epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Vyhláška ze dne 19.12.1952, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o rybářství

    19.12.1952 | Sbírka:  363/1952 Ú.l. | Částka:  162/1952ASPI

    Vztahy

    Nadřazené: 62/1952 Sb.
    Pasivní derogace: 102/1963 Sb., 193/1957 Ú.l.
    363/1952 Ú.l.
    vyhláška
    ministerstva zemědělství
    ze dne 19. prosince 1952,
    kterou se provádějí některá ustanovení zákona o rybářství.
    Ministerstvo zemědělství stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a po slyšení Ústřední rady odborů podle § 16 zákona č. 63/1952 Sb., o rybářství (dále jen "zákon"):
    Oddíl 1.
    Hospodaření v rybářských revírech.
    § 1.
    Výkon rybářského práva.
    (1) Stát umožňuje pracujícím výkon rybářského práva v tekoucích vodách prostřednictvím národních výborů, národních podniků Státní rybářství, Správy státních lesů, rybářských výzkumných ústavů, rybářských škol a orgánů vojenské se právy nebo podniků vojenskou správou určených.
    (2) Výkon rybářského práva se provádí v rybářských revírech.
    § 2.
    Zásady pro tvoření rybářských revírů.
    (1) Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu rozdělí veškeré tekoucí vody v rybářské revíry, t. j. souvislé vodní trati umožňující svou rozlohou řádný a plánovitý výkon rybářského práva tak, aby byl zajištěn trvalý chov vhodných druhů ryb, a oznámí je příslušným krajským národním výborům. Při určení rybářských revírů se stanoví, které vody jsou pstruhové; ostatní vody jsou mimopstruhové.
    (2) Rybářské revíry budou tvořeny podle možnosti z hlavních toků, při čemž se do takto utvořených revírů zahrnout přítoky těchto hlavních toků, nejsou-i prohlášeny samy za rybářské revíry.
    (3) Hranice rybářských revírů budou zpravidla určeny napříč toku, a to tak, aby je tvořily překážky, jež znemožňují volný tah ryb a přerušují souvislost vodní trati.
    (4) Souvislost vodní trati rybářského revíru není rušena tím, že na toku leží rybník nebo více rybníků, i když tyto rybníky nenáležejí k rybářskému revíru. Části toků spojující navzájem rybníky a sloužící k napájení nebo k odtoku rybníků nebudou pojímány do rybářských revírů, mají-li podstatně větší hospodářský význam pro rybníkářství. Do rybářských revírů nebudou pojímány přítoky a odtoky do vzdálenosti, jíž je k hospodaření v rybníku nezbytně třeba, a to zásadně v rozsahu dosud užívaném. V pochybnostech rozhodne okresní národní výbor.
    (5) Jezera, propadliny vzniklé těžbami, odstavená ramena vzniklá regulací a tůně budou přičleněny k nejbližšímu rybářskému revíru tak, aby se v nich mohlo účelně hospodařit; mají-li dostatečnou výměru, možno je prohlásit za samostatný rybářský revír.
    (6) Vyžaduje-li to obecný zájem nebo řádný výkon rybářského práva, může ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu a po slyšení příslušných rybářských hospodářů změnit hranice rybářských revírů.
    (7) Orgány uvedené v § 1 odst. 1 vyznačí zřetelně v přírodě hranice rybářských revírů. Vlastníci nebo jiní uživatelé pobřežních pozemků jsou povinni trpět, aby potřebné značky byly umístěny a udržovány na jejich pozemcích, mají však proti orgánům shora uvedeným nárok na náhradu škody, která jim vznikne umístěním značek a jejich udržováním. Nedojde-li mezi vlastníkem nebo jiným uživatelem pobřežních pozemků a jmenovanými orgány k dohodě o umístění značek nebo o náhradě škody, pokusí se na návrh jedné ze stran místní národní výbor o smírné řešení.
    (8) Rybářské revíry jsou označeny na obou koncích a na obou březích toků tabulkou s pojmenováním toku, jezera, propadliny a pod. a, je-li na toku více rybářských revírů, i pořadovým číslem rybářského revíru (na př. Rybářský revír Vltava č. 3).
