VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2009 o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
ze dne 10. června 2009
o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu
a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
(o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů)
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen ˙ministerstvo˙) stanoví podle § 37 odst. 1 písm. f) a h) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb., (dále jen ˙zákon˙):
Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství1)
- a)
- atestační zkoušky k získání specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta,
- b)
- aprobační zkoušky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území České republiky při uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, na které se nevztahuje část sedmá zákona,
- c)
- závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu,
- d)
- postup ověření znalosti českého jazyka pohovorem.
(1) Atestační zkouška se koná před oborovou atestační komisí (dále jen ˙atestační komise˙) zřízenou ministerstvem podle zákona. Atestační komise má nejméně 3 členy. U praktické části atestační zkoušky je přítomen nejméně 1 člen atestační komise a školitel akreditovaného zařízení. Členové atestační komise zvolí předsedu, který řídí jednání atestační komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(2) Atestační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky2) a dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.
(3) O výsledku atestační zkoušky nebo její části rozhoduje atestační komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(1) Přihlášku k atestační zkoušce podává uchazeč ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Správnost údajů uvedených v přihlášce potvrzuje školitel akreditovaného zařízení, v němž se uskutečňuje vzdělávací program, a zaměstnavatel uchazeče.
(2) Pokud uchazeč získal odbornou nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v cizině, připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.
(3) Pokud uchazeči byla ministerstvem započítána odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném oboru specializace nebo v cizině, nebo část doby studia absolvované v doktorském studijním programu3), uchazeč připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva o tomto započtení.
Předpokladem pro vykonání atestační zkoušky je splnění všech požadavků stanovených vzdělávacím programem pro daný obor specializačního vzdělávání.
(1) Atestační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo pro jednotlivé obory specializačního vzdělávání; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny pro každý obor na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby stanoví ministerstvo další termíny pro vykonání atestační zkoušky.
(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání atestační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání atestační zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání atestační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k atestační zkoušce podle § 3 a splnili předpoklady uvedené v § 4. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, rovněž vyrozumí členy atestační komise o termínu a místu konání atestační zkoušky. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 30 kalendářních dnů před termínem konání atestační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném oboru.
(3) Ministerstvo uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání atestačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k atestační zkoušce v jednotlivých oborech.
(1) Atestační zkouška se skládá z části teoretické, a pokud tak stanoví vzdělávací program, i z části praktické. Praktická část atestační zkoušky se koná v akreditovaném zařízení a předchází teoretické části atestační zkoušky. Atestační zkouška probíhá zpravidla v jednom dni.
(2) Před zahájením atestační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části atestační zkoušky. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části atestační zkoušky se provede záznam do protokolu o atestační zkoušce. Skládá-li se atestační zkouška z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při každé části atestační zkoušky.
(3) Obsah praktické části atestační zkoušky, která spočívá v ověření odborných praktických dovedností, je stanoven příslušným vzdělávacím programem.
(4) Teoretická část atestační zkoušky spočívá v odpovědi na 3 odborné otázky, z nichž 1 může být nahrazena obhajobou písemné práce. Otázky z teoretické části zkoušky se losují a zaznamenávají do protokolu o atestační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne atestační komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 15 minut.
(5) V případě, že v teoretické části atestační zkoušky nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může atestační komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu atestační zkoušky. Znění doplňující otázky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce.
(6) Jednotlivé části atestační zkoušky a její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.
(7) Pokud uchazeč v praktické části atestační zkoušky neprospěl, v teoretické části atestační zkoušky se nepokračuje a uchazeč u atestační zkoušky neprospěl. Pokud uchazeč v teoretické části atestační zkoušky neprospěl, celkové hodnocení uchazeče u atestační zkoušky zní ˙neprospěl˙.
(8) Celkové hodnocení atestační zkoušky vyhlásí atestační komise po poradě o výsledku atestační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí atestační zkoušky a celkové hodnocení atestační zkoušky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce. Předseda atestační komise nebo jím pověřený člen atestační komise zaznamenává do průkazu odbornosti jen úspěšně vykonanou atestační zkoušku.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestační zkoušce v termínu, na který byl pozván, může ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci svou neúčast omluvit. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, před termínem atestační zkoušky,
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, do 10 kalendářních dnů po termínu konání atestační zkoušky, nebo
- c)
- odstoupení od praktické nebo teoretické části atestační zkoušky před jejím zahájením.
Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k atestační zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací atestační zkoušky se nevrací.
(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal pouze praktickou část zkoušky a omluvil se z teoretické části zkoušky, je tato část zkoušky uznána, pokud k úspěšnému vykonání teoretické části dojde do 2 let ode dne vykonání praktické části zkoušky.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od atestační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při atestační zkoušce neprospěl.
(4) Nedostaví-li se uchazeč k atestační zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při atestační zkoušce neprospěl.
(5) Pokud uchazeč u atestační zkoušky neprospěl, může atestační zkoušku vykonat nejdříve za 12 měsíců ode dne termínu neúspěšně vykonané zkoušky. Atestační zkoušku může uchazeč ve stejném oboru opakovat nejvýše dvakrát.
(1) Aprobační zkouška, s výjimkou první a druhé části a absolvování praktického výkonu příslušného zdravotnického povolání pod odborným dohledem (dále jen ˙praktická část˙), se koná před zkušební komisí zřízenou ministerstvem podle zákona. Zkušební komise má nejméně 3 členy. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(2) Aprobační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky2) a dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.
