Zákon ze dne 29.2.1920 o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé

11.3.1920 | Sbírka:  126/1920 Sb. | Částka:  29/1920ASPI
126/1920 Sb.
Zákon
ze dne 29. února 1920,
o organisaci politické správy
Změna: 77/1927 Sb.
Změna: 125/1927 Sb.
Změna: 121/1945 Sb.
Změna: 280/1948 Sb.
Změna: 279/1949 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVÁ
Část prvá
Čl.1
(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené vykonávají ve svém obvodě v mezích platných zákonů, nařízení a předpisů vnitřní správu, pokud není nebo nebude zvláštními ustanoveními svěřena úřadům jiným.
(2) Zvláště jsou příslušny prováděti zákony, jichž provádění podle všeobecných nebo zvláštních předpisů nenáleží jiným úřadům.
(3) Úřady politické jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra, jsou však povinny ve věcech, které spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti i nařízení, předpisů a pokynů těchto ministerstev a je prováděti.
Čl.2
(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené jsou povinny - pokud to není nebo nebude uloženo jiným úřadům neb orgánům - bdíti nad veřejným - pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravností a odvraceti v tomto směru všeliká nebezpečenství i odstraňovati nastalé poruchy.
(2) Zvláštní předpisy vydané k ochraně veřejných zájmů označených v odstavci 1 zůstávají nedotčeny.
Čl.3
(1) Za účely uvedenými v článku 2 mohou politické úřady ve svých úředních obvodech vydávati - vyjma případy nutné a neodkladné se schválením zemského úřadu - příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné - jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy - a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty na penězích od 10 Kč do 5000 Kč nebo na svobodě od dvanácti hodin do čtrnácti dnů.
(2) Tresty uvedené v odstavci 1 mohou politické úřady ukládati - bez újmy soudního stíhání - též na všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných nebo veřejně přístupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný - pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení.
Čl.4
(1) Orgánové veřejné správy, státní i samosprávní, volení i jmenovaní jsou v úředním styku povinni zachovávati vážnost odpovídající jejich veřejnému postavení, chovati se vůči každému slušně a vycházeti v oboru své působnosti stranám podle možnosti vstříc. Navzájem je každý povinen v úředním styku s těmito orgány zachovati vůči nim slušnost a úctu odpovídající jejich veřejnému postavení.
(2) Okresní úřady jsou povolány chrániti vážnost orgánů zmíněných v odstavci 1 a mohou za tím účelem, nejde-li o trestní čin stíhaný soudy, potrestati trestem na penězích od 10 Kč do 2000 Kč nebo na svobodě od dvanácti hodin do pěti dnů každého, kdo užívá v písemných podáních k těmto orgánům způsobu psaní je urážejícího nebo kdo přes předcházející napomenutí se chová vědomě hrubě k veřejnému orgánu při výkonu jeho úřední činnosti nebo se vzpírá ho poslechnouti.
Čl.5
(1) Politické úřady mohou vydávati v mezích svého úředního obvodu nařízení též v oboru místní policie svěřené podle zákona obcím, jde-li o nařízení vztahující se na území více obcí nebo nevydá-li obec, jíž se týče, sama včas nutného nařízení.
(2) Jde-li o území přesahující úřední obvod okresního úřadu, přísluší právo uvedené v předchozím odstavci zemskému úřadu.
(3) Není-li nebezpečí v prodlení, budiž zúčastněným obcím poskytnuta možnost, aby se v přiměřené lhůtě nejméně patnáctidenní vyslovily o chystaném nařízení nebo potřebné nařízení samy vydaly.
Čl.6
(1) Politické úřady jsou příslušny vykonávati trestní pravomoc, pokud nenáleží soudům nebo jiným úřadům.
(2) Trestní pravomoc, kterou dosud vykonávaly školní úřady, přechází na politické úřady.
(3) Nedotčeny zůstávají předpisy, podle kterých politické úřady rozhodují ve věcech trestní pravomoci obecní.
Čl.7
(1) Politickým úřadům přísluší nalézati právo v oboru práva veřejného, pokud to není nebo nebude vzneseno na jiné úřady nebo soudy.
(2) Nedotčena zůstávají zákonná ustanovení, podle kterých politické úřady rozhodují o nárocích soukromoprávních.
Čl.8
(1) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí (opatření a nálezů) okresního úřadu k zemskému úřadu a, rozhoduje-li tento úřad sám v prvé stolici, lze se odvolati z jeho rozhodnutí (opatření) k příslušnému ministerstvu.
