epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 4. 2009
    ID: 55663

    Konkurs a zpeněžení zástavy

    Došlo-li v konkursu k rozvrhu výtěžku zpeněžení zástavy, nemůže se nároku na vyplacení části výtěžku zpeněžení, odpovídající jeho zajištění, úspěšně domáhat ten zástavní věřitel, který do konkursu svou pohledávku nepřihlásil, nebo u ní neuplatnil právo na oddělené uspokojení.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 2782/2008, ze dne 18.12.2008)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně C. (L.) N°11 S. A., zastoupené Mgr. S. B., advokátkou, proti žalovanému Mgr. B. V., advokátovi, zastoupenému JUDr. R. V., advokátem, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 37 Cm 57/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2008, č. j. 15 Cmo 5/2008-168, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 17. července 2008, č. j. 15 Cmo 5/2008-185, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2008, č. j. 15 Cmo 5/2008-168, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 17. července 2008, č. j. 15 Cmo 5/2008-185, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 2. října 2007, č. j. 37 Cm 57/2005-99, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 520.000,- Kč.

    Soud vyšel z toho, že:

    1/ Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26. října 1995, č. j. K 83/95-25, prohlásil konkurs na majetek úpadce J.M., (dále též jen „úpadce“) a správcem konkursní podstaty ustanovil žalovaného.
    2/ Č. s., a. s. (dále též jen „banka“), do konkursu přihlásila pohledávku za úpadcem vzniklou ze smlouvy o úvěru č. 23/94 ze dne 7. dubna 1994 (dále též jen „úvěrová smlouva č. 1“), ve výši 1,319.765,48 Kč a dále pohledávku za úpadcem vzniklou ze smlouvy o úvěru č. 95/91 ze dne 6. června 1991 (dále též jen „úvěrová smlouva č. 2“), ve výši 170.198,40 Kč, u které uplatnila i nárok na oddělené uspokojení v rozsahu výtěžku zpeněžení nemovitostí, zastavených k jejímu zajištění.
    3/ Na přezkumném jednání byla pohledávka banky vzniklá z úvěrové smlouvy č. 1 zjištěna jako pohledávka třetí třídy, bez nároku na oddělené uspokojení, zatímco pohledávka, vzniklá z úvěrové smlouvy č. 2 byla zjištěna jako pohledávka s právem na oddělené uspokojení,
    4/ Pohledávka banky vůči úpadci, vzniklá z úvěrové smlouvy č. 1, byla na základě smluv o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 14. února 1994 (dále též jen „zástavní smlouva č. 1“) a ze dne 23. března 1994 (dále též jen „zástavní smlouva č. 2“) zajištěna zástavními právy k nemovitostem v katastrálním území Ch.ve vlastnictví V. M. a v katastrálním území P. ve vlastnictví   Ing. J. H.
    5/ Jmenovaní zástavní dlužníci složili do konkursní podstaty úpadce v průběhu konkursu ceny zástav, zajišťujících pohledávku z úvěrové smlouvy č. 1, v celkové výši 519.000,- Kč.
    6/ Konkurs prohlášený na majetek úpadce byl ještě před rozvrhem výtěžku zpeněžení konkursní podstaty zrušen  (usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne  4. června 2003, č. j. K 83/95-153) pro úmrtí úpadce, aniž by bance bylo na oddělené uspokojení cokoli vyplaceno.
    7/ Smlouvami o postoupení pohledávky ze dne 17. července 2003 postoupila banka pohledávky, vzniklé z obou úvěrových smluv s účinností  k 31. srpnu 2003, žalobkyni.

