19

ZÁKON
ze dne 24. ledna 1997
o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tento zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní.

      (2)  Výkon státní správy a kontrolu v této oblasti provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen ,,ministerstvo"), které současně vykonává působnost Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

chemickými zbraněmi:

      1.  toxické chemické látky a jejich prekurzory, jichž může být vzhledem k jejich toxickým vlastnostem a množství využito jako prostředku vedení bojové činnosti, s výjimkou těch, které jsou určeny pro účely nezakázané tímto zákonem,
      2.  munice a prostředky určené k usmrcení nebo způsobení újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin nebo ekosystémů,¹) pokud tyto účinky nastávají v důsledku toxických vlastností toxických chemických látek, které se uvolňují z munice nebo prostředků,
      3.  jakékoli zařízení zvlášť určené k použití munice a prostředků uvedených v bodu 2;

b)

toxickou chemickou látkou jakákoli chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalou újmu na zdraví lidem nebo zvířatům anebo zničení rostlin;

c)

prekurzorem jakákoli chemicky reagující látka, která se účastní kteréhokoli stadia výroby toxické chemické látky;

d)

stanovenou látkou toxická chemická látka a její prekurzory v členění podle § 7;

e)

určitou organickou chemickou látkou jakákoli chemická látka tvořená sloučeninami uhlíku, mimo jeho oxidy, sulfidy a uhličitany kovů;

f)

chemickými látkami používanými k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti jakékoli chemické látky, které jsou schopny rychle vyvolat u člověka krátkodobé podráždění smyslových orgánů nebo rychlé a krátkodobé fyzické zneschopnění;

g)

výrobou stanovených látek jejich vytváření chemickou reakcí;

h)

zpracováním stanovených látek fyzikální proces, při němž nejsou přetvářeny v jinou látku;

i)

spotřebou stanovených látek jejich přeměna chemickou reakcí v jinou látku;

j)

nakládáním se stanovenými látkami jejich vývoj, výroba, spotřeba, držení, jiné nabývání, zpracovávání, převádění, dovoz, vývoz nebo tranzit;

k)

provozem prostor, kde jsou umístěna zařízení sloužící k výrobě, zpracování nebo spotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž s nimi dochází k manipulaci;

l)

zničením chemických zbraní jejich likvidace;

m)

nakládáním s chemickými zbraněmi převod vlastnického práva, jakož i jiná dispozice s chemickými zbraněmi, z níž vyplývá změna držitele, místa nebo způsobu použití.

ČÁST DRUHÁ

ZÁKAZ CHEMICKîCH ZBRANÍ

§ 3

      (1)  Vývoj, výroba, držení, použití a nakládání s chemickými zbraněmi se zakazují.

      (2)  Dovoz chemických zbraní do České republiky nebo jejich tranzit se zakazují.

§ 4

Nález chemických zbraní

      (1)  Nález nebo důvodné podezření z nálezu chemických zbraní je každý povinen bezodkladně ohlásit Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí ministerstvu.

      (2)  Fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem chemické zbraně, je povinna s ní naložit způsobem a ve lhůtě, které určí ministerstvo. Není-li tato osoba známa, zajistí zničení chemické zbraně ministerstvo.

      (3)  Náklady spojené s činností uvedenou v odstavci 2 nese ten, kdo porušil zákaz podle § 3. Není- -li tato osoba známa nebo nelze-li vůči ní náhradu nákladů uplatňovat a vymáhat a neuhradí-li je dobrovolně jiná osoba, nese náklady stát.

§ 5

Zařízení pro výrobu chemických zbraní

      (1)  Vývoj, výroba, dovoz, montáž, jakož i jiné nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavba a užívání provozů pro výrobu chemických zbraní se zakazují.

      (2)  Pro nález zařízení pro výrobu chemických zbraní se obdobně užije ustanovení § 4.

ČÁST TŘETÍ

STANOVENÜ LÁTKY

HLAVA I

NAKLÁDÁNÍ SE STANOVENîMI LÁTKAMI

A JEJICH ČLENĚNÍ

§ 6

      (1)  Nakládat se stanovenými látkami lze jen za podmínek stanovených tímto zákonem a jen

a)

k průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým a dalším mírovým účelům,

b)

k ochranným účelům, které se přímo týkají ochrany proti chemickým zbraním (dále jen ,,ochranné účely").

