epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 12. 2008
    ID: 55392

    Porušování domovní svobody a lest

    Právní posouzení skutku podle § 238 odst. 2 tr. zák. při použití lsti ze strany pachatele je podmíněno zjištěním, že mezi lstivým jednáním pachatele a otevřením dveří osobou, která v bytě či domě bydlí, je příčinná souvislost. Ta tu je mimo jiné za předpokladu, že lstivé jednání pachatele bylo uskutečněno z časového hlediska dříve, než osoba bydlící v bytě otevřela dveře, a že osoba bydlící v bytě by dveře neotevřela nebýt lstivého jednání pachatele. Významné je, že lest musí být prostředkem, jímž pachatel dosáhne otevření dveří.

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 7 Tdo 1045/2008, ze dne 20.8.2008)

    Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného S.  S.  proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 61 To 252/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 44 T 6/2007 a rozhodl tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 61 To 252/2007, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 44 T 6/2007. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 10 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

    Z odůvodnění:

    Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. 3. 2007, sp. zn. 44 T 6/2007, bylo rozhodnuto o části obžaloby podané na obviněného S. S. pro trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. tak, že věc byla podle § 222 odst. 2 tr. ř. postoupena Úřadu městské části pro Prahu 10. Toto rozhodnutí se týkalo skutku, který podle obžaloby spočíval v tom, že obviněný S. S. dne 15. 6. 2006 kolem 10,30 hodin v P., ul. H., oslovil pod smyšlenou záminkou poškozenou E. H., s tím, že je bývalý spolužák jejího syna a organizuje setkání bývalých spolužáků, načež ho poškozená za účelem napsání vzkazu pro syna pustila do jí obývaného bytu, kde od ní obviněný následně vylákal částku 1 000 Kč jako zálohu na úhradu jím pořádaného setkání.

    Stížnost státního zástupce, který s postoupením věci nesouhlasil a trval na obžalobě, byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 61 To 252/2007, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.

    Oba soudy odůvodnily postoupení věci v podstatě tím, že skutek není trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., protože poškozená pustila obviněného do bytu dobrovolně a protože nepravdivá záminka, s níž obviněný oslovil poškozenou, byla součástí jeho podvodného jednání směřujícího k vylákání peněz. Za možný přestupek považovaly soudy vylákání částky 1 000 Kč.

    Nejvyšší státní zástupkyně podala v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Dovolání podala v neprospěch obviněného. Výrok o zamítnutí stížnosti napadla v celém rozsahu. Odkázala na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. f), g), l) tr. ř. Namítla, že skutek měl znaky trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., že tedy nebyly dány podmínky pro postoupení věci jinému orgánu a že stížnost státního zástupce byla nesprávně zamítnuta. Nejvyšší státní zástupkyně se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení obou soudů, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

    Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

    Trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák. spáchá mimo jiné ten, kdo neoprávněně vnikne do bytu jiného.

    O neoprávněné vniknutí do bytu jiného ve smyslu citovaného ustanovení jde i tehdy, jestliže souhlas osoby, která v bytě bydlí, ke vstupu do bytu pachatel získá pod nepravdivou záminkou spočívající v tom, že uvádí falešný důvod svého příchodu a vydává se za někoho jiného (v daném případě za bývalého spolužáka syna osoby bydlící  v bytě).

    Zákonný znak „neoprávněně“, který je součástí skutkové podstaty trestného činu porušování domovní svobody, není naplněn, jestliže ten, kdo do cizího bytu vstoupí, k tomu má relevantní souhlas některé z osob, které v bytě oprávněně bydlí (viz 28/1997 Sb. rozh. tr.). Z toho, že musí jít o relevantní souhlas, mimo jiné vyplývá, že nestačí projev, který se navenek jako souhlas jen jeví, avšak projevem skutečné vůle osoby bydlící v bytě není. O skutečné vůli pustit někoho cizího do bytu lze uvažovat jen za předpokladu, že osoba, která souhlas ke vstupu do bytu dává, zná rozhodné skutkové okolnosti týkající se totožnosti  toho, koho do bytu pouští, a účelu jeho vstupu do bytu, anebo za předpokladu, že tyto okolnosti pro ni nejsou nijak významné a nehrají z jejího hlediska žádnou roli (osobě je v podstatě lhostejné, koho do bytu pouští a co je důvodem jeho vstupu). Pokud osoba, která někoho cizího do svého bytu pustí jen proto, že je v omylu ohledně jeho totožnosti a důvodu jeho vstupu, a která by toto neučinila, kdyby znala jeho skutečnou totožnost a pravý důvod jeho vstupu, pak je vyloučeno považovat akt vpuštění za skutečný a tedy relevantní souhlas se vstupem. Tato úvaha je opodstatněná tím spíše, když omyl osoby bydlící v bytě byl záměrně vyvolán lstí, tj. klamavými údaji toho, kdo se vstupu do bytu domáhá. Za této situace není podstatou věci skutečný souhlas osoby, která v bytě bydlí, se vstupem někoho cizího, nýbrž vpuštění někoho cizího do bytu pod vlivem jeho lsti. Vnější či jen formální souhlas, jehož bylo dosaženo lstí, nelze materiálně pokládat za skutečný souhlas, a proto je vstup do bytu neoprávněný. Navíc je namístě označit takový vstup za vniknutí, pro které je typická určitá jednostrannost v tom smyslu, že chybí relevantní souhlas oprávněné osoby. Vzhledem k okolnostem posuzovaného případu lze uvažovat o tom, že E. H. by obviněného do bytu nepustila, pokud by znala skutečný stav. Je tudíž důvodná námitka nejvyšší státní zástupkyně, že jednání obviněného vykazovalo znaky trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák.