    Vycházeje z toho, že banka (jako právní předchůdkyně žalobkyně) v přihlášce pohledávky z úvěrové smlouvy č. 1 neuplatnila právo na oddělené uspokojení, soud dovodil, že ve vztahu k této pohledávce neměla banka postavení odděleného věřitele a nemohl jí proto vzniknout ani nárok na vyplacení částky 519.000,- Kč „z titulu odděleného uspokojení“. Vzhledem k tomu, že zástavní práva, váznoucí na nemovitostech zástavních dlužníků zanikla, (složením částek 219.000,- Kč a 300.000,- Kč do konkursní podstaty úpadce) nemohlo zajištění zástavními právy následně přejít na základě smlouvy o postoupení pohledávky s postupovanou pohledávkou na žalobkyni.

    K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku  520.000,- Kč.

    Odvolací soud - odkazuje na rozhodnutí, publikovaná pod čísly 74/2001 a 31/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - uvedl, že žalovaný jako správce konkursní podstaty úpadce byl oprávněn požadovat od zástavních dlužníků (coby osob odlišných od úpadce), aby „v rozsahu svého závazku plnili do podstaty“, pročež nebylo rozhodné, zda zástavní věřitel svou pohledávku do konkursu přihlásil či nikoli. V posledně uvedeném případě ovšem zástavní věřitel musel strpět, že z výtěžku zpeněžení (popř. ze zástavním dlužníkem poskytnutého plnění, jímž se ten svého závazku zprostil) nebude v konkursu uspokojen vůbec (nepřihlásil-li se), popř. nebude uspokojen odděleně (přihlásil-li pohledávku bez práva na oddělené uspokojení).

    Tato pravidla, pokračoval odvolací soud, však platí výlučně tam, kde režim úhrady je podroben zákonu 328/1991 Sb., o konkursu  a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), tedy toliko v rámci konkursu. Je-li konkurs zrušen, pravidla uvedená v zákoně o konkursu a vyrovnání se nepoužijí a „mimo konkurs může dojít i k úhradě těch úpadcových závazků, jež věřitelé do konkursu nepřihlásili, ač tak učinit měli a mohli“.

    Zdůrazňuje, že sama skutečnost, že zástavní dlužníci plněním do konkursní podstaty způsobili zánik zástavních práv, neznamená, že zaniklo i „právo zástavního věřitele domáhat se svých zástavních práv“, odvolací soud dovodil, že plnění zástavních dlužníků sice představuje majetek podstaty a má být použito „k zapravení“ konkursních nároků. Nejde však o majetek úpadcův, takže v případě zrušení konkursu z důvodu uvedeného v ustanovení § 44 odst. 2 ZKV nemůže  být předmětem dědického řízení. Odvolací soud měl rovněž za to, že není žádného důvodu vracet složenou částku zástavním dlužníkům, neboť zástavní právo již zaniklo a „zákonnou oporu postrádá varianta ponechat přijaté plnění správci konkursní podstaty“.

    Na základě této úvahy dospěl odvolací soud k názoru, že plnění zástavních dlužníků  je třeba po zrušení konkursu vydat zástavnímu věřiteli, který v důsledku zániku zástavního práva (plněním zástavních dlužníků do konkursní podstaty či zpeněžením zástavy správcem konkursní podstaty) nepřichází o svůj nárok „ze zástavního práva“. Přitom poukázal na rozhodnutí uveřejněná pod čísly 41/2007 a 72/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 41/2007“ a „R 72/2007“), ve kterých Nejvyšší soud dovodil, že při zrušení konkursu se plnění vydá zástavnímu věřiteli bez omezení daného 70% klauzulí plynoucí z ustanovení § 28 odst. 4 ZKV.

    Odvolací soud uzavřel, že banka mohla předmětnou pohledávku „platně postoupit“ žalobkyni. Ke dni zrušení konkursu se v konkursní podstatě úpadce nacházelo dostatek prostředků k úhradě nároku žalobkyně, žalovaný však částku 520.000,- Kč nepředal ani notářce pověřené řízením o dědictví po úpadci ani ji nesložil na účet dědického soudu.

    Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (§ 241a odst. 2  písm. b/ zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“) a požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    Dovolatel se domnívá, že odpověď na to, komu patří plnění zástavních dlužníků přijaté správcem konkursní podstaty po zrušení konkursu, je třeba hledat v ustanovení § 132 odst. 1 zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), podle kterého se vlastnictví nabývá mimo jiné i na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

    Je přesvědčen, že z titulu funkce správce konkursní podstaty a tím spíše jako bývalý správce konkursní podstaty není oprávněn rozhodnout o jakémkoli nakládání s výtěžkem zpeněžení. Argumentuje tím, že za trvání konkursu je k nakládání s výtěžkem zpeněžení nutný souhlas konkursního soudu, a proto by i po skončení konkursu měl o naložení s ním rozhodnout konkursní, popř. dědický soud, v „příslušném řízení“ tak, aby jeho účastníci (věřitelé či dědicové), měli možnost napadnout soudní rozhodnutí opravným prostředkem.

    Podle názoru dovolatele rozhodl odvolací soud nesprávně o vyplacení celého plnění poskytnutého zástavními dlužníky, přičemž nezohlednil ani náklady spojené s jeho vymáháním, ani to, že odměna správce konkursní podstaty byla stanovena i s přihlédnutím k plnění získanému od zástavních dlužníků. Tímto postupem došlo k poškození dědiců úpadce či ostatních věřitelů. Z rozsudku odvolacího soudu není podle dovolatele rovněž zřejmé, na základě jakého titulu mu byla uložena povinnost zaplatit a zda má jít „o plnění ze zpeněžení nebo z nějaké jiné majetkové podstaty“.

    Žalobkyně ve vyjádření k dovolání snáší argumenty na podporu napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby dovolání bylo zamítnuto.

    Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a je i důvodné.

    Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval  tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

    Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

    Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.

    Nejvyšší soud již v R 41/2007 formuloval a odůvodnil závěr, že s částkou, kterou zástavní dlužník do konkursní podstaty osobního dlužníka složil jako cenu zástavy, správce konkursní podstaty nakládá jako s výtěžkem zpeněžení ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 ZKV. Zástavní věřitel, jehož zástavní právo tímto plněním zaniklo, má právo na vyplacení uvedené částky i v případě, že ke zrušení konkursu na majetek osobního dlužníka dojde dříve, než mu správce konkursní podstaty osobního dlužníka vyplatí (postupem podle § 28 odst. 4 ZKV) 70% čistého výtěžku zpeněžení na něj připadajícího.   Tuto částku vyplatí zástavnímu věřiteli i po zrušení konkursu správce konkursní podstaty osobního dlužníka, a to již bez omezení daného 70% klauzulí uvedenou v § 28 odst. 4 ZKV.

    V R 72/2007 pak Nejvyšší soud potvrdil, že zajištěný konkursní věřitel, jehož zástavní právo zaniklo v průběhu konkursu zpeněžením zástavy, má právo na vyplacení příslušné části čistého výtěžku zpeněžení zástavy, i když po zpeněžení zástavy dojde ke zrušení konkursu, k čemuž dodal, že výplatu odpovídající části čistého výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného konkursního věřitele provede správce konkursní podstaty v mezích činnosti, k níž je povinen v době od zrušení konkursu do doby, než jej konkursní soud zprostí funkce.

    Odvolací soud zastává názor, že povinnost zástavního věřitele, který svou pohledávku do konkursu řádně nepřihlásil, strpět, že z výtěžku zpeněžení (popř. ze zástavním dlužníkem poskytnutého plnění, jímž se ten svého závazku plnit zástavnímu věřiteli zprostil), nebude v konkursu uspokojen vůbec (nepřihlásil-li se), popř. nebude uspokojen odděleně (přihlásil-li pohledávku bez práva na oddělené uspokojení), se uplatní výlučně tam, kde režim úhrady       je podroben zákonu o konkursu a vyrovnání, tedy toliko v průběhu konkursu. Z něj dovozuje,   že mimo konkurs (je-li konkurs zrušen) může dojít k úhradě i těch úpadcových závazků, jež věřitelé do konkursu nepřihlásili, ač tak učinit měli a mohli.

