Sdělení Ministerstva zahraničních věcí

231

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí








      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 1957 byla v Ženevě na 40. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o odstranění nucené práce, 1957 (č. 105).


      S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a schválil ji podle článku 39 odst. 4 Ústavy České republiky jako mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách ve smyslu článku 10 Ústavy České republiky. Prezident republiky Úmluvu ratifikoval.


      Ratifikace Úmluvy o odstranění nucené práce, 1957, Českou republikou byla zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce dne 6. srpna 1996.


      Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 4 odst. 2 dnem 17. ledna 1959 a pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu se zněním odstavce 3 téhož článku dnem 6. srpna 1997.


      Český předklad Úmluvy se vyhlašuje současně. Do anglického a francouzského znění Úmluvy, jež jsou pro její výklad rozhodná, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu práce a sociálních věcí.








Úmluva 105


ÚMLUVA


týkající se odstranění nucené práce, 1957






      Generální konference Mezinárodní organizace práce,

      svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce, a tam se sešla dne 5. června 1957 na svém čtyřicátém zasedání,

      přezkoumavši otázku nucené práce, která tvoří čtvrtý bod jednacího pořadu zasedání, a

      majíc na zřeteli ustanovení Úmluvy o nucené práci z roku 1930, a

      majíc na zřeteli, že Úmluva o otroctví, 1926, stanoví, že budou učiněna všechna potřebná opatření k zabránění tomu, aby se povinná nebo nucená práce vyvinula ve stav obdobný otroctví, a že Dodatková úmluva o zrušení otroctví, obchodu s otroky i institucí a praktik podobných otroctví, 1956, stanoví úplné zrušení poddanství vzniklé ze zadlužení a nevolnictví, a

      berouc v úvahu, že Úmluva o ochraně mezd, 1949, stanoví, že mzda bude vyplácena pravidelně, a zakazuje způsoby výplaty mzdy, které zbavují pracovníka skutečné možnosti ukončit jeho zaměstnání, a

      rozhodnuvši se přijmout další návrhy týkající se zrušení některých forem nucené nebo povinné práce, které představují porušení práv člověka zmíněných v Chartě Spojených národů a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv, a

      stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,

      přijímá tohoto dvacátého pátého června roku tisícího devítistého padesátého sedmého tuto úmluvu, která může být nazývána jako Úmluva o odstranění nucené práce, 1957:

Článek 1

      Každý člen¹) Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, že potlačí a nebude využívat v jakékoliv formě nucenou nebo povinnou práci:

a)

jako prostředku politického nátlaku nebo politické výchovy nebo jako trestu za zaujímání nebo vyjadřování politických názorů nebo názorů ideologicky protichůdných nastolenému politickému, sociálnímu nebo hospodářskému systému,

b)

jako metody mobilizace a využívání pracovních sil pro účely hospodářského rozvoje;

c)

jako prostředku pracovní kázně;

d)

jako trestu za účast ve stávkách;

e)

jako prostředku rasové, sociální, národnostní nebo náboženské diskriminace.

Článek 2

      Každý člen Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, že přijme účinná opatření, aby zajistil okamžité a úplné odstranění nucené nebo povinné práce, jak je stanoveno v článku 1 této úmluvy.

Článek 3

      Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.

Článek 4

      1.   Tato úmluva zavazuje jen ty členy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem.

      2.  Úmluva vstoupí v platnost 12 měsíců poté, kdy generální ředitel zaregistruje ratifikace dvou členů.

      3.  Poté tato úmluva vstoupí v platnost pro každého dalšího člena 12 měsíců po dni, kdy bude zaregistrována jeho ratifikace.

Článek 5

      
1.  Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, ji může vypovědět po uplynutí deseti let od data, kdy poprvé vstoupila v platnost, aktem sděleným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který jej zaregistruje. Tato výpověď nabude účinnosti jeden rok od data, kdy byla zaregistrována.

      2.  Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu a který ve lhůtě jednoho roku po uplynutí desetiletého období uvedeného v předchozím odstavci nevyužije práva výpovědi stanoveného tímto článkem, jí bude vázán na další období deseti let a poté bude moci vypovědět tuto úmluvu po uplynutí každého desetiletého období za podmínek stanovených v tomto článku.

Článek 6

      1.  Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce vyrozumí všechny členy Mezinárodní organizace práce o registraci všech ratifikací a výpovědí, které mu sdělí členové Organizace.

      2.  Když bude oznamovat členům Organizace registraci druhé ratifikace, jež mu byla sdělena, upozorní generální ředitel členy Organizace na datum, kdy tato úmluva vstoupí v platnost.

Článek 7

      V souladu s článkem 102 Charty Spojených národů sdělí generální ředitel Mezinárodního úřadu práce generálnímu tajemníkovi Spojených národů k registraci úplné údaje o všech ratifikacích a aktech výpovědí, které zaregistroval v souladu s ustanoveními předchozích článků.

Článek 8

      Kdykoli to bude Správní rada Mezinárodního úřadu práce považovat za nutné, předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a posoudí, je-li žádoucí zařadit na pořad konference otázku její úplné nebo částečné revize.

Článek 9

      1.  Jestliže konference přijme novou úmluvu, která zcela nebo zčásti reviduje tuto úmluvu, potom, pokud nová úmluva nestanoví jinak,

a)

ratifikace nové revidující úmluvy členským státem bude ipso iure znamenat okamžitou výpověď této úmluvy nehledě na ustanovení výše uvedeného článku 5, s výhradou, že nová revidující úmluva vstoupí v platnost;

b)

od data, kdy nová revidující úmluva vstoupí v platnost, přestane být tato úmluva členům otevřena k ratifikaci.

      2.  Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty členy, kteří ji ratifikovali, avšak neratifikovali revidující úmluvu.

Článek 10

      Anglické a francouzské znění textu této úmluvy jsou stejně závazná.

      Text, který předchází, je autentický text Úmluvy náležitě přijatý Generální konferencí Mezinárodní organizace práce v průběhu jejího čtyřicátého zasedání, které se konalo v Ženevě a bylo prohlášeno za skončené dne 27. června 1957.

      Na důkaz toho jsme připojili své podpisy čtvrtého července 1957:




Předseda konference:


Harold Holt v. r.





Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce:


David A. Morse v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Členský stát Mezinárodní organizace práce.