Označil-li žalobce organizační složku státu, která nebyla příslušná za stát jednat, nešlo o vadu podání (§ 43 o. s. ř.) ani o nedostatek podmínky řízení (§ 104 o. s. ř.), neboť ustanovení § 21a odst. 1 o. s. ř. kogentně stanoví, kdo vystupuje v řízení za stát, takže soud je povinen z úřední povinnosti správnou organizační složku zjistit a začít s…

Není v pravomoci soudu rozhodovat o povolování staveb, o námitkách vznesených ve stavebním řízení může soud rozhodnout jen tehdy, jde-li o námitku, jejíž řešení není v pravomoci stavebního úřadu, a tento úřad odkáže účastníka na soud. Samotná skutečnost, že stavební úřad podle § 137 odst. 3 stavebního zákona odkázal účastníka na soud, nezakládá…

Za nemajetkovou újmu, způsobenou osobnosti fyzické osoby provozem motorového vozidla, odpovídá provozovatel motorového vozidla.

Protože obsah listiny se opětovným přečtením při odvolacím jednání nemění, může odvolací soud, aniž důkaz listinou znovu při odvolacím jednání provedl, tento důkaz jinak hodnotit a dojít tak i k jiným skutkovým závěrům než soud prvního stupně. Uvedený postup ovšem předpokládá, že soud prvního stupně zákonem předepsaným způsobem důkaz listinou…

Povinnost pronajímatele zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojený s užíváním bytu (§ 687 odst. 1 ObčZ) a povinnost nájemce platit nájemné (§ 696 ObčZ), nemají povahu vzájemných závazků; nelze proto vzájemně vázat plnění povinností pronajímatele na plnění povinností nájemce.

Z hlediska počátku běhu subjektivní promlčecí doby je rozhodný okamžik, kdy se oprávněný dozvěděl o skutkových okolnostech, z nichž lze odvodit vznik bezdůvodného obohacení a to, kdo jej získal. Jde-li o bezdůvodné obohacení získané plněním z absolutně neplatné smlouvy, je tedy (vedle vědomosti o osobě povinné) rozhodné, kdy se oprávněný dozvěděl…

Pod pojem spolehlivého zjištění skutkového stavu nutno zahrnout i objasnění okolností, jež mají vzhledem k osobě pachatele význam z hlediska stanovení adekvátního druhu a výměry trestu.

Z hlediska běžné opatrnosti je rozdíl v přístupu nabyvatele v případě, kdy je mu věc prodávaná za úplatu cizí osobou a v případě, kdy ji získává bezúplatně od nejbližších osob z jejich déletrvající držby.

Z hlediska závad v označení účastníků smlouvy jsou obecně možné dvě základní situace. První z nich se pojí se stavem, kdy označení účastníka smlouvy je formálně bezvadné (zahrnuje všechny potřebné identifikační znaky) a právní úkon tudíž obligatorní náležitosti má, avšak uvedená smluvní strana není způsobilá k právním úkonům [např. jde o…

Zatímco pro změnu ceny prací a nákladů do rozpočtu nezahrnutých se vyžaduje jednostranný právní úkon objednatele v písemné formě (schválení, či dodatečné objednání), pro zvýšení ceny prací a nákladů do rozpočtu zahrnutých zákon písemnou formu tohoto úkonu nežádá; ke zvýšení ceny díla postačuje souhlas objednatele. Souhlas jako jednostranný projev…

Smysl ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. je zamezit výkonu práva, který sice odpovídá zákonu, avšak odporuje dobrým mravům, jež lze definovat jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující části společnosti a mají povahu…

Soud musí v odůvodnění rozhodnutí výslovně uvést, jakou míru obtěžování včelami považuje za přiměřenou poměrům a jaká je tato míra v konkrétním případě (z těchto údajů bude vycházet i soud v řízení o výkon rozhodnutí). V případě, že jde o vlastníka, který má na zahradě u rodinného domku postaven bazén a je rušen včelami chovanými na zahradě…

Určení přesné výše pohledávky v penězích není podstatnou náležitostí smlouvy o postoupení pohledávky, tento nedostatek není důvodem neplatnosti smlouvy pro neurčitost.

Řízení o výkon rozhodnutí (vydaného v nalézacím, ať již soudním či rozhodčím řízení) přiznávajícího určité právo musí být zahájeno v desetileté lhůtě, počítané ode dne, kdy lhůta počala běžet poprvé, a v určitých případech v desetileté lhůtě prodloužené o další tři měsíce od vykonatelnosti…

Majetkovým vyjádřením prospěchu při užívání cizí věci je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní…

Z hlediska posouzení zániku původní stavby není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové nebo nezanikla a nově vybudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku stavby původní je významné to, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo…

Není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. požadavek zhotovitele na zaplacení nedoplatku ceny díla, i když dílo vykazovalo vady, které byl zhotovitel povinen odstranit, neboť objednateli nic nebránilo, aby se po zhotoviteli díla domáhal uplatnění práva z odpovědnosti za vady díla, a to samostatnou žalobou nebo započtením proti…

Pokud odvolací soud dospěl k závěru, že při vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením stavby, sloužící k bydlení, není třeba posuzovat otázku samostatnosti nově vzniklých staveb z hlediska jejich funkčnosti v souvislosti s připojením vody a energií, jde o nesprávné právní posouzení věci.

Vzhledem k tomu, že při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí se posuzuje předpoklad pro nařízení výkonu spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného, podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, a že případné změny ve vlastnictví nemovitosti, nastalé po zahájení řízení…

Pouze závažné, kvalifikované vady mají za následek nicotnost správního aktu, zatímco nedostatky menší vážnosti ji nezpůsobují. S ohledem na požadavek právní jistoty se tedy uplatňuje zásada presumpce správnosti aktů, podle níž jsou tyto akty považovány za bezvadné, tedy mající právní účinky, dokud nejsou stanoveným postupem opraveny nebo zrušeny.