ZÁKON ze dne 12. června 2019, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

163

ZÁKON
ze dne 12. června 2019,
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
ve znění pozdějších předpisů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

      Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:

      1.  V § 13 odst. 1 písm. i) se slova ˙živnostenskou nebo˙ zrušují, za slova ˙výdělečnou činnost˙ se vkládají slova ˙,s výjimkou činnosti podle § 48 odst. 4 písm. c) až e), h) a i) a § 68 odst. 2,˙ a slovo ˙vykonávají˙ se nahrazuje slovem ˙provozují˙.

      2.  V § 42 odst. 1 písm. f) se slova ˙nebo § 48˙ zrušují.

      3.  § 48 zní:

˙§ 48

      (1)  Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem, a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy.

      (2)  Příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze se souhlasem služebního funkcionáře. Služební funkcionář udělí rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti za podmínky, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby.

      (3)  Služební funkcionář zruší rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti, přestane-li být podmínka podle odstavce 2 věty druhé plněna. Rozhodnutí o zrušení souhlasu může být prvním úkonem v řízení. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o zrušení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti jinou výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit.

      (4)  Souhlas služebního funkcionáře podle odstavce 2 se nevyžaduje pro

a)

činnost uvedenou v § 29, 31 nebo v § 68 odst. 2,

b)

činnost vykonávanou příslušníkem, jemuž je udělena rodičovská dovolená,

c)

činnost znaleckou a tlumočnickou vykonávanou pro soud nebo správní úřad,

d)

činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou,

e)

činnost vykonávanou v odborové organizaci, jejímž je příslušník členem,

f)

činnost vykonávanou ve výkonu vazby,

g)

činnost vykonávanou po dobu zproštění výkonu služby,

h)

činnost vykonávanou v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech organizačních složek státu nebo právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, a

i)

správu vlastního majetku; touto správou se rozumí rovněž činnost vykonávaná v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek, jehož je příslušník členem.

      (5)  Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů, je povinen oznámit výkon jiné výdělečné činnosti podle odstavce 4 písm. a) až h) služebnímu funkcionáři nejméně 10 dnů před započetím jejího výkonu nebo bezodkladně po započetí jejího výkonu, nelze-li výdělečnou činnost s ohledem na okolnosti oznámit předem.˙.

      4.  V § 113 se na konci písmene g) slovo ˙a˙ nahrazuje čárkou, na konci písmene h) se tečka nahrazuje slovem ˙a˙ a doplňuje se písmeno i), které zní:

˙i)

stabilizační příplatek.˙.

      5.  V § 115 odst. 1 se věty druhá až čtvrtá zrušují.

      6.  V § 115 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

      7.  V § 115 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ˙tak, aby byl zachován princip zásluhovosti mezi jednotlivými základními tarify i mezi všemi tarifními stupni a zaokrouhluje je na desítky korun nahoru˙.

      8.  Za § 122 se vkládá nový § 122a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 122a

Stabilizační příplatek

      (1)  Ředitel bezpečnostního sboru může služebním předpisem stanovit, že příslušníkům lze přiznat stabilizační příplatek.

      (2)  Ve služebním předpise stanoví ředitel bezpečnostního sboru konkrétní výši a dobu vyplácení stabilizačního příplatku.

      (3)  Maximální roční výše stabilizačního příplatku činí dvacetičtyřnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu.

      (4)  Stabilizační příplatek nelze přiznat příslušníkovi v kalendářním měsíci, v němž po více než polovinu doby služby nevykonával službu z důvodu

a)

zproštění výkonu služby,

b)

zařazení do zálohy pro studující, zálohy pro přechodně nezařazené nebo zálohy neplacené,

c)

neschopnosti k výkonu služby s výjimkou neschopnosti z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, dlouhodobého ošetřování anebo důležitých osobních překážek ve službě.

      (5)  Stabilizační příplatek nelze přiznat také příslušníkovi, pokud v kalendářním měsíci měl neomluvenou nepřítomnost ve službě.

      (6)  Stabilizační příplatek není pro účely určování výměry odchodného podle § 156 nebo výměry výsluhového příspěvku podle § 158 složkou služebního příjmu.˙.

      9.  V § 171 se na konci písmene i) slovo ˙a˙ nahrazuje čárkou, na konci písmene j) se tečka nahrazuje slovem ˙a˙ a doplňuje se písmeno k), které zní:

˙k)

přiznání stabilizačního příplatku.˙.

      10.  V § 186 odst. 8 se za slova ˙zvlášť škodlivým následkem,˙ vkládají slova ˙za kázeňský přestupek spočívající v závažném porušení povinností nebo omezení stanovených v § 48,˙.

      11.  Za § 203 se vkládá nový § 204, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 93 a 94 zní:

˙§ 204

Příslušník ve výslužbě

      (1)  Příslušníkem ve výslužbě je bývalý příslušník, který ke dni skončení služebního poměru splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek.

      (2)  Příslušník ve výslužbě, jenž je oprávněn při slavnostních příležitostech nosit služební stejnokroj podle zvláštního právního předpisu⁹³), může užívat nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost podle § 8, anebo hodnost dosaženou přede dnem 1. ledna 2007.

      (3)  Příslušníka ve výslužbě, který při výkonu služby dosahoval vynikajících výsledků, lze v souvislosti se skončením služebního poměru jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti; to platí i pro příslušníka, jehož služební poměr skončil úmrtím následkem služebního úrazu. Do generálské hodnosti, za podmínek uvedených v předchozí větě, jmenuje příslušníka ve výslužbě prezident republiky na návrh vlády.

      (4)  Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který byl propuštěn ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 42 odst. 1 písm. a) až g) a i) až k).

      (5)  Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který nesplňuje podmínky bezúhonnosti podle § 14.

      (6)  Ředitel bezpečnostního sboru může povolit užívání symbolů bezpečnostního sboru při slavnostních příležitostech.

      (7)  Bezpečnostní sbor může příslušníkovi ve výslužbě umožnit poskytování zdravotní péče zajišťované poskytovatelem pracovně lékařských služeb¹³).

      (8)  Bezpečnostní sbor je oprávněn v přiměřeném rozsahu vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb příslušníků ve výslužbě a pro jejich zájmovou činnost.

      (9)  Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahuje i na bývalého příslušníka, který je válečným veteránem⁹⁴).

      (10)  Při přijetí příslušníka ve výslužbě do služebního poměru se ke jmenování do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti podle odstavce 3 nepřihlíží.

      (11)  Jmenování příslušníka ve výslužbě do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nemá vliv na přiznaný nárok na odchodné podle § 155 a výsluhový příspěvek podle § 157.

––––––––––––––––––––

⁹³)

Například § 108 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. § 15 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru).

⁹⁴)

§ 3 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů.˙.

Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Příslušník, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou výdělečnou činnost, pro jejíž výkon se vyžaduje souhlas služebního funkcionáře podle § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, požádá služebního funkcionáře do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti.

      2.  Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o tom, že mu nebyl souhlas podle bodu 1 udělen, výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit.

      3.  Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou výdělečnou činnost podle § 48 odst. 4 písm. a) až h) zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí výkon jiné výdělečné činnosti služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.

Čl. III

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.




Vondráček v. r.


Zeman v. r.


Babiš v. r.