Smyslem kvalifikační dohody podle ust. § 234 zákoníku práce je stabilizace zaměstnance, jemuž zaměstnavatel umožnil zvýšení kvalifikace a který se za to zavázal setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru.
Náhrada škody za pracovní úrazy přichází v úvahu nejen v důsledku úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ale i při výkonu jiných úkonů souvisejících s prací. Zákoník práce tyto úkony charakterizuje v § 273 a v § 274. Vždy je nutno individuelně posuzovat charakter práce a pracoviště.
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 30. listopadu 2016, sp. zn. 29 Cdo 4499/2015, zabýval otázkou přípustnosti přezkumu odvolání z funkce jednatelky společnosti s ručením omezeným v případě, kdy se dotčená jednatelka domáhala vyplacení odstupného dle smlouvy o výkonu funkce.
Za účinnosti zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, platilo, že třetí osoby, kterým byla způsobena škoda pomocníkem, se mohly se svým nárokem obrátit přímo pouze na osobu (ať fyzickou či právnickou), která pomocníka pro svoji činnost použila, a nemohly se tak domáhat náhrady škody přímo vůči pomocníkovi samému. Nová právní úprava (zákon č.
Českým právním prostředím v druhé polovině loňského roku otřásl zdánlivě přelomový nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016 (dále také jen jako „Nález“), ve kterém Ústavní soud podrobil tvrdé kritice dlouholetou ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se problematiky, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace…
Výpověď z pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru, sjednání pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti – to jsou některá jednání zaměstnavatele, která zakládají práva a povinnosti smluvních stran. V odborné terminologii se taková vyjádření, která mají důsledky pro oba účastníky pracovněprávního vztahu – zaměstnavatele a…
Projednávání novely zákoníku práce se pomalu začíná zadrhávat, a to především na politické úrovni, kdy se nedaří sladit požadavky zaměstnavatelů a odborů. Spory se přitom vedou zejména o dílčí body, které ani nebyly v rámci novely původně navrhovány (zejm. se jedná o prodloužení dovolené v soukromé sféře, právo odborů zastavit provoz…
V uplynulých dnech si významnou mediální pozornost získal případ zaměstnance ocelárny, kterému zaměstnavatel dal v červenci 2013 výpověď z pracovního poměru z důvodu pozitivní orientační dechové zkoušky k prokázání požití alkoholu, přičemž tato výpověď byla následně soudy shledána jako neplatná. Konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn.
Lze jistě uvést, že alkohol do zaměstnání – až na drobné výjimky – nepatří. Je ovšem otázkou, jakým způsobem může zaměstnavatel zareagovat, pokud zjistí, že jeho zaměstnanec není střízlivý. Lze přítomnost alkoholu v krvi vždy považovat za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, č. 262/2006 Sb.
V Poslanecké sněmovně se v současné době nachází návrh novely zákona o zaměstnanosti, který může v praxi přinést řadu změn důležitých pro zaměstnavatele i zaměstnance. Chystaná novela zatím prošla v Poslanecké sněmovně druhým čtením a její dílčí změny nabydou, v případě přijetí novely, účinnosti v průběhu roku 2017. Níže je přehled nejzásadnějších…
Před několika dny začala 56. schůze Poslanecké sněmovny PČR, v jejímž rámci by mělo proběhnout 2. čtení koncepční novely zákoníku práce. Přestože se objevují zákulisní zprávy, že zejména pravicoví poslanci mají snahy pokračování projednání blokovat, pokračujeme i my v našem seriálu o připravovaných změnách. V každém případě platí, že plánovaná…
Na podkladě sporu o nárok na odstupné se Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp. zn. ČR 21 Cdo 1276/2016, ze dne 3. 11. 2016, vyjádřil k otázce, zda má zaměstnanec právo na odstupné tehdy, nesmí-li dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání (pracovní úraz) a došlo-li k rozvázání pracovního poměru u zaměstnavatele teprve poté, co mu…
Dílo, které autor vytvořil při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu, případně z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem, je tzv. zaměstnaneckým dílem. Přestože autorem takového díla je zaměstnanec, který k vytvoření díla přispěl svou duševní tvůrčí činností, přiznává zákon osobě v postavení zaměstnavatele…
Možná, že titulek dnešní úvahy neodpovídá tomu, čím chci začít. Ale vysvětelní přijde později. V souvislosti s novelou zákoníku práce, která je v současnosti projednávána v zákonodárných orgánech, někteří poslanci předložill pozměňovací a doplňovací návrhy v tom smyslu, aby do pracovního kodexu byla dána možnost výpovědi z pracovního poměru…
Právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb, která je v účinnosti od 1. 4. 2012, je odlišná od právní úpravy předchozí. Nejvyšší soud ČR v důsledku toho nastolil nový trend v posuzování platnosti výpovědí zaměstnavatelů daných zaměstnancům z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti (dle ust. § 52 písm. d) a e) zákoníku…
Obdobně jako pokračuje projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR, pokračujeme i my v našem seriálu o připravovaných změnách.
Whistleblowing neboli oznamování trestných činů zejména ze strany zaměstnanců je fenomén, který si pro svou kontroverznost zaslouží pozornost nejen právníků, nýbrž celé společnosti. V první polovině února vláda v souvislosti s touto problematikou podpořila novelu Občanského soudního řádu, která toto téma po několika měsících opět oživila. Pro tyto…
Podle současné české právní úpravy může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí jen z důvodů uvedených v zákoníku práce.[1] To je bezpochyby nejdůležitější příčina toho, proč je v pracovních smlouvách zkušební doba tak často sjednávána. Ačkoli se jedná o institut poměrně dobře zažitý,[2] je třeba věnovat pozornost zejména některým méně…
Ekonomická situace, výrobní potřeby zaměstnavatelů i situace na trhu práce vyžadují větší flexibilitu i pružnost pracovních sil. Jednou z možností, která může vytvořit podmínky pro realizaci těchto evropských trendů v České republice, je využití pracovněprávní legislativy a její přizpůsobení právu Evropské unie. Jde zejména o právní úpravu…
Konkrétní uvedení alespoň tří případů méně závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je nezbytným znakem výpovědi ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně.
Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...
Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...
Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...
Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...
Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...
