Má-li odvolací soud jiný názor než soud prvního stupně na věrohodnost výpovědi účastníka nebo svědka, nesmí z toho vyvodit jiný skutkový závěr než soud prvního stupně (ani závěr, že tyto výpovědi jsou z hlediska výsledku dokazování irelevantní), jestliže důkaz sám neopakoval.
Využívání subjektivních práv nemůže být v rozporu s dobrými mravy, byť by mělo přimět jiného k jednání v souladu s vůlí toho, kdo těchto subjektivních práv využívá.
Stanovení absolutní neplatnosti určitého právního úkonu a vědomosti o ní je jednak věcí poznání a jednak věcí hodnocení; je otázkou především právní kvalifikace právního úkonu, která je výsledkem poznání a hodnocení příčiny neplatnosti a její subsumpce pod určitou právní normu. K takové kvalifikaci je v konečném důsledku způsobilý pouze soud…
Splnění podmínky, že druhý účastník nemohl o překročení oprávnění osobou za podnikatele (právnickou osobu) jednající vědět, je nutno posuzovat ve vazbě na konkrétní okolnosti případu, zejména pak s ohledem na osobu, ve vztahu k níž byl právní úkon učiněn, přičemž toto posouzení nelze omezit pouze na obsah písemně učiněného právního úkonu.V tomto…
Vymezil-li odvolací soud odlišně od soudu prvního stupně relativně neurčitou hypotézu právní normy obsaženou v ustanovení § 712 odst. 3 větě druhé za středníkem obč. zák., a aniž by poučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti rozhodné z hlediska tohoto právního názoru ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., konstatoval, že rozhodné…
Zanechal-li zůstavitel více dědiců, projevuje se stav, jaký vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného rozhodnutí soudu o dědictví, také v jejich vzájemných vztazích k majetku patřícímu do dědictví. Musí být vzato v úvahu, že rozhodnutí soudu o dědictví má sice účinky ke dni smrti zůstavitele, že však do právní moci rozhodnutí o…
Nesprávnost poučení o odvolání ve smyslu jeho neúplnosti postihuje ustanovení § 204 odst. 2, věty druhé, o. s. ř., určující jinou (tříměsíční) lhůtu k podání odvolání, jestliže rozhodnutí soudu poučení o odvolání neobsahuje. Hypotéza této právní normy je naplněna nejen v případě, že poučení o odvolání v rozhodnutí zcela chybí, ale také tehdy…
Vzhledem k tomu, že zástavní právo mohlo a může vzniknout i na základě neplatné zástavní smlouvy a že zástavní právo nevzniká ve všech případech, v nichž byla uzavřena platná zástavní smlouva a došlo podle ní ke vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, není případné určení neplatnosti nebo platnosti zástavní smlouvy právním prostředkem…
Slib odškodnění je zvláštní případ tzv. mimoodpovědnostní náhrady škody, u kterého se nezkoumá protiprávnost, zavinění nebo existence jakýchkoli liberačních důvodů.
Pokud před uzavřením smlouvy poskytne jedna strana něco, co má být předmětem jejího budoucího závazku ze smlouvy, je stanovena vyvratitelná domněnka, že v pochybnostech se toto plnění považuje za zálohu, tedy za splátku na smluvené budoucí plnění. Pokud k uvažované smlouvě nedojde, odpadne tím dodatečně důvod plnění, takže jde o bezdůvodné…
Součástí práva na zákonného soudce jsou požadavky na dodržení zákonného vymezení věcné, funkční a místní příslušnosti soudu (§ 9 až § 12, § 84 až § 89a o.s.ř.), dodržení hledisek rozdělení soudní agendy mezi senáty a jediné soudce (samosoudce), včetně počtu soudců a přísedících v senátech (§ 36 až § 36c o.s.ř., § 9 odst. 2, odst. …
Tam, kde soudy obou stupňů posoudily práva a povinnosti v právních vztazích účastníků shodně, jde o potvrzující rozsudek odvolacího soudu bez ohledu na to, jak je formulován jeho výrok.
Z pohledu skutkové podstaty upravené v ustanovení § 711 odst. 1 písm. h/ obč. zák. (neužívání bytu nájemcem bez vážných důvodů) je nerozhodné, kde nájemce v době dání výpovědi z nájmu bytu bydlí; rozhodující je pouze to, že nájemce nebydlí – bez vážných důvodů – ve vypovídaném bytě, tj. byt – bez vážných důvodů –…
Právo dlužníka vznést námitku promlčení není omezeno pouze na určité stádium soudního řízení a lze ji tak uplatnit kdykoli v průběhu řízení až do právní moci rozhodnutí ve věci, tj. i v rámci řízení odvolacího. V režimu neúplné apelace se však může odvolací soud zabývat námitkou promlčení vznesenou až v odvolacím řízení, jen není-li spojena s…
Skutečnost, že obchodní zákoník nemá vlastní úpravu bezdůvodného obohacení neznamená, že závazkový vztah vzniklý mezi tím, kdo se obohatil, a tím, na jehož úkor se takto obohatil, nemůže být svou povahou vztahem obchodním. Jelikož obchodní zákoník neupravuje veškeré závazkové vztahy, do nichž podnikatelé vstupují, nelze jen z toho, že určitý…
Vedoucím zaměstnancem může být pouze takový zaměstnanec, kterému je na základě pověření zaměstnavatele podřízen nejméně jeden další zaměstnanec, jemuž je v rozsahu pověření oprávněn průběžně a soustavně stanovit a ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny. Pro posouzení postavení…
Nabyl-li jeden z manželů za trvání manželství nemovitosti za peníze získané hypotečním úvěrem, z něhož byl zavázán jen on, pak tyto nemovitosti patří do společného jmění manželů.
Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník ve smyslu § 196a vyžaduje předchozí souhlas valné hromady s uzavřením smlouvy, jsou právní úkony učiněné bez předchozího souhlasu valné hromady neplatné pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. S ohledem na ustanovení § 196a odst. 4 obchodního zákoníku se toto uplatní nikoli pouze na…
Restituční zákon je svou povahou předpisem občanskoprávním a poměr mezi ním a občanským zákoníkem je poměrem zákona zvláštního k zákonu obecnému. Protože restituční zákon nemá vlastní ustanovení obecně pojednávající o promlčecích dobách (o započetí jejich běhu či jejich ukončení), je třeba řešit otázku započetí běhu promlčecí doby a její délky…
Je-li příslušenstvím věci hlavní nemovitost (např. tzv. vedlejší stavba na převáděném pozemku), je základním předpokladem k tomu, aby mohlo k převodu příslušenství vůbec dojít, vyjádření vůle toto příslušenství převést, a to v písemné formě. Teprve vyjádření vůle převést příslušenství věci, kterým je nemovitost, vytváří předpoklady pro zkoumání…
Ustanovením o trestném činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku se chrání (objekt trestného činu)...
Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.
O návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení nadále rozhoduje pouze soud prvního stupně, povaha odvolacího řízení...
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Pro fakultativní rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak...
