Problematika souběhu funkcí je dnes již notoricky známa. Za souběh funkcí je považován stav, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena statutárního orgánu společnosti a zároveň na základě pracovněprávního vztahu vykonává pro takovou společnost další činnosti, které spadají do působnosti statutárního orgánu, tj. obchodního…
Nejvyšší soud ČR autoritativně řešil otázku, zda zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce podle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce, jestliže zaměstnanec tyto předpoklady nesplňuje jen ve vztahu k některé z více sjednaných…
Ačkoliv k problematice zajištění dluhů vzniklých v pracovněprávních vztazích již bylo napsáno mnohé, dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů (dále jen „dohoda o srážkách ze mzdy“) přitom nevyjímaje, v praxi nadále vyvstává řada otázek, které doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
V červenci 2016 Legislativní rada Vlády ČR schválila návrh zákona, kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „koncepční novela“). Dle Ministerstva práce a sociálních věcí má koncepční novela přinést zejména posílení flexibility pracovněprávních vztahů a zvýšení ochrany…
Dohody konané mimo pracovní poměr, konkrétně dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou častou volbou zejména u studentů či zaměstnanců, kteří chtějí mít vedlejší úvazek k hlavnímu pracovnímu poměru. Málokteří z nich však zaznamenávají novely pracovního práva, které se dotýkají i těchto dohod.
Tento příspěvek se zabývá zdaňováním dětí mladších patnácti let, které měly příjmy plynoucí jim z výkonu umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti. Problematika zdaňování spočívá především ve skutečnosti, že dítě mladší patnácti let není plně svéprávné a nedosáhlo takové rozumové a volní vyspělosti, aby mohlo samo vyplnit a podat daňové…
Reálné využití konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích podle § 310 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je silně ovlivněno judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (dále též jako „Nejvyšší soud“ nebo „NS“), jakož i poměrně turbulentními změnami v úpravě platnosti právních úkonů…
Smrtí zaměstnance zaniká bez dalšího jeho pracovní poměr k zaměstnavateli (§ 48 odst. 4 zákoníku práce). Tato jednoduchá konstrukce obecně žádné problémy nepůsobí, zaměstnavatelé však v praxi často tápou při řešení otázky, jak naložit se splatnou, ale doposud nevyplacenou mzdou či platem.[1]
Rozhodnutí o organizační změně, v důsledku kterého by se měl stát zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, nemůže být způsobilým důvodem k podání výpovědi z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, bylo-li přijato proto, že zaměstnavatel byl nespokojen s pracovními výsledky tohoto…
V průběhu včerejšího dne Ústavní soud vydal nález,[1] který významně dopadá na doposud zastávaný názor soudů na tzv. souběh funkcí, tedy situaci, kdy člen statutárního orgánu obchodní společnosti (tedy například jednatel nebo člen představenstva) má s touto společností uzavřen souběžný pracovní poměr na vedoucí manažerskou funkci, typicky zejména…
Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…
Podle aktuální právní úpravy jsou posudková péče, lékařské posudky, pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání považovány za zdravotní služby podléhající režimu zvláštního zákona o specifických zdravotních službách.[1] Úpravou tohoto zákona se řídí nejen postup při vydávání lékařských posudků, ale také postup při jejich případném…
Nejvyšší soud ČR řešil v nedávné době ve své rozhodovací praxi otázku, zda dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případě, kdy zaměstnanci pokračují v činnosti svého dosavadního zaměstnavatele. Podmínky přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů vymezuje i návrh chystané novely zákoníku práce, která byla na…
Aktuální judikatura vyšších soudů představovaná rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 2 Cmo 197/2015, směřuje k tomu, že lze dle právní úpravy zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 1. 1. 2012, zajistit pohledávku zaměstnavatele z pracovněprávního vztahu směnkou.
Ustanovení § 113 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") zakotvuje, že výše mzdy může být sjednána v pracovní smlouvě, stanovena vnitřním mzdovým předpisem nebo určena mzdovým výměrem. Závisí tak zcela na úvaze zaměstnavatele, na kterou z výše uvedených cest se…
V pracovněprávních odborných kruzích je již notorietou, že výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost z důvodu tzv. organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, je nejčastěji užívaným výpovědním důvodem a také častým předmětem sporů. Díky tomu mají zaměstnavatelé a jejich právní poradci v…
Dle § 73 odst. 2 zákoníku práce (zák. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, dále „ZP“ či „zákoník práce“), lze v případě zaměstnavatelů tzv. soukromé sféry s vedoucím zaměstnancem sjednat možnost odvolání z jeho pracovního místa, a to za předpokladu, že je zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec tohoto místa může vzdát. V případě, že má dojít k…
Cílem tohoto příspěvku není rozebírat právní důvody přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ale zamyšlení se nad jedním z pravidel spojených s přechodem práv a povinností v kontextu aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR.
Porušení pracovních povinností[1] ze strany zaměstnance je častým problémem, se kterým se setkává nejeden zaměstnavatel. Jako porušení pracovních povinností můžeme chápat nedochvilnost zaměstnance při příchodu do práce nebo dokonce až útok na samotného zaměstnavatele či jeho majetek. Pokud ovšem dochází k porušování pracovních povinností soustavně…
Jedním ze základních principů, na němž stojí české pracovní právo, je nepochybně fakt, že za vykonanou práci náleží mzda. Stejně tak je zřejmé, že by měla být mzda vyplácena zaměstnanci pravidelně. Dle autorova názoru se však již poněkud zapomíná na to, že tato pravidelnost výplaty mzdy hraje v českém pracovním právu klíčovou roli. Stanovení…
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...
