Vládní nařízení ze dne 15.3.1945 o sociálním pojištění zemědělců

15.3.1945 | Sbírka:  29/1945 Sb.I | Částka:  19/1945ASPI

Vztahy

Pasivní derogace: 99/1948 Sb.
29/1945 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 15. března 1945
o sociálním pojištění zemědělců
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1940 (Věstn. ř. prot. str. 604), kterým se prodlužují a mění některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938 (Sb. č. 330) ve znění nařízení ze dne 27. února 1942 (Věstn. ř. prot. str. 42):
I. část
Všeobecná ustanovení
1. oddíl
Předmět a rozsah pojištění
§ 1
Sociální pojištění zemědělců zahrnuje
1. pojištění pro případ nemoci (nemocenské pojištění),
2. pojištění pro případ stáří a úmrtí (důchodové pojištění).
§ 2
(1) Pojištění podléhají fysické osoby, které na vlastní účet hospodaří na zemědělském podniku ve výměře nejméně od 0,5 ha do 50 ha zemědělsky užívané půdy (zemědělští podnikatelé).
(2) Fysické osoby, které hospodaří společně na zemědělském podniku (spolupodnikatelé), podléhají pojistné povinnosti, činí-li podíl příslušející jim na celkové výměře podniku 0,5 ha až 50 ha. Hospodaří-li více rodinných příslušníků [§ 38, písm. a) až c)], kteří žijí ve společné domácnosti, na zemědělském podniku jako spolupodnikatelé, považuje se za zemědělského podnikatele pro obor pojištění jen jeden rodinný příslušník, a to v tomto pořadí: manžel, manžel, který zůstal na živu, nejstarší člen rodiny; pro jeho pojištění bere se za podklad veškerá obhospodařovaná půda.
(3) Zemědělsky užívanou půdou jsou pole, louky, pastviny, zahrady, vinice a rybníky. Je-li vedle hospodářsky užívané půdy o výměře nejméně 0,5 ha obhospodařován také les, počítá se pro zjištění výměry půdy rozhodné pro pojištění les do 50 ha jednou třetinou, část tuto výměru přesahující jednou polovinou.
(4) Pojistné povinnosti nepodléhají fysické osoby, které hospodaří jen v domovních zahradách, květnicích a zahrádkách, jejichž výtěžky slouží převážně pro potřebu vlastní domácnosti.
§ 3
Nemocenskému pojištění podléhají dále osoby, které požívají důchod podle § 1, č. 2.
§ 4
Z povinného nemocenského pojištění jsou vyňaty osoby, které jsou povinně pojištěny pro případ nemoci podle jiných předpisů.
§ 5
Z povinného důchodového pojištění jsou vyňaty osoby, které podléhají povinnému pojištění pro případ stáří a úmrtí podle jiných předpisů nebo jsou z něho vyňaty pro zaručení zaopatřovacích nároků nebo požívají invalidní nebo starobní důchod z vlastního sociálního pojištění nebo zaopatřovací (odpočivné) požitky na základě vlastního z pojistné povinnosti vyňatého zaměstnání.
§ 6
(1) Pojištění podle § 2 počíná dnem, kterým jsou splněny všechny předpoklady pojistné povinnosti. Končí pak dnem, kterým některý z těchto předpokladů odpadne.
(2) Nemocenské pojištění důchodců (§ 3) počíná doručením důchodového výměru; končí zánikem důchodu. Bude-li požádáno v bezprostřední souvislosti se zánikem pojistné povinnosti důchodového pojištění o důchod podle § 1, č. 2, končí nemocenské pojištění podle § 2 měsícem, v němž dotyčný výměr bude doručen. Nemocenské pojištění důchodců počíná pak následujícím měsícem.
§ 7
(1) Kdo pro zánik pojistné povinnosti nemocenského pojištění již nepodléhá nemocenskému pojištění, může v něm dobrovolně pokračovati, byl-li v posledních 5 letech nejméně 24 měsíců pojištěn pro případ nemoci podle tohoto nařízení a bydlí na území Velkoněmecké říše. Dobrovolné pokračování v nemocenském pojištění je vyloučeno, je-li oprávněný na základě jiných předpisů povinně pojištěn pro případ nemoci.
(2) O dobrovolné pokračování v pojištění dlužno požádati do 3 měsíců po výstupu z povinného pojištění.
§ 8
Osoby, které příslušejí Svazu zemědělství a lesnictví, avšak nepodléhají pojistné povinnosti, poněvadž půda jimi obhospodařovaná je menší nebo větší než výměra předepsaná v § 2, mohou vstoupiti dobrovolně do nemocenského pojištění.
§ 9
Dobrovolné nemocenské pojištění zaniká, jestliže oprávněný
1. podléhá povinnému pojištění podle jiných předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění,
2. nezaplatí pojistné do dvou měsíců po splatnosti,
3. vystoupí; vystoupení jest účinné uplynutím měsíce, v němž oznámení dojde příslušnému nositeli pojištění.
§ 10
Kdo pro zánik pojistné povinnosti již nepodléhá důchodovému pojištění, může v pojištění dobrovolně pokračovati nebo je obnoviti (dobrovolné pojištění), podléhal-li 5 let povinnému důchodovému pojištění podle tohoto nařízení.
2. oddíl
Společná ustanovení
§ 11
(1) Zemědělský podnikatel (spolupodnikatel) povinný pojištěním podle tohoto nařízení, má oznámiti nositeli pojištění okolnosti, které odůvodňují vznik a zánik pojistné povinnosti, a to do 5 dnů po jejich vzniku.
(2) Pojištěnec je povinen včas oznámiti nositeli pojištění údaje potřebné k provádění pojištění.
(3) Ústřední sociální pojišťovna stanoví podrobnosti o přihlašovací povinnosti povinných a dobrovolných pojištěnců a o jejich povinnosti podávati vysvětlení.
§ 12
Každé ujednání, které omezuje nebo vylučuje platnost tohoto nařízení v neprospěch pojištěnců nebo jejich rodinných příslušníků, je neplatné.
§ 13
(1) Chudinské zaopatření je poskytnouti oprávněnému, který má nárok na opětovné peněžité pojištěné dávky, jen potud, pokud chudinské zaopatření převyšuje pojistné dávky.
(2) Nositel pojištění je povinen vyhověti žádostem za vysvětlení o nárocích určitých osob, podaným korporacemi a nadacemi povinnými k chudinskému zaopatření.
§ 14
Mají-li pojištěnci nebo jejich pozůstalí nároky vůči nositeli pojištění, zůstávají nedotčeny nároky, které jim náležejí z téhož pojistného případu vůči podpůrným pokladnám, pojišťovacím ústavům a jiným korporacím nebo osobám, pokud není jinak stanoveno.
§ 15
(1) Pokud pojištěnci podle tohoto nařízení nebo jejich pozůstalí mohou podle zákona požadovati od třetí osoby náhradu škody, která by zakládala povinnost nositelů pojištění k poskytování dávek, přechází nárok na nositele pojištění až do výše oněch dávek, jež mají nésti v důsledku poškození.
(2) Má-li o takovýchto nárocích rozhodovati řádný soud, je vázán rozhodnutím o rozsahu závazků nositelů pojištění vydaným v řízení podle tohoto nařízení.
§ 16
(1) Při zaopatření oprávněného v léčebném nebo ošetřovacím ústavě, léčebně pijáků, vychovatelně, donucovací pracovně nebo v útulku, přechází nárok na důchod, pokud se má po dobu umístění poskytovati, až do výše zaopatřovacích nákladů na ono místo, jenž má nésti náklady.
(2) Nárok přechází počátkem měsíce, který následuje po umístění; uplynutím měsíce, v němž došlo k propuštění, připadá znovu oprávněnému důchodci.
(3) Má-li zaopatřený oprávněný v tuzemsku příslušníky, jimž by při jeho úmrtí příslušel nárok na důchod, nepřechází jeho vlastní nárok na důchod až do výše tohoto nároku. Do této výše je důchod poukázati příslušníkům.
§ 17
Nároky oprávněného mohou býti s právním účinkem převedeny, zastaveny nebo zabaveny jen pro
1. zálohu, kterou oprávněný obdržel od nositele pojištění na své nároky před poukazem dávek,
2. nároky na výživu označené v § 6 nařízení o zabavení mzdy ze dne 30. října 1940 (Říš. zák. I, str. 1451), však jen do poloviny dávky,
3. nedoplatky příspěvků, které nejsou splatny déle než tři měsíce.
II. část
Nositelé sociálního pojištění zemědělců
§ 18
(1) Nositeli nemocenského pojištění jsou nemocenské pojišťovny zřízené podle zákona ze dne 9. října 1924, Sb. č. 221, o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících. Bydlí-li povinný nebo oprávněný pojištěnec v obvodu zemědělské nemocenské pojišťovny, provádí pojištění tato; jinak okresní nemocenská pojišťovna příslušná podle bydliště.
(2) Nemocenská pojišťovna zřídí pro nemocenské pojištění podle tohoto nařízení samostatné oddělení - "Pojištění zemědělců" - s vlastním finančním hospodařením. Podrobnosti stanoví Ústřední sociální pojišťovna se schválením ministra hospodářství a práce. Ministr hospodářství a práce udílí schválení v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví.
§ 19
(1) Nositelem důchodového pojištění jest Ústřední sociální pojišťovna v Praze.
(2) Pojištění se provádí v samostatném oddělení - "Pojištění zemědělců" - s vlastním finančním hospodařením. Podrobnosti stanoví ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví po slyšení Ústřední sociální pojišťovny.
§ 20
(1) Oddělení "Pojištění zemědělců" u nemocenských pojišťoven mohou býti Ústřední sociální pojišťovnou pověřena prováděním úkolů důchodového pojištění podle tohoto nařízení.
(2) Ústřední sociální pojišťovna má k úhradě správních výdajů, které tím vzniknou nemocenským pojišťovnám, poskytnouti přiměřený příspěvek. Podrobnosti stanoví Ústřední sociální pojišťovna se souhlasem ministra hospodářství a práce.
§ 21
(1) Úkoly příslušející představenstvu podle zákona Sb. č. 221/1924 budou u samostatných oddělení nemocenských pojišťoven a u Ústřední sociální pojišťovny obstarávány výborem. Ze středu výboru se utvoří pro oddělení "Pojištění zemědělců" revisní komise.
(2) Podrobnosti stanoví ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví.
§ 22
Nositelé pojištění vydají v rámci tohoto nařízení a jeho prováděcích předpisů zvláštní stanovy a jednací řády, pokud jde o činnost jejich samostatných oddělení. Ústřední sociální pojišťovna vydá pro nemocenské pojišťovny vzorné stanovy a vzorné jednací řády, jimiž se budou nemocenské pojišťovny spravovati. Vzorné stanovy, vzorné jednací řády a stanovy a jednací řád samostatného oddělení Ústřední sociální pojišťovny vyžadují schválení ministra hospodářství a práce, který je udílí v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví.
§ 23
(1) Předpisy §§ 86 až 92 zákona Sb. č. 221/1924 o dozoru nad nemocenskými pojišťovnami a Ústřední sociální pojišťovnu platí také pro úkoly přenesené tímto nařízením na nemocenské pojišťovny a Ústřední sociální pojišťovnu.
(2) Bez újmy oprávnění příslušejících podle toho ministru hospodářství a práce a ministru financí nad oddělením "Pojištění zemědělců" Ústřední sociální pojišťovny, podléhá toto oddělení dohlídce nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle §§ 5 a 6 zákona ze dne 20. března 1919, Sb. č. 175, o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
§ 24
(1) Ustanovení §§254, 254a) a 255 zákona Sb. č. 221/1924 o osvobození od poplatků a daní a o právní a správní pomoci platí také při provádění pojištění podle tohoto nařízení.
(2) Nositelé pojištění mohou použíti při provádění tohoto nařízení pomoci Svazu zemědělství a lesnictví. Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví stanoviti podrobnosti.
III. část
Nemocenské pojištění
1. oddíl
Nemocenské pojištění zemědělských podnikatelů
1. pododdíl Povinné dávky
§ 25
Nemocenská pojišťovna poskytuje
1. nemocenské ošetřování,
2. pomoc v mateřství,
3. rodinnou pomoc.
§ 26
(1) V případě nemoci náleží lékařská pomoc, jakož i potřebné léky a jiné therapeutické pomůcky (nemocenské ošetřování). Nemocenské ošetřování se poskytuje časově neomezeně.
(2) Nemocenské ošetřování končí,
a) jestliže oprávněný se stane k pojištění povinným podle § 3 nebo podle jiných právních předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění;
b) rok po zániku pojištění.
§ 27
Pojištěnky obdrží při porodu
a) zdarma pomoc porodní asistentky, a je-li toho třeba, pomoc lékařskou (pomoc při porodu). Místo pomoci porodní asistentky může býti poskytnuta peněžitá náhrada, jejíž výši určí stanovy nemocenské pojišťovny. Tato náhrada může býti vyplacena přímo porodní asistentce; tato ustanovení platí i při potratech;
b) jednorázový příspěvek na výlohy při slehnutí a při obtížích v těhotenství ve výši 100 K. Při současném porodu více dětí počítá se porod každého dítěte zvláště. Neslehne-li těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 60 K.
§ 28
Pojištěnec má nárok na nemocenské ošetřování rodinných příslušníků ve stejném rozsahu jako sám.
§ 29
(1) Rodinným příslušnicím pojištěncovým je poskytovati pomoc při porodu podle § 27, písm. a).
(2) Manželkám pojištěnců poskytne se kromě toho jednorázový příspěvek na výlohy při slehnutí a při obtížích v těhotenství ve výši 100 K; neslehne-li těhotná, vyplatí se jako příspěvek na výlohy při obtížích v těhotenství 60 K.
(3) Nedožije-li se pojištěnec pojistného případu, je poskytnouti jeho manželce dávky podle odstavců 1 a 2, nastala-li smrt pojištěncova v době 9 měsíců před pojistným případem.
§ 30
(1) Nemocenská pojišťovna může místo dávek podle § 26 nebo § 27, písm. a) poskytnouti pojištěnci (pojištěnce) na své útraty léčení a ošetřování v nemocnici, v jiném léčebném ústavě nebo v porodnici. Pro poměr mezi nemocenskou pojišťovnou a veřejnou nemocnicí platí obdobně ustanovení § 145 a § 149, odst. 1, věty 1 až 6 a odst. 3, věty 1 zákona Sb. č. 221/1924. Veřejné ústavy pro choromyslné kladou se na roveň veřejným nemocnicím.
(2) Trvá-li ošetřování pojištěnce v nemocnici déle než 28 dní, může nemocenská pojišťovna dodatečně nahraditi zcela nebo zčásti výlohy tím pojištěnci vzešlé. Podrobnosti určí stanovy nemocenské pojišťovny.
§ 31
(1) Manželce a dětem pojištěncovým může býti místo dávek podle § 28 nebo § 29, odst. 1 a 2 poskytnuto ústavní ošetřování podle § 30 nebo příspěvek na ně. Podrobnosti určí stanovy nemocenské pojišťovny.
(2) Stanovami nemocenské pojišťovny může býti určeno, že tyto dávky mohou býti poskytnuty také jiným rodinným příslušníkům.
§ 32
Nemocenská pojišťovna může se souhlasem pojištěnce poskytnouti pomoc a ošetření ošetřovatelem, ošetřovatelkou nebo jinými osobami, zejména tehdy, je-li přijetí nemocného do nemocnice sice žádoucí, ale není možné, nebo je-li důležitý důvod, aby nemocný byl ponechán ve své domácnosti nebo rodině.
2. pododdíl Omezení a zvýšení dávek
§ 33
Stanovami nemocenské pojišťovny může býti určeno, že
a) zuboléčba, ošetřování odbornými lékaři a léčení v soukromých i vlastních léčebných ústavech, lázních apod. se poskytuje jen za podmínek uvedených v nemocenském řádě,
b) pojištěnec je povinen při požadování lékařské pomoci pro sebe nebo pro své rodinné příslušníky zaplatiti za podmínek stanovených v léčebném řádě za poukaz k lékaři 2.50 K,
c) pojištěnec je povinen při odběru léků pro sebe nebo pro své rodinné příslušníky zaplatiti za podmínek stanovených v léčebném řádě za každý předpis léků 2.50 K, nikoli však více než činí prodejní cena předepsaných léků.
§ 34
Stanovami nemocenské pojišťovny může býti se souhlasem Ústřední sociální pojišťovny určeno, že
a) příspěvek na výlohy při slehnutí se pojištěnkám zvyšuje na 250 K,
b) děti pojištěnců, jejichž zdravotní stav toho nezbytně vyžaduje, mohou býti umístěny v ozdravovnách, zotavovnách nebo jiných zařízeních,
c) za účelem rekonvalescence se poskytuje ošetřování v ozdravovnách a ošetřovnách a pomocné prostředky proti nebo při zmrzačení,
d) pojištěnci se poskytuje preventivní léčebná péče k odvrácení nemoci.
2. oddíl
Nemocenské pojištění důchodců
§ 35
Nemocenské pojištění důchodců zahrnuje:
1. nemocenské ošetřování podle § 26,
2. pomoc v mateřství podle § 27, písm. a),
3. rodinnou pomoc.
§ 36
Rodinným příslušníkům důchodcovým se poskytne nemocenské ošetřování podle § 28. Manželce důchodcově náleží mimo to ještě pomoc při porodu podle § 27, písm. a).
§ 37
(1) Je-li důchodce přijat do veřejné nemocnice, může nemocenská pojišťovna na návrh převzíti polovinu nákladů nemocničního ošetřování po dobu 28 dnů, pokud důchodce je potřebný a ošetřování v nemocnici bylo nezbytně třeba. Ústřední sociální pojišťovna může stanoviti podrobnosti.
(2) § 30, odst. 1, věta druhá a třetí se použije obdobně.
3. oddíl
Společná ustanovení
§ 38
Rodinnými příslušníky jsou
a) manželka (manžel),
b) děti manželské, nemanželské, nevlastní, osvojenci a schovanci do dokonaného 18. roku věku,
c) starší děti (nevlastní, osvojenci a schovanci), vnuci, rodiče a sourozenci.
§ 39
(1) Předpokladem pro poskytování dávek rodinným příslušníkům jest, že
a) pojištěnec před pojistným případem rodinné pomoci byl pojištěn nejméně 3 měsíce podle tohoto nařízení;
b) rodinní příslušníci žijí ve společné domácnosti s pojištěncem, jsou odkázáni převážně výživou na jeho příjmy a nemají nároku z vlastního veřejnoprávního pojištění.
(2) Rodinní příslušníci uvedení v § 38, písm. c) musí mimo to stále vypomáhati v zemědělském podniku a museli žíti s pojištěncem ve společné domácnosti nejméně šest měsíců před pojistným případem.
(3) Za společnou domácnost se považuje i taková, ve které manželka (manžel) nebo děti žijí odděleně kvůli výchově nebo z důvodů zdravotních, hospodářských, vzdělávacích a podobných důvodů, nesouvisících s jejich osobními vztahy. Totéž platí, bylo-li manželství rozvedeno z viny pojištěncovy nebo došlo-li k rozvodu dohodou manželů.
§ 40
Při dobrovolném vstupu do pojištění vzniká nárok na dávky z nemocenského pojištění teprve uplynutím čtyřtýdenní čekací doby. Nárok je vyloučen, nastal-li pojistný případ již v době vstupu do pojištění nebo bylo-li tu těhotenství v tomto okamžiku.
§ 41
(1) Nárok na nemocenské ošetřování počíná dnem, kdy nemoc byla hlášena nemocenské pojišťovně nebo jejímu příslušnému lékaři.
(2) Počátek a konec nároku na dávky rodinné pomoci řídí se počátkem a koncem nároku pojištěnce na nemocenské ošetřování a pomoc v mateřství.
§ 42
I po zániku nemocenského pojištění se poskytnou povinné dávky, nastal-li pojistný případ během 6 týdnů po zániku pojištění.
§ 43
(1) Podrobné předpisy o provádění nemocenského pojištění, zejména o hlášení nemoci, o způsobu a okamžiku poskytování dávek, se vydají ve zvláštním léčebném řádě oddělení "Pojištění zemědělců" nemocenské pojišťovny.
(2) Ústřední sociální pojišťovna vydá vzorný léčebný řád; tento vyžaduje schválení ministra hospodářství a práce, který je udílí se souhlasem ministra zemědělství a lesnictví.
§ 44
(1) Ustanovení §§ 141 až 144 a) zákona Sb. č. 221/1924 o lékařské službě u nemocenských pojišťoven použije se obdobně pro provádění nemocenského pojištění podle tohoto nařízení.
(2) Smluvní lékaři nemocenských pojišťoven jsou povinni poskytovati lékařskou pomoc oprávněným osobám za týchž podmínek jako ostatním pojištěncům.
(3) Sazebník léčiv pro strany požívající úlev platí také pro osoby oprávněné podle tohoto nařízení.
(4) Nemocenské pojišťovny mohou se souhlasem Ústřední sociální pojišťovny poskytnouti pojištěncům svobodnou volbu mezi lékaři.
§ 45
Dávky nemocenského pojištění odpočívají, pokud oprávněný nebo rodinní příslušníci, jimž dávky se mají poskytnouti,
1. obdrží bezplatnou léčebnou péči od jiného veřejného místa (např. od branné moci),
2. se zdržují v cizině.
§ 46
Nárok na výplatu jednotlivých peněžitých dávek se promlčuje v jednom roce ode dne vzniku.
§ 47
(1) Při každém oddělení "Pojištění zemědělců" nemocenských pojišťoven se zřídí mimořádný podpůrný fond, jenž se odděleně účtuje.
(2) Ústřední sociální pojišťovna vydá směrnice o opatření a použití prostředků mimořádného podpůrného fondu.
IV. část
Důchodové pojištění
1. oddíl
Předpoklady nároku na dávky
§ 48
(1) Povinné dávky důchodového pojištění jsou
a) starobní důchod,
b) důchody pozůstalých.
(2) Dobrovolné dávky důchodového pojištění jsou léčebná péče a umístění v ústavech.
§ 49
Důchody se poskytují jen tehdy, jestliže a pokud oprávněný neprovozuje zemědělský podnik na vlastní účet nebo se nepovažuje za podnikatele podle § 2, odst. 2.
§ 50
Starobní důchod obdrží, kdo dokončil 65. rok věku.
§ 51
(1) Starobní důchod poskytuje se jen takovým osobám, které získaly v důchodovém pojištění nejméně 120 příspěvkových měsíců.
(2) Doba od vstupu do důchodového pojištění až do pojistného případu musí býti kryta nejméně z poloviny pojistným. První a poslední kalendářní rok důchodového pojištění se při tom nepočítají.
(3) Provozuje-li dále vdova po zemědělském podnikateli (§ 2) jeho zemědělský podnik sama jako podnikatel nebo spolupodnikatel, započítají se jí příspěvkové měsíce, které získal její manžel. Totéž platí, provozuje-li dále vdovec zemědělský podnik své zemřelé manželky jako podnikatel nebo spolupodnikatel.
