K omezení základních práv či svobod, i když jejich ústavní úprava omezení nepředpokládá, může dojít v případě jejich kolize. V případě závěru o opodstatněnosti priority jednoho ze dvou v kolizi stojících základních práv, je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do druhého z nich.

Doznání obviněného je zákonnou podmínkou pro procesní postup podle § 307 odst. 1 písm. a) tr. ř., toto doznání se musí po obsahové stránce vztahovat na celý skutek, na všechny jeho skutkové okolnosti naplňující zákonné znaky stíhaného trestného činu, stejně jako na všechny znaky skutkové podstaty trestného činu a musí být podporováno i ostatními…

Pokud si jeden ze spoluvlastníků bez dohody s ostatními oddělené plody přisvojí, případně je spotřebuje, jedná se o majetkový prospěch získaný na jejich úkor plněním bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 ObčZ) a takovéto bezdůvodné obohacení je povinen jim podle § 451 odst. 1 ObčZ vydat.

Znak maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí znamená, že rozhodnutí, které má být v době činu vykonáváno, fakticky v důsledku jednání pachatele vykonáváno není a vykonat ho nelze, nebo je vykonáno za podstatně ztížených podmínek. V této podmínce zákon vyžaduje, aby obviněný zmařil nebo podstatně ztížil výkon rozhodnutí soudu. Závažnost…

Hmotněprávně lze identifikovat pohledávku zejména uvedením právní skutečnosti, na níž je založena, výší, splatností, případně i jinými skutečnostmi, včetně odkazu na event. titul, jímž byla přiznána. V případě postoupení pohledávky o její náležité určení nejde, pokud ani na základě výkladových pravidel podle § 35 odst. 2 obč. zák. nelze dospět k…

Zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které vyvrací závěry soudu prvního stupně o tom, že určitý důkazní prostředek je nevěrohodný (a že proto z něj nelze při zjišťování skutkového stavu věci vycházet) nebo že je věrohodný (a že tedy je třeba na něm vybudovat zjištění…

Skutečnost, že poškozený mohl mít s ohledem na svoje dřívější pracovní zkušenosti informace o možných skutečnostech, na základě kterých by bylo možné dospět k závěru o riziku vzniku škody, aniž by k této došlo, a tyto svoje možné informace nepoužil, nelze posuzovat jako porušení povinnosti, uložené právním…

Má-li soud za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností. Pokud tak odvolací soud neučiní, trpí řízení v této části vadou, uvedenou v § 241a odst. 2 písm. a) OSŘ.

Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Znehodnocením nemusí být jen ztráta hodnoty peněžní, nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Znehodnocením se míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu…

Při úvaze o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (v případě výpovědi z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. a)), je třeba brát v úvahu nejen důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení domáhá ten, který je z bytu vypovídán, ale i rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se přivolení k výpovědi z nájmu bytu…

Na újmu zástavního věřitele se zástava zhorší tehdy, jestliže nebude možné při jejím zpeněžení dosáhnout takový výtěžek, který bylo možné očekávat při zřízení zástavního práva a který současně nebude postačovat k plné úhradě zajištěné pohledávky s příslušenstvím, popřípadě k úhradě zajištěné pohledávky s příslušenstvím ve sjednaném rozsahu. Na…

Právo na vydání nemovitosti a právo na náhradu za živý a mrtvý inventář nevytvářejí samostatné právní instituty, ale jsou vzájemně propojeny. Podstatný pro rozhodnutí o nároku na náhradu za inventář je stav v době, kdy se oprávněná osoba stala vlastníkem restituovaných nemovitostí, nikoli stav v době uplatnění nároku na…

Přerušení řízení ve smyslu § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání nastává ze zákona (tedy nikoli na základě rozhodnutí soudu) a bez ohledu na to, zda soud o prohlášení konkursu na majetek účastníka řízení věděl. Po dobu přerušení řízení, tj. ode dne, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek…

Pokud jde o počátek běhu promlčecí doby, vychází se zásadně z toho, že možnost uplatnit nárok u soudu nastává právě splatností dluhu, avšak v případě, že splatnost dluhu nebyla dohodnuta ani jinak určena, začíná promlčecí doba běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh. Vyplývá to z toho, že věřitel může již následujícího dne po vzniku dluhu…

Pro posouzení, zda vznikla kupní smlouva na základě objednávky zboží, je nezbytné zjistit nejen to, zda taková objednávka má náležitosti kupní smlouvy podle § 409 odst. 2 obchodního zákoníku, tj. zda v ní bylo specifikováno dostatečně určitě požadované zboží a kupní cena nebo způsob jejího určení, nýbrž i to, zda účastníci dodrželi postup při…

Veřejná listina v souladu s ustanovením § 134 o.s.ř. prokazuje, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno. Pravdivost obsahu listiny (tzv. správnost) přitom může být hodnocena; důkaz o tom, že obsah takové listiny neodpovídá skutečnosti je připuštěn.

Aplikace ustanovení § 542 odst. 1 obchodního zákoníku přichází v úvahu tehdy, pokud zhotovitel věci zhotovuje v místě v tomto ustanovení zmiňovaném. Pokud zhotovitel zpochybňuje vlastnictví objednatele k jednotlivým věcem, použitým v rámci realizace díla, nelze pouze z ustanovení § 542 odst. 1 obchodního zákoníku dovozovat existenci vlastnického…

Je-li smyslem výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. a/ obč. zák. i to, aby bylo pronajímateli umožněno bydlení ve vlastním domě (aby pronajímatel mohl bydlením ve vlastním domě realizovat své vlastnické právo) a o vlastní dům rovněž lépe pečovat, nelze na neexistenci bytové potřeby pronajímatele usoudit bez dalšího pouze z toho, že je…

Skutečnost, že obchodní zákoník výslovně neupravuje počátek běhu promlčecí doby a její délku, pokud jde o právo na vydání bezdůvodného obohacení, neznamená nutnost aplikace právní úpravy občanského zákoníku, nýbrž pouze to, že tyto otázky je zapotřebí řešit dle obecných ustanovení obchodního zákoníku o promlčení (dle jeho § 391 a §…

Procesní reakce soudu se může vztahovat jen k tomu, co účastník objektivně vyjádřil; nikoli k tomu, co projevit toliko zamýšlel. Každý procesní úkon je vždy nutno posuzovat z objektivního hlediska, to jest podle toho, jak byl navenek projeven, nikoli podle toho, zda mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas.