SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o statutu Evropských škol
Sbírka: 122/2005 | Částka: 55/2005
29.11.2005
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. června 1994 byla v Lucemburku přijata Úmluva o statutu Evropských škol.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 11. července 2005, byla uložena u lucemburské vlády, depozitáře Úmluvy, dne 28. července 2005.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 33 dne 1. října 2002. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením článku 32 dne 1. září 2005.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
VYSOKÜ SMLUVNÍ STRANY, ČLENOVÜ EVROPSKîCH SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ, (dále jen ,,smluvní strany");
zvažujíce, že pro společné vzdělávání dětí zaměstnanců Evropských společenství za účelem zajištění řádného fungování evropských orgánů byla od roku 1957 zřizována zařízení nesoucí název ,,evropská škola";
zvažujíce, že se Evropská společenství snaží zajistit společné vzdělávání těchto dětí a že za tímto účelem přispívají do rozpočtu evropských škol;
zvažujíce, že systém evropských škol je jediný svého druhu; že představuje formu spolupráce mezi členskými státy navzájem i mezi členskými státy a Evropskými společenstvími, přičemž plně uznávají odpovědnost členských států za obsah výuky a za uspořádání jejich vzdělávacího systému, stejně jako za kulturní a jazykovou různost;
zvažujíce, že:
-- statut evropských škol přijatý v roce 1957 by měl být konsolidován tak, aby bral v úvahu všechny příslušné texty přijaté smluvními stranami;
-- by měl být upraven tak, aby bral v úvahu rozvoj Evropských společenství;
-- rozhodovací postup v rámci orgánů evropských škol by měl být pozměněn;
-- by měly být vzaty v úvahu zkušenosti s fungováním evropských škol;
-- by měla být zajištěna náležitá právní ochrana vyučujících zaměstnanců stejně jako ostatních osob, na které se vztahuje tento statut, proti jednáním Nejvyšší rady nebo správních rad; za tímto účelem by měla být vytvořena Rada pro stížnosti, která by měla jasně vymezené pravomoci;
-- pravomocí Rady pro stížnosti není dotčena soudní pravomoc vnitrostátních soudů v občanskoprávních a trestněprávních věcech;
zvažujíce, že v Mnichově byla otevřena evropská škola na základě dodatkového protokolu o společném vzdělávání dětí zaměstnanců Evropské patentové organizace ze dne 15. prosince 1975,
Touto úmluvou se stanoví statut evropských škol (dále jen ,,školy").
Účelem škol je společné vzdělávání dětí zaměstnanců Evropských společenství. Kromě dětí, na které se vztahují dohody stanovené v článcích 28 a 29, mohou v rámci mezí stanovených Nejvyšší radou navštěvovat školy i jiné děti. Školy jsou uvedeny v příloze I, která může být změněna Nejvyšší radou, aby byla zohledněna rozhodnutí učiněná na základě článků 2, 28 a 31.
1. Nejvyšší rada může jednomyslně rozhodnout o založení nových škol.
2. V dohodě s přijímacím členským státem určí jejich umístění.
3. Dříve, než je na území členského státu otevřena nová škola, musí být mezi Nejvyšší radou a přijímacím členským státem uzavřena dohoda o bezplatném poskytnutí a udržování odpovídajících prostor pro novou školu.
1. Vyučování na každé škole zahrnuje školní stupně až po ukončení sekundárního stupně vzdělávání.
Může zahrnovat:
-- mateřskou školu;
-- pět let primárního vzdělávání;
-- sedm let sekundárního vzdělávání.
Požadavky technického vzdělávání v rámci možností pokryjí školy ve spolupráci se vzdělávacím systémem hostitelské země.
2. Vyučování zajišťují učitelé přidělení nebo vyslaní členskými státy v souladu s rozhodnutími přijatými Nejvyšší radou podle postupu stanoveného v čl. 12 odst. 4.
3. a) Jakýkoli návrh na změnu základní struktury školy vyžaduje jednomyslné schválení zástupci členských států v Nejvyšší radě.
- b) Jakýkoli návrh na změnu pracovněprávního postavení učitelů vyžaduje jednomyslné schválení Nejvyšší radou.