§ 52
(1) Důchody pozůstalých jsou vdovský a sirotčí důchod.
(2) Důchody pozůstalých se poskytují, splnil-li zemřelý v okamžiku úmrtí předpoklady § 51 nebo v té době požíval starobní důchod. Nastala-li smrt následkem podnikového úrazu a podléhal-li zemřelý v době úrazu důchodovému pojištění podle tohoto nařízení, poskytují se důchody pozůstalých i tehdy, nejsou-li splněny předpoklady § 51.
§ 53
(1) Důchody pozůstalých se poskytují též, je-li pojištěnec nezvěstný. Pojištěnce jest pokládati za nezvěstného, jestliže o něm nedošly po dobu jednoho roku žádné věrohodné zprávy a okolnosti činí jeho úmrtí pravděpodobným.
(2) Od pozůstalých může býti požadováno místopřísežné prohlášení, že o žití nezvěstného neobdrželi jiné zprávy, než které uvádějí.
(3) Není-li soudní řízení o prohlášení za mrtva skončeno, určí den úmrtí Ústřední sociální pojišťovna.
§ 54
Nároku na důchod nemají pozůstalí, bylo-li zjištěno rozsudkem trestního soudu, že úmyslně zavinili nebo spoluzavinili smrt pojištěncovu.
§ 55
(1) Vdovský důchod obdrží vdova po pojištěnci nebo starobním důchodci, trvalo-li manželství v době jeho smrti.
(2) Bylo-li manželství rozloučeno z viny zemřelého manžela, má rozloučená manželka nárok na vdovský důchod, neuzavřela-li nové manželství a nezanechal-li zemřelý pojištěnec vdovu, které by příslušel nárok na vdovský důchod.
(3) Nárok na vdovský důchod jest vyloučen,
a) bylo-li manželství soudně rozvedeno z viny vdovy nebo obou manželů,
b) bylo-li manželství uzavřeno v době, kdy manžel požíval starobní důchod, leč že by v době jeho smrti ode dne sňatku uplynuly již dva roky.
§ 56
(1) Sirotčí důchod obdrží po smrti pojištěncově jeho děti do dokonaného 18. roku věku.
(2) Za děti se považují
1. manželské děti,
2. děti za manželské prohlášené,
3. osvojenci, byli-li nejméně půl roku před nápadem starobního důchodu osvojitelům nebo před jejich smrtí za vlastní přijaty,
4. nemanželské děti pojištěnce, bylo-li jeho otcovství zjištěno,
5. nemanželské děti pojištěnky,
6. osiřelí vnuci nebo nevlastní děti, uhražoval-li pojištěnec převážně jejich výživu,
7. schovanci, žili-li v domácnosti pěstounů nejméně půl roku před nápadem důchodu pěstounům nebo před jejich smrtí a byli-li výživou na ně převážně odkázáni.
(3) Sirotčí důchod obdrží po smrti pojištěné manželky její děti, jež jsou manželskými dětmi pozůstalého manžela nebo mají jejich právní postavení, jen tehdy, hradila-li zemřelá převážně jejich výživu. Sirotčí důchod se neposkytuje, jestliže a pokud pozůstalý manžel výživu dětí převážně hradí.
2. oddíl
Výše důchodů
§ 57
Starobní důchod činí 2.400 K ročně.
§ 58
(1) Vdovský důchod činí polovinu starobního důchodu.
(2) Sirotčí důchod činí čtyři desetiny starobního důchodu.
(3) Důchody pozůstalých nesmějí dohromady býti vyšší než starobní důchod, jinak se krátí poměrně podle své výše. Odpadne-li někdo z pozůstalých, zvýší se důchody pozůstalých do nejvyšší přípustné částky.
3. oddíl
Počátek, zánik a výplata důchodů
§ 59
Důchod počíná měsícem, který následuje splnění jeho předpokladů; byl-li však návrh podán po skončení následujícího měsíce, počíná měsícem, který následuje po měsíci, v němž návrh byl podán.
§ 60
Vdovský důchod zaniká uplynutím měsíce, ve kterém se oprávněná znovu provdá. Vdova se odbude trojnásobnou částkou ročního důchodu.
§ 61
Sirotčí důchod zaniká uplynutím měsíce, ve kterém již nejsou splněny podmínky pro jeho poskytování.
§ 62
Bude-li prokázáno, že pojištěnec, který se pokládá za nezvěstného, ještě žije, zastaví se další výplata důchodu pozůstalých.
§ 63
(1) Za měsíc úmrtí a za měsíc, ve kterém začíná důchod odpočívati, vyplatí se důchod plně.
(2) Nebyl-li důchod splatný při úmrtí oprávněného ještě vybrán, jsou k jeho přijetí postupně oprávněni manžel, děti, otec, matka a sourozenci, žili-li v době úmrtí s oprávněným ve společné domácnosti.
§ 64
Zemřel-li pojištěnec nebo osoba oprávněná k požitku vdovského důchodu po uplatnění svého nároku, jsou k pokračování v řízení a k přijetí částek splatných do dne úmrtí postupně oprávněni manžel, děti, otec, matka a sourozenci, žili-li s oprávněným v době jeho úmrtí ve společné domácnosti.
§ 65
Výměr, kterým byl důchod odňat, nabývá účinnosti uplynutím měsíce, ve kterém byl doručen.
§ 66
Důchod se platí měsíčně předem, v dílčích částkách zaokrouhlených při každé výplatě na celé koruny dolů. Částky pod 200 K měsíčně mohou býti předem vyplaceny také na delší dobu. Oprávnění jsou povinni na požádání před každou výplatou předložiti potvrzení o žití nebo vdovství.
§ 67
(1) Není-li výplatou důchodu oprávněnému zřejmě docíleno účelu, kterému dávka slouží, nebo jsou-li zájmy jeho rodinných příslušníků poškozovány, může okresní soud bydliště oprávněného k návrhu jeho manželky, opatrovníka jeho dětí, zákonného orgánu pro péči o mládež nebo obce, ve které bydlí, určiti osobu nebo korporaci, které má býti dávka vyplácena místo oprávněnému. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka.
(2) Bude-li návrhu vyhověno, má ustanovená osoba nebo korporace použíti dávek k prospěchu oprávněného a jeho rodiny. Dávka jí vyplacená je vlastnictvím oprávněného, jež jí bylo svěřeno.
§ 68
Na místo důchodu může býti důchodcům s jejich souhlasem poskytnuto bezplatné zaopatření v útulcích pro invalidy nebo osoby staré, sirotčincích a podobných ústavech. Ústřední sociální pojišťovna může rodinným příslušníkům uvedeným v § 38, jež důchodce zcela nebo převážně vyživoval, poskytnouti podporu až do poloviny důchodu.
4. oddíl
Odpočívání a promlčení důchodů
§ 69
(1) Setká-li se důchod z veřejnoprávního úrazového pojištění (zaopatření) se starobním důchodem podle tohoto nařízení, poskytuje se polovina starobního důchodu; zbývající polovina odpočívá až do výše úrazového důchodu. Starobní důchod se poskytuje plně, utrpěl-li důchodce odškodněný úraz po dovršení 65. roku věku.
(2) Setká-li se vdovský důchod s vdovským důchodem z úrazového pojištění (zaopatření), poskytují se polovina vdovského důchodu podle tohoto nařízení; zbývající polovina odpočívá až do výše vdovského důchodu z úrazového pojištění. Utrpěl-li zraněný smrtelný úraz teprve po dokonání 65. roku věku, poskytuje se vdovský důchod podle tohoto nařízení v plné výši.
§ 70
(1) Důchod odpočívá, pokud se oprávněný tuzemec zdržuje v cizině a opomine sděliti nositeli pojištění místo svého pobytu. Prokáže-li oprávněný, že opominul učiniti sdělení bez svého zavinění, oživne opět důchod se zpětnou platností.
