občanské právo

Pohledávka vzniklá ze závazkového právního vztahu ze hry na hracím přístroji

Pro posouzení, zda pohledávka vzniklá ze závazkového právního vztahu ze hry na hracím přístroji je pouze naturální obligací, či nikoliv je z hlediska ust. § 845 a § 846 obč. zák. rozhodující, zda výhra, na jejíž výplatu byl uplatněn nárok u soudu, byla dosažena na hracím přístroji, jehož provoz byl úředně povolen.

Porušení právní povinnosti, se kterou je spojena odpovědnost za vzniklou škodu

Při uzavření obstaravatelské smlouvy podle ust. § 284 - 288 obč. zák. před novelou, vzniklo občanovi právo, aby mu organizace obstarala poskytnutí požadované služby jinou organizací nebo aby jinak obstarala jeho záležitost; organizaci vzniklo právo, aby ji občan zaplatil cenu služby.

Právo poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci

Ust. § 9 odst. 2 vyhlášky č. 492/1991 Sb. o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla dává poškozenému oprávnění uplatnit své nároky u soudu jak proti pojištěnému, tak i proti pojišťovně. Neznamená to však, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupila namísto škůdce pojišťovna, neboť ta…

Úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo zákon obchází

U právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo zákon obchází, již nepřichází v úvahu posouzení, zda není v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy je důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon odpovídá zákonu (tj. není v rozporu se zákonem a ani zákon…

Nárok na vyklizení bytu

Nárok na vyklizení bytu, opřený o tvrzení, že žalovaný ho užívá bez právního důvodu a návrh na přivolení k výpovědi jsou nároky rozdílné; není vyloučeno, aby jeden z nich byl uplatněn pro případ, že původní návrh se ukáže nedůvodným.

Odpovědnost správy komunikaci za škodu na zdraví chodce

Samotná okolnost, že v důsledku závady ve sjízdnosti komunikace došlo ke škodě na zdraví chodce, nevylučuje objektivní odpovědnost správce komunikace.

Akcie a její postižení výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 320 o.s.ř.

Akcie představuje pro jejího majitele právo (soubor práv, vyplývajících ze zákona), které má majetkovou hodnotu, které není peněžitou pohledávkou, které je převoditelné a které nepřísluší jejímu majiteli jen osobně, a jako taková může být postižena výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 320 o.s.ř.

Žádost účastníka o odročení jednání u soudu z důvodu onemocnění

Brání-li účastníku řízení v realizaci jeho práva, vyplývajícího z čl. 38 odst. 2 Listiny, onemocnění, žádá-li z tohoto důvodu o odročení jednání soudu a důvodnost žádosti náležitě doloží - lze v postupu soudu, který takové žádosti nevyhoví (ať již se jejím obsahem vůbec nezabývá nebo ji posuzuje jen jako pouhou omluvu účastníkovy nepřítomnosti)…

Zákonný předpoklad tísně

Zákonný předpoklad tísně ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. se vztahuje jen na darování pozemku, nikoli na bezplatné převedení pozemku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovy, k níž pozemky patřily.

Oprávněná osoba ve smyslu § 19 odst. 2 zákona č. 87/1991

Oprávněná osoba ve smyslu § 19 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., je osoba, která byla rehabilitována jen podle dříve platného zákona č. 82/1968 Sb., ale nikoli osoba, které byla rehabilitována podle zákona č. 119/1990 Sb.

Sjednání tzv. propadné zástavy

Smlouva (dohoda, ujednání), jejímž skutečným smyslem je sjednání tzv. propadné zástavy (uspokojení pohledávky zástavního věřitele tím, že mu připadne zástava do vlastnictví), je v rozporu s účelem zástavního práva tak, jak jej stanoví zákon, a tedy pro rozpor s účelem zákona neplatná podle ustanovení § 39 obč.

Stavba na cizím pozemku bez vědomí a vůle vlastníka

Stavěl-li někdo ze svých hmot na cizím pozemku bez vědomí a vůle vlastníka, ve smyslu § 418 o.o.z. z roku 1811 připadne stavba vlastníkovi pozemku. Poctivý stavebník může žádat, aby se mu nahradil náklad nutný a užitečný. K tomu, kdo stavěl nepoctivě, je třeba přistupovat jako k jednateli bez příkazu. Pokud vlastník pozemku věděl, že se staví a…

Rozpor s dobrými mravy

V rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. je právní úkon zejména tehdy, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu se společensky uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu s obecnými zásadami demokratické společnosti.

Přechod práva nebo povinnosti v řízení o výkon rozhodnutí

V řízení o výkon rozhodnutí lze přechod povinnosti nebo práva prokázat jen listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu

Právo na bytovou náhradu

Právo na bytovou náhradu nelze ze spoluvlastnictví vylučovanému spoluvlastníkovi založit ani za použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., podle kterého výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle citovaného ustanovení lze odepřít výkon práva, nelze však aktem jeho aplikace konstituovat…

Nesprávný žalobní petit

Nesprávný žalobní petit (jeho nepřesnost, neurčitost, nesrozumitelnost apod.) je nedostatkem náležitostí žaloby (§ 79 odst. 1 o.s.ř.), který je odstranitelný. Brání-li taková vada podání pokračovat v řízení a žalobu věcně projednat, může to být důvodem k zastavení řízení podle § 43 odst. 2 o.s.ř., jestliže ani přes výzvu soudu nebyly nedostatky…

Právo stavby

Právo stavby bylo právem věcným, a to zcizitelným a děditelným. Zřízeno mohlo být pouze jako právo dočasné a považovalo se za věc nemovitou. Stavba nebyla věcí samostatnou, podle zákona č. 86/1912 ř.z. byla příslušenstvím práva stavby a podle zákona č.88/1947 Sb. byla součástí práva stavby. Po zániku práva stavby připadla stavba vlastníku…

Vrácení daru

Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních…

Vydání věci podle zákona č. 87/l99l Sb.

Při vydání věci podle zákona č. 87/l99l Sb. není rozhodné zjištění, zda jako další oprávněné osoby nepřicházejí v úvahu osoby uvedené v dřívějším nebo stejném pořadí (§ 3 odst. 4 zákona č. 87/l99l Sb.), ale zjištění, zda takové osoby nepodaly povinné osobě výzvu k vydání věci (§ 5 odst. l zákona č. 87/l99l Sb.), případně že tuto výzvu nepodaly…

Vydání věci

Při vydání věci podle zákona č. 87/l99l Sb. není rozhodné zjištění, zda jako další oprávněné osoby nepřicházejí v úvahu osoby uvedené v dřívějším nebo stejném pořadí (§ 3 odst. 4 zákona č. 87/l99l Sb.), ale zjištění, zda takové osoby nepodaly povinné osobě výzvu k vydání věci (§ 5 odst. l zákona č. 87/l99l Sb.), případně že tuto výzvu nepodaly…