    § 3.
    Rybářský hospodář.
    (1) Orgán uvedený v § 1 odst. 1 je povinen ustanovit se souhlasem krajského národního výboru rybářského hospodáře a jeho zástupce. Příslušným je krajský národní výbor, v jehož obvodě leží rybářský revír. Leží-li rybářský revír v obvodu dvou nebo více krajských národních výborů, stanoví místní příslušnost ministerstvo zemědělství při stanovení rybářského revíru. Žádost o souhlas s ustanovením rybářského hospodáře se podává prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodě má navržený rybářský hospodář své bydliště.
    (2) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být jen osoba, která je československým občanem, má odbornou způsobilost a odborné znalosti, má platný rybářský lístek a měla již rybářský lístek alespoň tři roky. Do konce roku 1955 může krajský národní výbor povolit výjimku z ustanovení o povinnosti mít rybářský lístek alespoň tři roky.
    (3) Odborná způsobilost a odborné znalosti v rybářství se předpokládají zejména u toho, kdo s úspěchem navštěvoval rybářskou školu a nebo byl zaměstnán v rybářství alespoň dva roky nebo s úspěchem navštěvoval kurs pro rybářské hospodáře.
    (4) Rybářský hospodář a rybářští zaměstnanci orgánů uvedených v § 1 odst. 1 nemusí mít při výkonu služby povolenku k rybolovu (§ 7). Rybářský lístek rybářského hospodáře nahrazuje i povolenku k rybolovu v rybářském revíru, pro který byl ustanoven.
    § 4.
    Hospodaření podle plánu.
    (1) Rybářský hospodář (zástupce) je povinen hospodařit podle hospodářského plánu a odpovídá za řádné hospodaření v rybářském revíru.
    (2) Hospodářský plán rybářského revíru stanoví ministerstvo zemědělství. V něm je stanovena roční základní zarybňovací (osazovací) povinnost jednotlivými druhy ryb a nejvyšší počet povolenek k rybolovu, který pro rybářský revír smí být vydán. Počet povolenek má odpovídat přirozené výrobnosti toku, nepřekročit meze dovoleného hospodářského využití vody a neohrozit stav zarybnění sousedních rybářských revírů. Výjimky z rozsahu osazovací povinnosti a z počtu povolenek povoluje krajský národní výbor podle směrnic ministerstva zemědělství. Zarybňovat jinými druhy ryb, než které stanoví hospodářský plán, je zakázáno. Podle stavu zarybnění a vzhledem k poměru jednotlivých druhů ryb, jakož i vzhledem ke zvláštní poloze rybářského revíru, stanoví ministerstvo zemědělství v hospodářském plánu výjimky z doby hájení, všeobecného zákazu lovu, přípustné míry ryb a ze zakázaných způsobu lovu (§§ 10 až 19).
    (3) Za účelem evidence hospodaření v rybářském revíru a kontroly plnění plánovaných úkolů vede rybářský hospodář podle vzorů schválených ministerstvem zemědělství evidenční list rybářského revíru s mapou revíru, popisný list rybářského revíru, seznam vydaných povolenek k rybolovu, přehled o úlovcích a přehled o hospodaření v revíru (statistika).
    Oddíl 2.
    Rybářský lístek a povolenka k rybolovu.
    § 5.
    Rybářský lístek.
    (1) Kdo loví v tekoucích vodách, musí mít při sobě rybářský lístek opatřený podobenkou a znějící na jeho jméno. Podobenky není třeba, prokazuje-li držitel rybářského lístku svou totožnost občanským průkazem. Osoby mladší 15 let smějí mimo to lovit ryby jen pod osobním dozorem svého zákonného zástupce nebo zletilé osoby, která je oprávněna k výkonu rybářského práva. Rybářští zaměstnanci orgánů uvedených v § 1 odst. 1 nemusí mít rybářský lístek při výkonu své služby.
    (2) Rybářské lístky vydává s platností pro celé státní území na jeden kalendářní rok nebo na tři po sobě jdoucí kalendářní roky okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel své bydliště nebo pobyt. Rybářský lístek se vydává na tiskopise schváleném ministerstvem zemědělství.