(3) O výsledku aprobační zkoušky nebo její části rozhoduje zkušební komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.
(4) První a druhá část aprobační zkoušky podle § 11 odst. 2 se koná za přítomnosti nejméně 1 osoby, která je zaměstnancem ministerstva.
(1) Přihlášku k aprobační zkoušce podává uchazeč ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci.
(2) K přihlášce uchazeč připojí osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle jiných právních předpisů (nostrifikaci)4), doklad o vzdělání opatřený překladem do českého jazyka, který musí být proveden tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků5), doklad o zdravotní způsobilosti a doklad o bezúhonnosti.
(1) Aprobační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby ministerstvo stanoví další termíny pro vykonání aprobační zkoušky.
(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání aprobační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání aprobační zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k aprobační zkoušce podle § 9. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, rovněž vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání aprobační zkoušky. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč.
(3) Ministerstvo uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání aprobačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k aprobační zkoušce.
(1) Zkušební komise ověřuje aprobační zkouškou odborné teoretické vědomosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem.
(2) Aprobační zkouška se člení na 4 na sebe navazující části:
- a)
- první a druhou částí jsou písemné testy; prvním testem se ověřují odborné znalosti a druhým testem se ověřují znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní péče v České republice. Testy je možné vykonat v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Úspěšné absolvování písemných testů aprobační zkoušky je předpokladem pro vykonání praktické části,
- b)
- třetí částí je absolvování praktické části. Úspěšné absolvování praktické části je předpokladem pro vykonání ústní zkoušky, která následuje v nejbližším možném termínu,
- c)
- čtvrtou částí je ústní zkouška, kterou se ověřují odborné znalosti, případně schopnost vyjadřovat se v českém jazyce.
(3) Praktickou část zkoušky uchazeč absolvuje v délce 5 měsíců v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pod odborným dohledem lékaře, popřípadě zubního lékaře nebo farmaceuta se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru, který písemně zhodnotí, zda byla praktická část vykonána úspěšně. V průběhu praktické části vypracují uchazeči 5 případových studií. Zkušební komise vybere 1 případovou studii, kterou bude uchazeč při ústní zkoušce obhajovat.
(4) Ústní zkouška začíná obhajobou případové studie a pokračuje losováním otázek z jednotlivých předmětů aprobační zkoušky. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut. V případě, že při ústní zkoušce nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může zkušební komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu ústní zkoušky. Průběh ústní zkoušky, včetně znění zadaných otázek a případné doplňující otázky, a průběh obhajoby případové studie se zaznamenají do protokolu o aprobační zkoušce.
(5) Před zahájením každé části aprobační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky. Předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky se zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce.
(6) Jednotlivé části aprobační zkoušky, s výjimkou praktické části, a její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.
(7) Celkové hodnocení aprobační zkoušky vyhlásí zkušební komise po poradě o výsledku aprobační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí aprobační zkoušky a celkové hodnocení aprobační zkoušky se zaznamená do protokolu o aprobační zkoušce.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k aprobační zkoušce nebo její části v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, před termínem aprobační zkoušky,
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, do 10 kalendářních dnů po termínu konání aprobační zkoušky, nebo
- c)
- odstoupení od kterékoli části aprobační zkoušky před jejím zahájením.
Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k aprobační zkoušce nebo její části v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací aprobační zkoušky se nevrací.
(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal část aprobační zkoušky, je tato část zkoušky uznána po dobu 2 let od jejího vykonání. Jestliže uchazeč úspěšně obhájil případovou studii a neprospěl u další části ústní zkoušky, je úspěšné obhájení případové studie uznáno po dobu 2 let od jejího obhájení.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od kterékoli části aprobační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při aprobační zkoušce neprospěl.
(4) Nedostaví-li se uchazeč k aprobační zkoušce bez omluvy, je posuzován, jako by při aprobační zkoušce nebo její části neprospěl.
(5) Pokud uchazeč u aprobační zkoušky neprospěl, může ji znovu vykonat v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné.
(1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo
- a)
- posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,
- b)
- posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo
- c)
- pohovorem.
(2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). O tomto úkonu se provede záznam do protokolu.
(3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má specializovanou způsobilost v daném specializačním oboru k výkonu zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
Termín a místo konání ověření znalosti českého jazyka určí ministerstvo a oznámí je uchazeči nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání ověření.
(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného zdravotnického povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem a písemného záznamu údajů do fiktivní zdravotnické dokumentace.
(2) Před zahájením ověření znalosti českého jazyka uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a o předložení dokladu totožnosti se provede záznam do protokolu.
(3) Komise celkově zhodnotí uchazečovy znalosti českého jazyka prospěl nebo neprospěl a provede o tom záznam do protokolu o ověření znalosti českého jazyka. Do protokolu o ověření znalosti českého jazyka se provádí záznam o obsahu pohovoru.
(1) Pro závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu se obdobně použijí ustanovení o atestační zkoušce.
(2) Uchazeč přihlášený k atestační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná atestační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.
(3) Uchazeč přihlášený k aprobační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná aprobační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.
Vyhláška č. 395/2004 Sb., kterou se stanoví zkušební řád pro atestační zkoušky a pro aprobační zkoušky lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, se zrušuje.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
- 2)
- § 2 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
- 3)
- § 5 zákona č. 95/2004 Sb.
- 4)
- Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
- 5)
- Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.