(2) Z rozhodnutí zemského úřadu jako odvolacího není další odvolání přípustno; totéž platí o rozhodnutí okresního úřadu jako odvolacího ve věcech trestní pravomoci obecní.
(3) Při sporech, jejichž předmětem jest pouze peněžité plnění nepřesahující částky 200 Kč, jest odvolání nepřípustno.
(4) O opravných prostředcích proti rozhodnutím (opatřením, nálezům) vydaným přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud jsou přípustny podle předpisů dosud platných, budiž rozhodnuto i tehdy, když by podle tohoto zákona opravný prostředek již přípustný nebyl.
Čl.9
Pokud není jinak stanoveno, provádí úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho okresního národního výboru, příslušný krajský národní výbor, a úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho krajského národního výboru, příslušné ministerstvo; krajský národní výbor a ministerstvo mohou však pověřiti jeho provedením některý ze zúčastněných podřízených úřadů.
Čl.10
(1) Vládním nařízením budou sjednoceny a upraveny předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů - čítajíc v to exekuční řízení - se zřetelem k účelnému zjednodušení a urychlení řízení; při tom může býti stanovena povinnost stran a jiných osob, jakož i obcí a jiných veřejných korporací spolupůsobiti při řízení, pokud jeho účel toho vyžaduje.
(2) K zajištění účelu nebo podmínek řízení a jeho nákladů, může úřad stranám uložiti, aby složily jistotu v hotových penězích, nebo může naříditi přiměřené zajištění jiného způsobu.
(3) Rovněž může úřad, pokud již platné předpisy zvláště tak neustanovují, k zabezpečení účelu řízení naříditi zabavení nebo jiné zajištění věcí, které podle platných předpisů mají býti prohlášeny za propadlé, mají se zničiti nebo učiniti nepotřebnými, dále předmětů, jichž je potřebí k vedení důkazů.
(4) K zajištění nerušeného chodu řízení může úřad těm, kdo řízení ruší, po bezvýsledném napomenutí uložiti pořádkové pokuty do 2000 Kč, v případě nedobytnosti vězení do pěti dnů a po případě naříditi, aby se vzdálili. Stejně může zakročiti proti tomu, kdo svévolně zavdává příčinu k řízení nebo je protahuje nebo bez dostatečného důvodu nevyhoví příkazům v řízení vydaným.
(5) Křivou výpověď svědeckou nebo znaleckou nebo porušení povinné mlčenlivosti v řízení správním, nejde-li o trestní čin stíhaný soudně, může úřad trestati na penězích do 10.000 Kč nebo na svobodě do jednoho měsíce.
(6) Vláda je povinna nařízení vydaná podle odstavce 1 předložiti oběma sněmovnám Národního shromáždění do čtyř neděl po nejbližší jejich schůzi ke schválení. Odepře-li jedna sněmovna Národního shromáždění schválení, pozbývá nařízení platnosti dnem odepření.
(7) Trestní řízení správní se upraví zákonem.
Čl.11
Tresty na penězích uložené politickými úřady, propadlé jistoty a jiné záruky i výtěžky za věci prohlášené za propadlé v řízení před těmito úřady připadají státu.
Čl.12
(1) Vykonatelná rozhodnutí, opatření a nálezy politických úřadů se provádějí politickou nebo soudní exekucí. Výkon politické exekuce přísluší okresním úřadům.
(2) Okresní úřady jsou povolány přispívati soudům i jiným úřadům a veřejným orgánům k jejich žádosti při nuceném výkonu jejich vykonatelných rozhodnutí, opatření, nálezů a usnesení.
Čl.13
Předchozí ustanovení o politických úřadech platí též pro státní úřady policejní v mezích jejich působnosti.
Část druhá
I. Úřady župní a okresní.
§ 1
(1) zrušen
(2) zrušen
(3) Obvody a sídla okresních úřadů budou určena nařízením vlády.
§ 2
zrušen
§ 3
(1) Města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem vykonávají ve svém obvodu podle svých zřízení též působnost okresního úřadu.
(2) zrušen
§ 4
(1) Okresní úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách okresním správám politickým, jejich přednostům, zastupitelským okresům, na Moravě a ve Slezsku okresním správám politickým, jejich přednostům, silničním okresům, na Slovensku okresním úřadům, okresním náčelníkům a okresním výborům, na Podkarpatské Rusi slúžnovským úřadům a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána okresním úřadům.
