Zákon ze dne 1.7.1921, jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení sousstavné elektrisace

4.8.1921 | Sbírka:  258/1921 Sb. | Částka:  63/1921ASPI

Vztahy

Aktivní derogace: 438/1919 Sb.
Pasivní derogace: 114/1932 Sb.
258/1921 Sb.
Zákon
ze dne 1. července 1921,
jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.
Změna: 114/1932 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Za všeužitečné elektrické podniky mohou býti podle § 4 zák. č. 438/1919 Sb. z. a n. výjimečně prohlášeny též elektrické podniky, které v době prohlášení za všeužitečné náležejí společnostem (společenstvům), v nichž stát nebo ostatní veřejní činitelé uvedení v § 2 cit. zákona (země, okresy, obce) jsou zúčastněni aspoň 25 procenty základního kapitálu (kmenového kapitálu, společenstevních podílů). Na takové podniky se vztahuji všechny zákonné předpisy platné pro všeužitečné elektrické podniky.
(2) Ve stanovách společnosti (společenstva) podle odst. 1. musí však býti
A) pojata jedna z těchto alternativ:
1. buď musí býti soukromým činitelům zúčastněným na společnosti (společenstvu) uložena povinnost, aby po uplynutí 20 roků, nejpozději však do 30 roků po prohlášení podniku za všeužitečný na vyzvání ministerstva veřejných prací státu přenechali pro stát nebo pro ostatní veřejné činitele tolik základního kapitálu společnosti (společenstva), aby úhrnná účast státu a ostatních veřejných činitelů byla aspoň 60 % základního kapitálu v té době vydaného; za tím účelem musí společnost (společenstvo) míti v době sjednané při prohlášení elektrického podniku za všeužitečný aspoň 60 % svého základního kapitálu v podílech znějících na jméno a musí převzíti ve stanovách povinnost, že při přechodu těchto podílů na stát nebo na ostatní veřejné činitele zapíše do seznamu podílů jako majitele toho veřejného činitele, který jí bude označen ministerstvem veřejných prací;
2. anebo musí býti společnosti (společenstvu) uložena povinnost, aby po uplynutí 20 roků, nejpozději však do 30 roků po prohlášení podniku za všeužitečný přenechala na vyzvání ministerstva veřejných prací celý elektrický podnik prohlášený za všeužitečný státu pro stát nebo pro ostatní veřejné činitele;
B) zajištěn státu a ostatním veřejným činitelům nejméně takový počet členů představenstva (správní rady, jednatelů) a jiných správních orgánů, jakož i kontrolních orgánů (dozorčí rady, revisorů účtů), který odpovídá jejich kapitálové účasti;
C) stanoveny podmínky pro převzetí podle písm. A) tak, že přejímací cena bude určena buď dohodou nebo, nedojde-li k dohodě, okresním soudem sídla společnosti (společenstva). Zásady ocenění, které budou směrodatnými pro dohodu o přejímací ceně, musí býti mezi stranami sjednány již při přeměně podniku na všeužitečný a podléhají schválení ministrů veřejných prací a financí; při určení přejímací ceny soudem budiž postupováno v zemích České a Moravskoslezské obdobně podle zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastňování k účelu stavby železnic a provozování jízdy po nich, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské obdobně podle zák. čl. XLI/ 1881, o vyvlastnění. Hodnota staveb, zařízení a jakýchkoli majetkových podstat, pokud byly pořízeny z příspěvků poskytnutých veřejnými činiteli, budiž vždy vyloučena z přejímací ceny.
(3) Použije-li stát práva na převzetí podílů podle odst. 2., písm. A), č. 1, bude povinen, pokud strany nesjednaly nic jiného, převzíti pro sebe nebo pro ostatní veřejné činitele také zbytek základního kapitálu za přejímací cenu stanovenou podle odst. 2., písm. C), požádají-li o to v té době soukromí činitelé na společnosti (společenstvu) v té době zúčastnění.
(4) Kdyby v případě převzetí podle odst. 2., písm. A), č. 1, majitel podílu znějícího na jméno neprovedl do tří měsíců po stanovení přejímací ceny podle odst. 2., písm. C), tento svůj podíl na nabyvatele, kterého mu označilo ministerstvo veřejných prací, jest toto ministerstvo oprávněno složiti přejímací cenu pro dosavadního majitele u okresního soudu sídla společnosti (společenstva), o čemž budiž společnost (společenstvo) vyrozuměna. V tomto případě je společnost (společenstvo) povinna nejpozději do tří měsíců po tomto vyrozumění na místo dosavadního majitele podílu znějícího na jméno zapsati v seznamu těchto podílů nového nabyvatele (veřejného činitele). Po uplynutí této lhůty pozbývá podíl veškerých práv vůči společnosti (společenstvu) a tato jest povinna vydati novému nabyvateli (veřejnému činiteli) nový podíl na jeho jméno znějící.