    Tato úvaha je sice obecně správná, není však úplná. Pro posouzení důvodnosti žaloby o zaplacení částky, představující výtěžek zpeněžení zástavy (podané zástavním věřitelem po zrušení konkursu, v němž ke zpeněžení došlo), je totiž podstatné, zda v konkursu došlo k rozvrhu výtěžku zpeněžení či nikoli.

    Došlo-li v konkursu k rozvrhu výtěžku zpeněžení zástavy, nemůže se nároku na vyplacení části výtěžku zpeněžení, odpovídající jeho zajištění, úspěšně domáhat ten zástavní věřitel, který do konkursu svou pohledávku nepřihlásil, nebo u ní neuplatnil právo na oddělené uspokojení.

    Takový nárok by totiž mohl vzniknout jedině tehdy, kdyby byl zajištěný (zástavní) věřitel oproti nezajištěným konkursním věřitelům v postavení věřitele z lepšího práva. Za situace, kdy konkursní procesy byly završeny (zástava nejen zpeněžena, ale též rozdělena mezi věřitele), však zajištěný věřitel, který se nepřihlásil, žádné lepší právo nemá již proto, že o tomto právu lze spekulovat jen u těch, kdož měli za trvání konkursu k dispozici vylučovací žalobu podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV. To není případ zajištěného věřitele; ten měl pouze právo na přednostní uspokojení v rámci konkursu (kdyby pohledávku řádně přihlásil jako zajištěnou).

    V opačném případě by žalobou o vyplacení výtěžku zpeněžení zástavy bylo možné obejít výsledek rozvrhu a pro zajištěné věřitele by nebylo nic snazšího, než nepřihlásit své pohledávky do konkursu, vyčkat jeho zrušení a poté se žalobou z titulu „lepšího práva“ směřující proti věřitelům, kteří se podíleli na rozvrhu výtěžku zpeněžení, domoci uspokojení své pohledávky. Takový postup odporuje smyslu a účelu úpravy konkursního řízení a popírá povinnost přihlásit pohledávky za úpadcem do konkursu („povinnost“ v tom smysl, že bez přihlášky se věřitel nemůže podílet na rozvrhu výtěžku zpeněžení  majetku náležejícího do konkursní podstaty úpadce).

    Pro ty případy, kdy v rámci konkursu došlo k rozvržení výtěžku zpeněžení, lze tedy uzavřít, že zástavní věřitel, který svou pohledávku do konkursu řádně nepřihlásil, musí i po zrušení konkursu strpět, že z výtěžku zpeněžení nebude v konkursu uspokojen vůbec, popř. nebude uspokojen odděleně.

    Projednávaná věc je specifická tím, že o možnost těžit z výtěžku zpeněžení zajištění (zástavy) přišli konkursní věřitelé zrušením konkursu (za trvání k rozvrhu výtěžku zpeněžení zástavy nedošlo). Zástavní práva zajišťující pohledávku zástavního věřitele zanikla zpeněžením (§ 28 odst. 5 ZKV), což v mimokonkursních poměrech zakládá nárok zástavního věřitele na vydání nerozděleného výtěžku zpeněžení zástavy (jiný věřitel s lepším právem zde není). 

    Nedošlo-li v konkursu k rozvrhu výtěžku zpeněžení, je tedy - za situace, kdy účinky konkursu zanikly jeho zrušením (§ 45 odst. 1 ZKV) - odůvodnitelné, aby  z té části výtěžku zpeněžení, která představuje čistý výtěžek zpeněžení zástavy zajištující pohledávku zástavního věřitele, byla uspokojena pohledávka zástavního věřitele, přestože ji do konkursního řízení nepřihlásil, popř. ji přihlásil bez práva na oddělené uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy (bez omezení daného 70% klauzulí, uvedenou v § 28 odst. 4 ZKV; srov. obdobně i důvody R 41/2007 a R 72/2007).