(2) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely slúžnovským úřadům na Podkarpatské Rusi, svěřiti úřadům jiným anebo některé záležitosti, jež příslušely dosud na Podkarpatské Rusi úřadům jiným, svěřiti úřadům okresním.
§ 5
zrušen
§ 6
zrušen
§ 7
zrušen
§ 8
zrušen
II. Zrušení dosavadních úřadův a korporací.
§ 9
zrušen
§ 10
zrušen
III. Zemské zastupitelstvo
§ 11
zrušen
1. Zemské zastupitelstvo
§ 12
zrušen
§ 13
zrušen
§ 14
zrušen
§ 15
zrušen
§ 16
zrušen
§ 17
zrušen
§ 18
zrušen
§ 19
zrušen
§ 20
zrušen
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen
§ 24
zrušen
§ 25
zrušen
2. Zemský výbor
§ 26
zrušen
§ 27
zrušen
3. Zemské komise
§ 28
zrušen
Podjatost.
§ 29
zrušen
IV. Působnost zemského zastupitelstva.
1. Působnost hospodářská a správní.
§ 30
zrušen
§ 31
zrušen
§ 32
zrušen
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
zrušen
§ 44
zrušen
§ 45
zrušen
§ 46
zrušen
§ 47
zrušen
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
§ 54
zrušen
§ 55
zrušen
2. Působnost normotvorná.
§ 56
zrušen
§ 57
do 23.12.1948
3. Působnost ve správním soudnictví.
§ 58
zrušen
4. Působnost poradní.
§ 59
zrušen
§ 60
zrušen
§ 61
zrušen
§ 62
zrušen
V. Okresní zastupitelstvo
§ 63
Mimo města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem jest pro obvod každého okresního úřadu v jeho sídle zřízeno okresní zastupitelstvo.
1. Okresní zastupitelstvo
§ 64
(1) Okresní zastupitelstvo má:
     v okresech do   40.000 obyvatel 18 členů,
           "    "    70.000    "     24   "
           "    "   100.000    "     30   "
           "  přes  100.000    "     36   "
(2) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 65, ostatní členy jmenuje ministr vnitra z odborníků, přihlížeje k poměrům hospodářským, kulturním, národnostním a sociálním.
§ 65
(1) Kdo má právo voliti a kdo může býti volen nebo jmenován do okresního zastupitelstva, jakož i jak se řízení volební provádí, upravuje zvláštní zákon.
(2) Členové okresního zastupitelstva jsou voleni případně jmenováni na šest roků. Členství jmenovaných členů končí uplynutím volebního období nebo rozpuštěním okresního zastupitelstva.
§ 66
Členství v okresním zastupitelstvu zaniká obdobně ze stejných důvodů jako členství v zemském zastupitelstvu (§ 15). O ztrátě členství v případech § 15, písm. d), rozhoduje ministr vnitra. Na místo členů, kteří před koncem svého období volebního vystoupili, buďtež na zbytek tohoto období povoláni náhradníci.
§ 67
Předsedou okresního zastupitelstva jest okresní hejtman (náčelník), jest však oprávněn předsednictví ve schůzích okresního zastupitelstva svěřiti svému zástupci v úřadu nebo některému členu okresního zastupitelstva. Okresní hejtman (náčelník) svolává okresní zastupitelstvo aspoň čtyřikrát do roka; jest však oprávněn svolati je, kdykoli jindy je toho potřeba, a je povinen je svolati do osmi dnů, žádá-li o to aspoň jedna třetina členů okresního zastupitelstva udávajíc zároveň předmět jednání.
§ 68
Okresní hejtman (náčelník) svolává schůze aspoň na osm dní napřed; určuje předměty jednání, které buďtež zároveň s pozváním sděleny i členům okresního zastupitelstva i zemskému úřadu. O předmětech, jež nebyly na pořadu jednání, může býti jednáno a usnesení učiněna jen, souhlasí-li nadpoloviční většina všech členů.
nadpis vypuštěn
§ 69
Schůze okresního zastupitelstva zahajuje, řídí, ukončuje a stanoví pořad jednání okresní hejtman (náčelník). Věci, jež náležejí do působnosti okresního zastupitelstva, má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může jedna šestina všech členů okresního zastupitelstva podati do patnácti dnů u předsedy odpor k zemskému úřadu. Ustanovení § 21, odst. 2, platí obdobně.