Vzdělání poskytované ve školách stojí na těchto zásadách:
1. vyučuje se v jazycích určených v příloze II;
2. příloha II může být měněna Nejvyšší radou, aby bylo přihlédnuto k rozhodnutím přijatým na základě člán- ků 2 a 32;
3. za účelem podpory jednoty ve vzdělání, sbližování a vzájemného porozumění mezi žáky různých jazykových sekcí se určité předměty vyučují ve společných třídách stejné úrovně. V těchto společných třídách může být používán kterýkoli jazyk Společenství, pokud Nejvyšší rada rozhodne, že okolnosti opravňují jeho použití;
4. zvláštní úsilí je vynaloženo, aby žáci měli důkladnou znalost moderních jazyků;
5. do učebních plánů se zapracuje evropský rozměr;
6. během vzdělávání a výuky je respektováno svědomí a přesvědčení jednotlivců;
7. přijmou se opatření pro usnadnění přijetí dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami.
1. Ročníky studia úspěšně dokončené ve škole a diplomy a osvědčení potvrzující tato studia jsou uznávány na území členských států v souladu s tabulkou rovnocennosti, za podmínek přijatých Nejvyšší radou, jak stanoví článek 11, a s výhradou dohody příslušných vnitrostátních úřadů.
2. Evropský bakalaureát, který podléhá dohodě ze dne 11. dubna 1984, kterou se mění příloha statutu evropské školy, kterým se stanoví nařízení pro evropský bakalaureát, (dále jen ,,dohoda o evropském bakalaureátu"), se uděluje po dokončení sekundárního vzdělávání. Nejvyšší rada může jednomyslným hlasem zástupců členských států provést jakékoli úpravy uvedené dohody, které se ukáží nezbytnými.
Držitelé evropského bakalaureátu uděleného školou:
- a)
- ve členském státě, jehož jsou státními příslušníky, požívají všech výhod spojených s držením diplomu nebo osvědčení uděleného při ukončení středoškolského vzdělání v uvedené zemi;
- b)
- jsou oprávněni ucházet se o přijetí na jakoukoli vysokou školu na území kteréhokoli členského státu za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu, kteří mají rovnocennou kvalifikaci.
Pro účely této úmluvy se slova ,,vysoká škola" vztahují na:
- a)
- vysoké školy;
- b)
- instituce považované za vysoké školy členským státem, na jehož území se nacházejí.
Každá škola má právní subjektivitu nezbytnou pro plnění jejího účelu, který je stanoven v článku 1. Pro dosažení tohoto účelu může škola za podmínek stanovených ve finančním nařízení uvedeném v čl. 13 odst. 1 svobodně hospodařit s vyhrazenými částkami v příslušném oddíle rozpočtu. Škola může být stranou soudního jednání. Dále může zejména nabývat movitý a nemovitý majetek a nakládat s ním.
Pokud jde o uvedená práva a povinnosti, škola je v každém členském státě považována, s výhradou zvláštních ustanovení této úmluvy, za vzdělávací zařízení podléhající veřejnému právu.
Orgány společné všem školám jsou:
1. Nejvyšší rada;
2. generální tajemník;
3. Rady inspektorů;
4. Rada pro stížnosti.
Každou školu spravuje správní rada a řídí ředitel školy.
1. S výhradou článku 28 se Nejvyšší rada skládá z následujících členů:
- a)
- zástupce nebo zástupci každého členského státu Evropských společenství na ministerské úrovni, kteří jsou oprávněni zavazovat vládu uvedeného členského státu, přičemž každý členský stát má jen jeden hlas;
- b)
- člen Komise Evropských společenství;
- c)
- zástupce jmenovaný výborem zaměstnanců (z učitelů) v souladu s článkem 22;
- d)
- zástupce rodičů žáků jmenovaný sdružením rodičů v souladu s článkem 23.
2. Zástupci každého členského státu Evropských společenství na ministerské úrovni a člen Komise Evropských společenství mohou jmenovat osoby, které je zastupují. Ostatní členové jsou v případě nepřítomnosti zastoupeni svými náhradníky.
3. Zástupce žáků může být pozván na schůzi Nejvyšší rady jako pozorovatel při projednávání věcí, které se týkají žáků.
4. Nejvyšší radu svolává její předseda, a to buď ze svého vlastního podnětu nebo na odůvodněnou žádost tří členů Nejvyšší rady nebo na žádost generálního tajemníka. Zasedá nejméně jednou ročně.
5. Úřad předsedy zastává po dobu jednoho roku postupně zástupce každého členského státu, a to v následujícím pořadí členských států: Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lu- cembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království.
