Vládní nařízení ze dne 27.8.1943 o podpoře při včleňování do práce

16.9.1943 | Sbírka:  250/1943 Sb. | Částka:  115/1943ASPI
250/1943 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 27. srpna 1943
o podpoře při včleňování do práce
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1940 (Věstn. ř. prot. str. 604), kterým se prodlužují a mění některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938 (č. 330 Sb.), ve znění nařízení ze dne 27. února 1942 (Věstn. ř. prot. str. 42):
I. část
Základní myšlenky o podpoře při včleňování do práce
§ 1
(1) Podpory při včleňování do práce se povolují,
a) aby se usnadnilo nastoupení práce,
b) v době trvání pracovního poměru,
c) v době nezaměstnanosti.
Mají sloužiti k tomu, aby osoba schopná ke včlenění do práce věnovala se plně své práci a dosáhla tím nejlepšího pracovního výsledku pro blaho celku a tím i pro blaho své, anebo aby si při přechodné nezaměstnanosti mohla zachovati svou pracovní sílu pro opětné včlenění do práce.
(2) Účelem podpory při včleňování do práce tudíž jest, aby se pomáhalo, zmírňovaly nesnáze a pečovalo všude tam, kde by osobám při jejich včlenění do práce anebo nezaměstnaností vznikly hospodářské obtíže, jež nelze odstraniti vůbec nebo dostatečnou měrou vlastní silou, z prostředků soukromého hospodářství anebo jiným zákonným opatřením.
(3) Podpory při včleňování do práce se vztahují na veškerou pracovní činnost a jsou závislé na ochotě a schopnosti pracovati, jakož i na kladném postoji k práci projeveném činem.
II. část
Druhy podpor
A. Podpora při včleňování do práce, jež se poskytuje, aby se usnadnilo nastoupení práce
§ 2
Podpory, jež se poskytují, aby se usnadnilo nastoupení práce, jsou:
a) podpora pro první nastoupení mladistvých do práce,
b) příspěvky na odborné školení,
c) podpora na opatření potřebné pracovní výstroje,
d) náklady na lékařské vyšetření k zjištění schopnosti k včlenění do práce,
e) příspěvky na výcviková zařízení sloužící včleňování do práce,
f) cestovné.
§ 3
(1) Podpory nesmějí přesahovati míru nezbytně nutnou pro účelné včleňování do práce. Aby bylo usnadněno nastoupení práce, lze v témže podpůrném případě povoliti několik podpor různého druhu, nelze-li jinak uskutečniti včlenění do práce úřadem práce zamýšlené nebo schválené.
(2) Podpory dlužno odepříti, nejsou-li osoby, jichž se týkají, schopné k včlenění do práce nebo není-li potřebí podpůrných opatření. Jednotlivým osobám nutno odepříti podpory zejména tehdy, mohou-li býti pracovní místa obsazena jinými vhodnými pracovními silami, jimž není třeba poskytnouti podporu.
(3) Podpory nutno dále odepříti zcela nebo částečně,
a) může-li zaměstnanec sám nebo jeho rodinní příslušníci, kteří jsou povinni pečovati o jeho výživu, nésti zcela nebo zčásti příslušné náklady,
b) je-li obvyklé nebo lze-li žádati, aby náklady převzal závod (správa závodu), který má pracovní sílu přijmouti.
§ 4
Aby mladistvým osobám bylo usnadněno prvé nastoupení práce, může úřad práce povoliti jednorázovou podporu k opatření zařízení, jež jsou způsobilá umožniti první nastoupení práce. Sem náležejí zejména náklady zřízení a vybavení učňovských dílen a domovů pro učně a mladistvé pracovníky, pokud jest jich trvale třeba z hlediska včleňování do práce a pokud nelze očekávati, že prostředky na ně opatří jen závod sám nebo jiná místa.
§ 5
(1) Úřad práce může zaříditi odborné školení, taková zařízení jiných nositelů podporovati nebo účast na nich umožniti, lze-li tím získati pro včlenění do práce nové síly, opatřiti práci nezaměstnaným nebo školiti pracovní síly, aby mohly býti nejúčelněji včleněny do práce podle své způsobilosti.
(2) K žádosti lze na vhodná zařízení pro školení jiných nositelů přispívati, nemohou-li býti udržována a prováděna z prostředků jiných nositelů nebo nelze-li dobře požadovati jejich používání, aniž by se na ně přispívalo.
(3) Podpora pro účastníky po dobu trvání účasti na školení může spočívati
a) v povolení podpor podle §§ 23 a 28,
b) u uzavřených učebních běhů v poskytování stravy a bytu a kapesného podle jednotné sazby.
Další podpory lze poskytnouti podle §§ 6 a 9. Musí-li účastník odborného školení po dobu své účasti žíti odloučeně od svých rodinných příslušníků (§ 22, odst. 2), může býti příslušníkům povolena rodinná podpora podle §§ 11 a 12.
(4) Podpory pro účastníky závisí na tom, zda je úřad práce ke školení přikázal nebo dal souhlas k jejich účasti na zařízení, uznaném úřadem práce.
(5) Účastí na školení, jež se neprovádí v závodě, nevzniká pracovní poměr. Účastníci podléhají povinnému pojištění pro případ nemoci a úrazu, pokud pojistná povinnost není již dána z jiného právního důvodu. Zaměstnavatelem je nositel školení. Pojistné se uhradí nositeli z prostředků účelového jmění pro podpory při včleňování do práce. Bližší předpisy o rozsahu a řízení povinného pojištění vydá ministr hospodářství a práce.
(6) Závodům, kterým úřad práce přidělil účastníky odborného školení, může býti uloženo, aby uhradily náklady na podpory.
§ 6
Podpora na opatření pracovní výstroje může býti povolena, pokud je jí zapotřebí k nastoupení práce a pokud ji obvykle přináší zaměstnanec s sebou. Pracovní výstrojí je pracovní šat a pracovní nářadí.
§ 7
(1) Aby pracovní síly mohly býti včleněny do práce podle své tělesné schopnosti a aby se mohla zjistiti jejich pracovní schopnost, může úřad práce naříditi vyšetření zdravotního stavu svým úředním lékařem nebo lékařem, kterého určí.
(2) Prohlídky jsou pro vyšetřované osoby bezplatné.
§ 8
(1) Úřad práce může v dohodě s veřejnými nositeli prohlásiti vhodné veřejné práce za "výcviková zařízení, sloužící včleňování do práce", aby tím osobám dlouho nezaměstnaným, osobám s omezenou pracovní schopností anebo těm, kdož si odvykli práci, byla dána příležitost, aby opět nabyli své plné schopnosti k včlenění do práce anebo projevili ochotu pracovat.
(2) K výcvikovým zařízením má úřad práce přiděliti především osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti. Přiděleny mohou býti též jiné osoby, jejichž včlenění do práce jest žádoucí.
(3) Osoby přidělené jsou zaměstnány na podkladě soukromoprávní pracovní smlouvy. Pro mzdy může ministr hospodářství a práce vydati zvláštní ustanovení; může také stanoviti, podle které mzdové úpravy mzda přísluší.
(4) Přidělení nesmí překročiti přiměřenou dobu. Úřad práce musí zaměstnance odvolati, jakmile je možné zprostředkovati ho na nějaké volné pracovní místo. Právo úřadu práce odvolati přiděleného nutno zajistiti dohodou se zaměstnavatelem v jednotlivé pracovní smlouvě.
(5) K vyrovnání nižších výkonů přidělených osob vyplatí se nositeli práce příspěvek. Příspěvek je jednotně stanoven ministrem hospodářství a práce a počítá se podle denních pracovních úkolů. Příspěvek lze platiti jen za denní výkony, které úřadem práce přidělená osoba odpracovala a za které se platí nižší mzda, než je stanovena v odstavci 3, a to z důvodu, který nespočívá v osobě přiděleného.
§ 9
(1) Na cestovném lze povoliti:
a) jízdné,
b) příplatky k nákladům přestěhování,
c) příplatky na úhradu stravování a přenocování po dobu cesty.
