občanské právo

Z hlediska předpokladu vydržení – držby řádné - stav dobré víry nastává k okamžiku vědomí či přesvědčení účastníka o tom, že ve vztahu k němu právní titul, na jehož základě měl spornou věc získat, nabyl účinnosti. Není proto dobře možné, aby oprávněný držitel věc řádně držel (při naplnění dalších předpokladů vydržení) dříve, než došlo k právní…

Došlo-li na straně konkursního věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání popřena co do pravosti, poté, co podal žalobu o určení pravosti pohledávky, k procesnímu nástupnictví formou singulární sukcese, a nabylo-li právní moci usnesení, jímž konkursní soud připustil (podle § 107a o. s. ř.), aby na místo tohoto…

Neučinil-li odvolací soud z konkrétního důkazu jiná (odlišná) skutková zjištění než soud prvního stupně, a posoudil-li tento právní úkon odlišně než soud prvního stupně, aniž by použil výkladová pravidla podle ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku či popřípadě podle § 266 obchodního zákoníku, a aniž by ověřoval skutečnou vůli jednajících…

Jestliže otci dítěte vzniknou zbytečné náklady v důsledku toho, že matka, jíž bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy, zmaří styk otce s dítětem, upravený soudním rozhodnutím nebo dohodou rodičů, jedná se o její obecnou odpovědnost za škodu, založenou na principu presumovaného zavinění.

Ustanovení § 213 o.s.ř. umožňuje odvolacímu soudu opakovat dokazování nebo je i doplnit, nejde-li o rozsáhlejší doplnění a lze-li je provést bez průtahů. To však nelze tehdy, pokud by tak došlo k nahrazení soudu prvního stupně a ke zbavení účastníka možnosti domáhat se přezkoumání skutkových a právních závěrů.

Zástavní právo platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jen jestliže platně vznikla také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Jestliže pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, ve skutečnosti platně nevznikla (například proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout, že je taková smlouva…

Stanoví-li zákon o půdě určité podmínky a postup pro uplatnění nároku, nelze tentýž nárok uplatňovat podle jiného předpisu, byť tento předpis stanovil některé podmínky odlišně. Hledat řešení v obecném právním předpisu, ať formou požadavku na vydání věci ve smyslu § 126 ObčZ nebo formou požadavku na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či…

Rozhodne-li soud o povinnosti hradit stěhovací náklady, pak by jejich výše měla být uvedena již v rozsudku, jímž soud přivoluje k výpovědi.

Prodal-li nabyvatel majetek za cenu trojnásobně vyšší než byla cena, za který jej koupil, pak tato skutečnost je pouze dokladem o tom, že tento majetek zpeněžil lépe, než předchozí vlastník; jinou vypovídací hodnotu nemá. Nelze z toho bez dalšího dovodit nemravnost takovéhoto dalšího převodu majetku, ani úmysl nabyvatele, vyhnout se tímto…

Dovolání se neplatnosti právního úkonu v žalobě na určení neplatnosti tohoto právního úkonu lze považovat za dovolání se neplatnosti právního úkonu ve smyslu ustanovení § 40a obč. zák.

Dopěje-li soud k závěru, že skutková zjištění učiněná v řízení lze subsumovat pod jinou hypotézu právní normy, než tu, jejíhož naplnění se dovolává účastník řízení, je povinen prověřit důvodnost takovým účastníkem vznesené námitky promlčení i z pohledu těchto závěrů. V režimu tzv. neúplné apelace se může odvolací soud zabývat námitkou promlčení…

Ze skutečnosti, že doručenka má povahu veřejné listiny, vyplývá procesní povinnost účastníka, který - oproti údajům uvedeným v doručence – tvrdí, že stanovený postup doručování dodržen nebyl, aby ke svým tvrzením nabídl důkazy a jejich prostřednictvím tato opačná tvrzení prokázal. Stejně tak prokázání pravdivosti tvrzení, že se nezastižený adresát…

Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla jde o zajištění…

Smluvené úroky sledují osud jistiny, proto dokud existuje nesplacený zůstatek jistiny, je možno nárokovat i dohodnutý úrok.

Nesprávné právní posouzení věci je způsobilým dovolacím důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívalo, tzn. bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu.

Účastník neplatné smlouvy, který koupil odcizenou věc, splní povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy podle ustanovení § 457 odst. 1 ObčZ také tehdy, jestliže vydá věc poškozenému.

Vystoupení na zasedání městského zastupitelstva, jehož obsahem je vyjádření názoru na jednání městského radního lze chápat jako podnět k prošetření postupu tohoto radního. Proto nelze takový projev považovat za neoprávněný zásah do práv chráněných ustanoveními § 11 a násl. občanského zákoníku.

Samotné porušení ustanovení § 22 odst. 1, odst. 2 zákona 72/1994 Sb., nenese vzápětí účinky neplatnosti smlouvy, která byla uzavřena při nerespektování zákonného předkupního práva dosavadního nájemce.

Neoprávněným zásahem ve smyslu § 13 odst. 1 občanského zákoníku je každé neoprávněné tvrzení nebo obvinění. Nelze se úspěšně bránit žalobě na ochranu osobnosti tím, že žalovaný šířil jen ty údaje, které sám slyšel.

Pojem „dozví se o škodě“ ve smyslu § 22 odst. 1 zákona 58/1969 Sb. vyjadřuje nejen vědomost poškozeného o nesprávném úředním postupu, ale i o tom, že vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné natolik objektivně vyjádřit (vyčíslit) v penězích, aby poškozený mohl svůj nárok uplatnit u…