Zjevnému porušování pracovněprávních předpisů na pracovišti se lze bránit poměrně snadno a s úspěchem, ať už – zřejmě spíše v těch jednodušších případech - s pomocí odborů, působí-li u zaměstnavatele, nebo státních orgánů – inspekce práce či soudní cestou. O poznání těžší je obrana v případě tzv. mobbingu a bossingu. Výrazy z anglického jazyka -…
K prodloužení zákoníkem práce stanovené dvouměsíční nebo smluvně případně dohodnuté delší výpovědní doby[1] z pracovního poměru, a tedy i k prodloužení délky trvání pracovního poměru, může ve smyslu ust. § 63 zákoníku práce[2] dojít i při hromadném propouštění z důvodů organizačních změn.[3]
Zákoník práce, taxativně vyjmenovává případy, kdy je zaměstnavatel oprávněn / povinen jednostranně provádět zaměstnanci srážky ze mzdy. Jedná se zejména o následující případy:
a) úhrada povinných plateb zaměstnance (záloha na daň z příjmu fyzických osob, povinné pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti),
b) nevyúčtovaná záloha na…
Dne 1. května 2011 otevřou Německo a Rakousko po sedmiletém přechodném období své pracovní trhy pracovním silám z osmi zemí (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko), které v roce 2004 přistoupily do EU. To znamená, že občané těchto zemí mohou začít pracovat v Německu a Rakousku, aniž by si museli…
Zákaz výpovědi v ochranné době podle ust. § 53 zákoníku práce se ve smyslu ust. § 54 písm. b) zákoníku práce nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (tj. byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok…
Dne 25. 2. 2011 byl ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí představen k připomínkovému řízení návrh zákona, kterým se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“). Tato novela je předkládána jako součást celého balíku zákonů, kterými má odstartovat tzv. Sociální…
Byla-li dána výpověď z pracovního poměru, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. [1] Výpovědní doba je v zákoníku práce jednotně stanovena jako dvouměsíční,[2] ačkoliv je dána možnost smluvního sjednání výpovědí doby delší (dva měsíce jsou tedy zákonem předepsaným minimem); její délka však musí být stejná pro zaměstnavatele i…
O neplatné rozvázání pracovního poměru se jedná v případech, kdy zaměstnavatel nebo zaměstnanec učiní právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, jenž nemá všechny náležitosti předepsané právními předpisy (zákoníkem práce a občanským zákoníkem) nebo při kterém nebyly splněny podmínky stanovené právními předpisy pro platnost tohoto úkonu.
Při odměňování práce přesčas[1] je třeba rozlišit, jestli jde o zaměstnance privátního – podnikatelského sektoru, kteří dostávají za vykonanou práci v pracovním poměru mzdu, anebo o zaměstnance státní a veřejné správy a služeb (rozpočtové sféry), tedy pracovníky zaměstnavatelů uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce; tito zaměstnavatelé…
Při skončení pracovního poměru a též při skončení dohody o pracovní činnosti (resp. pracovněprávního vztahu vykonávaného na jejím základě) je zaměstnavatel povinen, a to automaticky, bez jakékoliv žádosti zaměstnance, vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (v praxi tzv. zápočtový list) a uvést v něm (dle ust. § 313 odst. 1 zákoníku…
Jako reakce na nález Ústavního soudu z roku 2008, který zrušil některá ustanovení zákoníku práce a v návaznosti na Programové prohlášení vlády připravilo MPSV věcnou novelu zákoníku práce. Návrh novely odešel 4. března 2011 do vnějšího připomínkového řízení, jeho účinnost se plánuje na 1. 1. 2012. Přehled nejdůležitějších praktických změn (tedy s…
Občas zaměstnavatel potřebuje, aby zaměstnanci pracovali v některých dnech nebo obdobích více (déle), než je dáno rozvržením týdenní pracovní doby. Takovou situaci může zaměstnavatel v podnikatelské sféře řešit uplatněním konta pracovní doby (konto pracovní doby zaměstnavatelé státní a veřejné správy a služeb – specifikovaní v ust. § 109 odst. 3…
Vzhledem k tomu, že zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, platí ode dne 1. 1. 2007 - jak se uvádí v jeho ust. § 364 odst. 1 - nejen pro nově vzniklé pracovněprávní vztahy, ale také zásadně (není-li stanoveno jinak) pro pracovněprávní vztahy vzniklé přede dnem, v němž nabyl účinnosti, má tento právní předpis též zpětnou účinnost (retroaktivitu), a…
Na rozdíl od jednoho rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále i jen „NSS“) – zde čtenáři jistě tuší, že narážíme na problematiku tzv. souběhu pracovněprávního poměru a funkce člena statutárního orgánu[1] – se jiné rozhodnutí téhož soudu, vydané v listopadu 2010, nesetkalo s takovým ohlasem, který by si podle autora tohoto příspěvku zasloužilo.
Nejvyšší soud České republiky se v několika svých aktuálních rozhodnutích vyslovil k otázce relativní neplatnosti právních úkonů podle zákoníku práce (zákona 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Na webových stránkách Hospodářských novin IHNed.cz byl 18.2. zveřejněn příspěvek Petra Chrenka Daňová politika a souběh funkcí, ve kterém rozebírá aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pro připomenutí - Nejvyšší správní soud konstatoval, že jednatel společnosti s ručením omezeným se nemůže domáhat nemocenského pojištění zaměstnance…
Zaměstnanci často vyjíždějí na pracovní cesty[1] ještě před začátkem pracovní směny[2] a vracejí se z nich až po skončení pracovní směny. Ovšem ne každý čas trvání (během) pracovní cesty, jež přesahuje pracovní směnu, je prací přesčas, jak se mnozí zaměstnanci mylně domnívají. V průběhu (po dobu trvání) pracovní cesty nevykonává zaměstnanec práci…
1. ledna 2011 nabyla účinnosti novela zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 427/2010 (dále jen „zákon“). Novela zákona zejména reflektuje závaznou úpravu tzv. vízového kodexu, jež je upraven v Nařízení Rady ES č.
Ústavní soud svým nálezem ze dne 23. března 2010, spis zn. I. ÚS 1990/08 vyhověl stížnosti zaměstnance, s nímž byl rozvázán pracovní poměr jeho okamžitým zrušením, a to kvůli kritice poměrů v zaměstnání.
Už jsme si asi všichni zvykli, že náš každodenní život na veřejných prostranstvích je nepřetržitě sledován, a to prostřednictvím kamer policie, obcí, ale i soukromých subjektů. Kamerové systémy jsou rovněž často využívány zaměstnavateli k videomonitoringu svých zaměstnanců na pracovišti. Za jakých podmínek je možné zaměstnance sledovat…
Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...
Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...
Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...
Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...
ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...
