V souvislosti s přijetím zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník, NOZ“), byl nově do soukromého práva zaveden institut zdánlivého právního jednání. V souvislosti s touto změnou vyvstává otázka, zdali je i nadále použitelné ustanovení § 72 zákoník práce pojednávající o žalobě při neplatném…
Pracovní pohotovost, upravena v ustanovení § 95 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), je doba, kdy zaměstnanec nepracuje, ale je mimo pracoviště připraven k výkonu práce pro svého zaměstnavatele podle své pracovní smlouvy. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci odměna podle ustanovení § 140 ZP, tedy odměna nejméně ve výši 10%…
Dne 18. 12. 2014 vydal soudní dvůr Evropské unie pod spisovou značkou C-354/13 velmi zajímavý judikát týkající se obezity, jakožto možného diskriminačního důvodu. Ačkoli v současné době je tento judikát spíše kuriozitou, do budoucna lze s ohledem na rozmáhající se potíže s obezitou v evropské populaci očekávat, že toto rozhodnutí nabude na…
Výslovná právní úprava konkurenčních doložek sjednávaných mezi členy orgánů a společnostmi až do 1. ledna 2014 zcela absentovala. Jejich podstatné náležitosti vymezovala pouze judikatura. Od 1. ledna 2014 je však situace odlišná. Konkurenční doložku výslovně upravuje nový občanský zákoník[1] v ustanovení § 2975. Tato úprava se vztahuje i na…
Nový zákon o státní službě, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod 234/2014 Sb. (dále jen „zákon o státní službě“), který nabyl účinnosti k 1.1.2015, je novou komplexní úpravou poměrů mezi státními zaměstnanci (úředníky) a správními úřady[1]. Účinnost předchozího zákona z roku 2002 (tzv. služební zákon) upravujícího služební poměry byla mnohokráte…
Ke dni 1. 1. 2015 nabyl účinnosti zákon o zavedení plošné minimální mzdy. Účelem této normy je prosazení nároku každého zaměstnance na odměnu za práci ve výši minimální mzdy, která činí 8,50,-EUR za hodinu.
Opční programy využívají společnosti pro motivaci klíčových zaměstnanců k lepším výkonům a jejich udržení, nebo je tímto způsobem odměňují za dosavadní přínos společnosti. Opční programy mohou mít různé podoby a je možné je přizpůsobit požadavkům podnikatele, očekávání zaměstnanců a obecně situaci ve společnosti. Jak již bylo zmíněno v první části…
Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), kterým byla po několika letech diskuzí a zvažování různých variant zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob, čímž došlo k naplnění mezinárodních…
Jedním ze zákonných důvodů, ze kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, je přemístění části zaměstnavatele (§ 52 písm. b) zákoníku práce). V tomto článku popisujeme předpoklady použití tohoto výpovědního důvodu.
Závislá práce je terminologický pojem, který určuje, zda se na výkon práce určité osoby bude vztahovat základní pracovněprávní předpis, kterým je zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jak je to s tzv. domáckými zaměstnanci? Jde o zaměstnance vykonávající závislou práci nebo na ně ustanovení…
V souvislosti s řadou změn zákona o zaměstnanosti, které vstoupily v účinnost od 1.1.2015, se mluví mimo jiné o snížení minimální hranice pokuty za nelegální práci. Tu stanovil zákon o zaměstnanosti původně částkou 250 000,- Kč. Kdykoli kontrolní orgán zjistil, že byla naplněna skutková podstata nelegální práce, musel bez ohledu na nízkou…
Jedním z možným způsobů motivace klíčových zaměstnanců k lepšímu výkonu a lepším výsledkům společnosti je vytvoření opčních programů, díky kterým mají tito zaměstnanci možnost stát se součástí společnosti v pravém slova smyslu a podílet se na ziscích, které společnost generuje nebo bude v budoucnu generovat. Pojem opční programy je v České…
Nejvyšší soud ČR rozšířil možnost zaměstnavatele aplikovat výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance, neboť vyšší efektivnosti práce lze podle soudu dosáhnout i snižováním úvazků namísto snižování fyzického počtu zaměstnanců.
Dne 1.1.2012 nabyla účinnosti novela § 39 zákoníku práce (zák. 365/2011 Sb.), jíž došlo k podstatným změnám v právní úpravě týkající se trvání pracovního poměru na dobu určitou. Od uvedeného data tak dle § 39 odst. 2 zákoníku práce platí, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a…
Advokátka Anna Bartůňková si zde onehdy [1] na závěr svého příspěvku o odstupném posteskla nad tím, že právní úprava nezohledňuje případy, kdy je zaměstnanec propouštěn ze zaměstnání s odstupným, přičemž jsou proti němu nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které postihnou zpravidla celé odstupné, zaměstnanec nemá nové zaměstnání, a stává se tak…
S účinností od 1. ledna 2015 dochází podobně jako každý jiný rok k novému stanovení sazeb náhrad cestovních výdajů. Pro rok 2015 se oproti roku 2014 zvyšují sazby tuzemského stravného a průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Na stejné úrovni zůstávají sazby zahraničního stravného a náhrady za používání silničních…
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz či mu byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele, až potom nemocenské od státu. Jak náhrada mzdy, tak i nemocenské budou od 1. ledna na základě valorizace redukčních hranic vyšší.
Jedním ze základních právních principů je zásada smluvní volnosti a zásada, že smlouvy se mají dodržovat. Nejvyšší soud ČR ovšem ve své rozhodovací praxi občas ukazuje, že pokud si někdo počíná ve smluvních vztazích dostatečně neobratně, nemusí se tyto zásady uplatnit, resp. mohou být přebity zásadou dobrých…
Od 1. ledna 2015 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje na základě nepravidelné valorizace minimální mzdy i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu v nekolidujícím…
Podle nového občanského zákoníku se ukončení povinné školní docházky stalo vedle dosažení patnácti let věku podmínkou nejen nástupu do práce, nýbrž i možnosti v pracovně-právních vztazích jednat, což znamená, že žák, dokud neskončí povinnou školní docházku, nemůže ani uzavírat pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, byť s…
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...