    Odvolací soud uvažoval správně, dovodil-li, že částka, kterou zástavní dlužníci odlišní od úpadce složili do konkursní podstaty, se složením nestala majetkem úpadce. Z toho, že tato částka nikdy nebyla majetkem úpadce, je zřejmé, že nemůže být ani předmětem jeho dědického řízení. Plnění zástavních dlužníků se nikdy nemohlo stát ani majetkem dovolatele, do jehož dispozice se dostalo toliko z titulu funkce správce konkursní podstaty úpadce. Není rovněž žádného důvodu vracet složenou částku zástavním dlužníkům. Ti se totiž složením ceny zástavy do konkursní podstaty zprostili svého závazku plnit zástavnímu věřiteli a přivodili i zánik zástavních práv váznoucích na jejich nemovitostech (srov. např. bod XXXV. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek),

    Obecně přitom platí, že složením ceny zástavy do konkursní podstaty nedochází k uspokojení zástavního věřitele, takže jím nárok zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy nezaniká (srov. k tomu i argumentaci v R 72/2007). Nárok zástavního (odděleného) věřitele na uspokojení ze zástavy může v průběhu konkursu zaniknout pouze vyplacením příslušné části čistého výtěžku zpeněžení zástavy, resp. vyplacením částky připadající na něj v rozvrhu (§ 28 odst. 4 ZKV).

    Nezanikl-li nárok zástavního věřitele v průběhu konkursu ani po zrušení konkursu  do doby, než byl dovolatel zproštěn funkce správce konkursní podstaty, trvá nadále. Zástavní věřitel (jeho právní nástupce) se za této situace může domáhat vyplacení čistého výtěžku zpeněžení zástavy i proti dovolateli, jakožto bývalému správci konkursní podstaty, v jehož držení se výtěžek zpeněžení zástavy nachází. Právní důvod, pro který bylo plněno do konkursní podstaty, zrušením konkursu a zproštěním dovolatele funkce správce konkursní podstaty odpadl. Nerozhodl-li konkursní soud o tom, jak má být naloženo s výtěžkem zpeněžení zástavy v souvislosti s usnesením zrušení konkursu nebo s usnesením, jímž správce konkursní podstaty zprostil funkce, bylo na dovolateli složit výtěžek zpeněžení zástavy do úschovy soudu, odkud by mohly být vydány osobám, které na ně prokáží nárok.   

    Neučinil-li tak, zadržuje výtěžek zpeněžení zástavy neoprávněně (kdyby jej nevydal oprávněné osobě bezdůvodně by se obohatil na její úkor (§ 451 a násl. obč. zák.).

    Dovolání je přesto důvodné.

    Odvolací soud totiž bez dalšího zavázal dovolatele zaplatit žalobkyni částku   520.000,- Kč, aniž by jakkoli doplnil či modifikoval zjištění soudu prvního stupně, že zástavní dlužníci složili do konkursní podstaty úpadce pouze částku 519.000,- Kč a aniž zkoumal, zda takto nabyté peněžní prostředky nebyly (v situaci, kdy zde nebylo odděleného věřitele, jemuž by jinak měly být v příslušném rozsahu vydány) za trvání konkursu v souladu se zákonem o konkursu a vyrovnání zcela nebo zčásti spotřebovány na úhradu jiných  pohledávek, např. pohledávek za podstatou (včetně pohledávky sestávající z odměny správce konkursní podstaty).

    Právní posouzení věci odvolacím soudem je co do řešení této otázky neúplné a tudíž nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl (jen proto) uplatněn právem, Nejvyšší soud tudíž, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené rozhodnutí zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b o. s. ř.).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    3. 4. 2009

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.