustanovení definuje nemoc z povolání jako nemoc, která vzniká nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů…

Dle § 33 odst. 3 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZPr") platí, že u (i) vedoucích příspěvkových organizací a u (ii) vedoucích organizačních útvarů příspěvkových organizací dochází k založení pracovního poměru jmenováním, nikoliv tedy uzavřením pracovní smlouvy, jako je tomu v podnikatelském…

Značně překvapivé rozhodnutí Nejvyššího soudu, které v podstatě popřelo smysl dohod o konkurenční doložce pro zaměstnavatele,[1] zvrátil nález Ústavního soudu.

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 862/2018, ze dne 16. 1. 2019, řešil otázku, zda také v případě sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci pro nadbytečnost podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel v době soudního sporu o neplatnost této výpovědi vyzvat zaměstnance k výkonu práce podle pracovní…

V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je…

Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4131/2018, ze dne 29. 1. 2019, otázku, jaký význam z hlediska stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaměstnance, který původně, po vzniku škody na výdělku po skončení pracovní neschopnosti byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a poté v pracovním poměru dosahoval…

Na pozadí velmi zajímavého soudního sporu o úpravu negativního pracovního posudku se Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4274/2017, ze dne 23. 1. 2019, vyjádřil m.j. k otázce jaké jsou možnosti soudu při rozhodování resp. formulaci výroku, tedy odpovídá zaměstnancům a jejich právním zástupcům na otázku, co vlastně mohou od soudu, ať už…

Drobná změna zákona o daních z příjmů - jeden novelizační bod by si zřejmě nezasloužil samostatný článek, kdybychom zrovna nedávno obšírněji nereferovali o problematice pojistných a daňových odvodů z drobných přivýdělků – zejména v tzv. nekolidujícím zaměstnání uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, pokud nemají nárok na podporu v…

Jaké jsou povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při poskytování stravného? Co musí splnit zaměstnanec, aby mu zaměstnavatel vyplatil stravné? Kdy je zaměstnavatel v prodlení s vyplacením stravného? Stačí pro prokázání nároku na stravné elektronická kniha jízd vozidla s GPS?

Ke dni 31.12. 2018 bylo v České republice 282.522 zaměstnavatelů[1] a 1.011.355 osob samostatně výdělečně činných[2] (dále též „OSVČ“), z toho 590.705 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „hlavní“ a 420.650 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „vedlejší“.

Je pozoruhodné, jaké obtíže činím některým soudům jasná právní úprava toho, kdo a jak určuje, zda se v případě zaměstnancovy nepřítomnosti v práci jedná o neomluvené zameškání práce, účinná již od 1. 1. 2012, a ještě starší a zažitější judikaturní výklad toho, zda takové posouzení podléhá nebo nepodléhá soudnímu přezkumu. Připomeňme si proto…

Částka čisté mzdy, tedy jednak po sražení pojistných odvodů a zdanění hrubé mzdy, jakož i po odečtení nezabavitelných částek, nad kterou se zbytek čisté mzdy při exekuci sráží bez omezení, se zvýší na dvojnásobek a bude činit ne jen součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, ale dvojnásobek…

Při sjednávání pracovního poměru jsou pracovní výsledky budoucího zaměstnance velmi důležité kritérium. Toto kritérium je hodnoceno již ve fázi před uzavřením pracovního poměru, typicky hodnocením životopisu, úvodním pohovorem apod. Z hlediska zaměstnance očekávané pracovní výsledky pak představují nároky, které bude muset v pracovním poměru…