epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 4. 2003
    ID: 21525

    Aktivní legitimace k výpovědi z nájmu bytu

    Výpověď z nájmu bytu může dát nájemci pronajímatel. Tím je zásadně vlastník domu, v němž se byt – jehož nájem je vypovídán – nachází, resp. vlastník takovéhoto bytu.

    Výpověď z nájmu bytu může dát nájemci pronajímatel. Tím je zásadně vlastník domu, v němž se byt – jehož nájem je vypovídán – nachází, resp. vlastník takovéhoto bytu.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 26 Cdo 1018/2000, ze dne 16.10.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně Správy nemovitostí města D., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. U., zastoupeného advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 6 C 112/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. února 2000, č. j. 13 Co 771/99-106, tak, že rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 15. února 2000, č. j. 13 Co 771/99-106, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění :


    Okresní soud v Domažlicích rozsudkem ze dne 18. 6. 1999, č. j. 6 C 112/98-81 (poté, co jeho první, vyhovující rozsudek ze dne 8. 1. 1999, č. j. 6 C 112/98-50, byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 4. 1999, č. j. 13 Co 147/99-72), výrokem označeným „I.“ přivolil k výpovědi z nájmu prvního žalovaného k bytu č. 1 o velikosti 1+1 s příslušenstvím, I. kategorie, v přízemí domu č. p. 596 v M. ulici v D. (dále též „předmětný byt“), určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty (výrok II.), uložil žalovanému byt vyklidit do patnácti dnů po uplynutí výpovědní lhůty (výrok III.), zamítl žalobu ve vztahu ke druhé žalované E. U. (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V. a VI.). Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že ve vztahu k prvnímu žalovanému jsou naplněny oba výpovědní důvody, uplatněné ve výpovědi dané mu žalobcem, a to jak výpovědní důvod podle § 711 odst. 1 písm. d) obč. zák. (přenechání bytu bez souhlasu pronajímatele do podnájmu jiné osobě – paní P.), tak i výpovědní důvod podle § 711 odst. 1 písm. h) obč. zák., spočívající v tom, že první žalovaný užívá předmětný byt pouze občas, aniž by pro to měl vážné důvody, přičemž se nejedná o stav přechodný. Zamítavý výrok odůvodnil soud prvního stupně tím, že právo společného nájmu bytu manžely, které původně svědčilo k předmětnému bytu oběma žalovaným, zaniklo v důsledku toho, že druhá žalovaná trvale opustila společnou domácnost.


    K odvolání žalovaného (směřujícímu proti výroku I., II. III. a VI. rozsudku okresního soudu) Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 15. 2. 2000, č. j. 13 Co 774/99-106, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I., II. a VI. potvrdil, ve výroku III. jej změnil tak, že žalovanému uložil byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění přístřeší, rozhodl o nákladech odvolacího řízení a nepřipustil proti svému rozsudku dovolání. Odvolací soud se nejdříve zabýval námitkou žalovaného, že žalobkyně není ve věci aktivně věcně legitimována, přičemž (stejně jako ve svém zrušujícím usnesení ze dne 13. 4. 1999, č. j. 13 Co 147/99-72) neshledal tuto námitku důvodnou. Je nesporné (konstatoval krajský soud), že vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt, je obec – město D. Zřizovací listinou ze dne 7. 11. 1994 zřídila tato obec (v souladu s ustanovením § 31 zákona 576/1990 Sb.) samostatnou příspěvkovou organizaci s označením „Správa nemovitostí města D.“, s předmětem činnosti správa v oboru nemovitostí, včetně uzavírání nájemních smluv, vymáhání pohledávek včetně soudního vymáhání, uzavírání dohod o zániku nájmů, schvalování dohod o výměně bytů, podávání výpovědí z nájmu, návrhů na přivolení k výpovědi nájmu bytu soudem a zastupování v soudním řízení (jak to vyplývá ze změny článku 2 zřizovací listiny ze dne 22. 2. 1995). Žalobkyně byla zřízena obcí (městem D.) mimo jiné za účelem hospodaření s jejím nemovitým majetkem, a obec na ni přenesla i veškerá práva, která ze zákona má pronajímatel. Jako příspěvková organizace je žalobkyně právnickou osobou ve smyslu ustanovení § 18 obč. zák., a má tudíž právní subjektivitu i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o existenci výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. d) obč. zák. ve vztahu ke druhému žalovanému; naplněním výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. h) obč. zák. se již nezabýval. S poukazem na ustanovení § 712 odst. 5 a odst. 6 obč. zák. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. tak, že povinnost žalovaného k vyklizení bytu vázal na zajištění přístřeší. Zamítnutí návrhu žalovaného na připuštění dovolání odůvodnil odvolací soud tím, že v řízení nebyla řešena otázka zásadního právního významu.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř., a v němž uplatnil dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. Otázku zásadního právního významu spatřuje dovolatel „v posouzení aktivní legitimace navrhovatele, neboť ten, ač není vlastníkem domu, v němž se nachází byt užívaný odpůrcem, činil hmotněprávní i procesní úkony, které příslušely pronajímateli (výpověď z nájmu bytu, návrh na přivolení k výpovědi), a….neprokázal žádný právní titul, který by jej opravňoval vystupovat jako pronajímatel ve vztahu k nájemci předmětného bytu“. Dovolatel má za to, že je vyloučeno, aby se žalobkyně, která není a nikdy nebyla vlastníkem domu, ve kterém se nachází předmětný byt, mohla účastnit závazkového právního vztahu, vyplývajícího ze smlouvy o nájmu bytu. S poukazem na ustanovení § 64 odst. 2 zákona 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, podle kterého právo hospodaření může svědčit pouze státním organizacím a jeho předmětem může být toliko majetek státu, žalovaný dovozuje, že žalobkyně (jako příspěvková organizace obce) nemohla platně nabýt právo hospodaření k věcem ve vlastnictví města D., byť zřizovací listina (v bodě 5) obsahuje vymezení majetku zřizovatele (obce), k němuž má organizace (žalobkyně) právo hospodaření. Žalobkyně neprokázala (uvádí se dále v dovolání) žádný právní titul, který by ji opravňoval k tomu, aby dala žalovaném výpověď z nájmu bytu; k takovémuto úkonu ji neopravňuje ani vymezení předmětu činnosti ve zřizovací listině. Z toho podle dovolatele plyne, že žalobkyně nebyla v řízení v dané věci aktivně legitimována; současně poukazuje na to, že žalobkyně činila všechny právní úkony týkající se předmětného bytu svým jménem, takže ji nelze ani považovat za zástupce jiné osoby (města D.). Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně učinil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku.


