občanské právo

Střetem provozů ve smyslu § 431 obč. zák. se rozumí nejen fyzická srážka, ale též střet dopravních prostředků se zařízením jiného provozu, jakož i vzájemné škodlivé působení dvou či více provozů bez fyzického střetu vozidel, např. oslnění, vymrštění kamene, smyk na uniklých provozních kapalinách apod. Ustanovením § 431 obč. zák. se řídí i střety…

Ten, kdo na svém pozemku pracuje s otevřeným ohněm a k jehož prospěchu či využití se otevřený oheň udržuje, je povinen bez ohledu na to, jak a kdo se podílí na spalování v ohništi, zajistit bezpečné nakládání s ohněm tak, aby bylo riziko vzniku požáru minimalizováno, tj. aby se oheň nekontrolovaně nerozšířil. Musí k tomu zvolit patřičná opatření…

Právo podat odpůrčí žalobu podle § 42a obč. zák. má výlučně věřitel, který má vůči dlužníkovi vymahatelnou pohledávku, tedy pohledávku, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci). Na uvedeném nic nemění skutečnost, že dlužník (zůstavitel) zemřel a v dědickém řízení…

Spočívá-li uhrazovací funkce zástavního práva k pohledávce v tom, že poddlužník je povinen splnit svůj dluh po splatnosti zastavené pohledávky zástavnímu věřiteli, není a nemůže být významné, zda jde o pohledávku "vymahatelnou", nebo o pohledávku, která zatím nebyla věřiteli "vymahatelně přiznána". V obou případech je - jak vyplývá z ustanovení §…

Převede-li osoba, v jejíž prospěch byl odporovatelný právní úkon učiněn, od dlužníka nabytý majetek na další osobu poté, co proti ní byla podána odpůrčí žaloba, může být právní úkon, kterým došlo (mělo dojít) k dalšímu převodu od dlužníka nabytého majetku, neplatný, jen jestliže věřiteli vzniklo právo na uspokojení jeho pohledávky z věcí, práv a…

Soud v řízení o dědictví neřeší (není oprávněn řešit) případný spor mezi účastníky o tom, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh skutečně patřily zůstaviteli; zjistí-li, že sepsání věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do aktiv dědictví nebo dluhu do pasiv dědictví je po skutkové stránce mezi dědici sporné, soud se omezí -…

Vzhledem k tomu, že k zániku neuspokojených pohledávek věřitelů a jejich zajištění podle ustanovení § 175v odst. 4 věty první OSŘ dochází "proti dědicům", a za přihlédnutí ke smyslu a účelu likvidace dědictví, která se netýká právních poměrů třetích osob, je třeba dovodit, že zánik zajištění neuspokojených pohledávek věřitelů se týká pouze…

Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení…

Je-li soud v dodatečném řízení o dědictví prováděném podle ustanovení § 175x OSŘ vázán výsledkem původního dědického řízení (vyjádřeným v usnesení, kterým bylo původní dědické řízení skončeno), není oprávněn (nesmí) znovu rozhodovat o nabytí dědictví ve vztahu k majetku, který byl v původním řízení o dědictví po zůstaviteli ve smyslu shora…

V případech, v nichž zástavní věřitel neměl (jen z titulu zástavní pohledávky) před soupisem zástavy do konkursní podstaty úpadce žádnou (ani zástavní) pohledávku vůči úpadci [ohledně pohledávky zajištěné zástavním právem úpadce nebyl osobním dlužníkem zástavního věřitele a vlastníkem zástavy (zástavním dlužníkem byla třetí osoba)], se po soupisu…

Jenom tam, kde vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku (i bez vynakládání zvýšeného úsilí dochází vlivem snížení pracovní způsobilosti poškozeného ke snížení příjmu), lze zvýšené úsilí zohlednit v tom směru, že při určení výše náhrady se k takto dosaženému příjmu nepřihlíží, aby poškozenému vynaložení námahy nedůvodně nesnižovalo…

Při analogickém užití ustanovení upravujících obecnou odpovědnost za škodu na odpovědnost postupitele podle ustanovení § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák. nelze aplikovat ta odpovědnostní ustanovení, která tuto odpovědnost podmiňují nebo omezují. Stanoví-li citované ustanovení odpovědnost postupitele za pravost postoupené pohledávky, aniž upravuje…

Vzniknou-li účastníku řízení, v jehož rámci bylo nařízeno (podle § 102 o. s. ř.) předběžné opatření (které následně zaniklo či bylo zrušeno z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno), náklady řízení v souvislosti s obranou proti nařízenému předběžnému opatření, může se jejich…

Zanikla-li účast společníka ve společnosti z jiného, než ustanovením § 149 obch. zák. předpokládaného důvodu, nelze pro účely případné odpovědnosti společnosti za újmu způsobenou předběžným opatřením, vydaným k jejímu návrhu v řízení podle § 149 obch. zák., mít za to, že právo společnosti (na vyloučení společníka) bylo…

Podle Soudního dvora Evropské unie (SDEU), je platné i takové ujednání, které sice výslovně neuvede příslušný soud, ale umožní jeho určení. SDEU přijal ve své rozhodovací praxi doktrínu oddělitelnosti dohody o volbě soudu od smlouvy, v níž je tato dohoda uzavřena. Podle SDEU je třeba činit rozdíl mezi věcnými ustanoveními smlouvy a ujednáním o…

Soud je povinen se každou žalobou důsledně zabývat, přičemž ani litigiózní přístup žalobce jej nezbavuje povinnosti věc rozhodnout v přiměřeném čase. Pokud však soud poruší tuto svou povinnost a žalobci vznikne nemajetková újma (byť nepatrná vzhledem k významu takových řízení pro žalobce), nelze odhlédnout od toho, že žalobce opakovaně zneužívá…

Způsobení těžké újmy na zdraví, byť z nedbalosti, v důsledku nesplnění povinnosti, k níž byl pachatel povinen, je natolik škodlivým následkem, že je zcela namístě užití prostředků trestní represe a aplikace norem trestního práva.

Při posuzování odpovědnosti za škodu vzniklou únikem škodlivých látek do vodních toků nezáleží pouze na tom, kdo je původcem odpadních vod, tedy kdo je ten, jehož činností vznikly, ani na tom, kdo je vlastníkem či provozovatelem zařízení, jehož prostřednictvím se jejich vypouštění realizuje. Rozhodující je, kdo je vypouští, kdo se jich chce v…

Žalovaný, který v řízení uplatní vzájemný návrh, je poplatníkem soudního poplatku za řízení, jehož výše je stejná jako v případě, kdyby takový návrh podal samostatně. Vzhledem k tomu je třeba ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vykládat tak, že se nevztahuje jen na samostatně podané žaloby či jiné návrhy na zahájení…

V oznámení o zvýšení nájemného jako jednostranném projevu vůle oznamuje pronajímatel nájemci novou výši nájemného, kterou měl vypočítat zákonem předepsaným způsobem. Vůle pronajímatele tak směřuje ke zvýšení nájemného právě na sdělenou částku, nikoli na částku jinou. Oznámení o zvýšení nájemného nelze ani dělit na jednotlivé části, neboť jeho…