SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí

7

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

     Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. května 2014 byla v Bruselu přijata Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána téhož dne.

     Při podpisu Dohody bylo učiněno následující prohlášení Bulharské republiky, České republiky, Spolkové republiky Německo, Estonské republiky, Maltské republiky, Rumunska, Slovenské republiky a Finské republiky k Dohodě o převodu a vzájemnosti příspěvků do Jednotného rezolučního fondu:

"Vzhledem k těmto důvodům

• Dne 20. prosince 2013 vydali ministři Euroskupiny a ECOFIN prohlášení týkající se jištění jednotného mechanismu pro řešení krizí (SRM) (dokument 18137/13), v němž se uvádí, že:

    "V přechodném období bude překlenovací financování k dispozici buď z vnitrostátních zdrojů založených na odvodech bank nebo z ESM v souladu s dohodnutými postupy. Mechanismy pro přechodné období budou funkční až do zřízení Jednotného fondu pro řešení krizí, včetně zavedení možností půjček mezipodfondy jednotlivých států."

• Článek 6 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, politicky schváleného Výborem stálých zástupců dne 27. března 2014 a Evropským parlamentem dne 15. dubna 2014, stanoví že:

    "Rozhodnutími či opatřeními nemohou výbor, Rada ani Komise od členských států požadovat, aby poskytly mimořádnou veřejnou finanční podporu, a tato rozhodnutí či opatření nesmějí zasahovat do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí členských států."

• Ve svém stanovisku ze dne 11. září 2013 k navrženému právnímu základu (dokument 13524/13) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí právní služba Rady výslovně zdůraznila, že:

    "financování pro řešení problémů nesmí za žádných okolností vyvolávat rozpočtovou odpovědnost členských států. Článek 114 SFEU nelze použít k tomu, aby byla od členských států přímo nebo nepřímo požadována úhrada dalších příspěvků do rozpočtu Unie nebo kteréhokoli z jejích subjektů nad rámec systému vlastních zdrojů Unie, jak je stanoven v článku 311 a v rozhodnutí o vlastních zdrojích" (bod 54).

• Dne 27. března 2014 učinily ve Výboru stálých zástupců v souvislosti s nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí Spolková republika Německo, Republika Malta, Rumunsko, Slovenská republika a Finská republika prohlášení, že:

    "Veškerá ustanovení i preambule nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí musí být vykládány v souladu s výše uvedenými prvky. Žádné ustanovení ani bod odůvodnění nelze vykládat tak, že vyžaduje jakoukoli veřejnou finanční podporu nebo opatření zasahující do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí členských států."

    K tomuto prohlášení se připojily další členské státy. Na témže zasedání právní služba Rady v písemném vyjádření potvrdila, že čl. 6 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí je formulován jasně a 11. bod odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí na něm nemůže nic změnit.

Bulharská republika,

Česká republika,

Spolková republika Německo, která kromě toho odkazuje na prohlášení německé kancléřky v souvislosti s jednotným mechanismem pro řešení krizí učiněné na zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. prosince 2013,

Estonská republika,

Republika Malta,

Rumunsko,

Slovenská republika

a

Finská republika

prohlašují:

Bulharská republika, Česká republika, Spolková republika Německo, Estonská republika, Republika Malta, Rumunsko, Slovenská republika a Finská republika mají za to, že Dohodu o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí jako celek, a zejména pak 6. a 13. bod odůvodnění a články 5 a 7, stejně jako odůvodnění a články nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí je třeba vykládat tak, že nezakládají žádnou povinnost společné odpovědnosti smluvních stran, změny smlouvy o ESM, nebo zejména veřejné finanční podpory nebo opatření zasahujících do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí smluvních stran."

     S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u Generálního sekretariátu Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 15. února 2021.

     Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 2 dne 1. ledna 2016. Pro Českou republiku vstoupila v platnost na základě svého článku 13 dne 15. února 2021.

     České znění Dohody, včetně Zápisu o opravě Dohody vypracovaného Generálním sekretariátem Evropské unie dne 22. dubna 2015, se vyhlašuje současně.

(Dohoda není v digitální podobě)