Zákoník práce[1] dlouhá léta obsahoval výjimku z omezení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, a to z vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce. Po krátké přestávce způsobené velkou novelou zákoníku práce[2] účinnou od 1. 1. 2012 se tato výjimka do zákoníku práce opět vrací. Nejvyšší soud se přitom ve…
Obecně lze říci, že dlouhodobým politickým záměrem České republiky je řešení otázky nezaměstnanosti. Jedním ze způsobů, kterým je tento záměr uskutečňován, je upřednostňování domácí pracovní síly oproti zahraničním pracovníkům. Z tohoto důvodu není zaměstnání zahraničních osob podřízeno pouze soukromoprávním předpisům, typicky zákonu č. 262/2006…
Proběhla zde informace, že snad nejsou možné podle nové úpravy soukromého práva souběhy obdobné podle stávajícího § 66d obchodního zákoníku, a že snad dokonce musí být ukončeny k 1.1.2014 dosavadní souběžné vztahy. Tento názor stojí na úvaze o kogentnosti určitých pravidel a jejich statusové povaze. Tento výklad nesdílím, ba ho mám zejména ve…
Při přidělování zaměstnance k jinému zaměstnavateli nabízí zákoník práce od 1. 1. 2012 dvě možnosti. První možností je tzv. zprostředkování pracovníků skrze agenturu práce. Druhou možnost od 1. 1. 2012 představuje dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, což by mělo vést k řešení nedostatku práce na pracovišti a k efektivnějšímu…
Účinnost rekodifikace se nezadržitelně blíží. Přesto však stále nepanuje obecná shoda na tom, jak to bude od 1. ledna 2014 s tzv. „souběhy“. Bude i po tomto datu přípustné, aby jedna osoba zastávala ve společnosti jak manažerskou pozici v pracovněprávním vztahu, tak funkci člena jejího statutárního orgánu? Odpověď na tuto otázku, včetně…
Pro zaměstnance je možnost bezplatně využívat služební vozidlo i k soukromým účelům zpravidla vítaným bonusem, nicméně je potřeba si uvědomit, že každá mince má dvě strany. V tomto případě není ona bezplatnost až tak ryzí, jak se na první pohled může zdát.
Nedávno jsme se v naší advokátní kanceláři setkali s případem, kdy úřad práce poskytl uchazeči o zaměstnání kompenzaci za zaměstnavatelem nevyplacené odstupné s odůvodněním, že se zaměstnancem byl rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů (nadbytečnost) a vzniklo mu tak právo na odstupné. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby nešlo o…
Je obecně známo, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v zákoníku práce. Jedním z těchto důvodů je i skutečnost, že zaměstnanec nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Toto nesplňování může, mimo jiné, spočívat v neuspokojivých pracovních výsledcích, pokud zaměstnavatel v době…
Nejvyšší soud ČR a před ním soudy nižších stupňů se zabývaly otázkou přiměřenosti požadavku na úpravu (doplnění) pracovního posudku. Zaměstnanec se jako žalobce domáhal, aby žalované zaměstnavatelce byla uložena povinnost upravit pracovní posudek tak, že do něj bude vložen další text.
Zákoník práce v ust. § 69 odst. 1 věty první požaduje, aby oznámení požadavku dalšího zaměstnávání druhé straně bylo zaměstnancem po neplatném rozvázání pracovního poměru učiněno „bez zbytečného odkladu“. Účelem zajisté bude, aby již od samotného počátku resp. krátce po příslušném právním úkonu, na jehož základě došlo resp. mělo dojít k rozvázání…
Účelem tohoto článku není zamyšlení nad neplatností právních úkonů dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), z hmotněprávního hlediska, resp. nad situacemi, kdy se strany pracovněprávního vztahu mohou neplatnosti dovolávat, ale poukázání na rozdíly procesního charakteru, kdy se spor o platnost či neplatnost právního…
Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou, zda zdanění (dani z příjmů) podléhají úroky z prodlení z dlužné mzdy, kterou doplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Případ byl řešen podle právní úpravy účinné k 31. 12. 2005, autoritativní odpověď – pro praxi významné závěry NS ČR jsou plně však použitelné i na aktuální právní…
Nejnižší, úředně stanovená, cena práce (minimální mzda) v ČR činí nově od 1. 8. 2013 8500 Kč namísto dosavadních 8000 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou, s čímž koresponduje minimální mzda 50,60 Kč namísto dosavadních 48,10 Kč za každou odpracovanou hodinu pro pracovníky odměňované mzdou hodinovou. To však neplatí pro každého - …
Potvrzení o zaměstnání („zápočtový list“) je pro zaměstnance důležitým dokumentem s celoživotním významem. Je podkladem pro jeho nároky např. v oblasti podpory v nezaměstnanosti, dávek nemocenského pojištění nebo pro dobu tzv. započitatelné praxe. Význam potvrzení o zaměstnání ve vztahu k budoucímu zaměstnavateli je pak mj. v tom, že je v něm…
Dne 31.5.2013 podepsal prezident novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále také jen jako „Zákoník práce“), kterým se do Zákoníku práce opět vrací možnost řetězení pracovních smluv. Uvedená novela Zákoníku práce by měla přispět k napravení situace vzniklé po přijetí dosud nejrozsáhlejší novely Zákoníku práce účinné od 1.1.2012, která…
Podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je…
Jak bylo řečeno již v předchozí publikaci[1], vztah občanského zákoníku a zákoníku práce je založen na principu subsidiarity obecného zákona vůči zákonu speciálnímu. Občanský zákoník se proto použije na pracovněprávní vztahy tehdy, pokud to zákoník práce výslovně nevylučuje, nebo nemá-li zákoník práce vlastní použitelnou…
Zákoník práce ve svém § 52 stanoví možnosti, za nichž je zaměstnavatel oprávněn dát zaměstnanci výpověď. V praxi se lze velmi často setkat především s ukončením pracovního poměru podle písm. a), resp. c) daného ustanovení. Přitom je nutno podotknout, že tyto dva jmenované způsoby se ne zřídka kdy prolínají.
Právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem je již přes čtyřicet let ve své podstatě neměnná. Rovněž judikatura Nejvyššího soudu zůstává konstantní a vychází z názorů vyřčených v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Přesto, nebo možná právě proto, se objevují snahy zaměstnavatelů a…
K rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2558/2011
Dne 16. 3. 2006 převzal žalobce dopis, ve kterém mu žalovaná dala výpověď z pracovního poměru. Důvodem bylo, že zaměstnanec „nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele předpoklady stanovené právními předpisy pro řádný výkon sjednané práce.
Pojem škody má ve výroku o vině a ve výroku o náhradě škody odlišný význam. V případě výroku o vině je škoda znakem skutkové podstaty trestného činu, u výroku o náhradě škody...
Brojí-li žalobce proti tvrzenému nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu v jeho nečinnosti (jiné než vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení), může být...
Při posuzování kolize vlastnického práva (čl. 11 Listiny), práva na podnikání (čl. 26 Listiny) a práva na samosprávu (čl. 8, čl. 100 Ústavy), na straně jedné, a zájmu na ochraně...
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