(2) Důchod odpočívá, pokud oprávněný cizinec
a) se dobrovolně obvykle zdržuje v cizině,
b) byl vykázán z říšského území pro odsouzení v trestním řízení.
(3) Polovina důchodu odpočívá
a) při důchodech placených do ciziny,
b) při důchodech pozůstalých po cizinci, kteří se v době jeho úmrtí nezdržovali obvykle v tuzemsku.
(4) Ministr hospodářství a práce může povoliti výjimky.
§ 71
(1) Důchod odpočívá, jestliže a pokud oprávněný je ve vazbě (bezpečnostní vazbě, policejní zajišťovací vazbě, vyšetřovací vazbě atd.), která trvá déle než 6 měsíců. Odpočívání počíná uplynutím šesti měsíců od počátku vazby. Rodinným příslušníkům oprávněného, kteří byli od něho převážně vyživováni a zdržují se na území Velkoněmecké říše, se poukáže část důchodu. Rodinným příslušníkům, kteří při smrti oprávněného by měli nárok na důchod, přísluší důchod až do výše důchodu pozůstalých; ministr hospodářství a práce určí, pokud se důchod poukáže i jiným rodinným příslušníkům.
(2) Odstavec 1 platí obdobně, jestliže a pokud oprávněný odpykává trest na svobodě delší než jeden měsíc nebo se nalézá v donucovací pracovně nebo v jiném podobném ústavě. Odpočívání počíná trestní vazbou nebo dopravením do donucovací pracovny.
§ 72
Právo na přiznání důchodu se promlčuje v pěti letech ode dne, kdy nastal pojistný případ. Jednotlivé měsíční splátky důchodové zanikají v jednom roce ode dne splatnosti (§ 66).
5. oddíl
Léčebná péče
§ 73
(1) Ústřední sociální pojišťovna může dáti pojištěnce a důchodce a jejich rodinné příslušníky uvedené v § 38 kdykoliv na vlastní náklad do léčení, může je také ze zdravotních nebo zdravotnických důvodů umístiti ve vhodném ústavě. Po dobu léčení nebo umístění v ústavě může Ústřední sociální pojišťovna poskytnouti rodinným příslušníkům pojištěnců a důchodců uvedeným v § 38 hospodářské zaopatření.
(2) Ústřední sociální pojišťovna vydá k provedení odstavce 1 směrnice, které vyžadují schválení ministra hospodářství a práce.
§ 74
(1) Ústřední sociální pojišťovna může v rámci prostředků určených v oddělení "Pojištění zemědělců" na léčebnou péči prováděti a podporovati všeobecná i zvláštní opatření a zařízení, směřující k povznesení zdravotního stavu pojištěnců a jejich rodinných příslušníků a k potírání lidových chorob (tuberkulosy, nervosy, pohlavních nemocí, alkoholismu, rakoviny apod.) podle plánu, který schvaluje každoročně ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem vnitra.
(2) Ústřední sociální pojišťovna může uložit nemocenským pojišťovnám, aby jí k úhradě úkolů uvedených v odstavci 1 nebo jiných společných úkolů odváděly ročně nejvýše 1 % z pojistného nemocenského pojištění oddělení "Pojištění zemědělců".
6. oddíl
Podpůrný fond
§ 75
(1) V oddělení "Pojištění zemědělců" Ústřední sociální pojišťovny se zřídí mimořádný podpůrný fond, jenž se odděleně účtuje. Z prostředků fondu mohou býti poskytovány dávky v případech zvláštního zřetele hodných.
(2) Ministr hospodářství a práce vydá v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví směrnice o částkách, které se mají odváděti fondu, a o poskytování podpor.
7. oddíl
Připojištění
§ 76
(1) Ústřední sociální pojišťovna může pojišťovati
a) osoby, které podléhají důchodovému pojištění nebo v něm dobrovolně pokračují, na dávky uvedené v §§ 48 až 58 ve vyšší výměře nebo za jiných podmínek,
b) osoby, které jsou oprávněny podle tohoto nařízení k požívání důchodu, na zvýšení jejich důchodu nebo důchodu jejich pozůstalých,
c) osoby, které náležejí ke Svazu zemědělství a lesnictví, ale jsou vyňaty z pojistné povinnosti, protože půda jimi obhospodařovaná je větší nebo menší než výměra předepsaná v § 2, nebo proto, že se nepovažují za podnikatele podle § 2, odst. 2, na dávky, uvedené v §§ 48 až 58, a to i ve vyšší výměře a za jiných podmínek.
(2) Toto pojištění se provádí ve zvláštním oddělení "Připojištění zemědělců" s vlastním finančním hospodařením.
(3) Pojistné za toto pojištění možno odváděti buďto jako běžné příspěvky nebo jako vklady jednou pro vždy nebo oběma způsoby.
(4) Běžné příspěvky je odváděti měsíčně; Ústřední sociální pojišťovna může stanoviti delší časová období.
(5) Podmínky pro toto pojištění, pojišťovací sazebníky a stanovy tohoto oddělení vyžadují schválení ministra hospodářství a práce, který je udílí v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví.
V. část
Opatření a správa prostředků
1. oddíl
Všeobecná ustanovení
§ 77
Prostředky k pojištění se opatří příspěvky pojištěnců a příplatky Protektorátu Čechy a Morava.
§ 78
Podléhají-li spolupodnikatelé zemědělského podniku (§ 2, odst. 2) povinnému pojištění, je nejstarší mužský spolupodnikatel anebo, není-li mužů, nejstarší ženská spolupodnikatelka povinna zapraviti zároveň se svým příspěvkem příspěvky ostatních spolupodnikatelů.
§ 79
V nemocenském pojištění jsou pojištěnci i po dobu nemoci povinni platit pojistné.
§ 80
(1) Pojistné se platí za každý měsíc, v němž trvá pojištění. Příspěvky se odvádějí bez předpisu nejpozději do 14 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž mají býti placeny příslušné nemocenské pojišťovně. Nedoplatky pojistného se zúročí 4 %. Trvá-li zároveň pojištění nemocenské i důchodové, odvádí se pojistné dohromady. Ústřední sociální pojišťovna stanoví podrobnosti o způsobu vybírání pojistného.
(2) Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví stanoviti všeobecně nebo pro určité případy také jiná příspěvková období.
§ 81
Nedojde-li k včasné odhlášce po skončení pojištění, dlužno zapraviti pojistné až do odhlášení.
§ 82
(1) Každý pojištěním povinný spolupodnikatel zemědělského podniku (§ 2, odst. 2) ručí nositeli pojištění také za pojistné druhých spolupodnikatelů.
(2) Vlastník zemědělského podniku ručí za pojistné, které dluží podnikatel tohoto podniku (§ 2).
(3) Kdo převezme zemědělský podnik, ručí za dlužné pojistné svého předchůdce, vzniklé v době 18 měsíců před převzetím podniku. Širší předpisy občanského práva o ručení zůstávají nedotčeny.
§ 83
Pojistné s příslušenstvím požívá v exekučním, konkursním a vyrovnávacím řízení přednostního práva nedoplatků na daních a veřejných dávkách.
§ 84
Pojistné s příslušenstvím může býti vymáháno soudní exekucí na základě vykonatelného výkazu nedoplatků nositele pojištění. Doložku o vykonatelnosti připojí nositel pojištění. Povoliti a vykonati exekuci je povolán příslušný exekuční soud.
§ 85
(1) V důchodovém pojištění je pojistné neúčinné, bylo-li zaplaceno po uplynutí 2 let po skončení kalendářního roku, pro nějž má platiti. Ústřední sociální pojišťovna může povoliti, aby pojistné bylo zaplaceno dodatečně během dalších 2 let, nebylo-li včas zaplaceno bez viny pojištěncovy.
