Zákon ze dne 23.3.1949 o rodinných přídavcích

9.4.1949 | Sbírka:  90/1949 Sb. | Částka:  29/1949ASPI
90/1949 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. března 1949
o rodinných přídavcích.
Změna: 242/1949 Sb.
Změna: 269/1949 Sb.
Změna: 88/1950 Sb.
Změna: 42/1953 Sb.
Změna: 100/1953 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Rodinné přídavky podle tohoto zákona se poskytují
a) zaměstnancům povinně pojištěným pro případ nemoci a mateřství podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, s výjimkou uvedenou v § 21 (v dalším "zaměstnanci"),
b) osobám, které mají nárok na nemocenské nebo jsou v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanci podle zákona o národním pojištění,
c) zaměstnankyním, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění,
d) osobám vykonávajícím činnou službu v československé armádě,
e) osobám studujícím na řádném učilišti,
starají-li se nebo jsou-li povinni se starati o nezaopatřené děti (§ 3) bydlící na území Československé republiky a jsou-li splněny ostatní podmínky podle tohoto zákona.
§ 2
(1) Osoba uvedená v § 1 má nárok na rodinný přídavek podle tohoto zákona; byla-li v kalendářním čtvrtletí, za které se rodinný přídavek poskytuje, alespoň po dobu 45 dnů jako zaměstnanec povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství nebo byla-li v tomto a předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady takto povinně pojištěna alespoň 90 dní (v dalším jen "oprávněný").
(2) Do dob uvedených v odstavci 1 se nezapočítává doba povinného nemocenského pojištění, po kterou zaměstnanec neměl nároku na mzdu.
(3) Době povinného pojištění podle odstavce 1 se klade na roveň
a) doba, po kterou osoba uvedená v § 1 měla nárok na nemocenské nebo byla v ústavním ošetřování na základě svého pojištění jako zaměstnanec podle zákona o národním pojištění;
b) doba, po kterou osoba uvedená v § 1 měla jako zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o národním pojištění;
c) doba činné služby v československé armádě s výjimkou služební doby strávené v poměru vojenské osoby z povolání, jestliže osoba uvedená v § 1 byla v posledních 12 měsících před nástupem této služby jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění;
d) doba studia na řádném učilišti, jestliže osoba uvedená v § 1 byla v posledních 12 měsících před vstupem na řádné učiliště jako zaměstnanec alespoň 182 dny povinně pojištěna pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění.
(4) Vyžaduje-li toho státní řízení práce nebo mzdové politiky, může vláda nařízením stanoviti rozhodné doby uvedené v odstavci 1 jinak.
§ 3
(1) Za nezaopatřené děti se považují pokrevné i osvojené děti oprávněného nebo jeho manželky (manžela) do 16 let věku.
(2) Za nezaopatřené se považuje i dítě (odstavec 1) starší 16 let, jehož vlastní příjem nepřevyšuje 1 800 Kčs v kalendářním čtvrtletí,
a) nemůže-li si pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu vlastní prací opatřiti výživu nebo
b) připravuje-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem na řádném učilišti nebo jiným školením (výcvikem), v tomto případě však nejdéle do 25. roku věku. Nemohlo-li dítě skončit školení (výcvik) do 25. roku věku pro plnění branné povinnosti, zvyšuje se tato věková hranice o dobu, po kterou byla tato povinnost plněna; po dobu plnění branné povinnosti se dítě nepovažuje za nezaopatřené.
(3) Za nezaopatřené děti lze v případech hodných zřetele považovati též děti starší 16 let, u nichž nejsou splněny podmínky odstavce 2, jakož i vnuky, sourozence a schovance. Podrobnosti upraví ministerstvo sociální péče směrnicemi, které vydá po slyšení Ústřední národní pojišťovny (§ 14) a které vyhlásí v Úředním listě.
(4) Jsou-li u více osob splněny podmínky pro poskytnutí rodinného přídavku na totéž dítě, přísluší přídavek jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření.