      (2)  Množství a druhy stanovených látek, se kterými lze nakládat k účelům uvedeným v odstavci 1, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 7

      (1)  Stanovené látky se pro účely tohoto zákona z hlediska nebezpečnosti svých toxických vlastností nebo možnosti zneužití k porušování zákazů určených tímto zákonem člení na

a)

vysoce nebezpečné látky,

b)

nebezpečné látky,

c)

méně nebezpečné látky.

      (2)  Kritéria pro zařazování stanovených látek do seznamu včetně seznamů stanovených látek v členění podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.

HLAVA II

VYSOCE NEBEZPEČNÜ LÁTKY

§ 8

      (1)  Nakládat s vysoce nebezpečnými látkami lze jen na základě licence udělené ministerstvem.

      (2)  Úhrnné množství vysoce nebezpečných látek nacházejících se na území České republiky nesmí převýšit v souladu s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení (dále jen ,,Úmluva")²) za jeden rok jednu tunu.

§ 9

Podmínky pro udělení licence

      (1)  Licenci lze udělit pouze právnické osobě.

      (2)  Podmínkou pro udělení licence právnické osobě je

a)

sídlo na území České republiky,

b)

ustanovení odpovědného zástupce.

      (3)  Ministerstvo licenci udělí, pokud úhrnné množství vysoce nebezpečných látek na území České republiky nepřesáhne výši uvedenou v § 8 odst. 2, nebo počet provozů, ve kterých se výroba uskutečňuje, nepřesáhne počet, který stanoví ministerstvo vyhláškou.

      (4)  Ministerstvo neudělí licenci žadateli, jemuž byla v uplynulých deseti letech licence odňata.

§ 10

Odpovědný zástupce

      (1)  Odpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která odpovídá za řádný výkon činností, na který se uděluje licence, ustanovená právnickou osobou.


      (2)  Podmínkou pro ustanovení odpovědného zástupce je

a)

dosažení věku 21 let,

b)

státní občanství České republiky,

c)

trvalý pobyt na území České republiky,

d)

způsobilost k právním úkonům,

e)

bezúhonnost,

f)

vysokoškolské vzdělání nebo středoškolské vzdělání chemického zaměření ukončené maturitou.

      (3)  Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednu právnickou osobu.

      (4)  Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady, popřípadě jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.

      (5)  Přestane-li v průběhu výkonu činnosti, na který se uděluje licence, odpovědný zástupce svoji funkci vykonávat, musí právnická osoba, jíž se uděluje licence, neprodleně požádat o změnu licence.

§ 11

Bezúhonnost

      Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

a)

za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností, na kterou má být licence udělena,

b)

pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze činnosti, na kterou má být udělena licence, a osobě odpovědného zástupce je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování výkonu odpovědného zástupce, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 12

Žádost o udělení licence

      (1)  Písemná žádost o udělení licence obsahuje

a)

název nebo obchodní jméno, sídlo právnické osoby, která žádá o udělení licence, identifikační číslo,

b)

jméno a příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt odpovědného zástupce,

c)

údaj o předpokládaném nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, na které je udělení licence požadováno,

d)

specifikaci provozů a zařízení pro výrobu, týká-li se žádost o udělení licence výroby nebo uvádění zařízení do provozu,

e)

název vysoce nebezpečné látky podle seznamu, její množství, údaje o účelu užití a o jejím konečném určení,

f)

navrhovanou dobu platnosti.

      (2)   K žádosti podle odstavce 1 se připojí

a)

kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby a u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,

b)

výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce, ne starší než šest měsíců,

c)

doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce,

d)

doklad o účelu nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,

e)

údaje z evidence o držených vysoce nebezpečných látkách, jestliže žadatel je povinen takovou evidenci vést podle § 18,

f)

výkresová dokumentace k doložení údajů podle odstavce 1 písm. d),

g)

doklad o účetní závěrce ověřené auditorem, která není starší než šest měsíců od podání žádosti.

