Cílem tohoto článku není komplexní analýza přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, (dále jen „ZP“). Jeho autor chce toliko poukázat na možné limity či úskalí české právní úpravy této problematiky a s tím spojené interpretační potíže v kontextu…
Odpověď na otázku vyslovenou v titulku je jednoduchá. I na administrativním pracovišti v kancelářích může docházet k pracovním úrazům, i když k neobvyklým. Řada z nich, které označujeme jako netypické, se objevuje i na ostatních pracovištích, třeba ve výrobních provozech. Jak tyto úrazy posuzuje judikatura?
V současné době je v hledáčku celé řady kolegů zejména připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, jakož i blížící se účinnost značně diskutovaného zákona o registru smluv. Ti, kteří se alespoň okrajově pohybují v oblasti stavebnictví či pracovního práva by však neměli přehlédnout přijetí zákona č. 88/2016 Sb. (dále jen „Zákon“), kterým s…
V advokátní praxi se nezřídka setkáváme s problémem, jak doručit písemnost do vlastních rukou zaměstnanci, který nechodí do práce a nepřebírá si poštu. Při stávající právní úpravě je totiž pro zaměstnavatele téměř nemožné doručit takovému zaměstnanci platnou výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru pro jeho neomluvenou absenci. Připravovaná…
Tento článek se zabývá otázkou, zda je zaměstnavatel při absenci výslovné úpravy v ust. § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako „zákoník práce“) povinen vyhovět žádosti zaměstnance se zdravotním postižením o kratší pracovní dobu.
V nedávné době byla na stránkách veřejné ochránkyně práv zveřejněna tisková zpráva,[1] ve které byly uvedeny určité překvapivé závěry. Ombudsmanka došla k závěru, že oblastní inspektorát práce (dále jako „Inspektorát“) má povinnost v případě podezření na neplatnost určitých ustanovení pracovního řádu…
Platební neschopnost některých firem mnohdy končí insolvenčním řízením. Z toho pak vznikají nepříznivé důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance. Zaměstnavatel není schopen jim vyplatit za vykonanou práci mzdu. "Pomocí" může být zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti…
Při propouštění zaměstnance z organizačních důvodů je výpověď pro nadbytečnost platná, ačkoliv jednou z pohnutek vedoucí k výpovědi mohly být i spory zaměstnance se zaměstnavatelem, konstatoval Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1494/2014, ze dne 16. 11. 2015. Samotné jednání zaměstnavatele, které od počátku sledovalo cíl „odchod…
Na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí se chystá další novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“). Jejím cílem je dle informací zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí „provedení změn, které budou vést k větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany…
Základním předpokladem pro uplatnění institutu zprostředkovatele, jakožto i pro podání návrhu na určení zprostředkovatele ministerstvem, je nezbytně nutné, aby mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací či organizacemi existoval spor, který naplňuje znaky uvedené v ustanovení § 10 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění…
Zaměstnanec poruší svou povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, jestliže zaviněně neomluveně zamešká práci. Od 1. 1. 2012 však došlo ke změně v určování toho, kdy (zda) se jedná neomluvenou absenci, na což reagoval i rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 476/2015, ze dne 15. 1.
Oblast skončení pracovního poměru patří k nejsložitějším v zákoníku práce. Mezi nejčastější otázky patří ty, které směřují k výpovědním důvodům, k možnostem obrany zaměstnanců proti neplatné výpovědi, k zákazu skončení pracovního poměru apod. V současnosti se jedná o velmi častý problém: organizační důvody pro výpověď a nadbytečnost…
Je již notorietou, že zaměstnavatelé čas od času zapomínají na to, že princip nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance se uplatí toliko v rovině pracovněprávního vztahu a nikoliv mimo něj ve sféře soukromí zaměstnance. Zaměstnavateli je tedy lidově řečeno houby po tom, jestli zaměstnanec dává přednost Petrovi před Petrou, že…
Právo okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance ze strany jeho zákonného zástupce se v českém právním řádu objevilo až v souvislosti s účinností tzv. nového občanského zákoníku čili zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), od 1. 1. 2014. S účinností OZ totiž nabyl účinnosti i jeho § 35 odst. 2, dle kterého zákonný…
S případným uplatněním výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, tedy poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem povinnost stanovenou v § 301a zákoníku práce (tedy dodržovat v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě…
Uplatňování nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále NOZ) v zákoníku práce (dále ZP) přináší v advokátní praxi nejvíce výkladových komplikací v oblasti skončení pracovního poměru. Odchylné je posuzování důsledků při neplatném skončení pracovního poměru (např. nesprávně uvedený důvod výpovědi) a při rozvázání pracovního poměru způsobem, k…
V současné době není neobvyklé, že zaměstnavatelé zaměstnávají i osoby, které nejsou státními příslušníky země, v níž zaměstnavatel působí. Zaměstnanci tak pochází z různých států světa. Taktéž zaměstnavatelé, jež působí na nadnárodní úrovni, zaměstnávají v pobočkách usazených v jiných státech, než je stát, v němž se nachází jejich „centrála“…
Co přesně bychom si pod pojmem „klíčový zaměstnanec“ měli představit? V Evropě ho znají – jak je na tom český zákoník práce? Nechybí praxi tento institut?
Doručuje-li zaměstnavatel osobně, zaměstnanec si nemůže vyhradit, že listinu s důležitou pracovní písemností – např. výpověď převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem. Odmítne-li zaměstnanec převzít písemnost, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím písemnost za…
Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...
Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...
Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....
Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...
Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...