(2) Jízdné může býti povoleno:
a) pro první jízdu do vzdáleného pracovního místa,
b) pro zpáteční cestu v odůvodněných a zaměstnancem nezaviněných výjimečných případech,
c) pro rodinné příslušníky zaměstnance, pracujícího na vzdáleném místě, k znovuzřízení společné domácnosti, je-li v novém pracovním místě byt trvale zajištěn,
d) pro jednoho potřebného odborného vedoucího a pro nutné průvodce na cestě při hromadných jízdách k přemístění většího počtu pracovních sil do vzdáleného pracovního místa,
e) k účasti na odborném školení,
f) pro cestu k nařízené lékařské prohlídce nebo k odbornému vyšetření pracovní způsobilosti.
(3) Je-li na vzdáleném pracovním místě byt pro rodinu trvale zajištěn, lze povoliti příplatek k nákladům přestěhování.
(4) Vedle jízdného lze povoliti příplatek k nákladům stravování a přenocování.
(5) Jako jízdné dlužno hraditi z úřední povinnosti náklady první jízdy osob přikázaných do vzdáleného pracovního místa, je-li přikázání omezeno na zaměstnání netrvající déle šesti týdnů; § 3, odst. 3 nelze v těchto případech použíti.
B. Podpora při včleňování do práce v době trvání pracovního poměru
§ 10
Podpory při včleňování do práce, jež se povolují v době trvání pracovního poměru, jsou:
a) rodinná podpora,
b) zvláštní podpora pro osoby přikázané,
c) podpora závodu na vyrovnání mzdy.
§ 11
(1) Nelze-li při nastoupení práce na vzdáleném místě přestěhovati rodinné příslušníky, žijící se zaměstnancem ve společné domácnosti (§ 22, odst. 2 a 3), může se povoliti rodinná podpora, aby se usnadnilo vedení dvojí domácnosti.
(2) Předpoklad pro povolení rodinné podpory je splněn, byla-li práce na vzdáleném místě přijata z vlastního úsilí uchazeče o práci nebo na podkladě opatření úřadu práce.
(3) Úřad práce může naříditi, že práce schopní příslušníci osoby zaměstnané na vzdáleném místě, na něž se povoluje rodinná podpora (základní částka nebo rodinné příplatky), jsou povinni se u něho hlásiti, a může učiniti od splnění této povinnosti závislou výplatu části rodinné podpory, která připadá na jednotlivou osobu, podléhající přihlašovací povinnosti. Předpisy § 38 platí obdobně.
§ 12
(1) Výše rodinné podpory se řídí podle sazeb mzdové třídy odpovídající dřívějšímu důchodu, které jsou stanoveny v § 23, odst. 1 až 5, avšak rodinná podpora spolu s rodinnými příplatky a odlučným, jež poskytuje závod, nesmí přesahovati nejvyšší částku, která je stanovena ministrem hospodářství a práce.
(2) Ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem financí může příjemcům rodinné podpory povoliti při zvláštní příležitosti jednorázový příplatek v kalendářním roce k rodinné podpoře.
(3) Na místo příjemce základní částky podpory v nezaměstnanosti (§ 22, odst. 1) nastupuje v řízení o rodinné podpoře nejbližší rodinný příslušník, na něhož lze požadovati rodinný příplatek. Na ostatní rodinné příslušníky se poskytnou rodinné příplatky; § 22, odst. 2 až 4 platí obdobně.
§ 13
(1) Osobám přikázaným může býti poskytnuta zvláštní podpora, je-li toho zapotřebí k zajištění jejich hospodářské úrovně, zejména vyžaduje-li to splnění zákonných nebo smluvních závazků z doby před přikázáním.
(2) Osobou přikázanou je ten, koho úřad práce přikazovacím výměrem přikáže na práci.
(3) Zvláštní podpora může činiti nejvýše rozdíl mezi dřívějším vyšším a novým nižším pracovním důchodem.
(4) K zákonným nebo smluvním závazkům se přihlíží jen tehdy, odpovídaly-li dosavadní hospodářské úrovni osoby přikázané a nemůže-li je tato osob nadále plniti pro toto přikázání. K zákonným závazkům může se přihlédnouti také tehdy, vznikly-li teprve po přikázání.
(5) Pobírání rodinné podpory nevylučuje, aby současně byla poskytnuta též zvláštní podpora.
(6) Kromě osob přikázaných může ministr hospodářství a práce připustiti, aby zvláštní podpora byla poskytována také jinému okruhu osob.
§ 14
Obyvatelům Čech a Moravy, kteří jsou přikázáni do ostatního území Říše, lze poskytnouti rodinnou a zvláštní podporu, jsou-li splněny předpoklady podle §§ 11 a 13. Totéž platí o okruhu osob podle § 13, odst. 6.
§ 15
(1) Zaměstnavatelům, kteří jsou povinni, odpadne-li práce přechodně a nikoli jen měrou nepatrnou, platiti podle ustanovení ministra hospodářství a práce svým zaměstnancům náhradu mzdy, může býti povolena podpora na vyrovnání mzdy.
(2) Ministr hospodářství a práce určí v dohodě s ministrem financí vyhláškou, na které případy omezení práce a zkrácení mzdy se vztahuje ustanovení odstavce 1 a kdy se má za to, že práce odpadla v tak malém rozsahu, že se na vyrovnání nepatrně tím zkrácené mzdy podpora nepovoluje.
(3) Důvody, pro něž práce odpadla, musí spočívati v nedostatku práce, veřejnoprávním opatření nebo vyšší moci.
§ 16
(1) Podpora závodu na vyrovnání mzdy může býti poskytnuta závodům všech hospodářských odvětví vyjma zemědělství.
(2) Podpora smí se poskytnouti za celou dobu, v níž práce odpadla, jen podnikům s činností národohospodářsky důležitou a jediné pro tolik zaměstnanců, kolik jest jich nezbytně potřebí po bedlivém uvážení všech organisačních a technických možností k zachování výkonnosti podniku a podle stavu včleňování do práce. U podniků s činností národohospodářsky nikoli důležitou a pro postradatelné zaměstnance povolí se podpora toliko do dne, kdy zaměstnanci budou přiděleni úřadem práce k jiné vhodné práci.
(3) Podporu nutno zaměstnavateli odepříti, zavinil-li sám, že práce odpadla, nebo jestliže a pokud úmyslně nebo z nedbalosti opomine vyčerpati všechny pracovní možnosti v celém závodě, jimiž by bylo možno přechodně zaměstnati všechny nebo část zaměstnanců. K těm dlužno počítati také takové práce, které se jinak obvykle v době, v níž práce odpadla, nekonávají, které však mohou býti přesunuty na tuto dobu, aniž by tím podnik prokazatelně utrpěl.
§ 17
(1) Podpora činí 40 % částky, o niž je mzda skutečně zkrácena proti pracovní době v závodě obvyklé. Podpora se zvyšuje na každého rodinného příslušníka (§ 22, odst. 2 a 3) o 10 %, nejvýše však celkem o 40 %.
(2) Podpora podle odstavce 1 nesmí v žádném případě přesahovati částku, kterou zaměstnavatel platil k vyrovnání mzdy.
(3) Při stanovení skutečného zkrácení mzdy, pro něž závodu podpora může býti poskytnuta, dlužno odečísti:
a) náhradu, kterou je zaměstnavatel povinen platiti za určité období ve výši pravidelného pracovního výdělku nebo části mzdy bez pracovního výkonu jednorázově nebo opětovně;
b) částku, která se platí za volný čas a již nutno započítávati do dovolené;
c) mzdu, která byla docílena za práci jakéhokoli druhu v době, v níž práce odpadla, pokud tu nejde o vedlejší výdělek, docílený zaměstnancem pravidelně již dříve, než práce odpadla;
d) mzdu za náhradní práci vykonanou v určitém období před dobou, v níž práce odpadla, nebo po ní.
§ 18
(1) Základem pro placení pojistných příspěvků v sociálním pojištění, čítajíc v to příspěvky k účelovému jmění pro podpory při včleňování do práce, v době, v níž práce odpadla, jest plný pracovní výdělek, který byl před tím naposledy vyplacen.