      (3)  Žadatel o udělení licence předloží písemnou žádost o udělení licence ministerstvu, týká-li se žádost o udělení licence

a)

výroby vysoce nebezpečných látek nebo uvádění zařízení na jejich výrobu do provozu, nejpozději sedm měsíců před předpokládaným zahájením výroby,

b)

ostatních činností, nejpozději čtyři měsíce před počátkem kalendářního roku, ve kterém má být s vysoce nebezpečnou látkou nakládáno.

      (4)  V případě, že na činnosti uvedené v odstavci 1 bude uzavírána smlouva, je třeba požádat o licenci nejpozději sedm měsíců před uzavřením smlouvy.

§ 13

Udělení licence

      (1)  Ministerstvo udělí licenci právnické osobě (dále jen ,,držitel licence"), jsou-li splněny podmínky pro její udělení podle § 9.

      (2)  Zjistí-li ministerstvo před vydáním rozhodnutí, že žádost není úplná, poskytne tomu, kdo žádá, přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

      (3)  Rozhodnutí o udělení licence obsahuje

a)

název nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, jíž se licence uděluje, a identifikační číslo,

b)

jméno a příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt odpovědného zástupce,

c)

předmět a rozsah licence,

d)

účel užití vysoce nebezpečné látky a její povolené množství,

e)

další podmínky licence vyplývající z mezinárodních závazků,

f)

dobu platnosti.

§ 14

Zánik licence

      (1)  Licence zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b)

dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,

c)

rozhodnutím ministerstva o odnětí licence.

      (2)  Ministerstvo licenci odejme, zjistí-li, že

a)

držitel licence přestal splňovat podmínky licence podle tohoto zákona,

b)

licence byla udělena na základě nepravdivých údajů.

      (3)  V případě odnětí licence nevzniká nárok na náhradu škody, která takovým odnětím vznikla.

§ 15

Změna licence

      (1)  Ministerstvo může rozhodnout o změně licence

a)

na základě odůvodněné žádosti držitele licence,

b)

došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých byla licence udělena.

      (2)  V případě, kdy dojde ke změně skutečností uvedených v § 13 odst. 3, je držitel licence povinen písemně požádat ministerstvo o její změnu, a to neprodleně po jejím zjištění, nejpozději však

a)

do sedmi měsíců před zahájením změny předmětu licence, týká-li se změna licence výroby vysoce nebezpečných látek nebo uvádění zařízení na jejich výrobu do provozu,

b)

do čtyř měsíců před počátkem kalendářního roku, týká-li se změna licence ostatních skutečností uvedených v § 13 odst. 3.

      (3)  V žádosti o změnu licence musí být uveden odkaz na číslo původního rozhodnutí o udělení licence a důvody požadované změny, které musí být řádně doloženy.

§ 16

Umístění kontrolních přístrojů

      Držitelé licence na nakládání s vysoce nebezpečnými látkami a zařízeními na jejich výrobu jsou povinni umožnit

a)

mezinárodním inspektorům Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen ,,mezinárodní inspektoři") umístění kontrolních přístrojů umožňujících trvalé a nepřetržité sledování vysoce nebezpečných látek v provozech a zařízeních na jejich výrobu,

b)

kontrolním orgánům kdykoli okamžitý přístup k těmto přístrojům.

§ 17

Dovoz a vývoz vysoce nebezpečných látek

      (1)  Dovoz vysoce nebezpečných látek držiteli licence je možný jen z členských států Úmluvy a jen k účelům uvedeným v § 6.

      (2)  Vývoz vysoce nebezpečných látek držiteli licence je možný jen do členských států Úmluvy s podmínkou, že budou využity k účelům uvedeným v § 6.

      (3)  Údaje o předpokládaném dovozu nebo vývozu vysoce nebezpečných látek je držitel licence povinen ohlásit ministerstvu nejpozději do 40 dnů před jeho uskutečněním.

§ 18

Evidence vysoce nebezpečných látek

      (1)  Držitel licence, který nakládá s vysoce nebezpečnými látkami nebo je vyváží nebo dováží, je povinen průběžně vést o tom evidenci.

      (2)  Evidence musí být vedena v členění podle jednotlivých druhů vysoce nebezpečných látek, jejich množství a provozů, kde je s nimi nakládáno.

      (3)  Držitel licence je povinen kdykoli předložit ministerstvu tuto evidenci k nahlédnutí.

      (4)  Podrobnosti o vedení evidence a údajích v ní obsažených stanoví ministerstvo vyhláškou.