    § 6.
    Komu nesmí být rybářský lístek vydán a komu může být odepřen.
    (1) Rybářský lístek nesmí být vydán osobám, které
    1. jsou zcela zbaveny svéprávnosti,
    2. byly pravomocně nepodmíněně odsouzeny pro
    a) trestný čin majetkový,
    b) poškození vodních staveb nebo rybářských zařízení, po případě vodních reservací anebo pro způsobení povodně,
    c) trestný čin spáchaný proti orgánům ustanoveným pro ochranu rybářství,
    3. byly potrestány pro porušení předpisů o rybářství.
    V případech uvedených pod č. 2 a 3 nesmí být rybářský lístek vydán do dvou let od té doby, kdy byl trest vykonán nebo prominut.
    (2) Vydání rybářského lístku může být odepřeno zejména osobám:
    1. které jsou mladší než 18 let, vyjma žáky a posluchače rybářských škol a výcvikových středisek,
    2. které jsou zčásti zbaveny svéprávnosti,
    3. u nichž byla soudem vyslovena ztráta čestných práv občanských, pokud tato ztráta trvá,
    4. které byly potrestány pro porušení předpisů o rybářství, když dvouletá lhůta podle odstavce 1 věty druhé již uplynula.
    (3) Okresní národní výbor odeber rybářský lístek, aniž vrátí vybraný poplatek, zjistí-li se dostatečně okolnost, pro kterou nesmí být rybářský lístek vydán nebo nastane-li taková okolnost po jeho vydání.
    § 7.
    Povolenka k rybolovu.
    (1) Každý musí mít při lovení v tekoucích vodách vedle rybářského lístku ještě povolenku k rybolovu. Povolenky k rybolovu vydávají rybářští hospodáři, po případě jejich zástupci. Přednostní právo na vydání povolenky mají uchazeči, kteří se zasloužili o budování státu. Povolenku k rybolovu lze vydat nejdéle na podobu jednoho roku. Dělí-li se rybářský revír na vodu pstruhovou a mimopstruhovou, vydává se povolenka zvlášť pro každou z těchto vod. V povolence k rybolovu se uvede druh a počet rybářského nářadí, jehož lze používat, jakož i zda opravňuje ke každodennímu chytání ryb a raků, či zda je oprávnění omezeno.
    (2) Tiskopisy povolenek (zvlášť pro vody pstruhové a zvlášť pro vody mimopstruhové) vydané podle vzoru schváleného ministerstvem zemědělství jsou přísně zúčtovatelné a vydává je rybářským hospodářům okresní národní výbor, v jehož obvodě je rybářský revír, pro který se povolenky mají vydávat, a to do počtu, který stanoví hospodářský plán. Rybářský hospodář je povinen vést seznam osob, již vydal povolenku k rybolovu a předložit tento seznam na vyzvání okresnímu národnímu výboru. Povolenky k rybolovu, jež nebyly vydány na předepsaném tiskopise, jsou neplatné.
    (3) Povolenky k rybolovu jsou osvobozeny od poplatků.
    § 8.
    Zvláštní povolenka k rybolovu.
    U členů diplomatického sboru a jiných osob, které požívají v Československé republice výsad členů diplomatických misí, jakož i u konsulů z povolání, činných v Československé republice, pokud je zaručena vzájemnost, a u jiných osob, jimž ve výjimečných případech ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu vydá zvláštní povolenku, nahrazuje tato povolenka jak rybářský lístek vydaný okresním národním výborem, tak i povolenku k rybolovu vydanou rybářským hospodářem (§ 7). Tato zvláštní povolenka opravňuje k lovu ryb na celém státním území, na dobu v povolence stanovenou nebo do odvolání, a to v rybářských revírech v povolence označených.
    § 9.
    Rybářský řád.
    Při výkonu rybářského práva v tekoucích vodách je nutno se řídit rybářským řádem vydaným ministerstvem zemědělství.
    Oddíl 3.
    Doby hájení a zákaz lovu.
    § 10.
    Doby hájení.
    (1) Od 16. srpna do 15. dubna jsou hájeni:
    losos obecný (Salmo salar),
    pstruh obecný (Trutta fario),
    pstruh mořský (Trutta trutta),
    pstruh jezerní (Trutta fario, var. lacustris),