1. Kromě případů, kdy je touto úmluvou požadována jednomyslnost, jsou rozhodnutí Nejvyšší rady přijímána dvoutřetinovou většinou všech členů, s výhradou následujících ustanovení:
- a)
- přijetí rozhodnutí, které se dotýká zvláštních zájmů členského státu, jako je závažné rozšíření prostor nebo uzavření školy zřízené na jeho území, vyžaduje souhlasný hlas zástupce uvedeného členského státu;
- b)
- uzavření školy vyžaduje souhlasný hlas člena Komise;
- c)
- zástupce organizace podléhající veřejnému právu, který získal křeslo a hlas v Nejvyšší radě na základě dohody založené na článku 28, hlasuje ve všech věcech, které se týkají škol, na které se vztahuje taková dohoda;
- d)
- právo hlasovat, které má zástupce výboru zaměstnanců uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. c) a zástupce rodi- čů žáků uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. d) se omezuje na přijímání rozhodnutí ve věcech vzdělávání podle článku 11, s vyloučením rozhodnutí o úpravách dohody o evropském bakalaureátu a rozhodnutí, která mají finanční nebo rozpočtové účinky.
2. V případech, kdy je úmluvou požadována jednomyslnost, není to, že se členové, kteří jsou přítomni nebo zastoupeni, zdrží hlasování, překážkou přijetí rozhodnutí Nejvyšší rady.
3. Při každém hlasování má každý z přítomných i zastoupených členů jeden hlas, aniž je tím dotčeno zvláštní ustanovení v čl. 8 odst. 1 písm. a).
Nejvyšší rada dohlíží na provádění této úmluvy; pro tento účel má nezbytné rozhodovací pravomoci ve vzdělávacích, rozpočtových a správních záležitostech, a také pro sjednávání dohod uvedených v článcích 28 až 30. Nejvyšší rada může vytvořit výbory odpovědné za přípravu jejích rozhodnutí.
Nejvyšší rada stanoví obecné školní řády.
Nejvyšší rada sestaví každý rok na základě návrhu připraveného generálním tajemníkem zprávu o činnosti škol a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě.
Ve vzdělávacích záležitostech Nejvyšší rada určí zaměření studia a jeho organizaci. Zejména na základě stanoviska příslušné Rady inspektorů:
1. přijímá harmonizované učební plány a rozvrhy pro každý školní rok a pro každou sekci, kterou založila, a podává doporučení, jaké metody mají být používány;
2. zajišťuje dohled nad výukou prostřednictvím Rad inspektorů a stanovuje provozní pravidla Rad inspektorů;
3. určuje věk pro vstup do různých stupňů. Stanovuje pravidla pro postup žáků do dalšího ročníku nebo na sekundární stupeň vzdělávání, a za účelem umožnění kdykoliv jejich návrat do vnitrostátních škol, v souladu s článkem 5, stanovuje také pravidla pro uznání školních roků v evropské škole. Sestavuje tabulku rovnocennosti uvedenou v čl. 5 odst. 1;
4. pořádá zkoušky, které mají sloužit jako osvědčení práce vykonané ve škole; stanovuje pravidla zkoušek, jmenuje zkušební komisi a uděluje diplomy. Zajišťuje, aby zkušební testy byly na úrovni, která je v souladu s ustanoveními článku 5.
Ve správních záležitostech Nejvyšší rada:
1. stanovuje pracovní řád pro generálního tajemníka, ředitele škol, učitele a v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) pro administrativní a pomocné zaměstnance;
2. jmenuje generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka;
3. jmenuje ředitele a zástupce ředitele každé školy;
4. a) každý rok na návrh Rad inspektorů určuje vytvářením a rušením míst požadovaný počet učitelů. Zajišťuje spravedlivé rozdělení míst mezi členskými státy. Usnáší se s vládami na otázkách týkajících se vyslání nebo přidělení učitelů pro sekundární stupeň vzdělávání, učitelů pro primární stupeň vzdělávání a pedagogických poradců. Zaměstnanci si zachovají postup v zaměstnání a důchodové nároky zaručené jejich vnitrostátními právními předpisy;
b) každý rok na návrh generálního tajemníka určuje počet administrativních a pomocných zaměstnanců;
5. organizuje svou činnost a sestavuje svůj jednací řád.