      (5)  Údaje o vysoce nebezpečných látkách, stanovené ve vyhlášce, za uplynulý kalendářní rok jsou držitelé licence podle odstavce 1 povinni hlásit do 31. ledna následujícího roku ministerstvu. Předpokládané údaje pro následující kalendářní rok jsou povinni hlásit ministerstvu každoročně do 31. srpna.

      (6)  Písemně vedenou evidenci je držitel licence povinen uschovávat a na požádání předložit kontrolním orgánům do pěti let od ukončení nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.

§ 19

Ztráta, odcizení nebo nález
vysoce nebezpečných látek

      (1)  Ztrátu nebo odcizení vysoce nebezpečných látek je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky a ministerstvu. Současně je povinen sdělit všechny údaje, které je nezbytné znát pro případ úniku vysoce nebezpečných látek do okolního prostředí nebo zasažení živých organismů.

      (2)  Nález vysoce nebezpečných látek je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky.

HLAVA III

NEBEZPEČNÜ LÁTKY

§ 20

Ohlašování nebezpečných látek

      (1)  Fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí, jinak nabývá, drží, zpracovává, převádí, spotřebovává, dováží nebo vyváží nebezpečné látky ve větším množství, než stanoví ministerstvo vyhláškou, je povinna ohlásit ministerstvu (dále jen ,,ohlašovací povinnost") údaje za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a předpokládané údaje pro následující kalendářní rok každoročně do 31. srpna v členění podle

a)

nebezpečných látek podle seznamu a jejich množství,

b)

provozů, v nichž mají ohlašované činnosti probíhat.

      (2)  Splněním ohlašovací povinnosti je fyzická nebo právnická osoba ode dne ohlášení oprávněna tyto činnosti vykonávat.

      (3)  Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nových zařízení na výrobu, zpracování nebo spotřebu nebezpečných látek.

      (4)  V případě, že dojde ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost do 14 dnů před jejím uskutečněním.

§ 21

Evidence nebezpečných látek

      Pro evidenci nebezpečných látek se užije ustanovení § 18 odst. 1 až 4 a 6 s tím, že se vztahuje i na fyzické osoby.

§ 22

Dovoz a vývoz nebezpečných látek

      (1)  Fyzická nebo právnická osoba může dovážet nebezpečné látky jen z členských států Úmluvy.

      (2)  Fyzická nebo právnická osoba může vyvážet nebezpečné látky jen do členských států Úmluvy.

HLAVA IV

MÜNĚ NEBEZPEČNÜ LÁTKY

§ 23

Ohlašování méně nebezpečných látek

      (1)  Fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí, dováží nebo vyváží méně nebezpečné látky v množství větším než 30 tun ročně, je povinna splnit ohlašovací povinnost za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a pro následující kalendářní rok každoročně do 31. srpna v členění podle

a)

méně nebezpečných látek podle seznamu a jejich množství,

b)

provozů, v nichž mají ohlašované činnosti probíhat.

      (2)  Splněním ohlašovací povinnosti je fyzická nebo právnická osoba ode dne ohlášení oprávněna tyto činnosti vykonávat.

      (3)  Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nových zařízení na výrobu méně nebezpečných látek.

      (4)  V případě, že dojde ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost do 14 dnů před jejím uskutečněním.

§ 24

Evidence méně nebezpečných látek

      Pro evidenci méně nebezpečných látek se užije ustanovení § 21 s tím, že se vztahuje pouze na evidenci výroby, dovozu nebo vývozu méně nebezpečných látek.

§ 25

Vývoz méně nebezpečných látek

      Při vývozu méně nebezpečných látek do států, které nejsou členy Úmluvy, je fyzická nebo právnická osoba povinna zajistit prohlášení příjemce, který má těchto látek nabýt, že nebudou použity k činnostem zakázaným tímto zákonem, nebudou převedeny do dalšího státu a budou užity jen k účelům uvedeným v § 6.


HLAVA V

URČITÜ ORGANICKÜ CHEMICKÜ LÁTKY

§ 26

      (1)  Fyzická nebo právnická osoba, která vyrobí v kalendářním roce více než 200 tun určitých organických chemických látek, které nejsou stanovenými látkami, nebo více než 30 tun určitých organických chemických látek, které nejsou stanovenými látkami, ale obsahují fosfor, síru nebo fluor, je povinna ohlásit ministerstvu tuto skutečnost do 31. ledna následujícího roku.

