občanské právo

Odstoupení od smlouvy ve smyslu § 517 odst. 1. ObčZ

Předpokladem pro odstoupení od smlouvy ve smyslu § 517 odst. 1. ObčZ je, že dlužník splatnou pohledávku včas a řádně nesplní, a nesplní ji ani v dodatečně přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté. Pokud však věřitel dlužníkovi poté, co jej požádal o plnění a tak přivodil splatnost pohledávky, neposkytl ke splnění další přiměřenou lhůtu, nemůže od…

Odporovatelnost právním úkonům dlužníka

Jako předpoklad odporovatelnosti právním úkonům dlužníka postačuje, aby dlužník sledoval svým jednáním zkrácení jakékoliv pohledávky svého věřitele; není vůbec rozhodné, zda šlo o pohledávku splatnou či nesplatnou, popřípadě budoucí, nebo zda pohledávka byla vymahatelnou

Nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 58/1969

Nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 58/1969 Sb. může být jakákoliv činnost, spojená s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Správnost úředního postupu musí být…

Předání rozhodčího nálezu do úschovy

Předání rozhodčího nálezu do úschovy okresnímu soudu není úschovou ve smyslu § 185a a násl. o.s.ř.

Pronájem nemovitosti jako celku

Pronájem nemovitosti jako celku se, i když se v ní nacházejí pouze nebytové prostory, řídí občanským zákoníkem

Charakter ustanovení § 835 odst. 2 o.z.

Ustanovení § 835 odst. 2 o.z. má kogentní charakter a není proto možné, aby se účastníci sdružení dohodli, že za závazky, vyplývající ze sdružení vůči třetím osobám, bude odpovídat jen některý z nich.

Rozpor s dobrými mravy

Následkem výkonu práv a povinností v rozporu s dobrými mravy, je neposkytnutí ochrany práva, resp. odepření autoritativního rozhodnutí soudu nutného ke vzniku právního vztahu mezi oprávněnou a povinnou osobou.

Rozpor s dobrými mravy

U právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo zákon obchází, již nepřichází v úvahu posouzení, zda není v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy je důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon odpovídá zákonu (tj. není v rozporu se zákonem a ani zákon…

Kdy je právní úkon v rozporu s dobrými mravy ?

V rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. je právní úkon zejména tehdy, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu se společensky uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu s obecnými zásadami demokratické společnosti.

Povinnost zaplatit soudní poplatek z odvolání

Povinnost zaplatit soudní poplatek z odvolání není povinností účastníka osobně v řízení něco vykonat, a proto účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka pouze doručením tohoto usnesení jeho zástupci.

Právo společného nájmu bytu

Pro vznik práva společného nájmu k bytu uzavřením manželství dle § 704 odst. 1 obč.zák. není rozhodné, zda v takovémto bytě manželé založili či nezaložili společnou domácnost.

Prohlášení konkursu na majetek dlužníka a nařízení výkonu rozhodnutí

Prohlášení konkursu na majetek dlužníka samo o sobě nebrání tomu, aby byl nařízen výkon rozhodnutí postihující majetek, který patří do konkursní podstaty dlužníka - úpadce; spočívá-li nařízení výkonu rozhodnutí ve zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, nenabývá tím oprávněný v konkursním řízení právo na oddělené…

Ochrana osobnosti

Připadá-li v úvahu, že by publikovaný rozhovor ve formě interview byl způsobilý zasáhnout do osobnostní sféry fyzické osoby, nelze bez dalšího uzavřít, že jestliže vydavatel přesně reprodukoval výroky osoby, s níž byl rozhovor uskutečněn, plní tak jen svou povinnost informovat veřejnost a nemůže za ně nést…

Rozsudek pro zmeškaní

Účelem (smyslem) institutu rozsudku pro zmeškání je umožnit rozhodnutí sporu nebo jiné právní věci v neprospěch žalovaného, který by svou nečinností (tím, že se nedostaví k prvnímu jednání ve věci, ačkoliv mu bylo řádně doručeno předvolání nejméně pět dnů předem a ačkoliv byl o následcích nedostavení se poučen) mohl nebo dokonce chtěl bránit…

Změna obsahu závazků

V případě změny obsahu závazků není předepsána zvláštní forma. Pokud však prvotní právní skutečnost zakládající závazkový právní vztah byla vyjádřena písemnou formou (ať již proto, že se na tom účastníci dohodli, nebo že písemnou formu vyžadoval zákon), je třeba tuto formu respektovat i při změně závazku.

Způsobilá zástava

Způsobilou zástavou je i pohledávka zástavce (správně zástavního dlužníka) z účtu u peněžního ústavu. Byl-li peněžní ústav o zástavním právu písemně vyrozuměn zástavcem (majitelem účtu) nebo byl-li mu vznik zástavního práva prokázán zástavním věřitelem, je peněžní ústav - jak vyplývá z ustanovení § 151i věty první obč. zák. před změnou zákonem č.

Ležící pozůstalost

Ležící pozůstalost nebyla subjektem, který by z hlediska dnešního práva nebyl vůbec způsobilý jednat např. v řízení před soudem, ale zvláštní právní institucí, která sice nebyla ani právnickou ani fyzickou osobou, ale byla nositelem určitých, byť omezených práv a povinností. Mohla tudíž v řízení soudním či správním jako účastník řízení…

Vedlejší následky

Koná-li jednající v mezích svého práva, ale prostřednictvím realizace chování jinak právem dovoleného sleduje poškození druhého účastníka právního vztahu, jedná se sice o výkon práva, ale o výkon práva závadný, kdy jednání a jeho výsledek se snad zcela shodují s výsledkem, který mělo právo na zřeteli, ale kdy jednání bylo učiněno nikoliv za účelem…

Pohledávka vzniklá ze závazkového právního vztahu ze hry na hracím přístroji

Pro posouzení, zda pohledávka vzniklá ze závazkového právního vztahu ze hry na hracím přístroji je pouze naturální obligací, či nikoliv je z hlediska ust. § 845 a § 846 obč. zák. rozhodující, zda výhra, na jejíž výplatu byl uplatněn nárok u soudu, byla dosažena na hracím přístroji, jehož provoz byl úředně povolen.

Porušení právní povinnosti, se kterou je spojena odpovědnost za vzniklou škodu

Při uzavření obstaravatelské smlouvy podle ust. § 284 - 288 obč. zák. před novelou, vzniklo občanovi právo, aby mu organizace obstarala poskytnutí požadované služby jinou organizací nebo aby jinak obstarala jeho záležitost; organizaci vzniklo právo, aby ji občan zaplatil cenu služby.