§ 70
Úředníci okresního úřadu okresním hejtmanem (náčelníkem) a úředníci zemského úřadu zemským presidentem k tomu určení mají právo, úředníci okresního úřadu pak k žádosti okresního zastupitelstva i povinnost býti přítomnu schůzím okresního zastupitelstva a mohou se za souhlasu předsedy účastniti jednání. Okresní hejtman (náčelník) určí, který ze zpravodajů okresního zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo hlasovací.
§ 71
(1) Ustanovení §§ 19, 22, 23, 25, 28, 29 a 62 platí obdobně i pro okresní zastupitelstva. Povolení podle § 29, odst. 4, uděluje zemský president k návrhu okresního výboru. Výlohy podle §u 62 jdou na účet okresu. Zápis o každé schůzi buď oznámen zemskému úřadu.
(2) Pro obvod bývalého zastupitelského okresu, v němž není sídlo okresního úřadu, může býti na dobu potřeby zřízena zemským úřadem okresní komise ke správě a dozoru nad okresními a okresem spravovanými ústavy, podniky a silnicemi, zřízenými v tomto obvodu do dne platnosti zákona. Okresní komise obstarává své práce pod dozorem okresního hejtmana (náčelníka) a okresního výboru; konceptní a kancelářské práce vykonávají zaměstnanci okresního úřadu, případně zaměstnanci ustanovení podle §u 91. Bližší vymezení práv a povinností komise ustanoví řády vydané zemským zastupitelstvem podle § 28 se schválením ministerstva vnitra.
(3) Členy komise zvolí okresní zastupitelstvo ze členů majících trvalé bydliště v některé obci dotčeného obvodu. Předsedu jmenuje okresní hejtman (náčelník) ze členů komise na funkční období okresního zastupitelstva.
(4) Obvody a sídla okresních hospodářských záložen v Čechách nejsou tímto zákonem dotčeny. Právní poměry těchto záložen k okresům (§ 1, odst. 3) budou upraveny vládním nařízením.
§ 72
Jednání okresních zastupitelstev se řídí jednacím řádem, který vydá vláda nařízením, jež se vyhlásí současně s účinností tohoto zákona. Změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.
2. Okresní výbory.
§ 73
(1) Okresní zastupitelstvo volí ze sebe na volební období okresní výbor o 8 členech a 8 náhradnících podle zákona zmíněného v § 65. Volby buďte provedeny v prvé schůzi nově zvoleného okresního zastupitelstva.
(2) Okresní hejtman (náčelník) určí, zda a kteří úředníci okresního úřadu se mají účastniti jednání okresního výboru, případně který, je-li zpravodajem tohoto výboru, má právo hlasovací.
§ 74
(1) Okresnímu výboru předsedá okresní hejtman (náčelník), jest však oprávněn předsednictví svěřiti svému zástupci v úřadu.
(2) Okresní výbor se schází na pozvání okresního hejtmana (náčelníka), kdykoli je třeba, nejméně však desetkrát do roka. Žádají-li o to písemně aspoň čtyři členové okresního výboru udávajíce předmět jednání, jest okresní hejtman (náčelník) povinen svolati okresní výbor nejdéle do pěti dnů.
(3) Ustanovení § 27, odst. 3, 4 a 5, platí obdobně s tou odchylkou, že usnesení zemského zastupitelstva o změně jednacího řádu schvaluje ministerstvo vnitra.
VI. Působnost okresního zastupitelstva.
1. Působnost hospodářská.
§ 75
(1) Do působnosti okresních zastupitelstev náležejí všeliké záležitosti vnitřní, jež se dotýkají společného prospěchu okresu a jeho obyvatelů nebo jež přesahují zájem jednotlivých obcí nebo jejich silami nemohou býti obstarány, pokud záležitostí těch nepojalo zemské zastupitelstvo do své činnosti.
(2) V této své působnosti může okresní zastupitelstvo z důvodů veřejného zájmu zřizovati různá zařízení a ústavy pro uspokojení potřeb svého obyvatelstva, musí však šetřiti pokynů jemu zemským výborem nebo zastupitelstvem daných. Ustanovení poslední věty § 30, odst. 2, platí obdobně.
(3) K lepšímu obstarávání úkolů výše uvedených, může býti i několik okresních zastupitelstev usnesením zemského zastupitelstva se souhlasem zemského presidenta spojeno ku provedení společných zařízení nebo opatření.
(4) Se schválením ministerstva vnitra a příslušných odborných ministerstev mohou se okresní zastupitelstva třebas v různých zemích ležící sdružiti k společnému provádění podniků pro výrobu a rozvod elektrické energie.