    siven potoční (Salmo fontinalis).
    (2) Od 16. března do 15. června jsou hájeni:
    bolen (Aspius rapax),
    candát obecný (Lucioperca sandra),
    cejn malý (skalák) (Blicea bjoerkna),
    cejn velký (Abramis brama),
    jesen obecný (jezůvě) (Jeuciscus idus),
    kapr obecný (Cyprinus carpio),
    karas obecný (Carassius carassius),
    lín obecný (Tinca tinca),
    mřenka obecný (Nemachilus barbatulus),
    okoun říční (Perca fluviatilis) ve vodách mimopstruhových,
    ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) ve vodách mimopstruhových,
    parma karpatská (Barbus petenyi) ve vodách mimopstruhových,
    parma obecná (Barbus barbus) ve vodách mimopstruhových,
    perlín (červenopeřice) (Scardinius erythrophthalmus),
    plotice obecná (Leuciscus rutilus),
    podoustev (Abramis vimba),
    proudník (jelec) (Leuciscus leuciscus) ve vodách mimopstruhových,
    řízek obecný (Gobio gobio),
    sumec obecný (Silurus glanis),
    tloušť (kleně) (Squalius cephalus) ve vodách mimopstruhových.
    (3) Od 1. ledna do 15. června jsou hájeni:
    štika (Esoc lucius) ve vodách mimopstruhových,
    lipan obecný (Thymallus thymallus), na Slovensku od 1. ledna do 1. června.
    (4) Od 1. listopadu do 15. dubna jest hájen:
    pstruh duhový (Trutta iridea).
    (5) Od 1. ledna do 31. října je hájena:
    hlavatka (Hucho hucho).
    (6) Od 1. dubna do 15. června je hájen:
    jeseter malý (Acipenser ruthenus).
    § 11.
    Doby hájení raků, perlorodek a škeblí.
    (1) Raci (Potamobius fluviatilis, Potamobius torrentium, Potamobius lepdactylus) jsou hájeni od 1. října do 30. dubna. Lov račích samic, obtížených vajíčky, jest však zakázán po celý rok, pokud nepovolil výjimku z tohoto zákazu krajský národní výbor k účelům chovným.
    (2) Perlorodky a škeble jsou hájeny po celý rok; výjimky může povolit krajský národní výbor.
    § 12.
    Všeobecný zákaz lovu.
    (1) Ve vodách pstruhových se zakazuje lov všech ryb od 16. srpna do 15. dubna s výjimkou lovu úhořů do lapadel na úhoře, který je dovolen celoročně.
    (2) Ve vodách mimopstruhových se zakazuje lov všech ryb od 16. března do 15. června vyjma lovu úhoře a lososa. Po dobu všeobecného zákazu lovu smí se užívat k lovu úhořů jen lapadel na úhoře a zvláštních vrší úhořích, jejichž ústí má ve stavu složeném nejvýše 2 cm, ve stavu roztaženém nejvýše 5 cm v průměru a jejich otvory (oka), jsou-li mokré, mají délku a šířku nejméně 1,5 cm.
    (3) Připadne-li poslední den všeobecného zákazu lovu na neděli, zkracuje se všeobecný zákaz lovu o tento den.
    § 13.
    Ochrana v době hájení a v době všeobecného zákazu lovu.
    (1) Po dobu hájení je zakázáno lovit ryby, raky, perlorodku a škeble, k jejichž ochraně je doba hájení stanovena. Ryby, raci, perlorodka a škeble, kteří se v době svého hájení dostanou za živa do rukou lidí, musí být ihned a s náležitou opatrností vpuštěni zpět do vody. To se nevztahuje na štiku, tlouště (kleně), proudníka (jelce), okouna říčního, parmu a ostroretku ve vodách pstruhových.
    (2) Veškeré nářadí, jehož se používá k lovení hájených druhů ryb, raků, perlorodek a škeblí, musí být ještě před počátkem stanovené doby hájení z vody vytaženo nebo učiněno neupotřebitelným k lovení hajených druhů.
    (3) Po dobu všeobecného zákaz lovu není dovoleno ve vodách, pro něž byl vydán, lovit ryby, raky, perlorodku a škeble jakéhokoliv druhu a jakýmkoliv způsobem. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně.
    § 14.
    Zákaz lovu a uvádění do oběhu ryb a raků, nedosahujících určité nejmenší délky.
    (1) Zakazuje se lovit a uvádět do oběhu níže uvedené ryby a raky, kteří nedosahují této délky:
       bolen ....................... 45 cm
    