(2) Zaměstnanec platí v době, v níž práce je omezena, ze svého jen část pojistného příspěvku, která odpovídá jeho pracovnímu důchodu (zkrácená mzda a vyrovnání mzdy závodem). Částku přesahující tento podíl platí zaměstnavatel.
(3) Podpora (§ 15) se doplní za tím účelem příplatkem na příspěvky pro sociální pojištění ve výši 10 % úhrnné částky podpory.
§ 19
Zaměstnanci musí býti pohotově po dobu, v níž práce odpadne, aby mohli býti úřadem práce přechodně včleněni na jiné práce. Úřad práce může zaměstnavateli sděliti, že nařizuje, aby se zaměstnanci závodu nebo oddělení závodu nebo příslušníci určitých skupin povolání nebo věkových tříd anebo podle jiného rozdělení hlásili v době, v níž práce odpadá, u úřadu práce (pobočky).
C. Podpora při včleňování do práce v době nezaměstnanosti
§ 20
Podpory při včleňování do práce, jež se poskytují v době nezaměstnanosti, jsou:
a) podpora v nezaměstnanosti,
b) zvláštní podpora pro nezaměstnané,
c) nemocenské pojištění nezaměstnaných.
§ 21
(1) Osobám, které jsou nedobrovolně bez zaměstnání nebo bez výdělku, se poskytne podpora v nezaměstnanosti, jestliže a pokud jsou pohotově a vskutku též schopny, aby byly včleněny do práce.
(2) Podpora v nezaměstnanosti se povoluje až do doby nastoupení práce, jsou-li v době nezaměstnanosti splněny předpoklady pro pobírání.
(3) Neschopným k včlenění do práce je, kdo pro nemoc nebo tělesné nebo duševní vady činností odpovídající jeho silám, schopnostem, jeho výcviku a dosavadnímu povolání jako zaměstnanec nemůže vydělávati ani třetinu toho, co zaměstnanec tělesně a duševně zdravý téže skupiny a podobného výcviku v témže obvodu zpravidla vydělává.
(4) Neschopným k včlenění do práce je dále ten, jemuž závazky osobní nebo smluvní povahy brání, aby přijal zaměstnání jiné než toliko příležitostné nebo vedlejší.
(5) Nedobrovolně bez zaměstnání nebo bez výdělku není, kdo zavinil ztrátu svého pracovního místa nebo výdělečné činnosti nebo kdo zmařil získání nového pracovního místa nebo výdělečné činnosti, bylo-li lze očekávati, že podle svého tělesného a duševního stavu a se zřetelem na zaopatření svých rodinných příslušníků může v dosavadní své práci pokračovati nebo takovou novou práci přijmouti. Nedobrovolně bez zaměstnání není dále obzvláště, kdo vyhýbaje se práci zatvrzele nevyužívá nebo nevyužil pracovních možností anebo maří snahy opatřiti mu práci.
(6) Nezaměstnaným není, kdo má od závodu dovolenou.
§ 22
(1) Podpora v nezaměstnanosti se skládá ze základní částky a z rodinných příplatků pro příslušníky.
(2) Rodinné příplatky se povolují na příslušníky nezaměstnaného, jež je povinen živiti podle své mravní nebo právní povinnosti a k jejichž výživě skutečně a nejen přechodně neb nepatrně přispíval. Toto omezení neplatí, jestliže právní nebo mravní povinnost poskytovati výživu vzešla teprve po vzniku nezaměstnanosti nebo byla by vzešla v případě, že by ji nezaměstnaný mohl plniti.
(3) Rodinnými příslušníky ve smyslu odstavce 2 jsou: manželé, družka, děti (manželské, za manželské prohlášené, adoptované, nemanželské, nevlastní a schovanci), vnuci a vnučky, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, tchán a tchýně, pěstouni a sourozenci.
(4) Výplatu rodinného příplatku nutno odepříti, pokud příslušník si může vydělati na přiměřenou výživu vlastními silami nebo z vlastních prostředků, zejména pak vlastní prací. Rodinný příplatek se nepovoluje, má-li příslušník nezaměstnaného sám nárok na základní částku podpory v nezaměstnanosti. Na nevlastní rodiče, tchána a tchýni, pěstouny, sourozence, družku, nemanželské, nevlastní děti a na schovance může se povoliti rodinný příplatek jen tehdy, nelze-li úspěšně uplatniti alimentační nárok podle rodinného práva vůči jiné osobě a pokud jim nezaměstnaný před počátkem nezaměstnanosti poskytoval celou nebo převážnou výživu, a to nikoli jen přechodně.
§ 23
(1) Základní částka podpory v nezaměstnanosti se vyměřuje podle mzdových tříd.
(2) Mzdová třída se řídí podle pracovního výdělku, který by nezaměstnaný měl, kdyby mohl nadále setrvati ve svém dosavadním zaměstnání. Nebyl-li nezaměstnaný v závislém zaměstnání nebo změnil-li se jeho tělesný a duševní stav a tím i jeho schopnost k povolání před pobíráním podpory v nezaměstnanosti nebo během podpůrné doby tak, že už nemůže vykonávati své dřívější povolání, vezme se za základ výdělek ze zaměstnání, pro které přichází v budoucnosti hlavně v úvahu.
(3) Pro vyměřování jsou tyto mzdové třídy:
Mzdová třída   I při týdenním pracovním výdělku               do 240 K
   "     "    II  "      "        "        "    nad ... 240 K do 360 K
   "     "   III  "      "        "        "     "  ... 360 K do 480 K
   "     "    IV  "      "        "        "     "  ... 480 K do 600 K
   "     "     V  "      "        "        "     "  ... 600 K.
(4) Základní částka podpory v nezaměstnanosti je 
ve mzdové třídě   I za kalendářní den ......... 12 K, týdně  84 K
 "    "     "    II "       "      "  ......... 16 K, týdně 112 K
 "    "     "   III "       "      "  ......... 20 K, týdně 140 K
 "    "     "    IV "       "      "  ......... 24 K, týdně 168 K
 "    "     "     V "       "      "  ......... 28 K, týdně 196 K.
(5) Rodinný příplatek činí jednotně ve všech mzdových třídách 5 K za kalendářní den = 35 K týdně na každého příslušníka (§ 22, odst. 2 až 4).
(6) Podpora v nezaměstnanosti (základní částka s rodinnými příplatky) nesmí převyšovati 80 % průměrného výdělku rozhodného pro zařazení do mzdové třídy.
§ 24
(1) Do podpory v nezaměstnanosti se započítává:
a) vedlejší důchod nezaměstnaného, pokud převyšuje týdenní ryzí částku 100 K,
b) důchod rodinných příslušníků nezaměstnaného, kteří jsou povinni poskytovati mu výživu podle své právní povinnosti a žijí s ním ve společné domácnosti, pokud důchod převyšuje týdně u každého příslušníka ryzí částku 300 K. Tato částka se zvyšuje o ryzí částku 50 K týdně na každou osobu, o niž rodinný příslušník nezaměstnaného zcela nebo převážně pečuje podle své právní nebo mravní povinnosti; při tom se nezaměstnaný nepočítá.
(2) Úřad práce může podporu v nezaměstnanosti odepříti, i když nelze zjistiti započitatelný důchod, jestliže a pokud jsou celkové ostatní příjmové, majetkové poměry a výdělečné možnosti nezaměstnaného a jeho příslušníků s ním ve společné domácnosti žijících tak příznivé, že povolení podpory v nezaměstnanosti z veřejných prostředků by zřejmě odporovalo zdravému lidovému nazírání.
(3) Ministr hospodářství a práce může vyloučiti z podpory v nezaměstnanosti určité skupiny osob zcela nebo na určitou dobu nebo podle místního omezení, jsou-li pro ně pracovní možnosti v takovém rozsahu, že si mohou opatřiti práci a mzdu vlastním přičiněním.
(4) Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem financí vyhláškou pozměniti předpisy § 23, odst. 3 až 6 a § 24, odst. 1.
§ 25
(1) Stanou-li se příjemci podpory v nezaměstnanosti pro onemocnění neschopnými práce, vyplatí se jim za první tři dny nemoci podpora v nezaměstnanosti i nadále, nepobírají-li během této doby nemocenské. Pro další zaopatření v nemoci platí předpisy §§ 28 a 29.
