Předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo, které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného. Takové posouzení se již týká věci samé, o níž se při zkoumání procesního…
Přisouzení v budoucnu splatných dávek náhrady za ztrátu na výdělku nebrání skutečnost, že v jednotlivých obdobích dosud splatné náhrady představovala ztráta na výdělku různé (odlišné) částky. V takovém případě soud určí v budoucnu splatné dávky náhrady za ztrátu na výdělku v takové výši, jaká odpovídá stavu v době vyhlášení (vydání) jeho…
Neplatí, že každá stavba, ve smyslu veřejného práva, je i předmětem občanskoprávních vztahů. V případě hráze rybníka nelze bez posouzení konkrétní situace učinit obecný závěr o tom, zda hráz rybníka je samostatnou věcí v právním smyslu anebo zda jde o součást pozemku, na kterém stojí. Odlišení toho, kde končí vlastnictví jedné osoby a začíná…
Analogie v trestním řádu je vyloučena u ustanovení, která umožňují zásah do ústavně zaručených základních práv a svobod fyzických osob a v případech, kde trestní řád obsahuje taxativní výčet případů, na které se má konkrétní ustanovení aplikovat. Ustanovení § 30 odst. 2 trestního řádu je zákonodárcem formulováno jako konečný výčet situací, který…
Rozsudek o určení, že existuje určitý právní vztah nebo právo, lze jednoznačně pokládat za rozhodnutí deklaratorní. Hmotné subjektivní právo, jehož existence byla takovým rozsudkem deklarována, tu proto existovalo již v době před vydáním rozsudku. Proto den právní moci rozsudku, v případě žaloby, jíž bylo určeno, že účastník řízení je vlastníkem…
Teprve po vypořádání společného jmění manželů lze řešit majetkové nároky, související s nakládáním s vypořádávanými věcmi – kdo, komu a v jaké výši je povinen něco nahradit. Tyto nároky nelze řešit dříve než současně s vypořádáním společného jmění manželů.
O změnu žaloby nejde, jestliže žalobce na základě téhož skutku mění pouze jeho právní kvalifikaci (např. nárok na zaplacení určité peněžité částky, který původně právně kvalifikoval jako plnění ze smlouvy, nyní dovozuje z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení). Posouzení skutku (skutkového děje) po právní stránce je vždy úkolem soudu; žalobce…
Je-li pohledávka uplatněna u soudu (za takové uplatnění pak lze nepochybně považovat též vymáhání pohledávky cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce podle zákona 120/2001 Sb.) považuje se nárok na náhradu nákladů řízení za její příslušenství.
Ve sporu o určení neplatnosti odvolání ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu z funkce je splněn předpoklad pasivní věcné legitimace, jen, jestliže se řízení účastní zřizovatel a zaměstnavatel.
Právní posouzení skutku podle § 238 odst. 2 tr. zák. při použití lsti ze strany pachatele je podmíněno zjištěním, že mezi lstivým jednáním pachatele a otevřením dveří osobou, která v bytě či domě bydlí, je příčinná souvislost. Ta tu je mimo jiné za předpokladu, že lstivé jednání pachatele bylo uskutečněno z časového hlediska dříve, než osoba…
O hrubé narušení občanského soužití půjde zejména v případech, kdy posuzované jednání má charakter zjevné svévole, bezohlednosti a zpravidla také určité vyhraněné jednostrannosti v tom, že pachatel sleduje prosazení svého - ze společenského hlediska nepřijatelného - zájmu na úkor zájmů ostatních občanů.
Ke kvalifikovanému uznání práva podle § 110 odst. 2 o.z. s dopadem na běh a délku promlčecí doby není vyžadováno, na rozdíl od uznání dluhu podle § 558 o.z., vyjádření příslibu zaplatit dluh dlužníkem. Věřitelovo právo na zaplacení dluhu se pak sice promlčuje v desetileté promlčecí době, avšak v případném soudním řízení jej stíhá důkazní povinnost…
Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit především funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Při úvaze o přiměřenosti výše sjednané pokuty je tak třeba posoudit, zda odpovídá účelu smluvní pokuty, který spočívá v pohrůžce dostatečnou citelnou majetkovou sankcí vůči dlužníku pro…
Organizační opatření zaměstnavatele a v jeho důsledku vzniklou nadbytečnost konkrétního zaměstnance nelze chápat izolovaně, bez přihlédnutí k okolnostem, které takové opatření předcházely, případně nastaly po jeho přijetí. V každém konkrétním případě je třeba zkoumat, zda se s ohledem na okolnosti, za nichž bylo přijato, vůbec jednalo o…
Prostřednictvím trestu zákazu činnosti nelze zakázat výkon funkce člena zastupitelstva územních samosprávných celků.
Pachatelem trestného činu přijímání úplatku podle § 160 tr. zák. může být jen osoba, která se podílí na obstarávání věcí obecného zájmu. Pachatelem trestného činu podplácení podle § 161 tr. zák. může být kdokoliv, kdo poskytne, slíbí nebo nabízí úplatek osobě, obstarávající věci obecného zájmu. Podstatou jednání pachatele trestného činu…
Osobou bez řidičského oprávnění je i ten, kdo řidičské oprávnění pozbyl ve smyslu § 94a odst. 1 zákona o silničním provozu dnem právní moci rozhodnutí, jímž mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, popř. ten, jemuž bylo řidičské oprávnění ze stejných…
Stanovit škodu na věci podle hlediska ceny, za kterou se věc v době a v místě činu obvykle prodává, znamená zjistit obvyklou cenu věci před poškozením a obvyklou cenu věci po poškození, přičemž rozdíl mezi těmito cenami je škodou ve smyslu § 89 odst. 12 tr. zák. Stanovit výši škody podle účelně vynaložených nákladů na uvedení poškozené věci v…
V rámci úvah o materiální stránce zvlášť nebezpečné recidivy nelze argumentovat teprve probíhajícími trestními stíháními obviněného ani tím, že měl být opakovaně oznamován pro přestupek. Takový postup by odporoval presumpci neviny.
Totožnost skutku a totožnost dílčího útoku neznamená, že mezi dílčím útokem (skutkem) uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání a dílčím útokem (skutkem) popsaným v žalobním návrhu obžaloby musí být úplná shoda. Totožnost dílčího útoku (skutku) je dána při zachování totožnosti jednání a následku, ale i v případě zachování jen totožnosti…
Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...
Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...
Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...