       candát ...................... 45 cm
    
       cejn malý (skalák) .......... 15 cm
    
       cejn sinný .................. 20 cm
    
       cejn velký .................. 25 cm
    
       hlavatka .................... 65 cm
    
       jesen (jezůvě) .............. 25 cm
    
       jeseter malý ................ 30 cm
    
       kapr ........................ 30 cm
    
       karas ....................... 15 cm
    
       lín ......................... 20 cm
    
       lipan ....................... 30 cm
    
       losos obecný ................ 55 cm
    
       ostroretka stěhovavá ........ 25 cm
    
       parma karpatská ............. 25 cm
    
       parma obecná ................ 35 cm
    
       perlín (červenopeřice) ...... 20 cm
    
       plotice ..................... 15 cm
    
       podoustev ................... 25 cm
    
       proudník (jelec) ............ 15 cm
    
       pstruh duhový ............... 25 cm
    
       pstruh jezerní .............. 45 cm
    
       pstruh mořský ............... 50 cm
    
       pstruh obecný ............... 25 cm
    
       siven americký .............. 25 cm
    
       sumec ....................... 50 cm
    
       štika ....................... 50 cm
    
       tloušť (kleně) .............. 25 cm
    
       úhoř ........................ 45 cm
    
       rak ......................... 13 cm
    
    Tato délka měří se u ryb od předního konce hlavy až ke konci nejzazší části ocasní ploutve, u raků od předního konce hlavy až ke konci ocasu.
    (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na obchod rybí násadou a na lov ryb pro vědecké účely.
    (3) Ryby a raci, kteří se v době lovu dostanou ze živa do rukou rybáře a nedosahují míry uvedené v odstavci 1, musí být s náležitou opatrností ihned puštěni zpět do vody, a to i tehdy, jestliže jsou jakkoli poraněni. Toto ustanovení se nevztahuje na štiku, tlouště (kleně), proudníka (jelce), okouna říčního, parmu, ostroretku a úhoře ve vodách pstruhových.
    § 15.
    Výjimky.
    Krajské národní výbory mohou v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech, zejména v zájmu umělého chovu, přenášení ryb a raků do jiných vod k účelům vědeckým a pod., povolit rybářským hospodářům výjimky z ustanovení §§ 10 až 14.
    § 16.
    Rybolov v pohraničních vodách.
    Rybolov v pohraničních vodách bude upraven zvlášť podle mezinárodních smluv o lovu ryb shodně se sousedním státem.
    Oddíl 4.
    Způsoby lovu.
    § 17.
    Zakázané způsoby lovu.
    (1) Je zakázáno:
    a) používat k chytání ryb prostředků výbušných, otravných nebo omamných, na př. dynamitu, karbidu, nehašeného vápna, chebulí, pryšce, durmanu, vraních ok,
    b) střílet ryby a raky nebo používat k jejich lovení bodců jakéhokoliv druhu,
    c) sbírat jikry (rybí vajíčka); tento zákaz však neplatí pro rybářského hospodáře,
    d) používat ve vodě silně proudící, na př. ve splavech, náhonech a odpadech lovících zařízení jako slupí, vrší, košů na ryby a pod.,
    e) chytat ryby v rybím přesmyku a do vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním; tento zákaz neplatí pro rybářského hospodáře,
    f) užívat jakýchkoliv stálých zařízení k lovení ryb, která při normálním stavu vody uzavírají více než polovinu toku měřeno kolmo ke břehu, jako přehrad na ryby, zatahovacích sítí a pod.,
    g) užívat stálých zařízení nebo sítí (tenat), které nejsou od sebe vzdáleny alespoň 50 m,
    h) lovit ryby v noci; bližší vymezení této doby stanoví rybářský řád,
    ch) užívat šňůr (lapaček), udic bez prutu, vidlic či rozsošek,
