Vyhláška ze dne 21.9.1950 o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě obce, o ochranných pásmech a o vyvlastnění

21.9.1950 | Sbírka:  572/1950 Ú.l.I | Částka:  143/1950ASPI

Vztahy

Nadřazené: 93/1950 Sb.
Pasivní derogace: 50/1976 Sb., 136/1961 Sb., 153/1959 Ú.l., 144/1959 Ú.l.
572/1950 Ú.l.I
Vyhláška
ministerstva techniky
ze dne 21. září 1950
o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě obce, o ochranných pásmech a o vyvlastnění.
Změna: 144/1959 Ú.l., 153/1959 Ú.l.
Změna: 136/1961 Sb.
Ministerstvo techniky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanoví podle §§ 7, 11, 15, 46 a 50 vládního nařízení č. 93/1950, o výstavbě obcí:
Část I.
zrušena
§ 1.
zrušen
§ 2.
zrušen
§ 3.
zrušen
§ 4.
zrušen
§ 5.
zrušen
§ 6.
zrušen
§ 7.
zrušen
§ 8.
zrušen
Část II.
zrušena
§ 9.
zrušen
§ 10.
zrušen
§ 11.
zrušen
Část III.
nadpis vypuštěn
§ 12.
zrušen
§ 13.
zrušen
§ 14.
zrušen
§ 15.
zrušen
§ 16.
Ochranná pásma při radioelektrických zařízeních.
(1) Ochranné pásmo při radioelektrických zařízeních je území v jejich okolí, které není určeno k souvislému zastavění; sahá do vzdálenosti až 5 km od hranic pozemku, na němž je zařízení umístěno.
(2) Radioelektrickým zařízením se rozumějí zařízení k radioelektrické dopravě zpráv, obrazů nebo návěští anebo k jejich přijímání, zřizovaná bez povolení podnikem pro poštovní a telekomunikační styk, podnikem pro rozhlas a televisi, vojenskou správou, Sborem národní bezpečnosti, drážním podnikem, leteckou správou nebo vodní a plavební správou (§ 4 zák. č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích). Náležejí sem také pomocná zařízení (na př. zařízení provozních budov a místností nebo laboratoří), zařízení odposlechové služby nebo technická zařízení mezinárodní rozhlasové organisace.
(3) V ochranném pásmu se nesmějí zřizovat stavby jakéhokoli druhu (ani elektrická vedení slaboproudá nebo silnoproudá, železné konstrukce jako plynojemy, jeřáby a věže), vysazovat porosty ani měnit tvar povrchu půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz radioelektrického zařízení. V pochybnostech rozhodne o přípustnosti takové činnosti krajský národní výbor. U staveb již zřízených a porostů již vysázených, které ruší provoz radioelektrických zařízení, může krajský národní výbor nařídit vlastníku nebo jiné osobě oprávněné s nimi nakládat, aby na nich provedli úpravy nezbytně potřebné k provozu radioelektrického zařízení nebo aby tyto stavby nebo porosty odstranili.
(4) Územní rozsah ochranného pásma při určitém radioelektrickém zařízení, jakož i omezení v tomto pásmu určí krajský národní výbor a vyrozumí o tom stavební úřady a podle potřeby vlastníky dotčených nemovitostí. Při tom může z omezení všeobecně vyjmout provádění staveb s jinou konstrukcí než kovovou nebo železobetonovou, nepřesahuje-li jejich výška jednu třicetinu vzdušné vzdálenosti stavby od hranic pozemku, na němž je umístěno radioelektrické zařízení.
(5) Rozhodnutí podle odstavců 3 a 4 činí krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou a s provozovatelem radioelektrického zařízení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo techniky v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
§ 17.
Vodovodní ochranná pásma.
(1) Okolí vodovodů (jímacích zařízení, vodojemů i vodovodních vedení) v území, které územním nebo zastavovacím plánem, po případě upravovacím plánem nebo náčrtem není určeno k souvislému zastavení, tvoří vodovodní ochranné pásmo.
(2) V tomto pásmu se nesmějí zřizovat stavby ani jiná podobná zařízení ani otevírat lomy nebo hloubit jámy, při jímacích zařízeních se mimo to ani nesmí hnojit stájovými hnojivy, fekaliemi ani kaly z kanalizačních čistíren nebo pást dobytek, zakládat komposty ani znečišťovat povrch splaškovými vodami, skládkami odpadních hmot a pod.
(3) Ochranné pásmo tvoří
a) při jímacích zářezech plocha do vzdálenosti nejméně 30 m po obou stranách zářezu, nad zářezem (proti spádu) do vzdálenosti nejméně 50 m,
b) u jímacích studní plocha v kruhu o poloměru nejméně 50 m od studně a
c) u vodovodních řádů plocha do vzdálenosti nejméně 5 m od osy potrubí.
(4) Přesný rozsah ochranného pásma pro určitý vodovod stanoví krajský národní výbor a vyrozumí o tom příslušné veřejné orgány a vlastníky a uživatele dotčených pozemků.
(5) Krajský národní výbor může povolit výjimku z omezení podle odstavce 2 za podmínek, které zajistí, že nebude zhoršena jakost vody ani rušeno užívání vodovodu.
Část IV.
zrušena
§ 18.
zrušen
§ 19.
zrušen
§ 20.
zrušen
Část V.
Společná ustanovení.
§ 21.
Ministerstvo techniky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady může do 1. října 1951 v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení této vyhlášky.
§ 22.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1950.
Ministr:
Prof. Dr. Ing. Šlechta v.r.