(2) Kdo požívá nemocenského, peněžité dávky v šestinedělí, invalidního důchodu nebo náhradní dávky ze sociálního pojištění, neobdrží vedle toho podporu v nezaměstnanosti.
(3) Byla-li nezaměstnanému povolena podpora v nezaměstnanosti proti předpisům odstavce 2, může úřad práce z příjmů uvedených v odstavci 2 požadovati náhradu přeplacených částek. K uspokojení tohoto nároku na náhradu mohou býti dosud nevyplacené dávky zadrženy až do plné výše, běžné pak jen do poloviny. Souhlasu oprávněného příjemce není třeba. Nárok na náhradu nutno uplatniti u úřadovny, která má vypláceti nezaměstnanému dávky. Uplatňuje-li se nárok na náhradu, odvede příslušná úřadovna úřadu práce dávky až do uspokojení nároku v uvedené výši. Ve prospěch nároku na náhradu je přípustné zabaviti příjmy uvedené v odstavci 2.
§ 26
(1) Podpora v nezaměstnanosti může býti povolena pod podmínkou, že se nezaměstnaný podrobí odbornému školení či přeškolení nebo že bude vykonávati povinné práce.
(2) Povinné práce musí býti pomocné a obecně prospěšné. Mají odpovídati věku a zdravotnímu stavu nezaměstnaného a mají míti přiměřený rozsah. Zprostředkování do práce nesmí se oddáliti povinnou prací.
(3) Podpora v nezaměstnanosti se nepovoluje:
a) za dobu, za niž nezaměstnaný dostává ještě požitky z pracovního poměru;
b) bylo-li nezaměstnanému při jeho odchodu z dřívějšího zaměstnání vyplaceno odstupné nebo odškodné, tak dlouho, pokud lze z odstupného nebo odškodného vynaložiti za každý den nezaměstnanosti, následující odchodu ze zaměstnání, částku odpovídající dřívějšímu dennímu pracovnímu výdělku.
(4) Dluhují-li se nezaměstnanému požitky z pracovního poměru a vyplácí-li se mu proti ustanovení odstavce 3 podpora v nezaměstnanosti, musí zaměstnavatel uhraditi úřadu práce neprávem vyplacenou podporu. Zaměstnavatel ji může odpočítati zaměstnanci.
§ 27
(1) Nezaměstnanosti se čelí nebo její trvání se ukončuje především prací; proto se má nezaměstnaný pravidelně u úřadu práce osobně hlásiti, aby získal práci (§ 38).
(2) Podpora v nezaměstnanosti se nepovolí za dny, za něž nezaměstnaný bez dostatečné omluvy nesplnil předepsaná hlášení.
(3) Podpora v nezaměstnanosti se povoluje zpravidla od prvního dne nezaměstnanosti.
§ 28
(1) Octne-li se nezaměstnaný v mimořádné nouzi, může mu býti vedle podpory v nezaměstnanosti povolena zvláštní podpora podle zásad § 13, pokud podpora v nezaměstnanosti, jinaký důchod nezaměstnaného a jeho rodinných příslušníků a dávky ze sociálního pojištění nepostačují odstraniti jeho nouzi.
(2) Zvláštní podpora může činiti nejvýše rozdíl mezi 80 % průměrného výdělku ve smyslu § 23, odst. 6 a podporou v nezaměstnanosti.
§ 29
(1) Nezaměstnaný jest po dobu, po kterou pobírá podporu v nezaměstnanosti, pojištěn pro případ nemoci, aniž platí pojistné. Pojištění nezaměstnaných pro případ nemoci provádějí výhradně okresní nemocenské pojišťovny. Příslušnou jest okresní nemocenská pojišťovna, v jejímž obvodě má nezaměstnaný své řádné bydliště nebo pobyt. Přihlášky a odhlášky u okresní nemocenské pojišťovny není třeba.
(2) Pro toto pojištění platí předpisy zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících (pojišťovací zákon), pokud z dalších ustanovení neplyne něco odchylného.
(3) Příjemci podpory v nezaměstnanosti uplatňují nárok na dávky z nemocenského pojištění tím, že předloží průkazní lístek, vystavený jim úřadem práce podle § 49. Nemocenská pojišťovna jest povinna v tomto průkazním lístku prováděti předepsané záznamy.
(4) Pro zařazení nezaměstnaného do jednotlivých tříd nemocenského pojištění nahrazuje se pracovní výdělek, připadající na kalendářní týden, dvojnásobkem týdenní podpory v nezaměstnanosti (základní částka a rodinné příplatky).
(5) Příspěvky k nemocenskému pojištění se platí procentem z dvojnásobku celkové částky vyplacené podpory v nezaměstnanosti (základní částky a rodinných příplatků). Procentní sazbu stanoví ministerstvo hospodářství a práce. Příspěvky se uhradí z účelového jmění pro podpory při včleňování do práce.
(6) Pokud jde o nároky z nemocenského pojištění, je oprávněný příjemce podpory v nezaměstnanosti po dobu pobírání postaven na roveň zaměstnanci povinně pojištěnému.
(7) Začátek, trvání a konec pojištění nezaměstnaných pro případ nemoci závisí na požívání podpory v nezaměstnanosti.
(8) Pokud nároky na dávky z nemocenského pojištění pro příslušníky nezaměstnaného závisí na tom, že jsou se svou výživou převážně odkázáni na jeho mzdu, klade se podpora v nezaměstnanosti na roveň mzdě.
(9) Denní nemocenské nesmí přesahovati částku, která by se nezaměstnanému jinak vyplatila na denní podpoře v nezaměstnanosti (základní částka a rodinné příplatky).
III. část
Společné předpisy o řízení
§ 30
(1) Povoliti a vypláceti podpory při včleňování do práce přísluší úřadům práce.
(2) Místně příslušný je:
a) jde-li o všeobecná opatření, jež mají usnadniti nastoupení práce, úřad práce, v jehož obvodu se opatření provádí;
b) jde-li o podpory jednotlivým příjemcům, úřad práce, v jehož obvodu mají příjemci své řádné bydliště nebo pobyt; dávky nemocenského pojištění nezaměstnaných poskytují okresní nemocenské pojišťovny;
c) jde-li o podpory závodům, úřad práce, v jehož obvodu má závod nebo jeho odbočka své sídlo.
§ 31
(1) Není-li příslušnost v řízení o povolení podpor při včleňování do práce mezi úřady práce vyjasněna, nutno příslušné spisy předložiti k rozhodnutí ministerstvu hospodářství a práce nejpozději do tří týdnů ode dne, kdy první podání u jednoho úřadu práce došlo.
(2) Došlo-li podání ve věcech podpor při včleňování do práce úřadu práce (pobočce), jemuž nepřísluší rozhodnouti, nutno je zaslati z moci úřední neprodleně příslušnému úřadu. V těchto případech jest předepsaná lhůta zachována, došlo-li podání nepříslušnému úřadu práce (pobočce) ve stanovené lhůtě.
§ 32
Podpory při včleňování do práce nutno povoliti v dostatečné míře a bez průtahu tak, aby bylo dosaženo účelu vytčeného v § 1.
§ 33
Podpory při včleňování do práce se povolují z moci úřední, není-li předepsáno podání návrhu.
§ 34
Podpory se mohou povoliti nejdříve ode dne, kdy nastaly skutečnosti je odůvodňující. Při tom platí pro začátek výplaty tato ustanovení:
a) Podpory, jež se poskytují z moci úřední, mohou býti povoleny ode dne, v němž bylo řízení zavedeno, se zpětnou platností až do čtyř týdnů, byly-li také v této době splněny všechny předpoklady pro pobírání.
b) Návrhy závodu v případech §§ 15 až 18 platí od prvního dne mzdového týdne, v němž došlo úřadu práce oznámení podle § 48.
§ 35
(1) K zjištění předpokladů nutných pro povolení podpor při včleňování do práce může úřad práce prováděti jakékoli šetření vyjímaje přísežné výslechy.