(5) Zúčastněným okresním zastupitelstvům a v případě odstavce čtvrtého i zemským zastupitelstvům budiž poskytnuta možnost, aby se vyslovila.
(6) Podrobnější předpisy o sdružení tom a o provádění společných zařízení vydá zemský president, po slyšení zemského výboru, v případě odstavce čtvrtého ministerstvo vnitra v dohodě s příslušnými odbornými ministerstvy.
§ 76
zrušen
§ 77
zrušen
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 78
zrušen
§ 79
zrušen
§ 80
zrušen
§ 81
zrušen
§ 82
zrušen
§ 83
zrušen
§ 84
zrušen
§ 85
zrušen
§ 86
zrušen
§ 87
zrušen
§ 88
Okresní výbor připravuje návrhy pro jednání okresního zastupitelstva.
§ 89
zrušen
§ 90
Okresní hejtman (náčelník) provádí usnesení okresního zastupitelstva i výboru a podává okresnímu zastupitelstvu zprávu o tom, jak byla provedena tato usnesení. Okresní zastupitelstvo může se usnésti, že zprávy té a z jakých důvodů nebéře na vědomí. Usnesení to buď do patnácti dnů předloženo zemskému presidentu k rozhodnutí. Ustanovení § 52 o hlasování úředníka platí obdobně.
§ 91
Ustanovení § 53 platí obdobně s tou změnou, že usnesení schvaluje zemský president a že při opatření podle odstavce 4, jest vyslechnouti okresní zastupitelstvo.
2. Působnost pomocná.
§ 92
Okresní zastupitelstvo i výbor jsou povinny zúčastňovati se při provádění usnesení zemského zastupitelstva způsobem, který určen jest těmito usneseními.
3. Působnost ve správním soudnictví.
§ 93
Jak okresní zastupitelstvo spolupůsobí při rozhodování veřejnoprávních sporů (okresní senáty), určí zvláštní zákon.
4. Působnost poradní a iniciativní.
§ 94
(1) Okresní zastupitelstvo jest ve věcech veřejné okresní správy poradním sborem okresního hejtmana (náčelníka) i zemského presidenta a zemského zastupitelstva a podává o nich k jejich žádosti posudky a návrhy.
(2) K tomu buď poskytnuta okresnímu zastupitelstvu přiměřená lhůta.
(3) Okresní zastupitelstvo jest oprávněno i samostatně činiti zemskému zastupitelstvu, zemskému presidentu, okresnímu hejtmanovi (náčelníkovi) i jiným úřadům návrhy a podněty, pokud se dotýkají zájmů okresu nebo jeho obyvatelstva.
§ 95
Okresní hejtman (náčelník) zastupuje okres jako právnickou osobu (§ 78) na venek a podpisuje všechny písemnosti jménem okresu. Listiny o právních jednáních, jimiž se okres naproti třetím osobám zavazuje, jakož i plné moci musí býti podepsány okresním hejtmanem (náčelníkem) a jedním členem okresního výboru a opatřeny pečetí okresního zastupitelstva. Listiny opírající se o usnesení podle § 80, odst. 1, č. 2 a 3, buďtež kromě toho podepsány ještě jedním členem okresního zastupitelstva.
§ 96
zrušen
§ 97
(1) Má-li okresní hejtman (náčelník) za to, že usnesení okresního zastupitelstva, výboru nebo okresních komisí příčí se zákonu nebo vybočuje z mezí působnosti okresního zastupitelstva, výboru nebo komise, jest oprávněn i povinen usnesení to zastaviti a věc do patnácti dnů předložiti zemskému presidentu k rozhodnutí, zda usnesení to má býti v platnosti ponecháno či zrušeno. Nerozhodne-li zemský president do čtyř neděl po tom, zůstává usnesení v platnosti.
(2) Rovněž i zemský president sám může takové usnesení ve lhůtě nejvýše šesti měsíců ode dne jeho uveřejnění z úřední povinnosti zrušiti.
(3) O zrušení usnesení buď učiněno v nejbližší schůzi okresního zastupitelstva, výboru nebo dotyčné komise sdělení.
(4) Bylo-li zrušeno usnesení okresního zastupitelstva, může každý člen jeho, bylo-li zrušeno usnesení okresního výboru nebo komise, může kterýkoli člen okresního výboru nebo komise nastoupiti stížností k ministerstvu vnitra, kterou jest podati u okresního úřadu do patnácti dnů ode dne učiněného sdělení.
