Uplatnil-li žalobce nejprve požadavek na uvedení věci do původního stavu a později změnil žalobní návrh (petit) na náhradu škody ve formě peněžitého plnění, neuplatnil změnou žaloby něco jiného ani nic více než v původní žalobě, jde stále o týž nárok na náhradu téže škody, pouze jiným, zákonem připuštěným způsobem. Přísluší-li volba způsobu…
Porušení stanoveného postupu při zjišťování skutkového stavu věci, zejména při dokazování, může mít vždy za následek nesprávná skutková zjištění a tedy též nesprávné rozhodnutí ve věci.
Smysl lhůty 15 dnů uvedené v ustanovení § 55 odst.1 ex. ř. spočívá v tom, že vede povinné k tomu, aby podávali návrh na zastavení exekuce "včas" a exekuci neprodlužovali; vyplývají-li však z listin předložených povinným k návrhu na zastavení exekuce skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení exekuce, je soud povinen k nim přihlédnout a i o…
Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst.1 o.s.ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení, stejná hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a…
Ušlý zisk z podnikatelské činnosti může mít různé podoby a může být vyčíslen různými způsoby, neboť se může odvíjet jak od jednorázových ztracených příjmů z individuálních podnikatelských aktivit, tak od relativně pravidelně dosahovaného zisku z průběžně vykonávaných činností.
Ponechají-li se stranou právní úkony, které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, v rozporu s ustanovením § 111 a § 246 odst. 2 insolvenčního zákona, lze podle ustanovení § 235 až § 243 insolvenčního zákona odporovat jen těm právním úkonům dlužníka, jež jsou taxativně vypočteny v ustanoveních § 240 až §…
Povinnost přihlásit včas do insolvenčního řízení svou pohledávku stíhá i věřitele, který již jednou (či opakovaně) přihlášku své pohledávky vůči témuž dlužníku uplatnil v insolvenčním řízení, které však skončilo, aniž by bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka.
Škoda spočívající v nedobytnosti pohledávky věřiteli nevzniká pouhým uplynutím promlčecí doby, nýbrž okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že dlužník dobrovolně plnit odmítá a neuspokojená pohledávka věřitele je soudně nevymahatelná. To platí jak v případě, že o nároku na plnění promlčené pohledávky neproběhlo vůbec soudní…
Jelikož je vyloučení ze společnosti (případně družstva) krajním řešením, musí být společníku (členu družstva) nejprve dána možnost, aby své povinnosti (jejichž neplnění může být důvodem vyloučení ze společnosti či družstva) splnil alespoň dodatečně. Současně musí být upozorněn na možný následek, bude-li v porušování svých (konkrétně vymezených)…
K přídělu do nedělitelného fondu lze přihlížet pouze tehdy, byl-li zisk družstva převeden do nedělitelného fondu již k 31. prosinci roku, ve kterém zaniklo členství v družstvu, pozdější doplnění nedělitelného fondu je pro účely stanovení vypořádacího podílu navrhovatele, jehož členství v družstvu zaniklo v předešlém roce, bez významu.
Uznání závazku z neplatné smlouvy je třeba brát v úvahu i při posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení.
Byla-li pohledávka žalobce uhrazena žalobci po podání žaloby, není důležité, kdo za žalovaného plnil, zda to bylo s jeho vědomím, či zda se jednalo o pokus vyhnout se povinnosti platit náklady řízení.
Nezpochybnil-li dovolatel závěr odvolacího soudu, podle něhož připojil k návrhu na vyhlášení moratoria seznam závazků, který nemá náležitosti podle § 104 insolvenčního zákona, neboť neobsahuje údaj o splatnosti jednotlivých pohledávek jeho věřitelů, nemůže být s podaným dovoláním úspěšný. Již tento závěr obstojí jako samostatný důvod pro odmítnutí…
Prohlásil-li insolvenční soud konkurs na majetek dlužníka, a toto rozhodnutí nabylo právní moci, odmítne dlužníkův následně podaný návrh na povolení oddlužení jako podaný někým, kdo k němu nebyl oprávněn (§ 390 odst. 3 insolvenčního zákona), bez zřetele k tomu, zda dlužníku uplynula lhůta k podání návrhu na povolení…
Z ustanovení § 402 odst. 3 insolvenčního zákona vyplývá, že rozhodnutí o způsobu oddlužení, tedy volba, který ze zákonem předvídaných způsobů oddlužení bude uplatněn, je plně v rukou věřitelů. Rozhodne-li o způsobu oddlužení schůze věřitelů, insolvenční soud již nepřezkoumává, zda je zvolený způsob oddlužení pro věřitele či dlužníka výhodný, není…
Na případy, kdy je předmětem řízení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, a kdy je požadována náhrada nemajetkové újmy, je při stanovení tarifní hodnoty podle vyhlášky 484/2000 Sb. přiléhavé aplikovat § 6 odst. 1 písm. a). Není možné přehlédnout, že v řízeních, v nichž se jedná o odškodnění nemajetkové…
Může-li dlužník za splnění stanovených podmínek prosadit oddlužení jako způsob řešení úpadku i proti vůli věřitelů, je nutno striktně trvat na tom, aby věřitele nijak neomezil ve volbě způsobu oddlužení, tedy zda bude provedeno zpeněžením majetkové podstaty či plněním splátkového kalendáře. Pouze ten dlužník, který nečiní kroky k tomu, aby tuto…
Mimořádným opravným prostředkem, jenž slouží k prověření správnosti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil či změnil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jako opožděné, je žaloba pro zmatečnost; přípustnost dovolání proti takovémuto rozhodnutí vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s.
Ze skutečnosti, že dlužník v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení spáchal trestný čin úvěrového podvodu, přičemž pravomocné odsouzení mu bylo zahlazeno, nevyplývá bez dalšího, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr.
Nemožnost pojistitele vypovědět životní pojištění podle § 22 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě se vztahuje na životní pojištění, jak je vymezuje § 54 zákona o pojistné smlouvě. Podle tohoto ustanovení v životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako…
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního zákona).
Rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 je odvolání přípustné.
Úkon právní služby lze posoudit jako mimořádně obtížný ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu i proto, že zastupovaný trpí duševní poruchou, avšak jen pokud je v jejím...
Mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví dle § 69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v době krizového stavu za účelem řešení krizové situace,...
Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...