§ 4
(1) Rodinný přídavek činí měsíčně
na 1 dítě.................. 70 Kčs měsíčně,
na 2 děti.................. 170 Kčs měsíčně,
na 3 děti.................. 310 Kčs měsíčně,
na 4 děti.................. 470 Kčs měsíčně,
na 5 dětí.................. 630 Kčs měsíčně,
a zvyšuje se o 160 Kčs měsíčně na každé další nezaopatřené dítě.
(2) Vyžaduje-li toho řízení státní mzdové politiky, může vláda nařízením upraviti výši rodinných přídavků pro zaměstnance některých výrobních oborů nebo jejich odvětví anebo pro určité skupiny zaměstnanců vyššími částkami, než je uvedeno v odstavci 1.
(3) Rodinný přídavek přísluší za každý kalendářní měsíc, ve kterém se osoba uvedená v § 1 stará o nezaopatřené dítě (§ 3).
§ 5
(1) Rodinný přídavek nepřísluší na dítě,
a) na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení platových úprav státních a jiných veřejných zaměstnanců, po případě podle obdoby těchto předpisů, nebo
b) na které se poskytuje výchovné podle příslušných ustanovení zákona o národním pojištění.
(2) Vláda může nařízením podrobněji upraviti poskytování rodinných přídavků domáckým dělníkům a osobám zaměstnaným střídavě u různých zaměstnavatelů a při tom vázati nárok na rodinné přídavky podmínkou dosažení určitého nejmenšího výdělku v kalendářním čtvrtletí nebo v jiném období.
§ 6
Rodinný přídavek je splatný vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí v den, který stanoví ministerstvo sociální péče po slyšení jednotné odborové organisace vyhláškou v Úředním listě.
§ 7
Nárok na rodinný přídavek musí býti uplatněn do roka od posledního dne měsíce, v němž vznikl. Byl-li uplatněn později, zaniká nárok na rodinné přídavky za dobu předcházející této lhůtě.
§ 8
(1) Pokud oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, vyplácí se rodinný přídavek osobě, která je v přímém zaopatření má.
(2) Manželka (manžel) oprávněného, poručník nebo opatrovník jeho dětí, okresní péče o mládež nebo místní národní výbor bydliště oprávněného může navrhnouti okresnímu soudu příslušnému podle tohoto bydliště, aby určil osobu nebo orgán veřejné správy, kterým má býti rodinný přídavek vyplácen na místo oprávněnému, je-li nebezpečí, že by oprávněný nepoužil rodinného přídavku ve prospěch nezaopatřeného dítěte. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka. Vyhoví-li soud návrhu, jest příjemce rodinného přídavku povinen vynaložit jej výhradně ve prospěch nezaopatřeného dítěte.
(3) Nárok na rodinný přídavek může býti platně postoupen (zastaven) nebo zbaven jen k zajištění nebo uspokojení pohledávky, vzniklé vůči oprávněnému z titulu péče o nezaopatřené dítě, na které nárok přísluší.
§ 9
(1) Nárok na rodinný přídavek se uplatňuje u příslušné okresní národní pojišťovny (§ 218 zákona o národním pojištění). Podrobnosti o způsobu uplatňování nároku, zejména o tom, jak se prokazují předpoklady vzniku a trvání nároku, určí ministerstvo sociální péče vyhláškou v Úředním listě.
(2) Oprávněný i příjemce rodinného přídavku je povinen oznámiti příslušné okresní národní pojišťovně, která mu rodinný přídavek vyplácí, do 15 dnů všechny změny v poměrech rozhodných pro vznik a trvání nároku na rodinný přídavek nebo pro jeho vyplácení.
§ 10
(1) O nároku na rodinný přídavek rozhoduje příslušná okresní národní pojišťovna výměrem. Výměr se nevydává, jestliže se rodinný přídavek přiznává, leč by si to strana výslovně přála.
(2) O opravných prostředcích a opravném řízení platí obdobně předpisy upravující opravné prostředky a opravné řízení v národním pojištění nemocenském.
§ 11
(1) Přeplatky na rodinných přídavcích, vzniklé nesplněním nebo opominutím povinností uložených tímto zákonem oprávněnému nebo příjemci rodinného přídavku, zejména pak tím, že oprávněný nebo příjemce vylákal rodinný přídavek nepravdivým tvrzením nebo zatajením rozhodných skutečností, je příjemce povinen vrátiti. O vrácení rozhodne příslušná okresní národní pojišťovna výměrem a vymáhá je stejným způsobem jako příspěvek podle § 12.