§ 98
(1) Ministerstvo vnitra může okresní zastupitelstvo rozpustiti, je však povinno vypsati nové volby nejdéle do dvou měsíců.
(2) Bylo-li okresní zastupitelstvo rozpuštěno, učiní zemský president vhodné opatření k vedení správy, zejména může v činnosti ponechati až do ustavení nového zastupitelstva okresní výbor a okresní komise anebo místo nich ustaviti orgány jiné.
VII. Všeobecná ustanovení.
§ 99
(1) Dohlédací moc nad obcemi, kterou vykonávají v Čechách okresní zastupitelstva (výbory - okresní správní komise), na Slovensku okresní výbory, na Moravě a ve Slezsku zemské výbory (správní komise), přechází na okresní výbory; dohlédací moc nad městy se zvláštním statutem, kterou vykonávají zemské (správní) výbory (komise), a nad městy se zřízeným magistrátem, kterou vykonávají župní výbory, přechází na zemské výbory. Dohlédací moc, která přísluší podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., vyšším dohlédacím úřadům, budou vykonávati zemské výbory. Výkonem dohlédací moci se nevyrozumívá rozhodování pořadem stolic. Pokud se jinak nestanoví, lze si z usnesení, která okresní výbor učiní vykonávaje dohlédací moc nad obcemi, stěžovati k zemskému výboru; stížnost jest podati do patnácti dnů ode dne doručení u okresního úřadu.
(2) V případech, ve kterých politické úřady jednaly v dohodě s orgány výše uvedenými nebo po slyšení jich anebo naopak, rozhodují, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, politické úřady po slyšení zemských neb okresních výborů.
(3) Až do další úpravy zvláštním zákonem budou vykonávati okresní výbory a zemský výbor v Podkarpatské Rusi dohlédací moc nad obcemi, která náleží podle ustanovení odstavce 1 okresním výborům a zemskému výboru na Slovensku.
§ 100
(1) Členové zemského zastupitelstva, výboru a komisí, kteří by bez dostatečné omluvy povinností úřadu svého neplnili, zejména schůzí se nezúčastnili, buďtež zemským presidentem na plnění povinností svých upozorněni a, jestliže přes to i nadále trvale bez dostatečné omluvy zanedbávají svých povinností, ze členství svého vyloučeni. Nežli zemský president vysloví vyloučení buď zemskému výboru i takovému členu sboru poskytnuta možnost, aby se vyjádřil. Vyloučený člen může se proti opatření tomu odvolati k ministerstvu vnitra. Odvolání buď podáno do patnácti dnů u zemského úřadu a nemá účinku odkládacího.
(2) Podle stejných zásad buď postupováno okresním hejtmanem (náčelníkem) proti členům okresního zastupitelstva, výboru nebo okresních komisí. Vyloučený člen může podati do patnácti dnů stížnost u okresního úřadu, o níž rozhoduje s konečnou platností zemský president, vyslechna zemský výbor.
(3) Jestliže by se zemské zastupitelstvo, zemský výbor, okresní zastupitelstvo, okresní výbor nebo komise neustavily anebo staly se k usnášení nezpůsobilými, přísluší, jde-li o země, ministru vnitra, jde-li o okresy, zemskému presidentu, aby učinil potřebná opatření k vedení správy.
§ 101
(1) Zemský president vyslechna zemské zastupitelstvo a okresní hejtman (náčelník) vyslechna okresní zastupitelstvo určí, pokud to zákon nestanoví, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení zemského a okresního zastupitelstva, jež jest veřejně prohlašovati.
(2) Na místo dosavadních zemských zákoníků a župních úředních věstníků (listů) nastupují Zemské věstníky. Podrobnosti určí ministerstvo vnitra.
Hlava druhá.
(1) Zákon o organisaci politické správy nabývá účinnosti dnem 1. července 1928. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v době předchozí.
(2) Pokud nebudou ustavena zemská a okresní zastupitelstva, jakož i zemské a okresní výbory, vykonává práva jim příslušející zemský president a, pokud jde o okresy, okresní hejtman (náčelník).
(3) Všeobecné právní předpisy, jakož i právní předpisy v jednotlivých zemích nebo župách zůstávají v platnosti, pokud tomuto zákonu nebo vládním nařízením na jeho základě vydaným neodporují.
(4) Ustanovení tohoto zákona se netýkají zemských peněžních ústavů, jejichž poměry upraví zvláštní zákon.