(2) Zmocněnci úřadu práce jsou oprávněni nahlédnouti v pracovní době na místě samém do obchodních knih a mzdových listin závodů; dále jsou oprávněni vstoupiti též do bytu osoby, která pobírá podporu podle tohoto nařízení nebo která učiní oznámení, jež dá podnět k povolení podpory.
(3) Všechny úřady, soudy, nositelé sociálního pojištění, právní a soukromé osoby musí úřadu práce na žádost podati zprávy, potřebné k provádění řízení. Finanční úřady jsou povinny podati zprávy z dokladů pro vyměření daní, vyžaduje-li toho naléhavý veřejný zájem.
§ 36
(1) Jestliže úřad práce odepře podporu při včleňování do práce zcela nebo zčásti nebo nepovolí další výplatu, vydá postiženému písemný výměr. Výměr má obsahovati důvody, pro něž podpora byla odepřena nebo další výplata nebyla povolena, a upozornění na možnost přezkoušení rozhodnutí.
(2) Kdo pobírá podpory při včleňování do práce anebo o ně žádá, nemá práva nahlédnouti do spisů úřadu práce nebo jejich částí nebo žádati opisy nebo výtahy z nich. Totéž platí o zákonitých nebo ostatních zástupcích nebo o jiných osobách, které mají zájem na rozhodnutí úřadu práce.
§ 37
(1) Postižený může vznésti návrh na přezkoušení rozhodnutí úřadu práce. Návrh nutno podati do patnácti dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno.
(2) Návrh musí býti adresován ministerstvu hospodářství a práce a podán u úřadu práce, který vydal rozhodnutí. Návrh nemá odkladného účinku. Úřad práce může na podkladě svého zjištění své rozhodnutí zrušiti nebo změniti, vyhoví-li požadavku navrhovatele.
(3) Ministerstvo hospodářství a práce může rozhodnutí úřadu práce zrušiti nebo změniti.
§ 38
Úřad práce stanoví dny a denní dobu, jakož i místo a úřadovnu, u níž povinné hlášení musí býti vykonáno (§ 27). Při úpravě hlášení nutno přihlédnouti k časovým, osobním a zvláštním poměrům jednotlivých skupin povolání. Po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti musí býti dbáno účinné kontroly nezaměstnanosti. Hlášení dlužno vykonati zpravidla třikrát v týdnu.
§ 39
(1) Podpory při včleňování do práce musí býti zastaveny z moci úřední, jakmile odpadnou předpoklady pro pobírání nebo vyjde najevo, že ani dosud nebyly splněny. V tomto případě nutno současně zjistiti, zda příjemce má neprávem přijaté podpory nahraditi a v jakém rozsahu. Nehledíc k případům podle § 25 může býti náhrada poskytnutých podpor požadována jen, když příjemce přivodil povolení podpory tvrzením nepravdivých okolností nebo nedbáním oznamovací povinnosti mu uložené, nebo bylo-li soudně zjištěno, že vyloudil podporu trestným jednáním.
(2) Rozhodnutí úřadu práce o povinnosti k náhradě podle odstavce 1 jsou vykonatelná soudní nebo politickou exekucí. Dlužná částka může býti zadržena i z podpor právem pobíraných.
(3) Nárok na náhradu neprávem pobíraných podpor se promlčí za čtyři roky od doby, kdy podpora byla poskytnuta. Čtyřletá promlčovací lhůta neplatí, byla-li podpora získána lstivým předstíráním.
IV. část
Zvláštní předpisy o řízení
1. V řízení o podporách při včleňování do práce poskytovaných, aby se usnadnilo nastoupení práce (§§ 3 až 9)
§ 40
Podpora mladistvým pro první jejich nastoupení práce (§ 4)
Jednorázová podpora, jež se poskytuje, aby se mladistvým usnadnilo prvé nastoupení práce (§ 4), povoluje se na návrh. Úřad práce je oprávněn přezkoušeti nutnost, účelnost a význam zařízení pro včleňování mladistvých do práce.
§ 41
Podpora odborného školení (§ 5)
(1) Nositeli odborného školení mohou býti úřady práce, odborné svazy zaměstnavatelů a zaměstnanců nebo jiná vhodná zařízení.
(2) Učební běhy nesmí zpravidla trvati déle než 3 měsíce.
§ 42
Pracovní výstroj (§ 6)
(1) Je-li nutné, aby byla povolena pracovní výstroj, dlužno to podle možnosti oznámiti před nastoupením práce.
(2) Jeví-li se účelnějším, aby pracovní výstroj opatřil úřad práce příslušný podle místa zaměstnání, opatří pracovní výstroj přijímací úřad práce. Odevzdávající úřad práce musí o tom býti zpraven.
(3) Povolí-li úřad práce pracovní výstroj, vydá oprávněnému příjemci poukázky na věci.
(4) Vzdal-li se příjemce pracovní výstroje svého pracovního místa před uplynutím doby, v níž se poskytnuté věci obvykle opotřebují, je povinen vrátiti úřadu práce pracovní nářadí nebo nahraditi jeho hodnotu. Při zaviněné ztrátě pracovního místa nahradí také náklady na pracovní ošacení.
§ 43
Bezplatné lékařské vyšetření (§ 7)
(1) Lékařské prohlídky (jednotlivé nebo hromadné prohlídky) nařízené úřadem práce provádějí se z moci úřední.
(2) V řízení o podpoře v nezaměstnanosti zjistí se pracovní schopnost za součinnosti nositelů důchodového pojištění, lze-li míti za to, že jde o invaliditu. Prohlídku provede společný důvěrný lékař úřadu práce a nositele důchodového pojištění.
(3) Lékařský nález a posudek společného důvěrného lékaře jsou podkladem rozhodnutí jak úřadu práce, tak i nositele důchodového pojištění.
(4) Není-li shodného stanoviska mezi úřadem práce a nositelem pojištění, rozhodne ministerstvo hospodářství a práce. Rozhodnutím je vázán jak úřad práce, tak i nositel důchodového pojištění.
(5) Náklady lékařského vyšetřovacího řízení hradí úřad práce podle stanovených sazeb.
(6) Náklady lékařského vyšetření společným důvěrným lékařem úřadu práce a nositele důchodového pojištění hradí nositel pojištění, zjistí-li se pracovní neschopnost a invalidita prohlédnutého, pokud vyšetření jest podkladem pro rozhodnutí nositele důchodového pojištění.
§ 44
Výcviková zařízení sloužící včleňování do práce (§ 8)
Úřad práce vyplatí příspěvek na podkladě týdenních mzdových listin. Mzdové listiny musí býti podepsány odpovědným veřejným nositelem (§ 8) a v určitých obdobích předloženy úřadu práce.
§ 45
Cestovné (§ 9)
(1) Povolí-li se jízdné (§ 9, odst. 2), vydá se oprávněnému poukázka na jízdenku. Dopravní podnik jest povinen oprávněnému příjemci, jenž odevzdá poukázku, vydati jízdenku, kterou úřad práce dodatečně uhradí.
(2) Jízdné nutné k účasti na odborném školení se může povoliti ve výši týdenních nebo měsíčních jízdenek podle tarifu.
(3) Příplatek k nákladům přestěhování (§ 9, odst. 3) může býti povolen do výše nezbytných výdajů za přestěhování vlastních svršků nejkratší cestou a nejlevnějším dopravním prostředkem, a to na podkladě předložených dokladů dopravního podniku.
(4) Pro poskytnutí příplatku k nákladům stravování a přenocování stanoví jednotné sazby ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem financí.
2. V řízení o podporách při včleňování do práce v době trvání pracovního poměru (§§ 11 až 19)
§ 46
Rodinná podpora (§§ 11 a 12)
(1) Má-li býti nastoupena práce na vzdáleném místě a je-li tím podmíněno vedení oddělené domácnosti (§ 11), nutno to písemně oznámiti úřadu práce podle možnosti před nastoupením cesty do vzdáleného pracovního místa, pokud se rodinná podpora nepovoluje na podkladě úřední znalosti těchto skutečností. Jako podklad pro vyměření rodinné podpory předloží zaměstnanec úřadu práce potvrzení o mzdě vystavené dosavadním zaměstnavatelem.
