Je-li sporné, zda určitá věc patří do pozůstalosti, může se dědic, který neodmítl dědictví, domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem této věci. Dědicové se až do ukončení dědického řízení nemohou domáhat určení, že jsou spoluvlastníky věci.

O vylučujícím vztahu zákona zvláštního a zákona obecného lze hovořit jen tam, kde se rozsah úpravy těchto zákonů z hlediska jejich časové, osobní a popř. místní působnosti alespoň do určité míry překrývá a kde jde o úpravu právních vztahů shodné povahy (věcná působnost právních norem). Zákony, které jsou ve vztahu obecného a zvláštního, musí tedy…

Stane-li se vyčleňované družstvo vlastníkem nebo spoluvlastníkem jednoho či více domů s byty nebo nebytovými prostory, k nimž měli členové dosavadního družstva vlastnický či nájemní vztah, pak je povinno respektovat práva a povinnosti těchto členů jako jejich nový partner a nástupce dosavadního družstva.

Vyklizení po zajištění bytové náhrady nemusí být dáno pouze výslovnou právní úpravou, nýbrž (kromě analogické aplikace pozitivní úpravy) může vyplynout i ze situací, kdy žalovanému sice bytová náhrada ani přímo ani analogicky nesvědčí, ale přesto žalobě o vyklizení bytu lze vyhovět.

Každým rozsudkem soudu, jímž dochází k omezení způsobilosti k právním úkonům a kterým jsou vymezeny právní úkony, k nímž není účastník způsobilý, se stanoví výslovně (explicitně), jaké úkony účastník platně činit nemůže, ale současně implicitně a contrario, že účastník je ke všem ostatním právním úkonům…

Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat, přichází v úvahu poskytnutí peněžité náhrady, jejíž výše se rovná obvyklé ceně vynaložených materiálových nákladů na úkony téhož druhu v daném místě a čase, přičemž, jde-li o cenu (náklady) regulovanou, nemůže přesáhnout částku omezenou právními předpisy.

Při objasňování průměrného výdělku zaměstnance nemůže soud ve smyslu ustanovení § 120 odst. 4 o.s.ř. vycházet z údajů zaměstnance a zaměstnavatele o tom, kolik podle jejich názoru průměrný výdělek činil, i kdyby se obsahově shodovaly; za svá skutková zjištění může soud vzít jen shodná tvrzení zaměstnance a zaměstnavatele o skutečnostech…

Pokud odvolací soud v dalším rozhodnutí, poté co vydal předchozí zrušovací usnesení se závazným právním názorem, jenž účastníci respektovali a činili tomu odpovídající procesní úkony včetně změny žaloby či jejího částečného zpětvzetí, dospěje k závěru, že své rozhodnutí založí na odlišném právním posouzení, v důsledku něhož shledává podmínky pro…

O obnově řízení, které skončilo schválením účastníky uzavřeného smíru, lze uvažovat jen tehdy, jestliže je namítána (coby nová) skutečnost, jež byla-li by soudu známa v okamžiku, kdy o schválení smíru rozhodoval, by smír (oproti rozhodnutí původnímu) neschválil, a zároveň na základě této nové skutečnosti by bylo možné dospět k závěru, že uzavřený…

Za zaviněné vytvoření podmínek, které povedou ke vzniku škody, lze považovat i nezkušenost s chovem zvířete a neznalost biologických procesů u zvířat, nedostatečná informovanost o jejich momentálním stavu apod., kdy znalost

Osoba, jednající jménem podnikatele, aniž by bylo nutné zmocnění na základě plné moci, musí být osobou, jednajícím jménem podnikatele (nemusí být ale jeho zaměstnancem, ani nemusí být k němu v žádném vztahu, upraven není ani obsah a forma pověření). Činností, kterou je tato osoba pověřena, musí ....

Ustanovení § 801 obč. zák. je ustanovením kogentním. Hmotněprávní lhůty podle § 801 obč. zák. lze dohodou účastníků prodloužit, nelze je však zkrátit.

Náležitosti odvolacího návrhu nelze vykládat tak, že by odvolatel byl povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Nedostatek výslovné formulace řádného odvolacího návrhu lze odstranit v průběhu odvolacího řízení po poučení odvolatele.

Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 116/1990 Sb. nevylučuje, že by nájemní vztah na dobu určitou nemohl skončit před uplynutím dohodnuté doby jinak, než výpovědí pronajímatele nebo nájemce z důvodů zde upravených; nejde tedy ....

Neoznačení příslušného ustanovení, případně odstavce § 220 o. s. ř., podle něhož odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, není takovou vadou, která by sama o sobě měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Povinnost odvolacího soudu, důkazy přímo provedené soudem prvního stupně opakovat, popřípadě doplnit, pokud tento uvažuje od odchýlení se od skutkového zjištění soudu prvního stupně, platí i v případě, pokud při hodnocení těchto důkazů spolupůsobí vedle věcného obsahu výpovědí i další skutečnosti, které ač nejsou bez vlivu na hodnocení důkazů…

Skutečnosti, rozhodnutí a důkazy mohou být důvodem obnovy jen tehdy, jestliže jsou - pro navrhovatele obnovy - ve srovnání s původním řízením “nové”; pro vyhovění návrhu na obnovu řízení postačuje pravděpodobnost toho, že mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Pro posouzení “novosti” takové skutečnosti je…

Náležitým dohledem nelze rozumět nepřetržitý dozor rodičů, takový dohled nelze od rodičů ani vyžadovat. Za situace, kdy u nezletilého se ale projevují kázeňské problémy, a jeho chování už ve škole vyžadovalo neustálý dozor a kontrolu, aby nedocházelo k přestupkům, spočívá náležitý dohled rodičů ....

Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je 1) výkon advokacie, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody.

Formulace „sdělení obsahující skutková tvrzení“ a „pravdu zkreslující tvrzení“, obsažená v tiskovém zákoně nejsou totožná s formulací, upravující ochranu osobnosti v občanském zákoníku. Formulace v občanském zákoníku jsou ....