Sdělení Ministerstva zahraničních věcí

203

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí








      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. ledna 1997 byla v Tunisu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Tuniskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic.


      S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.


      Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dnem 8. července 1998.


      České znění Dohody se vyhlašuje současně. Do anglického znění Dohody, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu financí.








DOHODA


mezi Českou republikou a Tuniskou republikou


o podpoře a vzájemné ochraně investic






      Česká republika a Tuniská republika (dále jen ,,smluvní strany"),

      vedeny přáním rozvinout hospodářskou spolupráci obou států na základě rovnosti a vzájemného prospěchu,

      zamýšlejíce podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a

      vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic v souladu s touto dohodou podněcuje podnikatelskou iniciativu v této oblasti,

      se dohodly na následujícím:

Článek 1

Definice

      Pro účely této dohody:

      1.  Pojem ,,investice" označuje každou majetkovou hodnotu investovanou investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právními předpisy druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a)

movitý a nemovitý majetek a jakákoli jiná vlastnická majetková práva, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky a podobná práva;

b)

akcie, obligace a nezajištěné dluhopisy společností nebo jakoukoli jinou formu účasti ve společnosti;

c)

peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění mající hospodářskou hodnotu související s investicí;

d)

práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práv z ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwill;

e)

jakékoli právo vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání a jakékoli licence nebo povolení vydané podle zákona, včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.

Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich hodnocení jako investice za podmínky, že změna byla provedena v souladu s právními předpisy smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna.

      2.  Pojem ,,investor" znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní strany:

a)

Pojem ,,fyzická osoba" znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejími zákony.

b)

Pojem ,,právnická osoba" znamená s ohledem na obě smluvní strany jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejími zákony a mající své sídlo na území této smluvní strany.

      3.  Pojem ,,výnosy" znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně, zisky, úroky, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo jiné poplatky.

Článek 2

Podpora a ochrana investic

      1.  Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět v souladu se svým právním řádem.

      2.  Investicím investorů kterékoli smluvní strany bude vždy poskytováno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.

Článek 3

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

      1.  Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější.

      2.  Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li výhodnější.

      3.  Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytovat investorům druhé smluvní strany takové zacházení, výhody nebo výsady, které může jedna smluvní strana poskytnout podle jakékoli celní unie, zóny volného obchodu, společného trhu, regionální hospodářské nebo měnové organizace a jakékoli mezinárodní dohody týkající se zcela nebo převážně zdanění.

Článek 4

Náhrada za škodu nebo ztráty

      Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí škodu nebo ztráty následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana, pokud jde o restituci, náhradu škody, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

Článek 5

Vyvlastnění

      1.  Investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen ,,vyvlastnění") na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude provázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat skutečné hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude uskutečněna bez prodlení, bude účinně realizovatelná a bude volně převoditelná ve volně směnitelné měně.

      2.  Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany v souladu s principy stanovenými v tomto článku.

Článek 6

Převody

      1.  Smluvní strana povolí převod plateb spojených s investicemi a výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:

a)

kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;

b)

zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;

c)

částky na splacení půjček;

d)

licenční nebo jiné poplatky;

e)

výnosy z prodeje nebo likvidace investice;

f)

platby podle článků 4 a 5;

g)

příjmy fyzických osob v souladu s právním řádem té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.

      2.  Pro účely této dohody budou jako přepočítací kurzy použity převládající kurzy pro běžné transakce platné k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak.

      3.  Nehledě na ustanovení odstavců 1 a 2 každá ze smluvních stran může zachovávat právní předpisy:

a)

vyžadující ohlášení převodu peněžních prostředků a

b)

ukládající daně z příjmů.

Kromě toho každá ze smluvních stran může chránit práva věřitelů nebo zajišťovat plnění rozhodnutí ve správním řízení spravedlivým a nediskriminačním uplatňováním příslušného právního předpisu.
Článek 7

Postoupení práv

      1.  Jestliže smluvní strana nebo jí zmocněná agentura provede platbu svým vlastním investorům z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:

a)

postoupení každého práva nebo nároku investora na smluvní stranu nebo jí zmocněnou agenturu, ať k postoupení došlo podle zákona nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i

b)

že smluvní strana nebo jí zmocněná agentura je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k
investici.

      2.  Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.


Článek 8

Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou
a investorem druhé smluvní strany

      1.  Jakýkoliv spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu.

      2.  Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou po uplynutí šesti měsíců nadále trvá, je investor oprávněn předložit spor buď:

a)

Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Wa-shingtonu D. C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této Úmluvy; nebo

b)

rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel. Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu.

      3.  Investor je oprávněn předložit spor ICSID nebo UNCITRAL podle odstavce 2, pouze jestliže:

a)

spor nebyl předložen investorem k formálnímu rozhodnutí podle předem dohodnutých příslušných postupů pro řešení sporů a

b)

dotčený investor nepředložil spor soudům nebo správním soudům nebo příslušným orgánům se soudní pravomocí smluvní strany, která je stranou sporu.

Článek 9

Řešení sporů mezi smluvními stranami

      1.  Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.

      2.  Pokud spor nemůže být vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, na žádost jedné ze smluvních stran bude předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.

      3.  Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednot-livý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen ,,předseda"). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.

      4.  Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může být požádán generální tajemník Organizace spojených národů, aby provedl jmenování. Je-li generální tajemník občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude o jmenování požádán služebně nejstarší zástupce ge-nerálního tajemníka Organizace spojených národů, který není občanem žádné smluvní strany.

      5.  Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny oběma smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud může však svým rozhodnutím nařídit, že větší část nákladů bude uhrazena jednou ze smluvních stran a tento nález bude závazný pro obě smluvní strany. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla.

Článek 10

Použití jiných předpisů a zvláštní závazky

      1.  V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využili jakýchkoli předpisů, které jsou pro ně příznivější.

      2.  Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejími právními předpisy nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude využito toto příznivější zacházení.

Článek 11

Použitelnost této dohody

      Ustanovení této dohody se použijí na investice uskutečněné po datu vstupu této dohody v platnost, jakož i na investice existující v době vstupu v platnost a uskutečněné tuniskými investory na území České republiky po 1. lednu 1950 a českými investory na území Tuniské republiky po 1. lednu 1957.

Článek 12

Vstup v platnost, trvání a ukončení

      1.  Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění postupů vyžadovaných jejím právním řádem pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost 30 dnů po datu druhé notifikace.

      2.  Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let a její platnost bude pak pokračovat, pokud jeden rok před uplynutím počátečního nebo jakéhokoli následujícího období jedna smluvní strana písemně neoznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.

      3.  Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti.

      Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu.

      Dáno v Tunisu dne 6. ledna 1997 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, arabském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě jakékoli rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglické znění.





Za Českou republiku:
Za Tuniskou republiku:



doc. Ing. Josef Zieleniec v. r.
Habib Ben Yahia v. r.



místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
ministr zahraničních věcí