      (2)  Ohlašovací povinnost se vztahuje na jednotlivé provozy, v nichž jsou tyto určité organické chemické látky vyráběny, a jejich přesné umístění.

      (3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na výrobu výbušnin a uhlovodíků.

HLAVA VI

CHEMICKÜ LÁTKY POUŽÍVANÜ K ZAJIŠTĚNÍ

VNITŘNÍHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI

§ 27

      Fyzická nebo právnická osoba, která ve své činnosti používá chemické látky k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, je povinna splnit ohlašovací povinnost podle § 35 odst. 4 v členění podle jednotlivých látek. Každou změnu těchto údajů oznámí ministerstvu do deseti dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

ČÁST ČTVRTÁ

DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA

§ 28

      (1)  Dozoru podléhají všechny fyzické nebo právnické osoby, které jakkoli nakládají se stanovenými látkami nebo u kterých je důvodné podezření, že s takovými látkami nakládají (dále jen ,,kontrolovaná osoba").

      (2)  Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolním pracovníkům pořízení fotodokumentace zařízení sloužícího k výrobě, zpracování a spotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž je s nimi manipulováno.

      (3)  Pokud tento zákon nestanoví jinak, mají kontrolní pracovníci a kontrolované osoby práva a povinnosti stanovené zvláštním zákonem.³)

§ 29

      (1)  Výkonu dozoru se spolu s kontrolními pracovníky mohou účastnit mezinárodní inspektoři v souladu s inspekčním mandátem Organizace pro zákaz chemických zbraní.²) Na základě tohoto inspekčního mandátu mají mezinárodní inspektoři právo přístupu k požadovanému místu dozoru s cílem zjistit skutečnosti vztahující se k Úmluvě.

      (2)  Kontrolované osoby jsou povinny zpřístupnit mezinárodním inspektorům veškeré doklady vztahující se ke kontrole, jakož jim i umožnit prohlídku provozu a odběr vzorků, případně pořídit fotodokumentaci.

      (3)  Kontrolovaná osoba je oprávněna ponechat si části všech odebraných vzorků nebo odebrat duplicitní vzorky a být přítomna jejich analýze na místě.

      (4)  Ministerstvo oznámí kontrolované osobě zahájení výkonu dozoru mezinárodními inspektory předem, a to nejpozději do 12 hodin před plánovaným příjezdem mezinárodních inspektorů. Zahájení výkonu dozoru, kterým bude mezinárodními inspektory ověřována správnost údajů předaných kontrolovanou osobou, oznámí ministerstvo kontrolované osobě nejpozději 48 hodin před jeho zahájením.

§ 30

      Výkon dozoru podle § 28 a 29 v objektech a zařízeních Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí ministerstvo způsobem předem dohodnutým s těmito orgány.

§ 31

      Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním dozoru podle tohoto zákona, a to i když přestali být zaměstnanci tohoto úřadu. Této povinnosti mohou být písemně zproštěni z vážných důvodů ministrem průmyslu a obchodu.

Druhy sankcí a jejich ukládání

§ 32

Pokuty

      (1)  Za porušení povinností stanovených tímto zákonem může ministerstvo uložit pokutu až do výše 100 000 000 Kč.

      (2)  Právnické osobě může ministerstvo uložit pokutu

a)

za nakládání s vysoce nebezpečnými látkami bez udělené licence do 50 000 000 Kč,

b)

za porušení povinností uvedených v § 16 do 1 000 000 Kč,

c)

za porušení povinností uvedených v § 18 do 10 000 000 Kč.

      (3)  Fyzické nebo právnické osobě může ministerstvo uložit pokutu

a)

za porušení povinnosti uvedené v § 4 odst. 1, § 5 odst. 2 a § 19 odst. 2 do 1 000 000 Kč,

b)

za porušení povinnosti uvedené v § 4 odst. 2 a § 5 odst. 1 do 100 000 000 Kč,

c)

za nesplnění ohlašovací povinnosti podle § 20, 23, 26 a 27 do 5 000 000 Kč,

d)

za porušení povinností uvedených v § 21 a 24 do 1 000 000 Kč.