(5) Podíly společnosti (společenstva) náležející státu a ostatním veřejným činitelům musí zníti na jméno a smějí býti převedeny zase jen na veřejné činitele; tento převod se může státi jen se souhlasem ministerstva veřejných prací, kteréžto omezení převoditelnosti jest vyznačiti na těchto podílech. Státu přísluší vždy předkupní právo na podíly náležející ostatním veřejným činitelům.
(6) Všechna právní jednání, majetkové převody, podání, knihovní zápisy, jakož i listiny, jichž jest třeba k provedení ustanovení tohoto paragrafu a k založení společností (společenstev) v odst. 1. uvedených, jsou na podkladě osvědčení ministerstva veřejných prací osvobozeny od kolků a poplatků.
(7) Ministerstvu veřejných prací přísluší právo dozírati, zda všeužitečné elektrické podniky slouží soustavné elektrisaci.
§ 2.
Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvem financí a po slyšení státní elektrárenské rady aneb výboru jí zmocněného v případech přeměny elektrických podniků na podniky všeužitečné dle § 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., výjimečně svoliti, aby se tato přeměna provedla za podmínek předchozího paragrafu.
§ 3.
Ministerstvo veřejných prací může po slyšení vlastníků podniků a státní elektrárenské rady neb výboru jí zmocněného a v dohodě s ministerstvy spravedlnosti, financí, zemědělství a s ministerstvem pro průmysl, obchod a živnosti naříditi sloučení dvou nebo několika elektrických podniků v jeden, je-li toho k provádění soustavné elektrisace nevyhnutelně třeba a zvýší-li se tím celková hospodárnost podniků, o jichž sloučení jde. Nařízené sloučení elektrických podniků provedeno budiž vlastníky do jednoho roku ode dne, kdy doručeno bylo rozhodnutí ministerstva veřejných prací o sloučení podniků.
Nevyhoví-li vlastníci podniků danému nařízení, může ministerstvo veřejných prací sloučení podniků samo provésti vyvlastněním a odnětím koncese. Pro vyvlastnění platí v tomto případě obdobně ustanovení § 13 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a následující § 4.
§ 4.
Vládním nařízením se předepíše, dle jakých zásad a na jakou dobu stanoveny budou směrnice pro zjištění výše odškodného za vyvlastnění elektrických podniků podle § 13 zák. ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., při přeměně elektrických podniků na všeužitečné dle § 28 cit zákona, po případě dle § 2 tohoto zákona aneb při sloučení elektrických podniků dle § 3 tohoto zákona.
Daňové, jakož i jiné výhody, pokud se poskytnou podnikům pro jejich provoz, pro stavbu závodních budov, pro obnovu starých a pořízení nových strojů a zařízení, neopravňují vlastníka podniku k dosažení příznivějšího ocenění při vyvlastňování dle odstavce prvého.
§ 5.
Ministerstvo financí může k návrhu ministerstva veřejných prací elektrickému podniku, prohlášenému za všeužitečný, podle § 4 zák ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., nebo podle § 1 tohoto zákona, na jeho žádost ze závažných důvodů propůjčiti výhodu, že při sloučení jeho s jiným elektrickým podnikem neb při přeměně jeho právní formy aneb při převedení vlastnictví podniku na vlastníka jiného, pokud tento vyhovuje podmínkám, které platí pro prohlášení elektrického podniku za všeužitečný, povolí úlevy v placení převodních poplatků s přirážkami aneb tyto zcela neb částečně promine.
Jestliže ministerstvo financí nevyhoví v některém směru návrhu ministerstva veřejných prací, jest povinno ministerstvu tomu sděliti důvody svého rozhodnutí. Ministerstvo veřejných prací předloží sdělení toto nejbližšímu sezení státní elektrárenské rady.
Totéž oprávnění přísluší samosprávným svazkům ohledně dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
§ 6.
Odstavec druhý § 23 zák. ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., zní: "O odvoláních rozhoduje v nejvyšší stolici ministerstvo veřejných prací, a to, pokud jde o výrok vodoprávní, v dohodě s ministerstvem zemědělství."
§ 7.
Ustanovení platná pro Slovensko podle zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., jakož i podle vládních nařízení, jimiž se zákon tento provádí, mají platnost též pro Podkarpatskou Rus.
§ 8.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 9.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.
T. G. Masaryk v. r.
Černý v. r.
Dr. Kovařík v. r.