    Usnesením ze dne 4. května 2000, č. j. 26 Cdo 1018/2000-128, Nejvyšší soud odložil vykonatelnost rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 18. června 1999, č. j. 6 C 112/98-81, ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. února 2000, č. j. 130Co 771/99-106.


    Vyjádření k dovolání nebylo podáno.


    Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 26. ledna 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem 30/2000 Sb., tj. účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.“).


    Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a odst. 2 o. s. ř.) se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.


    Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


    Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238 a § 239 o. s. ř.


    Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti (každému) rozhodnutí odvolacího soudu, trpí-li vadami taxativně vyjmenovanými v odstavci prvém tohoto ustanovení. Dovoláním takovéto vady namítány nebyly a jejich existence se z obsahu spisu nepodává; dovolání nelze tedy shledat z hlediska ustanovení § 237 o. s. ř. přípustným.


    Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí je (ve výroku o věci samé) rozhodnutím potvrzujícím, a nikoli měnícím.


    Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť – ve vztahu k prvnímu žalovanému – rozhodl soud prvního stupně ve svém druhém rozsudku ze dne 18. 6. 1999, č. j. 6 C 112 /98-81, potvrzeném dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu, stejně, jako ve svém prvním rozsudku ze dne 8. 1. 1999, č. j. 6 C 112/98-50, který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 4. 1999, č. j. 13 Co 147/99-72, tj. přivolil k výpovědi z nájmu žalovaného k předmětnému bytu.


    Protože odvolací soud ve výroku svého rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil, není dovolání přípustné ani podle § 239 odst. 1 o. s. ř.


    Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř., neboť v dané věci byl zamítnut žalovaným (dovolatelem) včas učiněný návrh na vyslovení přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku. Předpokladem přípustnosti dovolání podle tohoto ustanovení je závěr odvolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.


    Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzen otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit je zásadně důvod podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání v tomto případě nezakládá.


    Zásadní právní význam má rozhodnutí odvolacího soudu tehdy, jestliže odvolací soud posuzoval právní otázku, která měla zásadní význam pro rozhodnutí ve věci (na jejímž řešení napadené rozhodnutí spočívá – nejde tedy o takovou právní otázku, která pro rozhodnutí ve věci nebyla určující), a přitom současně šlo o zásadně právně významnou otázku z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (co do obecného dopadu na případy obdobné povahy). Rozhodnutí odvolacího soudu má z tohoto pohledu zásadní význam zpravidla tehdy, jestliže řeší takovou právní otázku, která judikaturou vyšších soudů (tj. dovolacího soudu a odvolacích soudů) nebyla vyřešena nebo jejíž výklad se v judikatuře těchto soudů dosud neustálil nebo jestliže odvolací soud posoudil určitou právní otázku jinak, než je řešena v konstantní judikatuře vyšších soudů.


    Vzhledem k tomu, že právní otázka, pro kterou nebylo dovolání připuštěno, nebyla vymezena ve výroku rozhodnutí odvolacího soudu (ani v jeho odůvodnění), může být dovolání přípustné pro řešení těch právních otázek, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo (srov. též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. 2. 1997, sp. zn. III. ÚS 253/96, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazek 7, pod pořadovým číslem 19, pokud jde o přípustnost dovolání dle § 239 odst. 1 o. s. ř.).