(2) Pobírá-li osoba zaměstnaná na vzdáleném místě od závodu tarifní odlučné (§ 12, odst. 1), zašle o tom bez vyzvání úřadu práce potvrzení svého zaměstnavatele a sdělí neprodleně všechny změny týkající se výše odlučného (§ 61, odst. 2).
(3) Rodinná podpora se povoluje za sedm dní v týdnu. Vyplácí se v určitých obdobích - ne delších čtyř týdnů - dodatečně nejbližšímu rodinnému příslušníku osoby zaměstnané na vzdáleném místě, který jí byl zmocněn k přijetí peněz.
(4) Rodinnou podporu lze vypláceti, dokud trvají předpoklady pro její povolení. Úřad práce přezkoumá zevrubně vždy aspoň po dvacetišesti týdnech podpůrné doby, zda výplata rodinné podpory je odůvodněna.
§ 47
Zvláštní podpora pro osoby přikázané (§ 13)
(1) Oznámí-li zaměstnanec, že nastoupil práci s nižším pracovním výdělkem (§ 13), musí k tomu připojiti potvrzení o výdělku, vystavené dosavadním a novým zaměstnavatelem. Při opětovném povolení zvláštní podpory musí oprávněný příjemce zaslati úřadu práce další potvrzení o výdělku, a to nejpozději ve čtyřtýdenních obdobích.
(2) Zvláštní podporu lze vypláceti, dokud trvají předpoklady pro její povolení. Při opětovné výplatě platí obdobně § 46, odst. 4.
(3) Dokud nebude předloženo potvrzení o výši nového pracovního výdělku, může úřad práce v případě potřeby - aby čelil nouzi - povoliti přiměřené zálohy na zvláštní podporu podle dokladů, které má po ruce.
§ 48
Podpora závodu na vyrovnání mzdy (§§ 15 až 19)
(1) Odpadne-li práce, oznámí to zaměstnavatel neprodleně úřadu práce, zamýšlí-li podati návrh na poskytnutí podpory.
(2) Nejsou-li splněny předpoklady §§ 15 a 16, sdělí úřad práce zaměstnavateli bez průtahu své předběžné rozhodnutí. Zaměstnavatel může vznésti návrh na přezkoušení rozhodnutí podle § 37.
(3) Návrh na povolení podpory dlužno podati po uplynutí doby, která byla stanovena pro dodatečné vykonání práce. K návrhu se připojí doklady potřebné pro výpočet podpory. Zaměstnavatel je povinen vésti podrobné záznamy, podle nichž lze přezkoušeti výpočet náhrad mzdy a podpory, jakož i období, po která práce odpadla.
3. V řízení o podporách při včleňování do práce v době nezaměstnanosti (§§ 20 až 29)
§ 49
Podpora v nezaměstnanosti (§§ 21 až 27)
(1) Osoba oprávněná pobírati podporu má oznámiti osobně úřadu práce (pobočce), že nemá zaměstnání nebo výdělek (hlášení nezaměstnanosti). Nemůže-li úřad práce nezaměstnaného nebo osobu bez výdělku ihned zprostředkovati do práce, vydá jí průkazní lístek a tiskopisy potřebné pro povolení podpory v nezaměstnanosti.
(2) Oprávnění příjemci podpory, kteří byli dosud v pracovním poměru (zaměstnanci), předloží potvrzení o pracovním poměru od svého dosavadního zaměstnavatele, z něhož musí býti patrný druh práce, začátek, ukončení, důvod rozvázání pracovního poměru, jakož i výše pracovního výdělku a odškodného nebo odstupného, bylo-li snad poskytnuto. Potvrzení o pracovním poměru ověří příslušný nositel nemocenského pojištění, pokud se týče doby trvání práce a výše výdělku. Nositel nemocenského pojištění zároveň uvede, zda zaměstnanec pobírá nemocenské, peněžitou dávku v šestinedělí, invalidní důchod nebo náhradní dávku ze sociálního pojištění.
(3) Provozoval-li oprávněný příjemce podpory dosud samostatnou výdělečnou činnost, musí prokázati, že ji bez své viny ztratil a udati důvody, pro něž se vzdal dosavadní činnosti a nezahájil novou samostatnou činnost.
(4) Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí zpravidla týdne pozadu. Při každé výplatě musí oprávněný příjemce předložiti průkazní lístek, z něhož musí býti zřejmo, že konal povinná hlášení.
(5) Povolená podpora v nezaměstnanosti propadá, nebyla-li vyzvednuta bez vážného důvodu do jednoho měsíce ode dne stanoveného pro výplatu.
(6) Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí do rukou jiné osoby jen výjimečně v případech odůvodněného zaneprázdnění oprávněného příjemce. Zmocněný příjemce musí předložiti plnou moc, podepsanou vlastnoručně oprávněným příjemcem a opatřenou datem.
(7) Nesplní-li oprávněný příjemce svou zákonnou alimentační povinnost vůči rodinnému příslušníku, na nějž lze požadovati rodinný příplatek, může úřad práce na návrh rodinného příslušníka (jeho zástupce) rozhodnouti, že přiměřená část podpory v nezaměstnanosti bude vyplácena rodinnému příslušníku nebo osobě, ústavu nebo úřadu, v jejichž péči rodinný příslušník je.
(8) Podpora v nezaměstnanosti se povoluje za sedm dní v týdnu. Na každý podpůrný den připadá jedna sedmina týdenní částka podpory v nezaměstnanosti.
V. část
Účelové jmění pro podpory při včleňování do práce
§ 50
Prostředky nutné k náhradě nákladů na podporu při včleňování do práce opatří se příspěvky zaměstnavatelů a zaměstnanců. Z příspěvků se zřídí u ministerstva hospodářství a práce "Účelové jmění pro podpory při včleňování do práce", jež se doplňuje příspěvkem Protektorátu.
§ 51
(1) Účelové jmění pro podpory při včleňování do práce jest zvláštním vázaným jměním, jehož může býti použito pouze k účelům stanoveným v tomto nařízení.
(2) Účelové jmění pro podpory při včleňování do práce jest právnickou osobou veřejného práva. Jeho stanovy určí ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.
(3) Účelové jmění pro podpory při včleňování do práce spravuje v rámci tohoto nařízení a stanov kuratorium. Kuratorium se skládá ze tří zástupců ministerstva hospodářství a práce a z jednoho zástupce ministerstva financí, navrženého ministrem financí.
(4) Členy kuratoria jmenuje a odvolává ministr hospodářství a práce. Předsedou kuratoria je zástupce ministerstva hospodářství a práce.
(5) Běžné záležitosti účelového jmění pro podpory při včleňování do práce obstarává ministerstvo hospodářství a práce. Osobní a věcné výdaje s tím spojené hradí ministerstvo hospodářství a práce ze svých rozpočtových prostředků. Správní náklady kuratoria hradí se z účelového jmění pro podpory při včleňování do práce.
(6) Účelové jmění pro podpory při včleňování do práce jest právním nástupcem účelového jmění pro podpory v nezaměstnanosti, zřízeného podle § 13, odst. 2 vládního nařízení ze dne 19. března 1940, č. 101 Sb., o podporách v nezaměstnanosti, ve znění vládního nařízení ze dne 23. dubna 1940, č. 143 Sb.
§ 52
(1) Příspěvek činí 1 % mzdy nebo platu,
a) který je rozhodný pro výpočet příspěvků ve veřejnoprávním nemocenském pojištění, jsou-li příjemci mezd a platů povinně pojištěni pro případ nemoci;
b) nejsou-li povinně pojištěni pro případ nemoci, mzda nebo plat, který by byl rozhodný pro výpočet příspěvků ve veřejnoprávním nemocenském pojištění, kdyby podléhali nemocenskému pojištění.
(2) Příjemci mezd a platů a jejich zaměstnavatelé, povinní k placení příspěvků, hradí příspěvky na polovic. Příspěvek Protektorátu odpovídá polovině částky, odvedené úřadovnami pověřenými vybíráním příspěvků.
§ 53
(1) Příspěvky platí všichni příjemci mezd a platů a jejich zaměstnavatelé.