(2) Ministr hospodářství a práce může povoliti v případech zvláštní tvrdosti další výjimky.
§ 86
V důchodovém pojištění nemůže dobrovolné pojistné býti již zapraveno po dosažení 65. roku věku nebo po smrti pojištěncově.
§ 87
(1) Doby, v nichž trvá spor o pojistné nebo řízení o nárocích na dávky, se nepočítají do lhůt uvedených v §§ 85 a 86.
(2) Placení pojistného se klade na roveň:
a) upomínka nositele pojištění zaslaná pojištěnci,
b) prohlášení pojištěncovo nositeli pojištění o dodatečném zaplacení pojistného, zaplatí-li je potom v přiměřené lhůtě.
§ 88
Neprávem zaplacené pojistné vrátí nositel pojištění.
§ 89
(1) Nárok na nedoplatky pojistného se promlčuje, pokud nebylo úmyslně zadrženo, ve třech letech po splatnosti. Úmyslně zadržené pojistné se promlčuje v 10 letech po splatnosti.
(2) Promlčení se přerušuje
a) upomínkou zaslanou příslušným nositelem pojištění pojištěnci,
b) prohlášením pojištěncovým příslušnému nositeli pojištění, že dodatečně zaplatí pojistné,
c) sporem o pojistné nebo o nároky na dávky.
2. oddíl
Opatření prostředků v nemocenském pojištění
1. pododdíl Nemocenské pojištění zemědělských podnikatelů
§ 90
Pojistné se vyměří tak, aby stačilo s ostatními příjmy k úhradě přípustných výdajů. Je pro všecky nemocenské pojišťovny jednotné.
§ 91
(1) Měsíční pojistné povinných a dobrovolných pojištěnců, kteří hospodaří na zemědělském podniku, se řídí touto tabulkou: 
               Výměra
Třída   zemědělského podniku                        Pojistné
                 ha                                    K

  1             do 1 ...........................      20
  2     přes  1 "  2 ...........................      30
  3       "   2 "  5 ...........................      40
  4       "   5 " 10 ...........................      60
  5       "  10 " 20 ...........................      80
  6       "  20 " 30 ...........................     100
  7       "  30 " 40 ............................    120
  8       "  40 .................................    150
(2) Zařadění spolupodnikatelů (§ 2, odst. 2) do tříd pojištění se řídí podle podílu, který každému ze spolupodnikatelů přísluší na celkové výměře.
§ 92
Dobrovolní pojištěnci, kteří nehospodaří na zemědělském podniku, platí pojistné, které platili naposled v povinném pojištění.
§ 93
Ministr hospodářství a práce se zmocňuje, aby - je-li toho třeba - snížil nebo zvýšil v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví po slyšení Ústřední sociální pojišťovny pojistné. Své oprávnění může přenésti se souhlasem ministra zemědělství a lesnictví na Ústřední sociální pojišťovnu.
§ 94
Nemůže-li nemocenská pojišťovna pro mimořádné poměry uhraditi své výdaje pojistným a jinými příjmy, může se souhlasem Ústřední sociální pojišťovny od pojištěnců vybírati až do zjednání rovnováhy mezi příjmy a výdaji určitou přirážku k pojistnému.
2. pododdíl Nemocenské pojištění důchodců
§ 95
(1) K úhradě nákladů nemocenského pojištění důchodců platí důchodci měsíčně 10 K. Příspěvek se sráží z důchodu. Poživatelé důchodů pozůstalých jsou osvobozeni od příspěvku.
(2) Náklad, který není těmito příspěvky uhrazen, uhradí Ústřední sociální pojišťovna z prostředků, které jí plynou pro důchodové pojištění podle § 1, č. 2. Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví stanoviti podrobnosti.
3. oddíl
Opatření prostředků v důchodovém pojištění
§ 96
Pojistné povinného a dobrovolného pojištění činí 40 K měsíčně.
§ 97
(1) Protektorát platí roční příspěvek na důchodové pojištění zemědělců. Příspěvek činí po dobu prvních pěti let po 50,000.000 K. Pro následující léta stanoví příspěvek ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem financí a ministrem zemědělství a lesnictví pro každý rok nebo pro delší časová období, a to v témž poměru k průměrné celkové potřebě jako pro prvých pět let.
(2) Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem financí a ministrem zemědělství a lesnictví stanoviti podrobnosti o placení příspěvků.
§ 98
Za účelem stanovení příští výše pojistného vypočte se průměrné pojistné za veškeré pojištěnce. Vyměří se tak, aby hodnota celého budoucího pojistného a jiných příjmů včetně jmění uhradila obnos, kterého je třeba podle počtu pravděpodobnosti s úroky a úroky z úroků, aby veškeré budoucí výdaje byly uhrazeny. Jako podklad pro vyměření pojistného sestaví ministr hospodářství a práce v pětiletých obdobích poprvé k 1. lednu 1948 pojistně-technickou bilanci.
4. oddíl
Finanční hospodaření samostatných oddělení nemocenských pojišťoven a Ústřední sociální pojišťovny
§ 99
Prostředků oddělení "Pojištění zemědělců" nemocenských pojišťoven a Ústřední sociální pojišťovny může býti použito jen k účelům zákonem předepsaným nebo povoleným.
§ 100
O uložení jmění platí ustanovení §§ 180, 180 a) až 185 zákona Sb. č. 221/1924.
§ 101
(1) Oddělení "Pojištění zemědělců" nemocenských pojišťoven má míti volnou zálohu v částce nejméně dvouměsíčních výdajů podle průměru posledního roku (reservní fond).
(2) Není-li reservní fond pohotově, stanoví Ústřední sociální pojišťovna se souhlasem ministra hospodářství a práce, jakým způsobem bude opatřen. Ministr hospodářství a práce opatří si souhlas ministra zemědělství a lesnictví.
§ 102
Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví
1. stanoviti podrobnosti o záloze, zvláště o její správě, uložení a opatření,
2. změniti výši a způsob výpočtu reservního fondu.
VI. část
Řízení a tresty
1. oddíl
Řízení před nositeli pojištění
§ 103
(1) Dávky podle tohoto nařízení poskytují se jen na návrh.
(2) Návrh může učiniti oprávněný nebo jeho zákonný zástupce. Nezletilec, který dosáhl 18. roku věku, může jej učiniti sám.
(3) Návrh se podá u nemocenské pojišťovny, u které navrhovatel byl naposled pojištěn.
(4) Podání návrhu u příslušné nemocenské pojišťovny se rovná podání návrhu u jiného nositele pojištění, u tuzemského úřadu, u soudu (rozhodčího soudu, pojišťovacího soudu). Návrh se neprodleně postoupí příslušnému místu; navrhovatel bude o tom uvědoměn.
§ 104
Vznikne-li spor o pojistný poměr nebo o pojistné nemocenského a důchodového pojištění, rozhodne o něm příslušný nositel pojištění z moci úřední.
§ 105
(1) Rozhodnutí a opatření nositelů pojištění se vydávají písemným výměrem.
(2) V nemocenském pojištění není třeba písemného výměru, přiznává-li se žádaná dávka.
§ 106
(1) Výměr jest odůvodniti. Odůvodnění není nutné, přiznává-li se dávka. Ve výměru jest však uvésti výši a počátek dávky.
(2) Ve výměru jest poukázati na to, zda je proti němu opravný prostředek, v jaké lhůtě a kde se má podati. Nebylo-li dáno vůbec poučení o opravném prostředku nebo bylo-li dáno nesprávné poučení, stává se výměr právoplatným, nebude-li do 6 měsíců po doručení napaden.
§ 107
Výměr je doručiti účastníkům. Na doručení se použije obdobně předpisů o doručování v civilním řízení soudním. Jde-li o výměry, kterými se rozhoduje o dávkách pojištění nebo o pojistné povinnosti, platí obdobně předpisy o doručování žalob.
