V našem podniku jsou mzdy určovány platovými výměry, přičemž někteří zaměstnanci namítají, že mzdu lze změnit pouze písemným dodatkem k pracovní smlouvě. Přináší nový zákoník práce v tomto ohledu nějaké změny?

V naší firmě máme potřebu určitého počtu kvalifikovaných pracovníků pro práci v noci. Naši zaměstnanci si stěžují, že příplatky, které jsou jim vypláceny ke mzdě, jsou příliš nízké a máme proto problém s náborem kvalifikovaných pracovníků pro noční práci. Momentálně situaci řešíme tak, že zaměstnancům, kteří pracují i v noci, platíme vyšší…

Víte, že podle nového zákoníku práce bude mít zaměstnavatel právo chodit k Vám domů a kontrolovat Vás, v době kdy jste nemocný ? Vadí Vám, že při této kontrole tak bude mít možnost zjišťovat i Vaše majetkové poměry a životní úroveň ? Jak je to tedy s kontrolou dodržování léčebného režimu ?

Ministerstvo práce a sociálních věcí pokročilo v přípravě důchodové reformy. Podle místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí RNDr. Petra Nečase mají chystané změny směřovat do několika klíčových oblastí, jako jsou odložení odchodu do důchodu, zavedení stropu pojistného, zavedení plateb za náhradní doby pojištění a snížení sazby…

Nový zákoník práce tuto oblast pouze dočasně upravuje do nabytí účinnosti nového zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění v zvláštní hlavě přechodných a závěrečných ustanovení na konci textu nového zákoníku práce. Do nabytí účinnosti nového zákona o úrazovém pojištění (1.1.2008) zůstává dosavadní koncepce odpovědnosti zaměstnavatele zachována. …

V úpravě skončení pracovního poměru se v zásadě přebírá úprava dosavadního zákoníku práce, která odpovídá i mezinárodně uznávaným standardům.

Ustanovení § 316 nového zákoníku práce nepřináší do úpravy vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nic revolučně nového a v zásadě přebírá dosavadní právní stav, byť oproti absenci téhož v předchozím zákoníku práce obecně zformulovaný v několika větách jednoho paragrafu. Zabývá se problematikou ochrany osobních práv zaměstnanců a jejich…

Mění se právní úprava neplatného rozvázání pracovního poměru?

Nový zákoník práce zrušil pojem „pracovní kázeň“. Jaký vliv má tato skutečnost na dodržování povinností ze strany zaměstnance ?

Zdá se, že po vstupu nového zákoníku práce v účinnost bude pozice zaměstnavatele, který chce propustit „problémového“ zaměstnance, poněkud komplikovaná?

V souvislosti s přijetím nového zákoníku práce dochází ke zrušení výslovných výjimek ze zákazu švarcsystému v zákonu o zaměstnanosti. Jak bude tedy nadále posuzováno obcházení zákoníku práce uzavíráním jiných smluv?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v novém zákoníku práce upraveny obdobným způsobem jako v současném. Přesto tu některé odlišnosti a dílčí upřesnění existují a na tyto bychom Vás rádi stručně upozornili.

V zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (589/1992 Sb.) a zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (592/1992 Sb.) se změnila definice vyměřovacího základu zaměstnance.

Jsme společnost, která zaměstnává mnoho zaměstnanců na vedlejší pracovní poměr. Slyšeli jsme, že přijetím nového zákoníku práce se mění vedlejší pracovní poměry na pracovní poměry hlavní. Je to pravda?

Ve stanovách naší společnosti máme jako podmínku vzniku pracovního poměru ředitele jeho volbu valnou hromadou . Jaký režim se u něho uplatní po 1.1.2007 ?

Dosavadní znění zákoníku práce vymezuje v § 27 odst.5 vedoucí funkce, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, nikoli „klasickou“ pracovní smlouvou. Je tomu tak u vedoucích zaměstnanců, jimž je podřízen další vedoucí zaměstnanec a kteří se v rámci organizační struktury (systemizace) pracovních míst v organizaci nacházejí v přímé řídící působnosti…

S novým zákoníkem práce se samozřejmě objevily i určité změny v zákoně o daních z příjmů.
Tyto změny můžeme rozdělit na dvě hlavní oblasti – cestovní náhrady a pracovněprávní nároky dohodnuté v pracovní smlouvě.

Bude možno podle nového zákoníku práce přiznat zaměstnanci nějaké vyšší nároky, než stanoví zákon?

Hodně se psalo o tom, že nový zákoník práce zavádí značnou smluvní volnost podle zásady „co není zakázáno, je dovoleno“. Jaké jsou tedy zákonné limity smluvní volnosti?

Svému zaměstnanci jsem dal výpověď z důvodu opakovaného porušování pracovní kázně. Vzhledem k tomu, že byl v průběhu výpovědní doby 2 týdny v pracovní neschopnosti, zajímá mě, zda se mu výpovědní doba o tyto 2 týdny prodlužuje?