epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 2. 2012
    ID: 80718

    Odpovědnost notáře za škodu

    Samotná okolnost, že odpovědnost notáře za škodu je založena na objektivním principu, a že tedy k jejím předpokladům nepatří zavinění, nezakládá odpovědnost notáře bez dalšího. Ke vzniku odpovědnosti je třeba současného splnění všech předpokladů, jimiž jsou pochybení při notářské činnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi, přičemž existenci těchto předpokladů, včetně příčinné souvislosti, je povinen tvrdit a prokázat žalobce.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 5080/2009, ze dne 20.12.2011)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně D. N., zastoupené Mgr. P. P., advokátem se sídlem v O., proti žalované Mgr. P. V., zastoupené Mgr. J. V., advokátem se sídlem v O., o 700.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 115 C 413/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. srpna 2009, č. j. 8 Co 171/2009-221, tak, že dovolání se zamítá.

    Z odůvodnění :

    Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 5. 2008, č. j. 8 Co 206/2008-145, zrušil rozsudek ze dne 17. 1. 2008, č. j. 115 C 413/2006-129, jímž Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 700.000,- Kč jako náhrady škody způsobené jí pochybením notářské tajemnice M. J. zaměstnané v kanceláři žalované notářky při ověřování pravosti podpisu druhé smluvní strany na kupní smlouvě.

    Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově poté rozsudkem ze dne 20. 1. 2009, č. j. 115 C 413/2006-195, žalobu opět zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že dne 24. 9. 2004 při ověřování podpisu na kupní smlouvě uzavírané žalobkyní jako kupující s prodávajícím L. K., zaměstnankyně žalované notářky ověřila totožnost osoby prodávajícího podle předloženého občanského průkazu. Dodatečně vyšlo najevo, že smlouvu podepsala jménem prodávajícího osoba odlišná od vlastníka, a to M. R., za použití občanského průkazu L. K.. Kupní cena za nemovitosti ve výši 700.000,- Kč byla podle smlouvy vyplacena M. R., který byl v trestním řízení za tento skutek odsouzen a zavázán zaplatit žalobkyni vzniklou škodu ve výši 700.000,- Kč. M. R. vypověděl, že dne 24. 9. 2004 na občanském průkaze vystaveném na jméno L. K. byla jeho podobizna a v době ověřování podpisu jeho podoba odpovídala vyobrazení na fotografii v občanském průkaze. Okresním soudem v Karviné – pobočka v Havířově bylo určeno, že výlučným vlastníkem nemovitostí je L. K. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu, že žalovaná odpovídá za škodu, na základě pokynu odvolacího soudu zkoumal, zda se žalovaná zprostila odpovědnosti podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a dovodil, že při ověřování totožnosti osoby, jejíž podpis byl zaměstnankyní žalované legalizován na základě neplatného dokladu totožnosti, který byl zdařilým padělkem, nemohl být falsifikát odhalen ani při zkoumání ochranného prvku. V době rozhodování nebyl veřejně přístupný registr odcizených občanských průkazů a ověřování platnosti občanského průkazu telefonicky u magistrátu města není standardní ani zákonem stanovený způsob ověření jeho platnosti. Žalovaná proto nemohla škodě zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možno v době ověření úkonu požadovat, odpovědnosti za škodu se tak zprostila.

    K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 8. 2009, č. j. 8 Co 171/2009-221, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními a právním závěrem soudu prvního stupně, který respektoval pokyny odvolacího soudu, že žalovaná v zásadě odpovídá za škodu spolu s M. R., avšak odpovědnosti se zprostila. Přihlédl k tomu, že ke škodě došlo v roce 2004, tedy za účinnosti notářského řádu ve znění účinném do 12. 10. 2005, kdy ustanovení § 57 notářského řádu liberační důvody neobsahovalo. Právě takový výklad odpovídá oprávněným zájmům žalované strany a není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák.

    Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a odůvodňuje je podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v řešení následujících otázek: 1) zda se mohla žalovaná zprostit své odpovědnosti za škodu, jež vznikla za účinnosti notářského řádu, který existenci žádných liberačních důvodů neobsahoval; 2) co se rozumí pojmem „vynaložení veškerého úsilí, jež lze na notáři požadovat“ obsažený v § 57 odst. 2 notářského řádu. Soudy neměly vůbec zkoumat existenci liberačních důvodů na straně žalované z důvodu zákazu zpětné účinnosti právních norem, jelikož ustanovení § 57 notářského řádu účinné v době vzniku škody liberační důvody neobsahovalo. Pro případ nevyhovění výše uvedené argumentaci o zákazu zpětné účinnosti právních norem žalobkyně vytýká odvolacímu soudu nesprávnou interpretaci ustanovení § 57 odst. 2 notářského řádu ve znění novely 344/2005 Sb. účinné od 13. 10. 2005, které stanoví, že notář se odpovědnosti za škodu zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možno požadovat. Při interpretaci tohoto ustanovení je nutné přihlédnout i k souvisejícím právním předpisům, zejména k zákonu 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo jiným úředním postupem (dále též jen „zákon 82/1998 Sb.“). Je nepřípustný současný stav, kdy za škodu způsobenou při ověření pravosti podpisů při splnění zákonem stanovených liberačních taxativ neodpovídá ani stát podle zákona 82/1998 Sb., ani notář. Soudy nesprávně dovodily, že žalovaná se své odpovědnosti zprostila, neboť prokázala, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, jež po ní bylo možné požadovat. Dovolatelka namítá, že žalovaná neposkytla k prokázání vynaložení veškerého úsilí na její straně žádné důkazy, bylo prokázáno, že k ověření totožnosti prodávajícího došlo z neplatného občanského průkazu, který byl jako ztracený již několik měsíců před ověřovacím úkonem hlášen, zaměstnankyně žalované, která úkon ověření podpisu prováděla, sdělila, že jí nejsou známy vůbec žádné bezpečnostní ochranné prvky občanských průkazů a že k tomuto neabsolvovala vůbec žádná školení a žalovaná neprovedla žádnou další verifikaci platnosti občanského průkazu, např. telefonickým dotazem na Magistrát města Havířov. Notářský řád neupravuje postup při ověření platnosti občanského průkazu, absence právní úpravy však nemůže jít k tíži žalobkyně. Na postup notáře je třeba klást zvýšené nároky právě s ohledem na neexistenci odpovědnosti státu za eventuálně vzniklou škodu na jedné straně a na povinnost občana se tomuto ověření podrobit. Navrhla proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, žalobkyně dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby; předcházel mu sice rozsudek, který byl zrušen odvolacím soudem, avšak následně bylo rozhodnuto shodně (žaloba byla zamítnuta), nejde proto o případ tzv. skryté diformity, která by zakládala přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Přípustnost dovolání lze proto dovodit pouze podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. pro řešení právně zásadně významné otázky odpovědnosti notářky za škodu způsobenou tím, že nerozpoznala falsifikát občanského průkazu při ověření podpisu. Dovolání však není důvodné.

    Nesprávné právní posouzení věci, které žalobkyně uplatňuje jako důvod dovolání podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., spočívá v tom, že odvolací soud aplikoval na zjištěný skutkový stav nesprávný právní předpis nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

    Podle § 57 odst. 1 zákona 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v době ověření podpisu na kupní smlouvě, tj. před novelou 628/2004 Sb., nestanoví-li zvláštní zákon jinak, notář odpovídá žadateli, klientovi nebo jinému účastníku za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře. Notář odpovídá za škodu způsobenou těmto osobám i tehdy, byla-li způsobena v souvislosti s výkonem činnosti notáře jeho pracovníkem; případná odpovědnost podle pracovněprávních předpisů tím není dotčena. S účinností od 13. 10. 2005 byl do ustanovení § 57 notářského řádu vtělen mj. odstavec 2, podle něhož se notář odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možno požadovat.

    Podle § 64 notářského řádu nezná-li notář účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li notář tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.

    Podle § 72 odst. 1 notářského řádu notář osvědčuje na žádost skutečnosti a prohlášení, které by mohly být podkladem pro uplatňování nebo prokazování práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky. Notář provádí zejména tato osvědčení: a) vidimaci, b) legalizaci, c) o tom, že byla předložena listina a kdy se tak stalo, d) o protestech směnek a jiných listin, které je třeba předložit k uplatnění práva, e) o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob, f) o tom, že je někdo naživu, g) o jiných skutkových dějích a stavu věcí, h) o prohlášení. Podle odst. 2 o osvědčení skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) připojí notář ověřovací doložku na předložené listině nebo na listině pevně s ní spojené.

    Podle § 74 odst. 1 notářského řádu legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní. Pro zjištění totožnosti této osoby platí § 64. Podle odstavce 2 se legalizace provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo byl podpis na listině se již nacházející uznán za vlastní, a to neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje: a) běžné číslo ověřovací knihy, b) jméno, příjmení, bydliště, popřípadě místo pobytu, rodné číslo, není-li, nebo nelze-li je zjistit, datum narození žadatele, c) údaj, jak byla zjištěna totožnost žadatele, d) konstatování, že uvedená osoba listinu vlastnoručně před notářem podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní, e) místo a datum vyhotovení doložky o ověření, f) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

    Z ustanovení § 57 notářského řádu vyplývá, že notář odpovídá osobám uvedeným v tomto ustanovení za škodu, kterou jim způsobil v souvislosti s výkonem činnosti notáře on samotný nebo jeho pracovník (zaměstnanec), jinými slovy řečeno, notář podle této úpravy odpovídá za škodu pouze tehdy, vznikla-li škoda při činnosti notáře (nebo jeho pracovníka) v rámci výkonu notářského úřadu, tedy nebyla-li tato činnost vykonána řádně. Notář odpovídá i za škodu způsobenou osobami, které při své činnosti využil, tj. např. notářským čekatelem či administrativním pracovníkem. Odpovědnost notáře je konstruována jako odpovědnost objektivní, tedy jako odpovědnost bez ohledu na zavinění. Nastupuje při současném (kumulativním) splnění podmínek, jimiž jsou 1) výkon notářské činnosti, který není řádný, 2) vznik škody a 3) vztah příčinné souvislosti mezi výkonem notářské činnosti a vznikem škody. Není-li splněna byť jen jedna z těchto podmínek, odpovědnost nenastává.

