epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    16. 3. 2007
    ID: 46830

    Promlčení při bezdůvodném obohacení v obchodních vztazích

    Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník je v poměru k občanskému zákoníku předpisem zvláštním (to platí i pro § 397 obch. zák. v poměru k § 107 obč. zák.), použije se při řešení otázky promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, jež bylo získáno na základě vztahu, který svým pojetím odpovídá § 261 odst. 1 obch. zák., právní úprava obsažená v obchodním zákoníku.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 671/2005, ze dne 25.1.2007)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců a) J. L. a b) L. L., obou zastoupených advokátem, proti žalovanému J. P., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 10 C 173/2001, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. prosince 2004, č. j. 10 Co 594/2004-117, tak, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. prosince 2004, č. j. 10 Co 594/2004-117, a rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 25. února 2004, č. j. 10 C 173/2001-88, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Litoměřicích k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění:

    Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení 150.000,- Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mu tuto částku předali v souvislosti s dohodou o společném podnikání žalobce a žalovaného. Když k realizaci tohoto záměru nedošlo, dohodli se, že si žalovaný 150.000,- Kč ponechá jako půjčku, kterou jim vrátí. Přes upomínky tak neučinil. 

    Okresní soud v Litoměřicích rozsudkem ze dne 25. února 2004, č. j. 10 C 173/2001-88, žalobu o zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o nákladech řízení (jeho předchozí žalobě vyhovující rozsudky ze dne 24. 7. 2002, č. j. 10 C 173/2001-45, a ze dne 2. 4. 2003, č. j. 10 C 173/2001-64, byly usneseními Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 2002, č. j. 10 Co 707/2002-54, a ze dne 22. srpna 2003, č. j. 10 Co 428/2003-75, zrušeny a věc mu byla vždy vrácena k dalšímu řízení). 

    K odvolání žalobců Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 20. prosince 2004, č. j. 10 Co 594/2004-117, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. 

    Oba soudy vyšly ze zjištění, že žalobci předali v říjnu 1998 žalovanému 150.000,- Kč na základě ústní dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovaným o jejich budoucím společném podnikání v oboru autodopravy. Když  se žalobci v prosinci 1998 dozvěděli, že žalovaný začal podnikat sám, vyzvali jej téhož měsíce, aby jim jejich vklad do podnikání   (částku 150.000,- Kč) vrátil. Žalovaný jim obnos nevrátil s odůvodněním, že nemá finanční prostředky. Tvrzení, že se poté účastníci ústně dohodli, že žalovaný si uvedenou částku ponechá jako půjčku, kterou bude žalobcům splácet v měsíčních splátkách po 15.000,- Kč, se žalobcům nepodařilo prokázat. Z takto zjištěného skutkového stavu věci odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že se žalovaný přijetím částky 150.000,- Kč bez právního důvodu na úkor žalobců ve smyslu § 451 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „obč. zák.“), bezdůvodně obohatil. Konstatoval totiž, že k předání předmětné částky nedošlo na podkladě existujícího závazkového právního vztahu, založeného ať již občanským zákoníkem typově upravenou smlouvou či smlouvou inominátní (soud prvního stupně nadto uzavřel, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena ani smlouva o tichém společenství podle § 673 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění v tu dobu platném - dále jen „obch. zák.“, která obligatorně vyžaduje písemnou formu). Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že právo žalobců na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se ve smyslu § 107 odst. 1 obč. zák. promlčelo uplynutím dvouleté subjektivní promlčecí doby, neboť žalobci se o tom, že k realizaci dohody o společném podnikání se žalovaným nedojde, dozvěděli v prosinci 1998 a žaloba k soudu došla až 22. 6. 2001.

    Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, jehož přípustnost dovozují  z § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. K závěru, že žalovaný na jejich úkor získal bezdůvodné obohacení, výhrady nemají. S poukazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. III. ÚS 140/99, zpochybňují správnost právního názoru odvolacího soudu, který - přestože závazkovému vztahu účastníků přisoudil obchodněprávní povahu - posuzoval promlčecí dobu podle lhůt upravených v občanském zákoníku (§ 107 obč. zák.). Jsou přesvědčeni, že v posuzovaném případě se promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení řídí právní úpravou obchodního zákoníku, jelikož vztahy účastníků mají svůj původ v obchodní činnosti. Z uvedeného důvodu  navrhli rozsudky soudů obou stupňů zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před 1. 4. 2005 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 3. obsahující přechodná ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

    Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas k tomu oprávněnými subjekty - žalobci (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) při splnění podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř.), se zaměřil na posouzení otázky jeho přípustnosti.

    Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

    Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, se řídí § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř.

    Podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

    Podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. dovolání žalobců přípustné není, byť byl napadeným rozsudkem odvolacího soudu potvrzen v pořadí třetí rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v předchozích rozsudcích, neboť se tak nestalo v důsledku vázanosti právním názorem odvolacího soudu obsaženým ve zrušovacím rozhodnutí. Odvolací soud totiž v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ze dne 24. 7. 2002, č. j. 10 C 173/2001-45, usnesením ze dne 19. 11. 2002, č. j. 10 Co 707/2002-54, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení pro nedostatek podmínky řízení spočívající v neodstraněné vadě žaloby (neúplné vylíčení rozhodujících skutečností), aniž by zaujal stanovisko k právnímu posouzení věci. Neučinil tak ani v dalším usnesení ze dne 22. 8. 2003, č. j. 10 Co 428/2003-75, jímž zrušil v pořadí druhý rozsudek soudu prvního stupně ze dne 2. 4. 2003, č. j. 10 C 173/2001-64, (a věc mu vrátil k dalšímu řízení) pro vadně zjištěný skutkový stav věci v důsledku nerespektování zásad hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. a pro nepřezkoumatelnost (§ 157 odst. 2 o.s. ř.). Soudu prvního stupně pouze uložil, jak má dále procesně postupovat. Nezávislé rozhodnutí věci soudem prvního stupně tak vyloučeno či omezeno nebylo.

    Zbývalo proto posoudit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., podle něhož je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

    Protože přípustnost dovolání je v dané věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum otevřen zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

    Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, která na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, popřípadě ji na daný stav nesprávně aplikoval.

    Žalobci zásadní právní význam napadeného rozsudku spatřují v řešení otázky, který právní předpis je nutno použít při posuzování promlčení nároku na vydání plnění z bezdůvodného obohacení v případě, kdy poskytnuté prostředky měly sloužit ke společnému podnikání (tj. v případě, kdy podstata vzájemného vztahu účastníků má svůj původ v obchodní činnosti). Řešení této k dovolacímu přezkumu nastolené právní otázky se již v rozhodovací praxi dovolacího soudu ustálilo a  nejedná se proto ani o otázku, kterou by dovolací soud dosud neřešil. Protože však - jak bude dále vysvětleno - odvolací soud tuto otázku posoudil v rozporu s hmotným právem, shledal dovolací soud dovolání žalobců přípustným. 

    Podle § 242 odst. 1 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Podle § 242 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uvedených v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Žalobci netvrdí, že řízení je postiženo uvedenými vadami, a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu. Proto se dovolací soud zabýval jen výslovně uplatněným dovolacím důvodem, jak jej žalobci obsahově vylíčili. Z uvedeného vyplývá, že dovolací soud nemohl přezkoumávat správnost napadeného rozsudku z pohledu jiných právních závěrů než toho, jehož řešení žalobci zpochybnili. 

    Podle § 1 odst. 1 obch. zák. tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení  právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon.

    Podle § 261 odst. 1 obch. zák. upravuje třetí část obchodního zákoníku závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

    Podle § 451 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2).

    Právní úprava bezdůvodného obohacení obsažená v občanském zákoníku je úpravou komplexní a uplatní se jak pro občanskoprávní, tak i pro obchodní závazkové vztahy, když obchodní zákoník institut bezdůvodného obohacení neupravuje (srov. § 1 odst. 2 obch. zák.).

    Skutečnost, že obchodní zákoník nemá vlastní úpravu bezdůvodného obohacení, však neznamená, že  závazkový vztah vzniklý mezi tím, kdo se obohatil, a tím, na jehož úkor  bylo obohacení získáno, nemůže být svou povahou vztahem obchodním. Jelikož obchodní zákoník neupravuje veškeré závazkové vztahy, do nichž podnikatelé vstupují, nelze jen z toho,  že určitý závazkový vztah je upraven pouze v zákoníku občanském, vyvozovat, že jde o vztah občanskoprávní. Občanskoprávní charakter závazkových vztahů vzniklých z bezdůvodného obohacení nevyplývá ani z § 261 odst. 6 obch. zák., neboť toto ustanovení je aplikovatelné pouze na smlouvy neupravené v hlavě II., části třetí obchodního zákoníku a upravené jako smluvní typy v zákoníku občanském (srovnej rozsudek velkého senátu obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 35 Odo 619/2002, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 26/2004).