(2) Z povinnosti platiti příspěvky jsou vyňaty:
a) osoby, které konají práce nebo služby toliko příležitostně nebo jako vedlejší zaměstnání, a jejich zaměstnavatelé;
b) zaměstnanci, kteří podléhají pojištění podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, a jejich zaměstnavatelé;
c) zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů na území Protektorátu Čechy a Morava zřízených, jakož i mezistátních komisí a osob požívajících práva exteritoriality, pokud jsou cizozemci, a jejich zaměstnavatelé.
§ 54
(1) Příspěvky k účelovému jmění se platí,
a) jsou-li příjemci mezd a platů povinně pojištěni pro případ nemoci, v jedné částce zároveň s příspěvky na nemocenské pojištění,
b) nejsou-li povinně pojištěnci pro případ nemoci, okresní nemocenské pojišťovně, příslušné podle sídla závodu.
(2) Povinnost platiti příspěvky začíná dnem vstupu do placeného zaměstnaneckého poměru a zaniká odchodem z tohoto poměru, pokud v této době trvá nebo by trvala povinnost platiti příspěvky k nemocenskému pojištění.
(3) Předpisy odstavce 2 platí obdobně pro příspěvky podle odstavce 1, písm. b).
§ 55
Pro přihlášky, odhlášky, jejich změny, placení, splatnost, vybírání, vymáhání a promlčení příspěvků, přirážky z prodlení a pořádkové příspěvky, přednostní právo v soudním řízení exekučním, vyrovnávacím a konkursním a pro opravné prostředky platí stejné předpisy jako pro nositele nemocenského pojištění, který vybírá příspěvky. Příspěvky zaplacené předem nebo neprávem se neúrokují.
§ 56
(1) Úřadovny pověřené vybíráním příspěvků musí dbáti toho, aby příspěvky k účelovému jmění pro podpory při včleňování do práce byly placeny včas a v plné výši.
(2) Úřadovna pověřená vybíráním příspěvků smí posečkati s placením příspěvků k účelovému jmění pro podpory při včleňování do práce anebo je odepsati jen tehdy, posečká-li s placením nebo odepíše-li též příspěvky k nemocenskému pojištění v témže poměru.
(3) Úřadovnám pověřeným vybíráním příspěvků se poskytne za vybírání příspěvků odměna z prostředků účelového jmění pro podpory při včleňování do práce.
§ 57
Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem vydati bližší předpisy o odvádění, předpisování, vybírání, správě a zúčtování příspěvků.
§ 58
(1) Byly-li příspěvky zaplaceny omylem, může býti požadováno jejich vrácení. Nárok na vrácení má, kdo příspěvky zaplatil. Příspěvky nahradí práce práce, v jehož obvodě je sídlo úřadovny pověřené vybíráním příspěvků. Vznikne-li spor o povinnosti k náhradě, rozhodne ministerstvo hospodářství a práce.
(2) Nárok na vrácení příspěvků se promlčuje v šesti měsících po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byly splatny.
§ 59
Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem upraviti vyhláškou vyměření a vybírání příspěvků k účelovému jmění pro podpory při včleňování do práce, odchylně od ustanovení §§ 54 až 58, docílí-li se tím zjednodušení v řízení o srážkách z mezd.
VI. část
Všeobecná ustanovení
§ 60
(1) Příslušníkům cizích států lze povoliti podpory podle tohoto nařízení jen, stanoví-li ministr hospodářství a práce, že to je přípustné. Cizinci buďtež postaveni na roveň oprávněným příjemcům jen tehdy, pokud cizí stát na svém území poskytuje říšskoněmeckým příslušníkům a příslušníkům Protektorátu podpory přibližně stejné hodnoty.
(2) Židé a Cikáni nesmějí pobírati podpory při včleňování do práce.
§ 61
(1) Úřad práce má stále dohlédati na příjemce podpor při včleňování do práce a v přiměřených obdobích přezkoušeti výplatu.
(2) Příjemci podpor při včleňování do práce jsou povinni oznámiti neprodleně úřadu práce všechny změny ve svých osobních, rodinných, majetkových, výdělkových a závodních poměrech, které by mohly míti vliv na poskytování podpor a jejich výši. Ručí za škodu způsobenou zamlčením skutečností a nesprávnými anebo neúplnými údaji.
§ 62
(1) V řízení o podporách při včleňování do práce jsou zaměstnavatelé a jejich právní nástupci povinni na žádost úřadu práce nebo zaměstnanců udati veškeré okolnosti týkající se pracovního poměru anebo je potvrditi. Ručí za škodu způsobenou zamlčením skutečností a nesprávnými nebo neúplnými údaji.
(2) Nelze-li z neodvratného důvodu získati údaje nebo potvrzení od zaměstnavatele, potvrdí potřebné okolnosti podle možnosti příslušný nositel nemocenského pojištění.
(3) Podpory při včleňování do práce se poskytují v penězích, poukázkách nebo věcných hodnotách.
(4) Poskytují-li se podpory ve věcných hodnotách, určí ministerstvo hospodářství a práce v dohodě s ministerstvem financí, jakou peněžitou částkou se věci mají oceniti.
(5) Při výplatě dlužno peněžité podpory zaokrouhliti na nejblíže vyšší nebo nižší padesátihaléřovou nebo korunovou částku, nejde-li o náhradu prokázaných výloh nebo zaplacení již upravených účetních částek.
§ 63
(1) Podpory podle tohoto nařízení nelze zabaviti. Podpory nemají právních následků chudinské podpory.
(2) Podpory podle §§ 4 až 9, 11 až 14, 18, 20 až 29 jsou osvobozeny od daní, poplatků a jiných veřejných dávek.
(3) Rodinná a zvláštní podpora není pro sociální pojištění pracovní výdělkem.
§ 64
Byla-li někomu odepřena podpora v nezaměstnanosti podle § 21, odst. 5 tohoto nařízení, smí býti podporován bez újmy zákonné alimentační povinnosti toliko podle předpisů o veřejné péči o chudé.
§ 65
(1) Všechny úřadovny veřejné správy, soudy, nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění, veřejné a soukromé závody jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.
(2) Tato spolupráce může se týkati jak jednotlivého případu, tak i všeobecného šetření.
(3) Úřad práce vyhoví oprávněným žádostem o sdělení údajů, týkajících se výplaty podpor při včleňování do práce.
(4) Úřad práce může předvolati osoby a jim naříditi, že se musí osobně dostaviti.
§ 66
Průkazní lístek, vydaný nezaměstnanému úřadem práce podle § 49, jest výhradním průkazem o době nezaměstnanosti, splnění ohlašovací povinnosti a pobírání podpory v nezaměstnanosti vůči veřejným úřadům, nositelům veřejnoprávního sociálního pojištění a jiným úřadům.
§ 67
Zaměstnanci úřadu práce (pobočky) jsou povinni zachovati vůči nezúčastněným osobám v době své činnosti u úřadu práce i po vystoupení ze služebního poměru bezpodmínečnou mlčenlivost o veškerých osobních, rodinných, majetkových, výdělkových a závodních poměrech, o nichž se dověděli při vykonávání své služby.
§ 68
Veškerá podání v řízení o podporách podle tohoto nařízení jsou osvobozena od kolků a poplatků (§ 4 vládního nařízení ze dne 25. července 1939, č. 193 Sb., o úřadech práce).
§ 69
Účelové jmění pro podpory při včleňování do práce jest osvobozeno od placení zaopatřovacích poplatků podle § 4 cís. nařízení ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z., o poplatcích ze smluv pojišťovacích, smluv o doživotním důchodu a smluv zaopatřovacích. Nepodléhá také žádným veřejným dávkám, poplatkům nebo daním. Právní jednání uzavřená účelovým jměním pro podpory při včleňování do práce při provádění úkolů ve smyslu tohoto nařízení jsou osvobozena od daní, poplatkům a jiných veřejných dávek.
VII. část
Trestní ustanovení
§ 70
Podpora při včleňování do práce a provádění předpisů o ní požívají jakožto sociálně a státně-politická zařízení k péči o pracující lid zvláštní zákonné ochrany. Při použití dalších trestních ustanovení nutno tudíž míti na paměti úkoly vytčené v § 1.
