správní právo

Doručování

Adresátu, kterým je orgán veřejné moci, soud prostřednictvím veřejné datové sítě doručuje listiny především do jeho tzv. primární datové schránky (zřízené podle ustanovení § 6 odst.1 zákona o elektronických úkonech). Do další ("sekundární" či "aditivní") datové schránky lze orgánu veřejné moci listinu doručit, jen jestliže se spor nebo jiná právní…

Důvod vzetí do vazby

K závěru, že si obviněný zavinil vazbu sám, postačuje, pokud zavinil naplnění i jen jednoho z více důvodů, pro něž byl vzat do vazby

Zpřístupnění díla

Povolení od majitelů autorských práv musí mimo jiné získat osoba, která zahájí takové sdělení, nebo která do něj zasáhne tak, že jeho prostřednictvím zpřístupní díla nové veřejnosti, tedy veřejnosti, kterou autoři chráněných děl nebrali v potaz v rámci povolení udělovaného jiné osobě. Toto povolení však nemusí získat osoba, jejíž zásah spočívá v…

Nájem nebytových prostor

Podmínka platnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb. je splněna i tehdy, je-li sice smlouva uzavřena v okamžiku, kdy ještě nebylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, avšak strany ve smlouvě řádně zajistily, že účinnost smlouvy, resp. počátek nájmu nezačne dříve, než bude vydáno kolaudační…

Zpřístupňování díla pacientům v lázeňských zařízeních

Výjimka uvedená v poslední větě § 23 autorského zákona, podle níž za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 téhož zákona rovněž nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních, se obecně nevztahuje na pacienty ubytované v lázeňských zařízeních. I v těchto případech…

Odpovědnost státu za škodu

V řízení je to žalobce, kdo žalobou uplatňuje nárok na zaplacení peněžité částky, kterou považuje za přiměřené zadostiučinění. Aby zadostiučinění bylo možno považovat za přiměřené, mělo by odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují, tedy výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a…

Exekuce, uznání cizích rozhodnutí a náklady řízení

Exekuční (vykonávací) řízení vedoucí k přímé vykonatelnosti uspokojení povinnosti uložené povinnému exekučním titulem, které dobrovolně nesplnil, je zahájeno až dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. Řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí je oproti tomu řízením formálním, protože nevede k přímému výkonu povinnosti uložené v…

Pojištění odpovědnosti za škodu

Skutková podstata stanovená v § 10 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla může být naplněna nejen takovým provozováním, při němž má provozovatel (resp. osoba, které vozidlo svěří) možnost rozpoznat při zachování obvyklé opatrnosti neodpovídající technický stav, resp. plněním svých…

Odpovědnost státu za škodu

Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. nelze přihlížet k případné daňové zátěži toho, komu je zadostiučinění přiznáváno. Je pak na tom, komu bylo zadostiučinění přiznáno, aby argumentaci v tom smyslu, že mu má být v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva přiznána i „případná částka…

Zastupování obce na valné hromadě obchodní společnosti

Rozhodování o osobě zástupce, která má obec zastupovat na valné hromadě obchodních společnosti, v níž má obec majetkovou účast, je rozhodováním patřícím do samostatné působnosti obce (§ 84 odst. 1 zákona o obcích), které je vyhrazeno zastupitelstvu (nemůže být delegováno na jiný orgán obce). Z uvedeného však nelze dovozovat, že by sama povaha…

Rozhodčí řízení

Otevření možnosti přezkumu rozhodčích nálezů soudem pro rozpor s hmotným právem je pochybné jak z pohledu výkladu důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu, tak z hlediska koncepčního. Možnost zrušení rozhodčího nálezu soudem podle § 31 zákona o rozhodčím řízení představuje pouze zpětnou kontrolu zaměřenou na řešení otázek, zda byly splněny základní…

Skončení pracovního poměru a odstupné

Právní předpis je třeba vykládat nejen podle jeho jazykového vyjádření, ale také (a především) systematickým a logickým výkladem s přihlédnutím k jeho smyslu a účelu. Protože kompenzaci poskytovanou Úřadem práce podle ustanovení § 44b odst.1 zákona o zaměstnanosti nemůže obdržet uchazeč o zaměstnání, kterému jeho poslední zaměstnavatel (řádně a…

Odpovědnost státu za škodu

Zájem obžalovaného řádně vést svou obhajobu může být ovlivněn též úvahami ekonomického charakteru. Zvláště za situace, že již vůči obžalovanému v trestním řízení byl vydán odsuzující rozsudek s relativně málo významným trestem, může být motivace k dalšímu uplatňování práv nízká, a to ačkoliv je přesvědčen o své nevině. Za takové situace může být…

Odpovědnost státu za škodu a účastník řízení

Nárok určité osoby na náhradu škody vzniklé nezákonným rozhodnutím není možné bez dalšího dovodit jen na základě účasti této osoby v právnické osobě, jež byla účastníkem řízením, v němž bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, které způsobilo právnické osobě škodu. Členství v právnické osobě bez dalšího neznamená, že by s tímto členem mělo být ve smyslu…

Právo na informace

Policie jako celek je samostatným povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb. Policie má ze zákona povinnost poskytovat fyzickým i právnickým osobám informace vztahující se k její působnosti. Do její působnosti patří podle § 65 odst. 1 zákona i odběr biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení. Žádost o informace…

Rozhodčí řízení a místní příslušnost soudu

Ustanovení § 34 odst. 1 ZRŘ sice svěřuje návrh na projednání věci do rukou soudu, který rozhodoval o zrušení rozhodčího nálezu, to však neznamená, že by právě tento soud měl ve věci bez dalšího meritorně rozhodnout. Zákon o rozhodčím řízení sice určuje, ve kterých záležitostech souvisejících s rozhodčím řízením rozhodují obecné soudy, a nutně musí…

Odpovědnost státu za škodu

Kategorii účastníka řízení je třeba považovat za právní termín, jehož vymezení nelze konstruovat zcela mimo rámec procesních předpisů, a je nutno respektovat záměr zákonodárce jednoznačně vymezit okruh osob, jež se mohou jako osoby bezprostředně dotčené nezákonností rozhodnutí domáhat náhrady škody jím vzniklé. Opačný závěr by činil § 7 odst. 1…

Statutární orgán

O pověření určitého člena kolektivního statutárního orgánu podle § 164 odst. 3 o. z. zpravidla rozhoduje kolektivní statutární orgán postupem podle § 156 o. z. Listinou dokládající pověření bude obvykle zápis ze zasedání statutárního orgánu, na němž byl člen pověřen. Pověření je však možné doložit i jinak, např. listinou obsahující pověření…

Odpovědnost státu za škodu

Subjektu, jemuž hrozí škoda, právní řád nejen že dovoluje, aby jednal přiměřeně okolnostem, ale takové jednání i vyžaduje a současně též chrání (viz § 417 až 419 obč. zák.). Jedná se o konkrétní projev zásady neminem laedere (nikomu neškodit). Úprava předcházení hrozícím škodám zakládá osobě, jíž hrozí vznik škody, právo zakročit takovým způsobem…

Konkurs a náhrada škody

V situaci, kdy odvolatel tvrdí (a k tomuto tvrzení vznáší důkazní návrhy), že jeho pohledávka vůči úpadci se stala nedobytnou (v důsledku nesprávného úředního postupu konkursního soudu při výkonu dohlédací činnosti nad postupem správce konkursní podstaty) bez zřetele k tomu, že konkursní řízení vedené na majetek úpadce se dosud nedostalo do stadia…