      (4)  Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání, následkům a míře zavinění protiprávního jednání.

      (5)  Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

      (6)  Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na řízení o ukládání pokut obecné předpisy o správním řízení.⁴) Při vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního předpisu.⁵)

§ 33

Zákaz činnosti

      Pokud dojde při činnostech, u kterých vzniká fyzické nebo právnické osobě ohlašovací povinnost podle tohoto zákona, k závažnému porušení povinností stanovených v § 20, 23, 26 a 27, může ministerstvo tuto činnost zakázat, a to na dobu od jednoho roku do deseti let.

§ 34

      (1)  Pokutu nebo zákaz činnosti lze uložit do tří let ode dne, kdy bylo porušení tohoto zákona zjištěno, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy k porušení došlo.

      (2)  Sankce uvedené v § 32 a 33 lze uložit vedle sebe.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 35

      (1)  V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,⁴) pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (2)  Žádost o udělení licence, jakož i splnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona, jsou fyzické nebo právnické osoby, které provozují činnosti podle tohoto zákona, povinny předat ministerstvu nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (3)  Splněním ohlašovací povinnosti je zachováno právo nadále provádět činnost uvedenou v tomto zákoně.

      (4)  Fyzické nebo právnické osoby, které mají povinnost žádat o udělení licence nebo plnit ohlašovací povinnost podle tohoto zákona, jsou povinny podat počáteční hlášení do 20 dnů po vstupu Úmluvy v platnost pro Českou republiku.

      (5)  Žádosti a hlášení podle § 12 odst. 3, § 15 odst. 2, § 17 odst. 3, § 18 odst. 5, § 20 odst. 1, § 23 odst. 1, § 26 odst. 1, § 27 a § 35 odst. 4 je třeba podávat na tiskopisech, jejichž vydávání zajišťuje ministerstvo.

      (6)  Úpravou vývozu a dovozu vysoce nebezpečných látek, nebezpečných látek a méně nebezpečných látek podle tohoto zákona není dotčena úprava provedená zvláštním zákonem.

      (7)  Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 9 odst. 3, § 18 odst. 4 a § 20 odst. 1.

ČÁST ŠESTÁ

DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 50/1976 SB.,

O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

A STAVEBNÍM ŘÁDU (STAVEBNÍ ZÁKON),

VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPIS®

§ 36

      Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/ /1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 43/ /1994 Sb., se doplňuje takto:

      V § 126 odst. 1 se za slovy ,,bezpečností práce," vypouští spojka ,,a" a za slovo ,,podnikání" se vkládají tato slova: ,,a o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní".


ČÁST SEDMÁ

DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB.,

O ŽIVNOSTENSKÜM PODNIKÁNÍ

(ŽIVNOSTENSKî ZÁKON), VE ZNĚNÍ

POZDĚJŠÍCH PŘEDPIS®

§ 37

      Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/ /1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/ /1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb., se doplňuje takto:

      V § 3 odst. 3 písm. v) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno x), které včetně poznámky č. 23e) zní:

,,x)

nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.^23e)

––––––––––––––––––––

^23e)  Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.".


ČÁST OSMÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 140/1961 SB.,

TRESTNÍ ZÁKON, VE ZNĚNÍ

POZDĚJŠÍCH PŘEDPIS®

§ 38

      Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/ /1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/ /1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 91/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

      1.  V § 185 se za odstavec 2 vkládá nový odsta- vec 3, který zní:

   ,,(3)  Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo projektuje, staví a užívá provozy na výrobu chemických zbraní.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      2.  § 185 odst. 4 písm. a) zní:

,,a)

spáchá-li čin uvedený v odstavcích 2 a 3 jako člen organizované skupiny,".

      3.  Nadpis § 186 zní: ,,Nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky".

      4.  V § 186 odst. 1 se za slovo ,,materiál" vkládají tato slova: ,,nebo vysoce nebezpečnou látku nebo předměty určené k její výrobě".

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST ZÁKONA

§ 39

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


––––––––––––––––––––

¹)

§ 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

²)

Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení, přijatá členskými státy OSN v Paříži dne 14. ledna 1993.

³)

§ 8 až 12 a § 14 až 19 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

⁵)

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.