§ 71
Ustanovení tohoto nařízení o správních a pořádkových trestech se nevztahují na činy, jež byly spáchány v podnicích, ve správě nebo korporaci veřejného práva. Vůči korporaci veřejného práva provádí toto nařízení služební dozorčí úřad.
§ 72
V řízení o podporách podle tohoto nařízení může Protektorát od zaměstnanců úřadu práce (pobočky) - bez újmy jejich všeobecné odpovědnosti podle trestního nebo služebního práva - požadovati náhradu škody, již způsobili úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nezákonným používáním prostředků účelového jmění pro podpory při včleňování do práce.
Soudní tresty
§ 73
(1) Zločinu se dopustí, kdo zařízení podle tohoto nařízení úmyslně zneužije nebo jejich uplatnění zlomyslně ohrozí či znemožní a takovýmto zneužitím nebo ohrožením či znemožněním blaho občanstva poškodí nebo jinou zvláště velkou škodu způsobí nebo při tom obzvláště lstivě jedná.
(2) Tento čin se trestá žalářem až do deseti roků, pokud není stanoven přísnější trest podle obecných trestních zákonů.
(3) Trestní stíhání děje se veřejnou obžalobou, avšak jen na žádost ministra hospodářství a práce. Žádost nutno zaslati ministru spravedlnosti.
§ 74
Zpronevěry se dopustí a pro ni se potrestá podle příslušných ustanovení všeobecných trestních zákonů o stíhání zpronevěry,
a) kdo jakožto zaměstnavatel zadrží oprávněné úřadovně pověřené vybíráním příspěvků částky sražené zaměstnancům na příspěvku ze mzdy (z platu) nebo od nich přijaté,
b) kdo jakožto zaměstnavatel sráží zaměstnancům ze mzdy nebo z platu vyšší příspěvek, než je stanoveno tímto nařízením, anebo sráží příspěvky proti předpisům tohoto nařízení.
Správní tresty
§ 75
(1) Kdo zařízení tohoto nařízení zneužije nebo nějakým jiným způsobem poškodí nebo jejich uplatnění ohrozí či znemožní, potrestá se, pokud nejsou splněny předpoklady pro uložení přísnějšího trestu, vězením až do jednoho roku nebo pokutou až do 100.000 K nebo oběma těmito tresty.
(2) Vězením až do tří měsíců nebo pokutou až do 25.000 K nebo oběma těmito tresty se potrestá,
a) kdo jakožto zaměstnavatel nebo jím ustanovený zmocněnec dohodou nebo pracovním řádem zcela nebo částečně znemožní, aby předpisy tohoto nařízení ke škodě zaměstnanců došly uplatnění, nebo se o to pokusí,
b) kdo jakožto zaměstnavatel učiní v potvrzení, jež je dokladem pro přiznání, vyměření nebo odepření podpory při včleňování do práce, úmyslně nepravdivé nebo neúplné údaje,
c) kdo úmyslně podá nepravdivou zprávu, již je povinen podati podle § 35, odst. 1.
(3) Kdo jedná proti předpisům § 64, potrestá se pokutou až do výše desetaronásobku částek poskytnutých pachatelem jako nedovolené podpory; v případě nedobytnosti uloží se na místě peněžitého trestu přiměřený náhradní trest vězení.
(4) Jednání podle odstavců 1 až 3 trestají okresní úřady na návrh úřadu práce; promlčují se po uplynutí jednoho roku.
§ 76
Na ustanovení o správních trestech tohoto nařízení se vztahují přiměřeně předpisy § 5, § 7, odst. 2 a 3, jakož i §§ 10 a 14 až 21 vládního nařízení ze dne 23. října 1941, č. 393 Sb., o správním trestním právu a řízení v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém, v platném znění.
Pořádkové tresty
§ 77
(1) Pořádkovou pokutou až do 1.000 K může býti úřadem práce potrestán,
a) kdo jedná proti předpisům, vydaným ministerstvem hospodářství a práce a úřady práce k řádnému provádění ustanovení o podpoře při včleňování do práce, anebo kdo opomine učiniti oznámení uložené mu podle § 61;
b) kdo jakožto zaměstnavatel odpírá vydati potvrzení o pracovním poměru a výdělku (§§ 46, 47, § 49, odst. 2) nebo vydání vlastní vinou protahuje, ačkoli k tomu je vyzván;
c) kdo odpírá podati zprávu, jež je mu uložena podle § 35;
d) kdo nesplní přihlašovací povinnost podle § 55.
(2) Úřad práce může stíhati jednání uvedená v § 75, odst. 2, písm. b), c) a odst. 3 pořádkovou pokutou až do 10.000 K.
§ 78
(1) Pro řízení o uložení pořádkových pokut podle tohoto nařízení platí ustanovení vládního nařízení ze dne 2. dubna 1942, č. 128 Sb., o řízení o uložení pořádkové pokuty před úřady práce, v platném znění.
(2) Bylo-li zavedeno řízení o uložení pořádkové pokuty, zůstává v klidu zahájené trestní řízení správní; byla-li uložena pořádková pokuta, jest další stíhání v trestně-správním řízení pro týž čin vyloučeno. Úřad práce musí uvědomiti příslušný okresní úřad o zavedení řízení o uložení pořádkové pokuty a o jeho výsledku.
§ 79
(1) Pořádkové pokuty uložené podle tohoto nařízení a peněžité tresty správní plynou do protektorátní pokladny.
(2) Úroky a přirážky z prodlení, pořádkové a trestní příspěvky, které vyberou úřadovny pověřené vybíráním příspěvků podle tohoto nařízení, obzvláště podle § 55, plynou do účelového jmění pro podpory při včleňování do práce.
VIII. část
Závěrečná a přechodná ustanovení
§ 80
(1) Dnem, kdy toto nařízení nabude účinnosti, pozbývají platnosti:
a) vládní nařízení ze dne 26. října 1939, č. 273 Sb., o poskytování příspěvku omezeně pracujícím zaměstnancům, ve znění vládního nařízení ze dne 8. ledna 1941, č. 12 Sb.,
b) vládní nařízení ze dne 19. března 1940, č. 101 Sb., o podporách v nezaměstnanosti, ve znění vládního nařízení ze dne 23. dubna 1940, č. 143 Sb.,
c) vládní nařízení ze dne 23. ledna 1941, č. 47 Sb., o pomoci nezaměstnaným v nemoci,
d) vládní nařízení ze dne 29. května 1941, č. 237 Sb., o podpoře včleňování do práce,
e) vládní nařízení ze dne 23. března 1942, č. 104 Sb., o příspěvku k náhradě mzdy při omezení práce z mimořádných příčin,
f) § 7, odst. 2 a §§ 18 až 22 vládního nařízení ze dne 4. května 1942, č. 154 Sb., jímž se činí některá opatření o řízení práce.
(2) Zvláštní předpisy o náhradě mzdy při leteckém poplachu nebo při škodách způsobených leteckými útoky v platném znění nejsou dotčeny ustanovením § 51, odst. 1 tohoto nařízení.
§ 81
Pobírá-li kdo v době, kdy toto nařízení nabude účinnosti, podpory podle některého nařízení, které podle § 80 pozbylo platnosti, poskytnou se mu podpory dále podle ustanovení tohoto nařízení, aniž je třeba nového návrhu nebo oznámení.
§ 82
(1) Bližší předpisy k provedení tohoto nařízení vydá ministr hospodářství a práce.
(2) Všeobecné závazné předpisy, které budou vydány na podkladě jednotlivých ustanovení tohoto nařízení, vyhlásí se v Úředním listě Protektorátu Čechy a Morava, pokud není předepsáno uveřejnění ve Sbírce zákonů a nařízení.
§ 83
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1943; provede je ministr hospodářství a práce v dohodě s ostatními členy vlády.
Státní president:
Dr. Hácha v. r.
Předseda vlády a ministr spravedlnosti:
Dr. Krejčí v. r.
Ministr vnitra:
Bienert v. r.
Ministr hospodářství a práce:
Dr. Bertsch v. r.
Ministr školství a ministr lidové osvěty:
Moravec v. r.
Ministr zemědělství a lesnictví:
Hrubý v. r.
Ministr dopravy a techniky:
Dr. Kamenický v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.