    Jelikož podle § 242 odst. 3 o. s. ř. platí, že dovolací soud – s výjimkou vad v tomto ustanovení uvedených – je vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil, mohou se tyto právní otázky stát předmětem dovolacího přezkumu tehdy, když dovolatel jejich posouzení odvolacím soudem napadl, resp. když v dovolání zpochybnil řešení, která ve vztahu k nim odvolací soud přijal.


    Se zřetelem k uvedenému je dovolací soud povolán spojovat závěr, že napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam, s posouzením otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně; z pohledu této otázky shledává dovolání žalovaného podle § 239 odst. 2 o. s. ř. přípustným.


    Právní posouzení věci je nesprávné (§ 241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř.), jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.


    Ve smyslu ustanovení § 710 odst. 1 obč. zák. zanikne nájem bytu písemnou výpovědí. Podle § 711 odst. 1 obč. zák. může pronajímatel vypovědět nájem bytu se souhlasem soudu ze zákonem taxativně stanovených důvodů, mimo jiné i z toho důvodu, porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vyplývající z nájmu bytu (písm. d/ citovaného ustanovení). Za hrubé porušení povinností nájemcem bytu ve smyslu uvedeného ustanovení se rovněž považuje přenechání bytu jinému do podnájmu bez písemného souhlasu pronajímatele (§ 719 odst. 1 věta první a druhá obč. zák.).


    Otázku, kdo je oprávněn dát nájemci výpověď z nájmu bytu, řešil Nejvyšší soud např. ve svých rozhodnutích ze dne 9. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 19/96 a ze dne 27. 1. 1999, sp. zn. 2 Cdon 136/97. Podle posléze uvedeného rozhodnutí může výpověď z nájmu bytu dát nájemci pronajímatel. Tím je zásadně vlastník domu, v němž se byt – jehož nájem je vypovídán – nachází, resp. vlastník takovéhoto bytu, neboť realizace práva pronajímatele dát výpověď z nájmu bytu se odvíjí od práva vlastnického, resp. práva obdobného (práva hospodaření s majetkem státu – srov. § 64, § 65, § 72 až § 74b hospodářského zákoníku, zákona 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 761 obch. zák.). Jak vyplývá z již citovaného rozhodnutí sp. zn. 3 Cdon 19/96, právo hospodaření s majetkem státu jako právo obdobné právu vlastnickému, nesmí být zaměňováno s právem hospodaření s určeným majetkem obce, svěřenému jí zřízené příspěvkové organizaci, s nímž počítalo (ke dni rozhodování odvolacího soudu) ustanovení § 31 odst. 2 písm. e) zákona 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění pozdějších předpisů; výkon tohoto práva ničeho nemění na vlastnickém určení svěřeného majetku (na tom, že zůstává vlastnictvím zřizovatele).


    Z dovoláním nezpochybněného (v případě dovolání, jehož přípustnost se opírá o ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř. ostatně ani nezpochybnitelného) skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně dala prvnímu žalovanému (původně též i druhé žalované) výpověď z nájmu předmětného bytu, která byla obsažena v žalobě na přivolení k výpovědi (srov. č. l. 1 a 2 spisu), a která byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 19. 8. 1998 (viz doručenku na č. l. 15 spisu), a že vlastníkem domu, ve kterém se nachází předmětný byt, je město D. Rozhodnutí odvolacího soudu je rovněž založeno na zjištění, že zřizovací listinou ze dne 7. 11. 1994 zřídilo město D. žalobkyni coby příspěvkovou organizaci, jejíž předmět činnosti (ve znění dodatku z 22. 12. 1995) vymezilo mimo jiné tak, že je oprávněna – v rámci správy v oboru nemovitostí – „podávat výpovědi nájmů a návrhů na přivolení k výpovědi nájmu bytu soudem a zastupování v soudním řízení“ a určilo, že organizaci (rozuměno žalobkyni) se svěřuje (vymezený) majetek ve vlastnictví obce, k němuž má organizace právo hospodaření.


    Byť uvedená zřizovací listina stanovila, že žalobkyně je - v rámci stanoveného předmětu činnosti - oprávněna k úkonům, směřujícím k nakládání se svěřeným majetkem (včetně možnosti ukončit nájemní poměr k bytu výpovědí), není tímto aktem – samo o sobě určeno - že žalobkyně, jako samostatný právní subjekt, je na jeho základě oprávněna při nakládání se svěřeným (cizím) majetkem vystupovat (jednat) v právních vztazích tohoto majetku se týkajících, jménem svým, na účet zřizovatele (obce D.). Ze zřizovací listiny takovýto závěr učinit nelze, a existence jiného právního důvodu, zakládajícího oprávnění žalobkyně jednat vlastním jménem (na účet zřizovatele) nebyla v řízení prokázána.


    Dospěl-li-li tedy v souzené věci odvolací soud k závěru, že žalobkyně je (na základě zřizovací listiny ze dne 7. 11. 1994) ve věci aktivně věcně legitimována, není jeho právní posouzení věci správné; Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. napadený rozsudek zrušil, a věc podle § 243b odst. 2 věty první o. s. ř. vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    1. 4. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.