1. V rozpočtových záležitostech Nejvyšší rada:
- a)
- přijímá finanční nařízení, vymezující zejména postup pro stanovení a provádění rozpočtu škol;
- b)
- v souladu s níže uvedeným odstavcem 4 přijímá rozpočet škol na každý finanční rok;
- c)
- schvaluje roční závěrečný účet a zasílá ho příslušným orgánům Evropských společenství.
2. Nejvyšší rada nejpozději do 30. dubna každého roku vypracuje odhad příjmů a výdajů škol pro následující finanční rok a neprodleně ho zašle Komisi, která na jeho základě vypracuje nezbytné odhady v předběžném návrhu souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Rozpočtový orgán Evropských společenství stanoví výši příspěvku Evropských společenství v rámci svého rozpočtového procesu.
3. Nejvyšší rada dále zasílá odhad příjmů a výdajů dalším organizacím, které podléhají veřejnému právu stanoveným v článku 28 a organizacím nebo orgánům stanoveným v článku 29, jejichž finanční příspěvek pokrývá velkou část rozpočtu školy, aby mohly určit výši svého příspěvku.
4. Nejvyšší rada před začátkem finančního roku přijme s konečnou platností rozpočet škol a v případě nutnosti ho přizpůsobí příspěvkům Evropských společenství a organizací nebo orgánů uvedených v odstavci 3.
Generální tajemník zastupuje Nejvyšší radu a řídí sekretariát v souladu s pracovním řádem pro generálního tajemníka stanoveným v čl. 12 odst. 1. Zastupuje školy v soudním řízení. Je odpovědný Nejvyšší radě.
Pro účely škol se zakládají dvě Rady inspektorů: jedna pro mateřské školy a primární stupeň vzdělávání, druhá pro sekundární stupeň vzdělávání.
Každý členský stát, který je smluvní stranou, je zastoupen jedním inspektorem v každé radě. Inspektor je jmenován Nejvyšší radou na návrh dotyčné strany.
Radě inspektorů předsedá ten zástupce v Radě inspektorů, jehož členský stát má právě předsednictví v Nejvyšší radě.
Úkolem Rady inspektorů je zajišťovat kvalitu vzdělávání poskytovaného školami a za tímto účelem zajišťovat potřebné inspekce prováděné ve školách.
Předkládají Nejvyšší radě stanoviska a návrhy stanovené v tomto pořadí v článcích 11 a 12 a v případě potřeby návrhy na změny v učebních plánech a v organizaci studia.
Inspektoři mají tyto úkoly:
1. zajišťovat na příslušném školním stupni dohled nad prací učitelů vyslaných jejich vnitrostátními správami;
2. vzájemně porovnávat názory na dosahované pracovní výsledky a kvalitu vyučovacích metod;
3. sdělovat ředitelům a učitelům výsledky svých inspekcí.
S ohledem na potřeby ohodnocené Nejvyšší radou každý členský stát zajistí inspektorům podmínky nezbytné pro úplné plnění jejich úkolu ve školách.
S výhradou článků 28 a 29 se každá správní rada stanovená v článku 7 skládá z osmi následujících členů:
1. generální tajemník, který je předsedou;
2. ředitel školy;
3. zástupce Komise Evropských společenství;
4. dva učitelé, jeden zastupující učitele sekundárního stupně vzdělávání a druhý zastupující společně učitele mateřských škol a primárního stupně vzdělávání;
5. dva členové zastupující sdružení rodičů, jak stanoví článek 23;
6. zástupce administrativních a pomocných zaměstnanců.
Zástupce členského státu, ve kterém je škola umístěna, se může jako pozorovatel účastnit schůzí správní rady.
Dva zástupci žáků jsou zváni jako pozorovatelé na schůze správní rady své školy ve věcech, které se jich týkají.
Správní rada:
1. připravuje odhady příjmů a výdajů školy v souladu s finančním nařízením;
2. dohlíží na provádění oddílu rozpočtu školy a sestavuje roční závěrečný účet;
3. zajišťuje, aby byly udržovány vhodné materiální podmínky a prostředí příhodné k řádné činnosti školy;
4. provádí takové správní úkony, kterými ji pověří Nejvyšší rada.
Podrobnosti svolávání schůzí a rozhodování správních rad stanovují obecné školní řády stanovené v člán- ku 10.
Ředitel školy plní své povinnosti v souladu s obecným školním řádem stanoveným v článku 10. Má v souladu s postupy určenými v čl. 12 odst. 4 písm. a) a b) pravomoc nad zaměstnanci školy.
