Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených věcí, je povinen nahradit takový schodek v plné výši. Zavinění zaměstnance se zde presumuje - jedná se o vyvratitelnou právní domněnku, kdy se zaměstnanec odpovědnosti za schodek sprostí pouze tehdy, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo z části bez…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23.6.2015, sp. zn. 21 Cdo 3663/2014, řešil otázku, jakým způsobem se zaměstnavatel dovídá o nové adrese zaměstnance, na kterou mu mají být doručovány písemnosti určené do vlastních rukou v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru, a dále jaký vliv na řádné doručování takových písemností má přechodná…
Ačkoli je ochrana práv zaměstnanců při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů jedním ze základních pilířů evropského pracovního práva a je zakotvena rovněž, i když poměrně stručně, v zákoně 262/2006 Sb., zákoníku práce[1], můžeme se i dnes velice často setkat ze strany zaměstnavatelů s naprostou neznalostí a nevědomostí vztahující…
V případě výpovědi dané zaměstnanci, který je členem orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, se podle zákona 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“), vyžaduje předchozí souhlas odborové organizace. V nedávné době jsem se setkala s názorem, že byl-li tento souhlas…
Novelou zákoníku práce publikovanou dne 17. srpna 2015 ve Sbírce zákonů pod č. 205/2015 byla navrácena hmotněprávní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zpět do části jedenácté zákona 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Nabytím účinnosti této novely tak skončí téměř celé desetiletí trvající provizorní…
Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci určitá dispoziční oprávnění, ke kterým patří též právo organizovat zaměstnanci práci a udělovat mu k ní pokyny, nicméně i toto právo zaměstnavatele není neomezené a zákon v určitých případech stanovuje limity podmíněné souhlasem zaměstnance. Tak je tomu právě i v případě pracovní cesty, což je institut upravený v…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23.4.2015, sp. zn. 21 Cdo 2444/2013, řešil otázku, kdy vzniká pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pokud faktický začátek výkonu závislé práce předchází datu sepsání pracovní smlouvy, a jaké důsledky má tato okolnost na zkušební dobu sjednanou v pracovní smlouvě.
V současné době je ochrana osobních práv zaměstnance zakotvená v zákoně 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, poněkud bezzubá. Zákoník práce sice upravuje povinnosti zaměstnavatele v této oblasti, ale k účinné ochraně zaměstnanců chybí pravidla postihu zaměstnavatele, který tato pravidla poruší. Inspekce práce sice může zaměstnavatele…
Ústavní soud před nedávnem zvrátil dřívější průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně možnosti okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnancem z důvodu nevyplacení části mzdy. Nejvyšší soud v poslední době opětovně upřesnil, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance a posuzoval s tím…
Pracovní právo je součástí každodenního života většiny lidí, a proto se i s konkurenční doložkou může běžně setkat kdokoliv z nás. Základní úvahy o konkurenční doložce společně s náležitostmi, jež by měla obsahovat a na které by se při jejím sjednávání nemělo zapomínat, přinese tento článek.
Dne 1. července 2015 se začal v plném rozsahu v praxi aplikovat zákon 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon“), který upravuje služební poměry státních zaměstnanců a jejich práva a povinnosti. Od tohoto data se tak stala aktuální mimo jiné otázka, jakým způsobem přejdou dosavadní státní zaměstnanci v pracovním poměru do služebního…
Dohoda o pracovní činnosti patří spolu s dohodou o provedení práce mezi tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vedle pracovní smlouvy zakládají pracovněprávní vztahy, na jejichž základě vykonává zaměstnanec pro zaměstnavatele závislou práci. Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění…
Na webových stránkách epravo.cz byl 14. července 2015 publikován zajímavý článek Mgr. Miroslava Mráze Prokazování potřebnosti osobního údaje zaměstnavatelem[1]. Článek se zabývá vyžadováním a dalším využíváním údaje o trestní minulosti (bezúhonnosti či naopak o tom, že daný člověk byl v minulosti soudně trestán) v pracovněprávních vztazích a to…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 3.3.2015, sp. zn. 21 Cdo 1229/2014, řešil otázku intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance, který dopravní zakázku, kterou si zákazník u jeho zaměstnavatele objednal, předal jiné obchodní společnosti a tím jeho zaměstnavateli ušel zisk.
Od 1. 9. 2015 jsou přípustné exekuční srážky i z odměny z dohody o provedení práce.
Základ právní úpravy vzniku a existence odborových organizací je položen v ustanovení § 286 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP).
Poslední informace z parlamentu České republiky hovoří, že sněmovna i vláda schválili novelizaci zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která by měla pojmout nový institut v pracovním právu, tzv. kurzarbeit. V případě, že novelu schválí i senát, bude záležet už jen na vyjádření prezidenta Zemana. Tento institut je hojně využívaný v západních…
Tato stručná analýza se věnuje povinnosti zaměstnavatelů prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje, jak ji stanoví ust. § 12 odst. 2 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále pouze „zákon o zaměstnanosti“). Pro účely projektu Chceme pracovat se zaměříme specielně na osobní údaj trestněprávní bezúhonnosti uchazeče o…
Stěží dnes najdeme společnost nebo obor podnikání, v rámci v kterém nevznikají zaměstnanecká díla. Zaměstnaneckým dílem může být mimo jiné počítačový program, manuál, kniha apod. S ohledem na výše uvedené je vhodné o tomto institutu znát alespoň základní fakta. V rámci tohoto článku bude dále předloženo doporučení, které záležitosti se…
Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel musí zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou proplatit, může ji také převést k čerpání k novému zaměstnavateli, ale také ji ihned určit k čerpání, a to i během výpovědní doby.
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...
Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.
Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...