(2) Přeplatky podle odstavce 1 mohou býti sraženy při příštích výplatách rodinných přídavků témuž příjemci.
§ 12
(1) Na náklady spojené s poskytováním rodinných přídavků platí zaměstnavatelé ze svého příspěvek, který činí 5 % vyměřovacího základu pro pojistné za zaměstnance povinně pojištěné pro případ nemoci a mateřství, stanoveného podle § 20 zákona o národním pojištění. Příspěvek se neplatí za zaměstnance uvedené v § 21.
(2) O příspěvku podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení §§ 121 až 130 a 132 až 134 zákona o národním pojištění. Příspěvek vybírá, předpisuje a vymáhá příslušná okresní národní pojišťovna.
§ 13
zrušen
§ 14
(1) Nositelem práv a závazků podle tohoto zákona je Ústřední národní pojišťovna. Ústřední národní pojišťovna spravuje věci rodinných přídavků a účtuje příjmy a výdaje s nimi souvisící za účasti zvláštní odborné komise, a to odděleně od ostatních věcí náležejících do oboru její působnosti.
(2) Vztah odborné komise k ostatním orgánům Ústřední národní pojišťovny a podrobnosti o její působnosti stanoví vláda nařízením.
(3) Pokud tento zákon nebo vládní nařízení vydané podle odstavce 2 nestanoví jinak, platí o působnosti Ústřední národní pojišťovny ve věcech upravených tímto zákonem příslušné předpisy o národním pojištění.
§ 15
Práva a závazky Fondu rodinných přídavků přecházejí na Ústřední národní pojišťovnu.
§ 16
zrušen
§ 17
(1) Rodinný přídavek není součástí vyměřovacího základu pro dávky a pojistné podle zákona o národním pojištění a je osvobozen od všech veřejných dávek.
(2) Určuje-li soud výživné na dítě, nepřihlíží k rodinnému přídavku, který se na ně poskytuje.
(3) Poskytuje-li zaměstnavatel na základě povinnosti, uložené mu příslušnými předpisy, zaměstnanci přídavek na dítě (výchovné, vychovávací přídavek a pod.), je povinen započítati na toto plnění rodinný přídavek podle tohoto zákona.
§ 18
zrušen
§ 19
(1) Na nezaopatřené děti bydlící mimo území Československé republiky mohou býti rodinné přídavky poskytovány jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda nařízením.
(2) zrušen
(3) Ministerstvo sociální péče může činiti opatření k odstranění příkrosti, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona.
§ 20
(1) Ústřední národní pojišťovna může použíti části přebytků svého hospodaření k podporování zdravé populace ve všech vrstvách obyvatelstva, zejména
a) podporováním ústavů a zařízení pro děti a
b) poskytováním podpor v jednotlivých případech sociálně a populačně zvlášť odůvodněných.
Podrobnosti určí směrnice, které vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví po slyšení Ústřední národní pojišťovny a vyhlásí v Úředním listě.
(2) Výši částky, které může Ústřední národní pojišťovna použíti k účelům uvedeným v odstavci 1, určí každoročně ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí po slyšení Ústřední národní pojišťovny.
§ 21
Tento zákon se nevztahuje na státní a jiné veřejné zaměstnance, jimž náleží výchovné, jsou-li u nich splněny předpoklady podle příslušných platových úprav nebo jejichž smluvní platy jsou upraveny se zřetelem na nezaopatřené děti podle obdoby těchto úprav.
§ 22
Dobou povinného pojištění pro případ nemoci a mateřství se, pokud jde o dobu před 1. říjnem 1948, rozumí doba povinného pojištění podle předpisů o veřejnoprávním pojištění, uvedených v § 1 zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 58 Sb.
§ 23
Zákon č. 154/1945 Sb. ve znění zákona č. 58/1947 Sb. se zrušuje. Předpisy vydané podle něho zůstávají, pokud neodporují ustanovením tohoto zákona, nedotčeny, dokud nebudou nahrazeny předpisy, které budou vydány podle tohoto zákona.
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Erban v. r.