    Okolností, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, je podle § 238 odst. 2 tr. zák. mimo jiné to, že pachatel při činu překoná překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí.

    Takovou „překážkou“ jsou i zamčené dveře, resp. dveře zavřené tak, že není možné zvenčí bytu je volně otevřít. Zákonný znak „překoná“ není co do způsobu jednání zákonem nijak blíže specifikován, což znamená, že ho naplňuje jakékoli jednání, jímž je funkce překážky eliminována. Může to tedy být i nenásilné jednání v tom smyslu, že jeho podstatou není vynaložení fyzické síly k tomu, aby překážka přestala plnit svou zabraňující funkci. Dosáhne-li pachatel lstivým jednáním toho, že mu osoba bydlící v bytě otevře zavřené dveře, které nebylo možné volně otevřít zvenčí, a že tato osoba dveře otevře v důsledku svého omylu o totožnosti pachatele a důvodu jeho příchodu, je plně opodstatněné pokládat to za překonání překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí, ve smyslu § 238 odst. 2 tr. zák.

    Uvedené závěry týkající se výkladu ustanovení § 238 odst. 1 tr. zák. a ustanovení § 238 odst. 2 tr. zák. korespondují s tím, co vyplývá ze srovnání těchto ustanovení s ustanovením § 89 odst. 14 tr. zák., které podává zákonnou definici vloupání. Podle § 89 odst. 14 tr. zák. se vloupáním rozumí vniknutí do uzamčeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly. Toto ustanovení rozšiřuje dosah zákonného pojmu „vloupání“ i na případy nenásilného vniknutí, pokud ho pachatel provede za použití lsti. V ustálené soudní praxi se za lest považuje i nepravdivá záminka ke vstupu do bytu a typicky sem spadají situace, kdy se pachatel lživě vydává za někoho jiného. Jestliže na jedné straně je lstivý, byť nenásilný, vstup do cizího bytu vloupáním ve smyslu § 89 odst. 14 tr. zák., bylo by nelogické, aby na druhé straně nebyl neoprávněným vniknutím ve smyslu § 238 odst. 1 tr. zák. a při splnění dalších podmínek i překonáním  překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí, ve smyslu § 238 odst. 2 tr. zák. Námitkám nejvyšší státní zástupkyně je tudíž nutno přisvědčit i v tom, že přicházelo v úvahu posoudit skutek jako trestný čin porušování domovní svobody také podle § 238 odst. 2 tr. zák.

    Právní posouzení skutku i podle § 238 odst. 2 tr. zák. je ovšem podmíněno zjištěním, že mezi lstivým jednáním pachatele a otevřením dveří osobou, která v bytě bydlí, je příčinná souvislost. Ta tu je mimo jiné za předpokladu, že lstivé jednání pachatele bylo uskutečněno z časového hlediska dříve, než osoba bydlící v bytě otevřela dveře, a že osoba bydlící v bytě by dveře neotevřela nebýt lstivého jednání pachatele. Významné je, že lest musí být prostředkem, jímž pachatel dosáhne otevření dveří. Tak je tomu typicky za situace, kdy osoba bydlící v bytě nechce otevřít dveře bytu z podnětu pouhého zazvonění či zaklepání a učiní tak až poté, co na ni zapůsobí lstivé jednání pachatele spočívající zejména v uvedení falešných údajů o tom, kdo je a proč přichází. Z toho vyplývá, že lest není prostředkem k otevření dveří, jestliže osoba bydlící v bytě otevřením dveří reaguje již na samotné zazvonění či zaklepání, aniž by byla pachatelem uvedena v nějaký omyl. Pokud ke lstivému jednání pachatele dojde ve stadiu poté, co osoba bydlící v bytě dveře již otevřela, nemůže být následná lest považována za prostředek k otevření, tj. za prostředek k překonání překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí (§ 238 odst. 2 tr. zák.), nýbrž jen za prostředek k neoprávněnému vniknutí do bytu (§ 238 odst. 1 tr. zák.). Typová odlišnost obou popsaných situací je v tom, že zatímco při první z nich pachatel lstí dosahuje již samotného otevření dveří, tak při druhé z nich lest pachatele nastupuje až tehdy, kdy oprávněná osoba dveře otevřela z vlastního popudu v reakci např. na pouhé zazvonění či zaklepání, a nikoli pod vlivem nějakého omylu. Pro posouzení otázky, zda je v daném případě důvodné posoudit skutek také podle § 238 odst. 2 tr. zák., zatím není spolehlivý podklad v odpovídajících zjištěních soudů týkajících se rozhodnutých okolností.

    Z toho, co vyplývá z předchozích částí tohoto usnesení, je zřejmé, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 je rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a kterým bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., a že napadené usnesení Městského soudu v Praze je vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť je rozhodnutím, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. d) tr. ř. a v řízení předcházejícím zamítnutí byly dány důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. f) g) tr. ř.

    Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněného zrušil jak napadené usnesení Městského soudu v Praze, tak usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, pokud případně byla učiněna, a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 10, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz



    redakce ( jav )
    12. 12. 2008

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
    • Zahlazení odsouzení
    • Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Veřejná listina (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vyšetřování
    • Obnova trestního řízení
    • Náhrada nákladů poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)
    • Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na soudní ochranu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • DEAL MONITOR
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Mlčenlivost notáře
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Mlčenlivost notáře

    Při rozhodování, zda je nezbytný souhlas (právních nástupů) osoby, jejíž podpis notář ověřil, se zproštěním povinnosti mlčenlivosti notáře pro účely jeho výpovědi před...

    Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání

    Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se za splnění dalších podmínek dopustí jen taková osoba, proti které byla...

    Zahlazení odsouzení

    Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....

    Vyvlastnění, moderační právo soudu

    Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.