Neúčast daňového subjektu při odběru vzorků (podle zákona 353/2003 Sb., o spotřebních daních) nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé, nejsou-li zde opodstatněné pochybnosti, že se vzorkem bylo manipulováno nebo byl jinak znehodnocen či byly změněny jeho rozhodné vlastnosti.
Dopravní dostupností a obslužností stavby se stavební úřad musí zabývat nejen v územním, ale i ve stavebním řízení, v němž má povinnost ověřit, zda je zajištěn příjezd ke stavbě [§ 111 odst. 1 písm. c) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu] nejen z hlediska technického, ale též…
Jestliže vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí jako součást vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracovaného společně s návrhem zásad územního rozvoje, resp. jejich aktualizace (§ 36 odst. 1 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), vyvolává dílčí nejasnosti a otázky, je třeba, aby dal…
Pokyn GFŘ-D-24 není pro stanovení struktury podání kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty ve vztahu plátcům právně závazný. Jeho nedodržení neznamená, že podání je neúčinné, ale je zatíženo odstranitelnou vadou, k jejímuž odstranění je nutné daňový subjekt vyzvat.
Předběžná otázka, kterou je správce daně ve smyslu § 99 odst. 1 daňového řádu vázán, je charakterizována následujícími znaky: a) jde o otázku, jejíž vyřešení je nezbytné pro rozhodnutí ve věci, b) tato otázka není přímo předmětem řízení, c) může být samostatným předmětem jiného řízení a d) rozhodnutí o ní přísluší jinému orgánu veřejné moci. Pokud…
Limity činnosti územní samosprávy podle čl. 104 odst. 1, 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod představují mimo jiné kogentní ustanovení zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, upravující jednotlivé základní parametry místních poplatků. Z kogentních ustanovení…
Na rozdíl od obecné úpravy svobody projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod je ve volební kampani jako formě politické soutěže podle čl. 5 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny základních práv a svobod „předurčen“ účel, obsah, čas a místo volební komunikace regulované systémem ústavně zaručených práv a svobod, které nelze vytrhávat…
Posouzení přiměřenosti délky insolvenčního (konkursního) řízení z hlediska nároku podle § 13 a § 31a zákona 82/1998 Sb. přichází pojmově do úvahy až v souvislosti s jeho skončením. U konkurzního řízení by se tedy primárně mělo vyčkat jeho skončení, aby bylo možné posoudit význam jeho předmětu pro poškozeného. Skončí-li konkursní řízení, v…
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým se stanovují výkupní ceny a zelené bonusy v tabulkách rozdělených podle druhů technologických postupů a roku uvedení výrobny elektřiny do provozu, je podzákonným právním předpisem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky. Při jeho posuzování není Ústavní soud v postavení…
Zákonná úprava předběžné vazby obsažená v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nestanoví žádné ohraničení její délky. Trvání předběžné vazby je vázáno na účel, kterým je zajištění vydání vyžádané osoby. Délka předběžné vazby však může být fakticky ovlivněna nejen řízením o vydání do cizího státu, ale také souběžně vedeným…
I když § 44 odst. 1 zákona o majetku státu již expressis verbis nestanoví, že na rozhodování o udělení výjimky, schválení nebo předchozí souhlas se nevztahují předpisy o správním řízení a učiněná rozhodnutí nepodléhají přezkoumání soudem, tato pravidla platí ze své věcné podstaty stále.
Zpětvzetí žaloby ve smyslu § 96 odst. 1 o. s. ř., v jehož důsledku bylo nepřiměřeně dlouhé řízení zastaveno, nepředstavuje skutečnost, která by podle § 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk odůvodňovala zvýšení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou poškozený, jenž v tomto řízení vystupoval v procesním postavení žalobce, nepřiměřenou délkou…
V řízení o peněžité náhradě za nevydané pozemky podle § 16 odst. 1 zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, není ústavně souladný takový výklad, který zvyšuje ceny uvedené podle § 28a tohoto zákona ve vyhlášce 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky 316/1990 Sb. (dále jen „vyhláška“), toliko podle…
Povinnost státu nahradit škodu způsobenou krizovým opatřením nastupuje ve chvíli, kdy nastanou takové účinky krizového opatření, které povedou ke vzniku škody. Tento okamžik je třeba posoudit podle konkrétních okolností věci, neboť krizová opatření „mohou zahrnovat různorodou skupinu předem víceméně nedeterminovaných aktivit (reakcí) orgánů…
Prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (např. § 80 správního řádu), je žalobce povinen vyčerpat pouze jednou. Nevede-li tento prostředek k nápravě, tedy k odstranění nečinnosti správního orgánu vydáním rozhodnutí ve věci, je bezvýsledně vyčerpán ve smyslu § 79…
Pokud z důvodu, že došlo k uplynutí lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu, správce daně ztratil pravomoc daňovému subjektu daň stanovit, postup k odstranění pochybností týkající se této daně nesplňuje zákonem zamýšlený účel, neboť není podkladem pro vydání rozhodnutí, kterým se daň stanovuje. Postup k odstranění pochybností proto v…
Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2017, ačkoliv byla uzavřena mezi právními předchůdci stávajících podílových spoluvlastníků…
Právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou zastupovat cizince též v řízeních o nečinnostní (§ 79 s. ř. s.) či zásahové žalobě (§ 82 s. ř. s.), týká-li se žaloba oblastí vyjmenovaných v § 35 odst. 5 s. ř. s.
Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené lhůtě až po vrácení vratitelného přeplatku. Teprve v tomto okamžiku jej lze použít pro úhradu nedoplatku na dani.
Poskytuje-li výrobce zboží peněžní odměny pro zaměstnance svých obchodních partnerů za prodej zboží určité značky v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti (program finančních motivací za prodej zboží), na příjmy z takového programu se hledí jako na příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona 586/1992 Sb., o daních z…
Neodůvodní-li soud ústavně konformně, proč musí stěžovatel svůj legitimně očekávaný nárok na úroky z neoprávněně vybraného cla nezbytně uplatnit prostřednictvím žádosti o...
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu...
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu...
Daňové řízení jako celek má, pokud jde o pořizování důkazů, vyšetřovací charakter: správce daně je nadán celou řadou vyšetřovacích pravomocí k tomu, aby realizoval zájem státu...
