Insolvenční řízení primárně neslouží k prosazování individuálních nároků věřitelů, ale k řešení úpadku či hrozícího úpadku. Podá-li insolvenční návrh věřitel a zjištěné (osvědčené) skutečnosti nasvědčují existenci domněnky ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, pak bez ohledu na to, zda jde o věřitele s nevykonatelnou pohledávkou, může…
Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně (§ 544 odst. 2 obč. zák.). Není-li ujednání o smluvní pokutě řádně dojednáno písemně, je nutné takové ujednání považovat za neplatné (§ 40 odst. 1 obč. zák.). Jde-li o právní úkon, pro který je stanovena pod sankcí neplatnosti písemná forma, musí určitost obsahu projevu vůle vyplývat ze samotného textu…
Výrok pravomocného soudního rozhodnutí, kterým bylo povinné osobě uloženo, aby uzavřela s oprávněnou osobou dohodu o vydání nemovitosti, je - jak vyplývá z ustanovení § 159a odst. 1 a 4 občanského soudního řádu - závazný pro účastníky řízení (a jejich právní nástupce) a v tomto rozsahu také pro všechny orgány (včetně katastrálních úřadů a jiných…
Za předpokladu, že tvrzení účastníka o tom, že se o existenci překážky dozvěděl až z rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání, není vyvráceno jinými důkazy, je třeba vyjít z toho, že teprve v rozhodnutí o odmítnutí odvolání získal účastník informaci o tom, že soud považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za doručené v jiný den než…
Součástí SJM jsou nejen povinnosti (závazky), které se zakládají na důvodu, jenž nastal ještě za života manžela, ale i povinnosti (závazky), které mají původ v právním úkonu, v protiprávním úkonu nebo jiné právní skutečnosti, z nichž by měl plnit (svému věřiteli nebo jiné oprávněné osobě) manžel, kdyby tomu nezabránila jeho smrt, to samozřejmě…
Okolnost, že právnická osoba na straně jedné a fyzická osoba na straně druhé mají společnou osobu blízkou, z nich ještě nedělá osoby, jež jsou si navzájem blízké.
Valné hromadě přísluší podle § 113 odst. 5 obch. zák. rozhodnout o tom, zda uvolněný obchodní podíl bude převeden (a nebude s ním tudíž naloženo některým ze způsobů předvídaných ustanovením § 113 odst. 6 obch. zák.), a v kladném případě i schválit osobu nabyvatele uvolněného obchodního podílu. Zbývajícím společníkům je tak dána možnost ovlivnit…
Lhůta „bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či…
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, vydané v konkursním řízení vedeném podle zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, není přípustné bez zřetele k tomu, zda usnesení soudu prvního stupně byla vydána po 1. lednu…
Smlouvy o propagaci reklamní plochy uzavřené se spotřebiteli za podmínek popsaných v důvodech tohoto stanoviska jsou inominátními kontrakty, jimiž se zakládají závazkové vztahy, o kterých se účastníci platně dohodli, že se řídí obchodním zákoníkem. Neplatná jsou ujednání smlouvy směřující k její automatické prolongaci, ujednání o povinnosti…
Odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu vycházejícího z usnesení (první) schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku dlužníka - podnikatele, může odvolací soud rozhodnout i bez nařízení (odvolacího) jednání.
Ustanovení § 183 odst. 2 insolvenčního zákona výslovně počítá s tím, že je-li osobní dlužník v úpadku, nebrání to jeho věřiteli v tom…
Poučení obsažené v předvolání k prvnímu jednání samo o sobě ke splnění poučovací povinnosti o koncentraci řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nepostačí. Z pouhého odkazu na koncentraci řízení, učiněného při jednání, nelze dospět k poznatku o tom, že účastník byl ještě při jednání poučen o tom, že k tvrzením a důkazním návrhům učiněným po…
Pojem „věci týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti“ podle čl. 5 odst. 3 nařízení Brusel I je nezbytné vykládat autonomně, a to především s přihlédnutím k systematice a cílům tohoto nařízení. Uvedený pojem Soudní dvůr vnímá „jako nezávislý koncept, který se vztahuje na všechny žaloby, jež mají za cíl založit odpovědnost žalovaného a…
Při rozhodování o přistoupení dlužníka v reorganizaci jako dalšího žalovaného do řízení, v němž se přihlášený věřitel (jako žalobce) domáhá vůči insolvenčnímu správci (jako žalovanému) určení pravosti, výše nebo pořadí své nevykonatelné pohledávky, není významné, zda vůči dlužníku v reorganizaci přihlášenému věřiteli uplynula lhůta k podání…
Akciová společnost, která emitovala akcie na jméno, má povinnost poskytnout akcionáři na jeho žádost informace uvedené v § 156 odst. 2 obch. zák. i v případě, že seznam akcionářů nevede z důvodu jeho nahrazení evidencí zaknihovaných cenných papírů. Tuto povinnost má ve stejném rozsahu jako akciová společnost, která vede seznam akcionářů. Výpis z…
V situaci, kdy soudu není znám aktuální procesní postoj žalovaných k žalobou uplatněnému nároku, nemůže mít soud k dispozici dostatek poznatků ospravedlňujících závěr, že je důvod přerušit řízení podle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. Stejně tak, pokud účastník zpochybňuje, zda byly jeho nevykonatelné pohledávky řádně popřeny, je v souladu s…
Jestliže správce konkursní podstaty po předložení konečné zprávy zareaguje na námitky proti ní podané tak, že před konáním jednání o konečné zprávě a námitkách proti ní podaných předloží v podstatných bodech přepracovanou („upravenou“) konečnou zprávu, pak je namístě opakovat též proces námitkového řízení postupem podle § 29 odst. 2 ZKV (zveřejnit…
Ustanovení § 23 zákona 101/1963 Sb. o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku stanoví výkladová pravidla odpovídající svou podstatou a účelem pravidlům upraveným v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák., lze tedy i na ně (přiměřeně) vztáhnout judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR.
Jazykové vyjádření právního úkonu…
Porušení závazkové povinnosti provést řádně objednanou službu je předpokladem jak odpovědnosti za vady, tak odpovědnosti za škodu. Tyto právní instituty jsou však odlišné, mají jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku. Odpovědnost za vady postihuje nedostatky vlastního provedení služby, náhradou škody se sleduje…
Doručení rozhodnutí jiným, než zákonem stanoveným, způsobem, nemajícím vliv na účinnost tohoto rozhodnutí, neznamená bez dalšího zkrácení procesních práv účastníka.
Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...
Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...
Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby...
Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl...
Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je...