    i) chytat ryby zdravé a ryby schopné života na místech, kde se nahromadily za neobyčejně nízkého stavu vody nebo při škodlivém znečištění vody a též ryby shromážděné k přezimování, pokud tato opatření nečiní osoby oprávněné k výkonu rybářského práva, aby ryby zachránily a přenesly do jiné vody,
    j) užívat k chytání ryb a raků elektřiny,
    k) tlouct ryby pod ledem, chytat ryby na sekanou bez vnadidla, chytat ryby do "oka", chytat ryby pod ledem, do rukou,
    l) chytat ryby při umělém světle,
    m) lovit pstruha na červy (žížaly).
    (2) Krajské národní výbory mohou povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 pro vědecké účely nebo ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
    § 18.
    Lov úhořů.
    (1) Lov úhořů je dovolen také do lapadel na úhoře. Lapadla musí být sestavena tak, aby ryby nebyly ubíjeny proudem a aby měla otvory v šíři nejméně 1,5 cm.
    (2) Lovit úhoře lapadly je dovoleno celoročně, a to i v době noční. Úhoři nedosahující stanovené délky, kteří budou do lapadla chyceni, jakož i ostatní druhy ryb, musí být vpuštěni do tekoucí vody nad lapadlem. Lapadlo na úhoře musí být zásadně ve správě toho orgánu, který má ve správě rybářský revír; ministerstvo zemědělství může povolit výjimky.
    § 19.
    Lov sítěmi a vršemi.
    (1) Lov sítěmi (t. j. i čeřeny) a vršemi je dovolen jen rybářským hospodářům v době dovoleného lovu ryb jedině ve vodách mimopstruhových. Krajský národní výbor může v zájmu racionelního chovu ryb lov ryb všemi druhy sítí, čeřeny s vršemi, vyjímaje lov do zvláštních vrší úhořích a sítí lososích, v době dovoleného lovu ryb časově omezit nebo po celý rok zakázat.
    (2) Ve vodách pstruhových je lov všemi druhy sítí (t. j. i čeřeny) a vršemi po celý rok zakázán. Výjimky z tohoto zákaz může povolit krajský národní výbor jen k účelům vědeckým nebo z důvodů hospodářských, zejména k umělému chovu ryb a k hubení ryb, které ve vodách pstruhových nejsou hájeny.
    (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na malé ruční čeřínky o ploše síťoviny nejvýše 1 m2, jakož i na malé saky o obvodu oblouku nejvýše 1 m, určené k chytání těch druhů ryb, které nedosahují větší délky než 10 cm, jako jsou pulec (vranka), střevle, mřenka, řízek, sykavec, ouklej a ježdík.
    (4) Jsou-li ryby ohroženy (vysýchání vody, otrava a pod.), může rybářský hospodář provést i opatření, která odporují ustanovení odstavců 1 a 2; taková opatření musí neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru.
    Oddíl 5.
    Uvádění ryb a raků do oběhu a obchodní kniha.
    § 20.
    Uvádění ryb a raků do oběhu.
    (1) Vyjma případy uvedené v odstavci 2 je zakázáno uvádět do oběhu ryby a raky v době jejich hájení, nebo zákazu lovení a ryby a raky, kteří nemají stanovenou nejmenší délku. Tento zákaz se nevztahuje na uvádění do oběhu jiker k dalšímu chovu.
    (2) Kdo v době hájení nebo zákazu lovu ryb a raků uvádí do oběhu ryby nebo raky
    a) vylovené před touto dobou,
    b) vylovené v této době v rybnících,
    c) vylovené v této době v případech povolených podle § 15,
    d) nemající stanovenou nejmenší délku vylovené i mimo tuto dobu v rybnících nebo v případech povolených podle § 15
    je povinen opatřit si osvědčení místního národního výboru nebo chovatele o původu ryb a raků a vykázat se tímto osvědčením při jejich uvádění do oběhu. Jde-li o ryby nebo raky dovezené z ciziny, lze prokázat jejich původ nákladním listem nebo jiným dopravním dokladem.
    (3) Při výkupu ryb a raků od národních podniků Státní rybářství a od jiných držitelů rybníků výkupní složkou je osvědčení o původu ryb a raků nahrazeno obvyklými obchodními doklady (dodacími listy, fakturami a pod.).
    § 21.