§ 108
Chyby v psaní, počítání a podobné zřejmé nesprávnosti ve výměru opraví se kdykoli na návrh nebo z moci úřední.
§ 109
Přesvědčí-li se nositel pojištění při novém zkoumání, že dávka byla neprávem odepřena, zastavena nebo stanovena příliš nízkou výměrou, může ji nově stanoviti, ačkoliv výměr nabyl právní moci.
§ 110
Nositel pojištění nemusí požadovati vrácení dávek, které zaplatil neprávem.
§ 111
Byla-li nemocenská pojišťovna pověřena Ústřední sociální pojišťovnou k provádění úkolů důchodového pojištění podle tohoto nařízení (§ 20), vystupuje jménem Ústřední sociální pojišťovny jako strana. Ústřední sociální pojišťovna je však oprávněna v kterémkoli stádiu řízení vstoupiti sama jako strana. Může také podávati stížnost na nejvyšší správní soud.
§ 112
(1) Proti výměrům o nárocích na dávky nebo o nárocích na náhradu v nemocenském pojištění je přípustna žaloba na rozhodčí soud, který je zřízen podle § 196 zákona Sb. č. 221/1924 u rozhodující nemocenské pojišťovny.
(2) Proti výměrům o nárocích na dávky nebo o nárocích na náhradu v důchodovém pojištění je přípustna žaloba k pojišťovacímu soudu, zřízenému podle § 215 zákona Sb. č. 221/1924.
(3) Proti ostatním výměrům nositelů pojištění je přípustna stížnost k politickému úřadu.
2. oddíl
Řízení před rozhodčími a pojišťovacími soudy
1. pododdíl Všeobecná ustanovení
§ 113
Žalobní nárok zaniká, nebyla-li žaloba podána do 60 dnů ode dne doručení výměru nebo ode dne, kdy se strana dověděla o vzniku žalobního nároku.
§ 114
O počítání lhůt platí § 194 zákona Sb. č. 221/1924. Lhůta k podání opravného prostředku se však považuje za zachovánu i tehdy, byl-li podán včas u nepříslušného tuzemského úřadu nebo u nepříslušného soudu (rozhodčího soudu, pojišťovacího soudu) nebo u nepříslušného nositele pojištění. Opravný prostředek jest neprodleně předati příslušnému místu; navrhovatele jest o tom vyrozuměti.
§ 115
Ustanovení §§ 234, 235, 237 a 238 zákona Sb. č. 221/1924 o nákladech řízení před rozhodčími soudy, pojišťovacími soudy a vrchním pojišťovacím soudem, o doručování spisů, o exekuci, dále o služebních a jednacích řádech a ustanoveních o odměnách u rozhodčích soudů, pojišťovacích soudů a u vrchního pojišťovacího soudu vydaných podle § 236 zákona Sb. č. 221/1924 se použije obdobně.
2. pododdíl Řízení před rozhodčími soudy
§ 116
Rozhodčí soud nemocenské pojišťovny (§ 112, odst. 1) je výlučně příslušný rozhodovati o žalobách proti výměrům nemocenské pojišťovny, jimiž byl nárok na dávky nemocenského pojištění zcela nebo zčásti zamítnut nebo jímž byla dávka nesprávně vyměřena, snížena nebo odňata, nebo jimiž byla vyslovena povinnost k vrácení přijatých dávek.
§ 117
(1) Na složení rozhodčího soudu, jeho řízení a opravné prostředky proti jeho nálezům se použije obdobně předpisů §§ 197 až 199, § 200, odst. 2 a 3, §§ 201 až 204, §§ 206, 207, § 208, odst. 1 až 3 a odst. 5, §§ 209 až 215a) zákona Sb. č. 221/1924.
(2) Nález rozhodčího soudu musí býti opatřen důvody a poučením o opravných prostředcích; o poučení o opravných prostředcích platí obdobně § 106, odst. 2.
§ 118
(1) Rozhodčí soud rozhoduje v tříčlenném senátě, který se skládá z předsedy (jeho zástupce) a 2 přísedících.
(2) Zapisovatele určí vedoucí úředník nemocenské pojišťovny z úředníků nemocenské pojišťovny.
§ 119
(1) Přísedícími rozhodčího soudu jsou pojištěnci podle tohoto nařízení; jmenuje je zemský úřad na návrh Ústřední sociální pojišťovny. Ústřední sociální pojišťovna opatří si souhlas Svazu zemědělství a lesnictví.
(2) Podrobnosti stanoví ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví.
3. pododdíl Řízení před pojišťovacím soudem
§ 120
(1) Pojišťovací soud je výlučně povolán rozhodovati:
1. o stížnostech z rozhodnutí předsedy rozhodčího soudu, jimiž bylo odvolání zamítnuto nebo vráceno k odstranění formálních vad nebo jimiž byl odsouzen přísedící rozhodčího soudu podle §§203 a 208 zákona Sb. č. 221/1924 (§ 117, odst. 1),
2. o odvoláních z nálezů rozhodčích soudů,
3. o žalobách proti výměru nositele pojištění, jímž byl zcela nebo zčásti zamítnut nárok na dávky důchodového pojištění, nebo jímž dávka byla nesprávně vyměřena, snížena, nebo odňata, nebo jímž byla vyslovená povinnost k vrácení přijatých dávek,
4. o žalobách na náhradu podle tohoto nařízení
a) mezi nemocenskými pojišťovnami příslušnými podle tohoto nařízení,
b) mezi těmito pojišťovnami a ústavy uvedenými v § 30, odst. 1 ve spojení s § 145 zákona Sb. č. 221/1924,
c) jiných veřejnoprávních nositelů sociálního pojištění proti Ústřední sociální pojišťovně a nemocenským pojišťovnám o nárocích podle tohoto nařízení,
5. o sporech o dávky z připojištění podle § 76.
(2) K rozhodování jest příslušný:
a) při stížnostech a odvoláních podle odstavce 1, č. 1 a 2 pojišťovací soud v obvodu zúčastněné nemocenské pojišťovny,
b) při žalobách podle odstavce 1, č. 3 pojišťovací soud, v jehož obvodu bydlí žalobce,
c) při žalobách na náhradu pojišťovací soud, v jehož obvodu má žalovaná strana své sídlo,
d) při sporech z připojištění pojišťovací soud v Praze.
§ 121
Pojišťovací soud se skládá z předsedy, potřebného počtu jeho náměstků a z deseti přísedících z řad pojištěnců. § 217, odst. 2 zákona Sb. č. 221/1924 platí i zde.
§ 122
(1) O odvoláních a žalobách uvedených v § 120, odst. 1, č. 2 a 3 rozhoduje pojišťovací soud ve tříčlenném senátě, který se skládá z předsedy (náměstka) a dvou přísedících.
(2) O stížnostech, žalobách a sporech uvedených v § 120, odst. 1, č. 1, 4 a 5 rozhoduje předseda nebo jím ustanovený zástupce jako samosoudce.
§ 123
(1) Přísedícími pojišťovacího soudu jsou pojištěnci podle tohoto nařízení. Jmenuje je zemský úřad na návrh Ústřední sociální pojišťovny. Ústřední sociální pojišťovna si opatří souhlas Svazu zemědělství a lesnictví.
(2) Ministr hospodářství a práce stanoví v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví podrobnosti.
§ 124
Na řízení před pojišťovacím soudem a na opravné prostředky proti jeho rozhodnutí se obdobně použije ustanovení §§ 221, 223 až 226 zákona Sb. č. 221/1924.
4. pododdíl Řízení před vrchním pojišťovacím soudem
§ 125
Vrchní pojišťovací soud v Praze zřízený k provádění zákona Sb. č. 221/1924 obstarává oprávnění vrchního pojišťovacího soudu podle tohoto nařízení.