(5) Zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Staněk v. r.,
v zastoupení nepřítomného ministra vnitra.
Příl.A
k § 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé.
Župa I.
se sídlem v Praze; župu tvoří soudní okresy:
Bechyně, Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem, Brod Český, Brod Německý, Čáslav, Dobříš, Habry, Hora Kutná, Hořovice, Humpolec, Chotěboř, Janovice Uhlířské, Jílové, Kamenice nad Lipou, Kolín, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kralovice Dolní, Ledeč, Milévsko, Mirovice, Neveklov, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Polná, Příbram, Přibyslav, Říčany, Sedlčany, Sedlec, Soběslav, Štoky, Tábor, Vlašim, Votice, Vožice Mladá, a soudní okresy Karlín, Nusle, Smíchov, Vršovice, Zbraslav a Žižkov mimo obce (osady), jež tvoří hlavní město Prahu.
Župa II.
se sídlem v Pardubicích; župu tvoří soudní okresy:
Hlinsko, Holice, Chrudim, Kostelec nad Orlicí, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Mýto Vysoké, Nasavrky, Pardubice, Polička, Přelouč, Skuteč, Ústí nad Orlicí, Žamberk.
Župa III.
se sídlem v Hradci Králové; župu tvoří soudní okresy:
Broumov, Bydžov Nový, Dvůr Králové, Hořice, Hostinné, Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Jaroměř, Maršov, Náchod, Nechanice, Nové Město nad Metují, Opočno, Police, Rokytnice, Rychnov nad Kněžnou, Skalice Česká, Teplice, Trutnov, Úpice, Žacléř.
Župa IV.
se sídlem v Mladé Boleslavi; župu tvoří soudní okresy:
Bělá pod Bezdězem, Benátky Nové, Boleslav Mladá, Brod Železný, Dub Český, Fridland, Hradiště Mnichovo, Jablonec, Jičín, Jilemnice, Libáň, Liberec, Lomnice nad Popelkou, Mělník, Městec Králové, Nové Město pod Smrky, Nymburk, Paka Nová, Poděbrady, Roketnice, Semily, Sobotka, Tanvald, Turnov, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou.
Župa V.
se sídlem v České Lípě; župu tvoří soudní okresy:
Benešov, Bor, Cvikov, Děčín, Dubá, Hanšpach, Chabařovice, Chrastava, Jablonné Německé, Kamenice Česká, Lípa Česká, Litoměřice, Mimoň, Ouštěk, Rumburk, Štětí, Šluknov, Ústí nad Labem, Warnsdorf.
Župa VI.
se sídlem v Lounech; župu tvoří soudní okresy:
Bastiánperk, Bílina, Duchcov, Hora Sv. Kateřiny, Chomůtov, Jirkov, Kralupy, Kladno, Křivoklát, Libochovice, Litvínov Horní, Louny, Lovosice, Most, Postoloprty, Rakovník, Roudnice, Slaný, Strašecí Nové, Teplice, Unhošť, Velvary, Žatec.
Župa VII.
se sídlem v Karlových Varech; župu tvoří soudní okresy:
Aš, Bečov, Blatno, Bochov, Cheb, Doupov, Falknov, Jáchymov, Jesenice, Kadaň, Karlovy Vary, Kynžvart, Kraslice, Loket, Neydek, Podbořany, Přísečnice, Vejprty, Vildštejn, Žlutice.
Župa VIII.
se sídlem v Plzni; župu tvoří soudní okresy:
Bezdružice, Blatná, Blovice, Březnice, Dobřany, Domažlice, Hartmanice, Hory Kašperské, Horšův Týn, Hostouň, Kdýně Nová, Klatovy, Kralovice, Manětín, Mariánské Lázně, Nepomuky, Nýrsko, Planá, Plánice, Plzeň, Přeštice, Přimda, Rokycany, Ronšperk, Stodo, Stříbro, Sušice, Tachov, Teplá, Touškov, Zbiroh.
Župa IX.
se sídlem v Čes. Budějovicích; župu tvoří soudní okresy:
Brod Vyšší, Budějovice České, Bystřice Nová, Hluboká, Horažďovice, Hradec Jindřichův, Hrady Nové, Chvalšiny, Kaplice, Krumlov, Lišov, Lomnice nad Lužnicí, Netolice, Písek, Planá Horní, Prachatice, Strakonice, Sviny Trhové, Třeboň, Týn nad Vltavou, Veselí nad Lužnicí, Vimperk, Vodňany, Volary, Volyně, Vitorazsko.