    Pro přijetí závěru, zda vztah z bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím plnění bez právního důvodu ve smyslu § 451 odst. 2  obč. zák.  je závazkovým vztahem obchodním nebo občanskoprávním, je tak nezbytné vyřešit otázku, zda bezdůvodné obohacení, jehož vydání je požadováno, bylo získáno na základě vztahu, který svým pojetím odpovídá § 261 odst. 1 obch. zák., či nikoli. Tento závěr koresponduje s právním názorem vysloveným Ústavním soudem v nálezu ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. III. ÚS 140/99, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazku 15, ročníku 1999, dílu I. pod číslem 101, na nějž žalobci odkázali.

    Rovněž pro řešení otázky, zda promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení (ať již získaného plněním bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl, případně plněním z neplatné smlouvy) se řídí právní úpravou zákoníku občanského či obchodního, je určující povaha právního vztahu účastníků vzniklého takovým plněním (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003,  sp. zn. 29 Odo 383/2001, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 198/2003, již citovaný rozsudek publikovaný pod R 26/2004 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 29 Odo 813/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 16/2005). Právní úprava promlčení v obchodním zákoníku má totiž komplexní povahu, i když oproti občanskému zákoníku neupravuje počátek běhu promlčecí doby a její délku, pokud jde o právo na vydání bezdůvodného obohacení. Tato skutečnost neznamená nutnost aplikace právní úpravy občanského zákoníku (jeho § 107); uvedené otázky je nutno řešit podle obecných ustanovení obchodního zákoníku o promlčení. V § 387 obch. zák. je upraven předmět promlčení, v § 388 - § 390 obch. zák. účinky promlčení, v § 391 - § 401 počátek a trvání promlčecí doby. Přitom podle § 397 odst. 1 obch zák. platí, že nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Jelikož obchodní zákoník je v poměru k občanskému zákoníku předpisem zvláštním (to platí i pro § 397 obch. zák. v poměru k § 107 obč. zák.), použije se při řešení otázky promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, jež bylo získáno na základě vztahu, který svým pojetím odpovídá § 261 odst. 1 obch. zák., právní úprava obsažená v obchodním zákoníku.

    Právní závěry formulované ve shora citovaných rozhodnutích jsou uplatnitelné i v posuzované věci a není důvod se od nich odchylovat. Poněvadž odvolací soud právní otázku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení posuzoval bez dalšího podle § 107 odst. 1 obč. zák., aniž se zabýval povahou právního vztahu účastníků, z něhož bylo bezdůvodné obohacení získáno (tj. podstatou společenského vztahu, v němž podnikatel vystupoval), je jeho právní posouzení věci neúplné a tudíž nesprávné. Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl tak uplatněn opodstatněně.

    Dovolací soud proto rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.) Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.). 



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    16. 3. 2007
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Předběžné opatření
    • Námitky uplatněné v kasační stížnosti
    • Chráněný účet
    • Dokazování – zpožděný let (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Svoboda projevu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vyloučení soudce (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada škody
    • Konflikt zájmů

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 20.04.2023Whistleblowing v souvislostech – vše, co potřebujete vědět o nových pravidlech pro ochranu oznamovatelů (online - živé vysílání) - 20.4.2023
    • 21.04.2023Rodinné právo v aktuální praxi soudů (střídavá péče, péče o jmění, participační práva dítěte a vypořádání společného jmění manželů) (online - živé vysílání) - 21.4.2023
    • 10.05.2023Důsledky porušení dotačních podmínek (online - živé vysílání) - 10.5.2023
    • 17.05.2023Spotřebitelské právo v roce 2023 – co změnila novela občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele (online - živé vysílání) - 17.5.2023
    • 23.05.2023Jak na IT smlouvy v praxi (online - živé vysílání) - 23.5.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (březen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 30.05.2023Rodina v právu a bezpráví - Patchworkové rodiny - právní a neprávní souvislosti - 30.5.2023
    • 15.06.2023XXX. Konference Karlovarské právnické dny
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.