§ 126
(1) Vrchní pojišťovací soud rozhoduje o odvoláních a stížnostech do rozhodnutí pojišťovacího soudu. O soudcích a přísedících platí předpisy § 224 zákona Sb. č. 221/1924.
(2) Kancelářskou práci vrchního pojišťovacího soudu obstarává kancelář vrchního soudu v Praze.
§ 127
Vrchní pojišťovací soud rozhoduje v tříčlenném senátě, složeném ze soudců z povolání, o odvoláních proti rozsudkům pojišťovacích soudů, v nichž náleží rozhodování samosoudci, a o stížnostech proti usnesení pojišťovacího soudu (§ 122, odst. 2). O ostatních odvoláních proti rozsudkům pojišťovacích soudů rozhoduje vrchní pojišťovací soud v senátě, ve kterém vedle tří soudců z povolání zasedají dva přísedící z řad pojištěnců.
§ 128
(1) Na ustanovení předsedy vrchního pojišťovacího soudu, předsedů senátů a jejich členů se použije obdobně § 229 zákona Sb. č. 221/1924.
(2) Na ustanovení přísedících vrchního pojišťovacího soudu z řad pojištěnců se použije obdobně ustanovení § 123.
§ 129
O řízení před vrchním pojišťovacím soudem platí ustanovení §§ 230 až 233 zákona Sb. č. 221/1924.
3. oddíl
Řízení před politickými úřady
§ 130
(1) O stížnostech proti výměrům nositelů nemocenského pojištění, proti nimž nejsou přípustny žaloby k rozhodčímu soudu (§ 112, odst. 3), rozhoduje příslušný okresní úřad.
(2) O stížnostech proti výměrům Ústřední sociální pojišťovny, proti nimž nejsou přípustny žaloby na pojišťovací soud (§ 112, odst. 3), rozhoduje příslušný zemský úřad.
(3) Jinak platí předpisy § 239, odst. 3 až 5 zákona Sb. č. 221/1924.
4. oddíl
Ustanovení trestní
§ 131
Přestupku se dopouští, pokud čin není přísněji trestný:
a) kdo bez náležité omluvy nesplní povinnosti ohlašovací nebo ji nesplní včas nebo jí vyhoví nesprávně,
b) kdo učiní nepravdivá oznámení,
c) kdo sjedná s pojištěncem úmluvu, která odporuje § 12,
d) kdo v řízení o stanovení pojistné dávky udá něco, o čem ví nebo při náležité péči může věděti, že není pravdivo,
e) kdo docílí pojistné dávky simulací,
f) kdo jedná proti předpisům vydaným podle § 80, odst. 1, věta 5, o způsobu vybírání pojistného.
§ 132
Pověřil-li pojištěnec činností uvedenou v § 131, písm. a) a b) třetí osobu, je tato trestně odpovědna. Pojištěnec ručí však za uložené peněžité pokuty.
§ 133
(1) Přestupky podle § 131 trestá okresní úřad podle zavinění a výše způsobené škody peněžitými pokutami do 10.000 K, v případě nedobytnosti vězením do jednoho měsíce.
(2) Peněžité pokuty plynou do mimořádného podpůrného fondu oddělení "Pojištění zemědělců" nemocenské pojišťovny.
§ 134
Předpisů §§ 263 až 265 zákona Sb. č. 221/1924 o příslušnosti k trestání, o zániku trestnosti a o promlčení se použije obdobně.
VII. část
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 135
(1) Toto nařízení nabývá účinnosti 1. května 1945. Dávky se poskytnou jen tehdy, nastal-li pojistný případ po 30. dubnu 1945.
(2) Ústřední sociální pojišťovna a nemocenské pojišťovny mohou vydati předpisy a učiniti opatření, která jsou nutná k provádění nařízení, již po jeho vyhlášení.
(3) Ústřední sociální pojišťovna může stanoviti, že osoby, které dnem účinnosti nařízení budou podléhati pojistné povinnosti, mohou splniti své povinnosti podle § 11 již v době od 15. dubna do 30. dubna 1945. Ustanovení § 24 a § 131, písm. a) a b), platí také o těchto ohláškách.
§ 136
(1) Osoby, které v den účinnosti nařízení jsou výměnkáři zemědělského podniku (§ 2), mohou vstoupiti dobrovolně do nemocenského pojištění (§ 40). Výměnkáři jsou osoby, jimž v souvislosti s odevzdáním zemědělského podniku je smluvně zaručen doživotní důchod ve formě zvláštního bytu, společného stravování u zemědělce, naturálních a peněžitých dávek nebo ve formě některé z těchto dávek.
(2) Dávky výměnkářů, kteří vstupují dobrovolně do nemocenského pojištění, se řídí podle §§ 35 až 37. Pojistné činí 20 K měsíčně. Ministr hospodářství a práce může je v dohodě s ministrem zemědělství a lesnictví podle potřeby snížiti nebo zvýšiti.
§ 137
(1) Doby, během nichž někdo před účinností tohoto nařízení hospodařil na vlastní účet na zemědělském podniku, platí za příspěvkové doby důchodového pojištění,
1. podléhal-li po účinnosti nařízení důchodovému pojištění podle § 1, č. 2 a zaplatil-li za to splatné pojistné, a
2. dokonal-li před uplynutím 10 let po účinnosti nařízení 65. rok věku nebo zemřel-li v této době.
(2) Provozuje-li vdova po zemědělském podnikateli dále jeho podnik jako podnikatel nebo spolupodnikatel, započtou se jí jako příspěvkové doby ony doby, během nichž hospodařil její manžel na vlastní účet na zemědělském podniku před účinností tohoto nařízení,
1. jestliže po účinnosti tohoto nařízení podléhala důchodovému pojištění podle § 1, č. 2 a zaplatila za to splatné pojistné, a
2. dokonala-li před uplynutím 10 let po účinnosti tohoto nařízení 65. rok věku nebo zemřela-li v v této době.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně, provozuje-li vdovec jako podnikatel nebo spolupodnikatel dále zemědělský podnik své zemřelé manželky.
§ 138
Doby, během nichž někdo hospodařil před účinností tohoto nařízení na vlastní účet na zemědělském podniku, počítají se pro dobrovolné pokračování za doby pojištění podle § 7, odst. 1 a § 10, podléhal-li po 6 měsíců v příslušném odvětví pojištění pojistné povinnosti podle tohoto nařízení a zaplatil-li za to splatné pojistné.
§ 139
(1) Smlouvy soukromého pojištění o pojistných případech, jež upravuje toto nařízení, mohou osoby, které podléhají pojistné povinnosti, vypověděti do měsíce po počátku pojistné povinnosti, pokud není kratší výpovědní lhůty.
(2) Ministr hospodářství a práce může vydati předpisy o přestupu zaměstnanců soukromých pojišťoven k nositelům sociálního pojištění zemědělců.
§ 140
Nařízení ministra spravedlnosti ze dne 27. listopadu 1944, Sb. č. 273, o dalším zjednodušení řízení před soudy sociálního pojištění, se použije během jeho platnosti i v mezích tohoto nařízení.
§ 141
Ministr hospodářství a práce může v dohodě se zúčastněnými ministry vydati další přechodná ustanovení.
§ 142
Toto nařízení provede ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem vnitra, ministrem spravedlnosti, ministrem zemědělství a lesnictví a ministrem financí. Ministr hospodářství a práce může v dohodě se zúčastněnými ministry nařízení doplniti a učiniti opatření k odstranění tvrdostí, které se vyskytnou při jeho provádění.
Za státního presidenta:
Bienert v. r.,
zároveň jako předseda vlády a ministr vnitra
Ministr spravedlnosti:
Dr. Krejčí v. r.
Ministr hospodářství a práce:
Dr. Bertsch v. r.
Ministr zemědělství a lesnictví:
Hrubý v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.