Župa X.
se sídlem v Jihlavě; župu tvoří soudní okresy:
Budějovice Moravské, Byteš Velká, Dačice, Hrotovice, Jaroslavice, Jemnice, Jihlava, Krumlov Moravský, Meziříčí Velké, Mikulov, Náměšť, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Vranov, Znojmo.
Župa XI.
se sídlem v Brně; župu tvoří soudní okresy:
Blansko, Boskovice, Brno město, Brno okres, Bučovice, Bystřice nad Pernštýnem, Hustopeč, Ivančice, Jevíčko, Klobouky u Brna, Kunštát, Mor. Třebová, Nové Město, Pohořelice, Slavkov, Svitavy, Tišnov, Vyškov, Žďár, Židlochovice.
Župa XII.
se sídlem v Olomouci; župu tvoří soudní okresy:
Bruntál, Bystřice pod Hostýnem, Dvorec, Frývaldov, Javorník, Jindřichov, Holešov, Kojetín, Konice, Kroměříž, Libava Město, Lipník, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Plumlov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Staré Město, Šilperk, Šternberk, Šumperk, Unčov, Vidnava, Visenberk, Zdounky, Zábřeh.
Župa XIII.
se sídlem v Uherském Hradišti; župu tvoří soudní okresy:
Bojkovice, Brod Uherský, Břeclava s územím Valčic, Hodonín, Hradiště Uherské, Kyjov, Klobuky Valašské, Napajedla, Ostroh Uherský, Strážnice, Vizovice, Ždánice.
Župa XIV.
se sídlem v Moravské Ostravě; župu tvoří soudní okresy:
Albrechtice, Benešov, Bílovec, Cukmantl, Frenštát, Fulnek, Hlučín, Hranice, Nový Jičín, Krnov, Klimkovice, Meziříčí Valašské, Místek, Odry, Ostrava Moravská, Opava, Osoblaha, Příbor, Rožnov, Vítkov, Vrbno, Vsetín.
Župa XV.
se sídlem v Bratislavě; župu tvoří:
Město Bratislava, dosavadní župa Bratislavská a ze župy Nitranské tyto správní okresy: holičský, senický, myjavský, novoměstský, píšťanský, fraštácký a šalianský; město Uh. Skalica, pak ze župy Komárenské pravý břeh malého Dunaje (okres gutanský), město Komárno a z Rábské župy částka připadlá Československé republice.
Župa XVI.
se sídlem v Nitře; župu tvoří:
Dosavadní župa Nitranská bez okresů připadlých župě Bratislavské; k tomu ze župy Trenčanské okres bánovský a ze župy Tekovské okresy oslanský, zlatomoravský a vrábelský, ze župy Komárenské ono území, jež nespadá do župy Bratislavské (okres udvardský), město Nitra a Nové Zámky a z Ostřihomské župy okres párkanský.
Župa XVII.
se sídlem v Turčanském Sv. Martině; župu tvoří:
Dosavadní župa Trenčanská bez okresu bánovského, župa Turčanská, Oravská, z Tekovské město Kremnica a obce: Kopernica, Horná Ves, Piargy, Lúčky, Blajfus, Veternik, Konošov a Šváb v okolí Kremnice a město Trenčín.
Župa XVIII.
se sídlem ve Zvoleni; župu tvoří:
Dosavadní župa Zvolenská, ze župy Tekovské město Nová Baňa a ony okresy, jež nespadají do Turčanské a Nitranské, k tomu ona území žup Hontské a Novohradské, jež spadají do Československé republiky, pak okres rimavsko-sobotský, hnúštianský a rimasiačský ze župy Gemerské a město Rimavská Sobota.
Župa XIX.
se sídlem v Lipt. Sv. Mikuláši; župu tvoří:
Župy Liptov, Gemer, pokud nespadá do župy Zvolenské a Spiš, vyjmouc okres gelnický.
Župa XX.
se sídlem v Košici; župu tvoří:
Ze Spišské župy okres gelnický, město Košice, župa Šaryšská a ona území žup Abaujské, jež spadají do Československé republiky, pak ze župy Užhorodské a Zemplínské ono území, jež spadá do Československé republiky a nebylo odevzdáno správě Přikarpatské Rusi.
Župa XXI.
se sídlem v Těšíně; župu tvoří soudní okresy:
Bilsko, Bohumín, Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Ostrava Slezská, Skočov, Strumeň, Těšín.