Švarcsystém prohlášen za nelegální

Poslanecká sněmovna přehlasovala 6. listopadu 2011 senátní veto týkající se vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti, který nově rozšiřuje definici nelegální práce o závislou práci konanou mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém. Novela nabude účinnosti již k 1. 1. 2012.

Podstatou švarcsystému je využívání práce osob, které navenek vystupují jako OSVČ, ačkoliv faktický vztah mezi společností a těmito osobami naplňuje znaky závislé činnosti (tedy odpovídá pracovněprávnímu vztahu).

Vymezení znaků závislé činnosti

Znaky závislé činnosti blíže vymezuje zákoník práce, jehož novela, účinná od 1. 1. 2012, počítá s přesnější definicí a odděleným vymezením znaků závislé práce a podmínek, za nichž musí být závislá práce vykonávána. Závislá práce bude definována jako “práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně“. Pokud se týká podmínek výkonu závislé práce, bude platit, že „musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě“.

Na první pohled jednoduchá definice může ve skutečnosti činit obtíže. Doposud se v praxi uplatňoval přístup, kdy kontrolní orgány posuzovaly nejen obsah uzavřených smluv, ale i faktickou realizaci smluvního vztahu mezi stranami za účelem vyloučení či potvrzení zastřeného pracovního poměru. Z nové úpravy není zřejmé, zda kontrolní orgány budou postupovat podle jazykového výkladu předmětného ustanovení a pro společnosti bude dostačující, pokud smluvní dokumentace nebude indikovat zastřený pracovní poměr, či zda je zde dán prostor pro jejich uvážení a posouzení okolností každého jednotlivého případu.

Důvody pro oblíbenost švarcsystému

Hlavním důvodem pro poměrně oblíbené využívání švarcsystému je úspora nákladů. Společnosti i pracovníci tímto totiž šetří na vysokých odvodech do státní pokladny, které by jinak byli povinni odvést ze mzdy. Švarcsystém má ovšem pro pracovníky i svá negativa, neboť ti mají v takovém smluvním vztahu postavení podnikatele a nepožívají tudíž ochrany poskytované zaměstnancům pracovněprávními předpisy.

Toto téma dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Odpůrci švarcsystému poukazují na ztráty, které přináší státní pokladně, a nízkou ochranu pracovníků. Zastánci (z řad společností i pracovníků) naopak argumentují tím, že tento vztah jim poskytuje větší flexibilitu a motivaci k práci, které dostatečně vyvažují nižší míru sociálních jistot. Další výhodu spatřují v ekonomické aktivitě lidí, kteří by jinak byli nezaměstnaní, a stát by jim musel vyplácet sociální dávky.

Sankce za porušení

Pracovní trh se přestane pohybovat v dosavadní šedé zóně, kdy švarcsystém nebyl ani výslovně zakázán, ani povolen, pouze se dovozoval z definice závislé práce a zpravidla měl dopady jen do oblasti daňové. Švarcsystém bude od ledna 2012 považován za nelegální bez dalšího.

Zákonodárce současně s tímto vymezením zpřísňuje sankce za porušení zákazu švarcsystému. Společnostem bude za umožnění výkonu nelegální práce hrozit pokuta až do výše 10.000.000 Kč. Zajímavou novinkou je zavedení nejnižší možné pokuty, a to ve výši 250.000 Kč. Úřady práce budou oprávněny sankcionovat i pracovníky, a to uložením pokuty až do výše 100.000 Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v této souvislosti již ohlásilo výrazné posílení boje s nelegálním zaměstnáváním od ledna 2012. Ministerstvo plánuje navýšení počtu inspektorů Státního úřadu inspekce práce na 400 osob a zajištění provozu 180 tzv. mobilních kanceláří. Počet kontrol má v příštím roce čtyřnásobně vzrůst na přibližně 200.000.

Soňa Audesová,
senior advokát

Veronika Plešková,
advokátní koncipient

Havel, Holásek & Partners s.r.o.
advokátní kancelář

Týn 1049/3
110 00 Praha 1

Tel.: +420 224 895 911
Fax: +420 224 895 980