    Vzhledem k tomu, že podle § 52 notářského řádu je notář v notářské činnosti a při poskytování právní pomoci vázán zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, představuje porušení těchto povinností splnění první podmínky odpovědnosti za škodu. Při posuzování, zda šlo o řádný výkon činnosti, je proto rozhodující, jak je v předpisech tato konkrétní činnost upravena a jakým požadavkům musí notář dostát. Odchýlení se od povinností stanovených právní úpravou je vadou předepsaného postupu a notář odpovídá za škodu, pokud vznikla v příčinné souvislosti právě s touto okolností.

    V posuzovaném případě vyšel odvolací soud ze zjištění, že zaměstnankyně notářky ověřila podpis M. R. za situace, kdy jí byl předložen falsifikát občanského průkazu s podobiznou M. R., jenž nevzbuzoval pochybnost o jeho pravosti a původu. Zákon (§ 64 notářského řádu) stanoví požadavky na ověření totožnosti osob, jejichž podpis se ověřuje, nestanoví však již, jak má notář ověřovat platnost úředního průkazu (např. občanského průkazu). Z hlediska kontroly občanského průkazu se na notáře nekladou kvalifikované požadavky, pokud jde o jeho pravost. Notář je proto povinen posoudit, zda jemu předložený občanský průkaz představuje pravý průkaz totožnosti a zda nejde o falsifikát, pouze z pohledu běžné obezřetnosti a profesní zkušenosti. Jestliže zákon neukládá notáři povinnost kvalifikovaného ověření pravosti úředního průkazu, nelze považovat za nesprávný postup, že notář toto falzum neodhalil a nezabránil tak uzavření předmětné kupní smlouvy, která nebyla v důsledku trestného činu domnělého prodávajícího platná (srov. obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1384/2006, publikovaný pod č. 99/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

    Samotná okolnost, že odpovědnost notáře za škodu je založena na objektivním principu, a že tedy k jejím předpokladům nepatří zavinění, tedy nezakládá odpovědnost notáře bez dalšího. Ke vzniku odpovědnosti je třeba současného splnění všech předpokladů, jimiž jsou pochybení při notářské činnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi, přičemž existenci těchto předpokladů, včetně příčinné souvislosti, je povinen tvrdit a prokázat žalobce. V dané věci je proto pro posouzení odpovědnosti žalované notářky rozhodující, zda došlo k nesprávnému výkonu notářské činnosti, tedy zda se žalovaná (její zaměstnankyně) při ověřování podpisu odchýlila od příslušné právní úpravy v notářském řádu či v jiném předpisu nebo od obvyklých postupů v obdobných věcech a zda provedla ověření podpisu přesto, že zde byly okolnosti vzbuzující pochybnosti o totožnosti dotyčné osoby. K tomu v dané věci nedošlo, neboť není nesprávným postupem, ověřila-li zaměstnankyně notářky totožnost osoby podle zdařilého falsifikátu občanského průkazu, který nevzbuzoval pochybnost o své pravosti, a nebyly zde ani žádné jiné důvody pochybovat o totožnosti osoby, která se takovým dokladem vykázala. Nedošlo-li tedy k nesprávnému výkonu notářské činnosti, není žalovaná odpovědná za škodu podle § 57 notářského řádu. Pak je ovšem nadbytečné zabývat se otázkou, zda se žalovaná odpovědnosti zprostila, neboť prokazování liberačních (zprošťujících) důvodů přichází v úvahu teprve tehdy, prokázala-li poškozená žalobkyně předpoklady odpovědnosti.

    I když tedy není odůvodnění rozsudku odvolacího soudu zcela přesné v otázce vymezení předpokladů odpovědnosti, je věcně správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. naplněn není; Nejvyšší soud proto dovolání zamítl podle § 243b odst. 2, části věty před středníkem, o.s.ř.

    ( zdroj: www.nsoud.cz )


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    10. 2. 2012

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Správní soud a procesní pravidla
    • Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na soudní ochranu
    • Překvapivá rozhodnutí, výživa nezletilého dítěte
    • Průtahy v řízení
    • Exekuce
    • Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nemajetková újma právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • Správní soud a procesní pravidla
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky

    Soudní rozhodnutí

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...

    Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.