Ředitel školy má oprávnění a kvalifikace, které jsou požadovány v jeho zemi pro řízení vzdělávací instituce, která může udělit osvědčení opravňující ke vstupu na vysokou školu. Je odpovědný Nejvyšší radě.
Výbor zaměstnanců se skládá z volených zástupců učitelů a administrativních a pomocných zaměstnanců každé školy.
Výbor přispívá k řádné činnosti škol tím, že umožňuje vyjádření stanoviska zaměstnanců.
Postupy pro volbu a činnost výboru zaměstnanců určuje pracovní řád pro učitele a administrativní a pomocné zaměstnance stanovený v čl. 12 odst. 1.
Výbor zaměstnanců jednou ročně jmenuje člena a náhradníka z učitelů, aby zastupoval zaměstnance v Nejvyšší radě.
Za účelem udržování vztahů mezi rodiči žáků a orgány školy Nejvyšší rada uznává pro každou školu sdružení, které zastupuje rodiče žáků.
Takto uznané sdružení rodičů jmenuje každý rok dva zástupce do správní rady dotyčné školy. Jednou ročně sdružení rodičů školy jmenuje člena a náhradníka, aby zastupoval sdružení v Nejvyšší radě.
Finanční rok škol se shoduje s kalendářním
rokem.
Rozpočet škol je financován:
1. příspěvky členských států prostřednictvím průběžného vyplácení odměn přiděleným nebo vyslaným učitelům a případně prostřednictvím finančního příspěvku, o kterém jednomyslně rozhodne Nejvyšší rada;
2. příspěvkem Evropských společenství, který je určen k pokrytí rozdílu mezi celkovým objemem výdajů škol a součtem ostatních příjmů;
3. příspěvky od organizací, které nejsou organizacemi Společenství, se kterými Nejvyšší rada uzavřela dohodu;
4. vlastními příjmy škol, především školným uloženým rodičům Nejvyšší radou;
5. nezařazenými příjmy.
Podrobnosti pro předání příspěvku od Evropských společenství stanoví zvláštní dohoda mezi Nejvyšší radou a Komisí.
Soudní dvůr Evropských společenství je výlučně příslušný rozhodovat spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu a uplatňování této úmluvy, které nevyřešila Nejvyšší rada.
1. Zřizuje se Rada pro stížnosti.
2. Rada pro stížnosti je výlučně příslušná rozhodovat v prvním a posledním stupni poté, co se vyčerpají všechny správní postupy, jakýkoli spor týkající se uplatňování této úmluvy na všechny osoby, na které se tato úmluva vztahuje s výjimkou administrativních a pomocných zaměstnanců, a ohledně právnosti každého aktu nepříznivě působícího založeného na této úmluvě nebo na předpisech přijatých v jejím rámci, přijatého Nejvyšší radou nebo správní radou školy, při výkonu jejich pravomocí, které jim jsou svěřeny touto úmluvou. Mají-li tyto spory finanční povahu, má Rada pro stížnosti neomezenou pravomoc.
Podmínky a prováděcí pravidla týkající se těchto řízení stanoví podle okolností pracovní řád pro učitele nebo úprava použitelná na učitele na částečný úvazek nebo obecné školní řády.
3. Členové Rady pro stížnosti jsou osoby, o jejichž nezávislosti není pochyb a které jsou považovány za způsobilé právníky.
Členy Rady pro stížnosti mohou být jmenovány pouze osoby, které jsou na seznamu sestaveném Soudním dvorem Evropských společenství.
4. Statut Rady pro stížnosti přijme jednomyslně Nejvyšší rada.
Statut Rady pro stížnosti určí počet členů Rady pro stížnosti, postup pro jejich jmenování Nejvyšší radou, délku jejich funkčního období a finanční opatření, která se jich týkají. Statut upřesní fungování Rady pro stížnosti.
5. Rada pro stížnosti přijme svůj jednací řád, který obsahuje ustanovení nezbytná pro uplatňování statutu.
Jednací řád vyžaduje jednomyslné schválení Nejvyšší radou.
6. Rozsudky Rady pro stížnosti jsou pro strany závazné a, nejsou-li stranami vykonány, vynutitelné příslušnými orgány členských států v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.
7. V jiných sporech, ve kterých jsou školy stranou, jsou příslušné vnitrostátní soudy. Tento článek se nedotýká zejména příslušnosti vnitrostátních soudů ve věcech občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti.
