Dva měsíce a dost?

Od prvního ledna tohoto roku došlo k řadě legislativních změn. A to i na úseku pracovního práva a zaměstnanosti, které se ze své podstaty dotýkají takřka každého člověka.[1] Stručně si připomeňme, že od Nového roku dochází ke změnám právní úpravy např.zkušební doby, odstupného, společníci a jednatelé mj. musí nyní platit celé sociální pojištění, mění se úprava populárních dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a řada dalších věcí. Dovolil bych se zde kriticky zamyslet na jedním nově upraveným institutem z oblasti zaměstnanosti. Konkrétně mám na mysli novelu zákona o zaměstnanosti, jenž mj. zpřísňuje pravidla pro výplatu podpor v nezaměstnanosti.

Ačkoliv jsem v minulých volbách volil jednu z pravicových koaličních stran mám k zmíněné vládní změně jednu zásadní výhradu. Nelíbí se mi, že vstupuje v účinnost legální úprava, dle které by fyzické osoby zasažené nezaměstnaností měly možnost dostat již po dvou (!) měsících po registraci na úřadu práce nabídku tzv. veřejné služby. A to v rozsahu až 20 (!) hodin týdně. Pokud by ji bez vážných důvodů odmítly, byly by z evidence „pracáku“ vyřazeni. To znamená, že přijdou nejen o nezaměstnaneckou podporu, ale budou za sebe muset i platit zdravotní pojištění, jinak se vystaví riziku značných penále ze strany zdravotních pojišťoven.

Negativně vnímám zcela nepřiměřeně krátkou dobu po kterou může člověk de facto na plný úvazek shánět zaměstnání. Dva měsíce jsou velmi krátká doba, co je mi známo od spoluobčanů řada pracovních konkurzů trvá reálně měsíc či ještě mnohem déle, a to ještě uvažujeme o ideálním případě, že je pro uchazeče o zaměstnání určitý vhodný konkurz vypsán zrovna tehdy, když občan skončí v minulém zaměstnání. Pokud někdo pracuje 20 hodin v režimu veřejně-prospěšných prací - což bude zpravidla spočívat například v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov anebo komunikací pak mu asi mnoho sil a času na hledání práce nezbude. Doba podpory v nezaměstnanosti v ČR nyní činí maximálně 5 měsíců (do 50 let věku zaměstnance), resp. 8 měsíců (do věku 55 let), resp. 11 měsíců (více než 55 let). Minimálně po dobu 5 měsíců bych nechal nezaměstnané v klidu, ale přitom naplno, hledat práci.

Nevidím velkého smyslu v tom, aby např. vědec, chirurg, právnička nebo učitel, který ztratí po dvaceti letech práci, musel jít už po pouhých dvou měsících na ÚP zametat chodníky. Nota bene je dobré připomenout, že zmíněný člověk po celou předchozí dobu platil sociální pojištění, takže mu česká veřejná správa nečiní žádné milodary tím, že mu vyplácí podporu v nezaměstnanosti.

Neméně problematicky mj. vidím to, že zákon nijak nereflektuje, jak dlouho člověk předtím řádně pracoval a platil sociální pojištění! Na jedné lodi se tu ocitá člověk , jenž 20-30 let platil pojištění s fluktuantem, který zneužívá sociální systém. Toto má být v souladu se spravedlností?

MPSV sice operativně vydalo pokyn, že veřejné práce mají dostávat hlavně lidi dlouhodobě nezaměstnaní – patrně déle než jeden rok. Což v praktické rovině sice vítám, byť zmíněný pokyn nemá ani mít nemůže sílu zákona a může být rychle změněn. Nicméně, volič si musí položit otázku, proč byla výše načrtnutá „dvouměsíční“ úprava vlastně přijata? Jde o dlouhodobě promyšlenou reformu?

kolman mala