Nejvyšší rada může jednomyslně uzavírat dohody o účasti týkající se stávající školy nebo školy, která má být zřízena v souladu s článkem 2, s jakýmikoliv organizacemi podléhajícími veřejnému právu, které z důvodu svého umístění mají zájem na činnosti škol. Uzavřením takovéto dohody může jakákoliv takováto organizace získat křeslo a hlas v Nejvyšší radě pro všechny záležitosti týkající se dotyčné školy, pokud jejich finanční příspěvek pokrývá významnou část rozpočtu školy. Také může získat křeslo a hlas ve správní radě dotyčné školy.
Nejvyšší rada může také jednomyslně uzavírat jiné dohody než dohody o účasti s organizacemi nebo orgány podléhajícími veřejnému nebo soukromému právu, které mají zájem na činnosti jedné ze škol.
Nejvyšší rada jim může udělit křeslo a hlas ve správní radě dotyčné školy.
Nejvyšší rada může sjednávat s vládou země, ve které je škola umístěna, jakoukoli dodatkovou dohodu nutnou k zajištění toho, aby škola mohla fungovat v nejlepších možných podmínkách.
1. Kterákoli smluvní strana může vypovědět tuto úmluvu písemným oznámením lucemburské vládě; ta o přijetí oznámení uvědomí ostatní smluvní strany. Vypovězení úmluvy se oznamuje do 1. září kteréhokoli roku, aby nabylo účinnosti dnem 1. září následujícího roku.
2. Smluvní strana, která vypoví úmluvu, se vzdává jakéhokoli podílu na majetku škol. Nejvyšší rada rozhoduje, jaká organizační opatření, včetně personálních opatření, mají být přijata jako následek vypovězení úmluvy některou ze smluvních stran.
3. Nejvyšší rada v souladu s hlasovací metodou stanovenou v článku 9 může rozhodnout o zrušení školy. Stejným postupem přijímá ohledně uvedené školy taková opatření, která považuje za nezbytná, zejména pokud jde o situaci učitelů a administrativních a pomocných zaměstnanců a rozdělení majetku školy.
4. Kterákoli smluvní strana může požádat, aby úmluva byla pozměněna. Za tímto účelem oznámí lucemburské vládě svoji žádost. Lucemburská vláda se smluvní stranou, která má předsednictví v Radě Evropských společenství, provede nezbytná opatření pro svolání mezivládní konference.
Žádosti o přistoupení k této úmluvě od kteréhokoli státu, který se stává členem Společenství, se podávají písemně lucemburské vládě, která o tom uvědomí všechny ostatní smluvní strany. Přistoupení nabývá účinnosti dnem 1. září následujícím po dni, kdy jsou nástroje o přistoupení uloženy u lucemburské vlády.
Od uvedeného dne se příslušně mění složení orgánů škol.
Tato úmluva je ratifikována členskými státy vystupujícími jako smluvní strany v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy. Co se týče Evropských společenství, uzavírá se tato úmluva v souladu se smlouvami o jejich založení. Nástroje ratifikace a akty oznamující uzavření této úmluvy se ukládají u lucemburské vlády jako depozitáře statutu evropských škol. Uvedená vláda uvědomí ostatní smluvní strany o uložení.
Úmluva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce, který následuje po tom, co členské státy uloží všechny nástroje o ratifikaci členskými státy a akty oznamující uzavření Evropskými společenstvími.
Tato úmluva vyhotovená v jednom prvopisu v jazyce anglickém, dánském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všech devět znění má stejnou platnost, který bude uložen v archivech lucemburské vlády, která předá jeho ověřený opis všem smluvním stranám.
Tato úmluva zrušuje a nahrazuje statut ze dne 12. dubna 1957 a připojený protokol ze dne 13. dubna 1962. Není-li touto úmluvou stanoveno jinak, dohoda o evropském bakalaureátu zůstává v platnosti. Dodatkový protokol o mnichovské škole, který byl sepsán s odkazem na protokol ze dne 13. dubna 1962 a podepsán v Lucemburku dne 15. prosince 1975, není dotčen touto úmluvou. Odkazy v aktech předcházejících této úmluvě, které se týkají škol, se chápou jako vztahující se k odpovídajícím článkům této úmluvy.
Dáno v Lucemburku dne dvacátého prvního června roku tisíc devět set devadesát čtyři.