    Obchodní kniha a uvádění ryb a raků do oběhu.
    (1) Za účelem kontroly původu ryb a raků jsou povinni ti, kdož uvádějí ryby a raky do oběhu, vést obchodní knihu o uvádění ryb a raků do oběhu v těmito údaji:
    b) běžné číslo,
    b) den a číslo odběru,
    c) druh, počet nebo váha nakoupených ryb a raků,
    d) údaje o původu ryb a raků (osvědčení místního národního výboru, při dalším prodeji osvědčení dodavatele nebo nákladní list, jde-li o ryby dovezené z ciziny),
    e) den, druh a množství ryb a raků ve vlastním závodě spotřebovaných,
    f) den, druh a množství ryb a raků dále prodaných, jakož i jméno a adresu kupujícího, jde-li o další prodej jinému obchodníku nebo zpracovateli.
    Jde-li o prodej přímým spotřebitelům, buď v obchodní knize vyznačen každodenně úhrnný počet (váha) a druh prodaných ryb a raků.
    (2) Příslušné zápisy nutno v obchodní knize provést do 24 hodin od odběru, po případě spotřebování nebo dalšího prodeje ryb a raků.
    (3) U výkupních, obchodních a zpracovatelských složek nahrazují obchodní knihu o uvádění ryb a raků do oběhu (odstavec 1) provozní záznamy, ve kterých musí být patrny tyto údaje:
    a) druh, váha, případně počet přijatých ryb a raků,
    b) označení dodavatele,
    c) v případě dalšího uvádění do oběhu označení odběratele.
    (4) Jsou-li uváděni do oběhu ryby a raci pro účely obchodní nebo za zpracování, je osvědčení o původu ryb a raků nahrazeno obvyklými obchodními doklady (dodacími listy, fakturami a pod.).
    Oddíl 6.
    Opatření v zájmu chovu.
    § 22.
    Hlášení nákaz a jiných nemocí ryb.
    Rybářský hospodář je povinen bez újmy předpisů o ochraně zvířat před nákazami a o zdolávání nákaz zvířat oznamovat místnímu a okresnímu národnímu výboru hynutí ryb. Opis hlášení zašle i výzkumnému ústavu rybářskému se vzorky nemocných nebo podezřelých ryb a vzorky vod a bahna k vyšetření a postará se o to, aby zejména při hromadném hynutí nebo onemocnění ryb byly mrtvé ryby nebo nemocné ryby podle možnosti vyloveny a mrtvé neškodně odstraněny.
    § 23.
    Chráněné rybí (perlorodné) oblasti.
    (1) Na žádost orgánu uvedeného v § 1 odst. 1 nebo s jeho souhlasem, výjimečně však i proti jeho vůli, pokud toho vyžaduje nezbytně zájem řádného výkonu rybářského práva, může krajský národní výbor, a podle jeho zmocnění i okresní národní výbor, prohlásit tekoucí vody, které se hodí ke tření ryb nebo k odchovu rybí násady (rybího plůdku), generačních ryb, nebo které slouží k přezimování ryb nebo se hodí k chovu perlorodky říční, za chráněnou rybí (perlorodnou) oblast.
    (2) Chráněná rybí (perlorodná) oblast budiž rybářským hospodářem zřetelně označena. Vlastníci nebo jiní uživatelé pobřežních pozemků jsou povinni trpět, aby tyto značky byly postaveny na jejich pozemcích. Ustanovení § 2 odst. 7 o náhradě škody platí tu obdobně.
    (3) Chráněná rybí (perlorodná) oblast je označena na obou koncích chráněné rybí (perlorodné) oblasti a na obou březích toku tabulkou s nápisem "Chráněná rybí (perlorodná) oblast".
    (4) Okresní národní výbor může uložit rybářským hospodářům v sousedních rybářských revírech, pokud tyto mají ze zřízení chráněné rybí (perlorodné) oblasti prospěch, aby tyto rybářské revíry podle tohoto prospěchu přiměřeně přispívaly na výdaje spojené se zarybňováním těchto vod.
    (5) Opatřeními podle odstavců 1 až 3 nesmí být dotčena plavba na splavných motocích ani ztížen ani znemožněn provoz vodního díla.
    § 24.
    Hospodaření v chráněných rybích (perlorodných) oblastech.
    (1) V chráněných rybích (perlorodných) oblastech je v době stanovené krajským národním výborem, a podle jeho zmocnění i okresním národním výborem, zakázáno:
    1. lovit jakýmkoliv způsobem ryby nebo jiná vodní zvířata,
    2. rušit jakýmkoliv způsobem tření ryb, odchov rybí násady (rybího plůdku), nebo přezimování ryb, zejména užíváním vody a koryta způsobem, k němuž není třeba vodoprávního povolení, jako pouštěním vodní drůbeže na vodu, čištěním koryta a kácením stromů na pobřežních pozemcích a vysekáváním vodních porostů.
    (2) Krajský národní výbor může na návrh rybářského hospodáře povolit lov k umělému výtěru nebo též ze závažných důvodů výjimečně lov takových druhů ryb, které jsou na újmu řádného hospodaření a jiných škodlivých zvířat v chráněných rybích (perlorodných) oblastech.
    § 25.
    Zrušení chráněných rybích (perlorodných) oblastí.
    Krajský národní výbor, a podle jeho zmocnění i okresní národní výbor, může odvolat své rozhodnutí, jímž určité vody prohlásil za chráněnou rybí oblast, není-li jí třeba nebo vyžaduje-li to hospodářský nebo jiný obecný zájem, a to po slyšení rybářského hospodáře příslušného rybářského revíru.
    Oddíl 7.
    Vstup na cizí pozemky a ochrana památek.
    § 26.
    Vstup na pobřežní pozemky.
    (1) Rybářský hospodář, rybářští zaměstnanci orgánů uvedených v § 1 odst. 1 a osoby oprávněné k výkonu rybářského práva na podkladě rybářského lístku a povolenky k rybolovu jsou oprávněni vstupovat po veřejných příchodech, cestách, stezkách a pod. na cizí pobřežní pozemky, které nejsou trvale oploceny a pevně ohrazeny a na něž není vstup zakázán v obecném zájmu a klást na ně své rybářské nářadí, pokud je ho nezbytně třeba k výkonu rybářského práva.
    (2) Nemohou-li se osoby uvedené v odstavci 1 dostat k tekoucí vodě po veřejných příchodech, mohou použít též soukromých cest, stezek, polních mezí, okrajů luk a jiných příchodů používaných držitelem pozemku, pokud vstup na ně není zakázán v obecném zájmu.
    (3) V zájmu řádného výkonu rybářského práva může okresní národní výbor povolit rybářskému hospodáři nebo jeho zástupci, jsou-li v jejich doprovodu, též jejich zaměstnancům vstupovat i na cizí ohražené nemovitosti k provedení nutných rybářských opatření, po slyšení vlastníků nebo jiných uživatelů těchto nemovitostí, dovoluje-li to povaha věci a není-li obava, že bude povolení zneužito. Bylo-li toto povolení uděleno, jsou tyto osoby povinny ohlásit se před vstupem na cizí ohraženou nemovitost u jejího vlastníka, nebo jiného uživatele, a splnit veškeré podmínky uděleného povolení.
    (4) Za škodu způsobenou výkonem oprávnění podle odstavců 1 až 3 odpovídá ten, kdo ji způsobil. Nedojde-li mezi vlastníkem nebo jiným uživatelem pobřežního pozemku, po případě jiné nemovitosti a tím, kdo škodu způsobil, k dohodě o náhradě škody, pokusí se na návrh jedné ze stran místní národní výbor o smírné řešení.
    § 27.
    Výkon rybářského práva na pozemcích zaplavených povodní.
    (1) Jakmile voda vystouplá ze břehů začne opadávat, smí rybářský hospodář lovit ryby na zaplavených pozemcích, je však povinen nahradit vlastníkům nebo jiným uživatelům zaplavených pozemků škodu, kterou tím způsobí. Vstupovat na zaplavené pozemky smí jen, není-li vstup na ně zakázán v obecném zájmu, a není-li možno lovit ryby z lodí nebo jiného plavidla.
    (2) Držitelé zaplavených pozemků nejsou oprávněni lovit ryby na těchto pozemcích. Zůstanou-li po trvalém opadnutí vody na takových pozemcích ryby a nezahájí-li rybářský hospodář do tří dnů po trvalém opadnutí vody opatření k jejich záchraně, mohou si vlastníci nebo jiní uživatelé pozemků tyto ryby přivlastnit. Nesmějí však činit opatření, jimž by bránili rybám vrátit se do sousední tekoucí vody.
    § 28.
    Ochrana památek.
    (1) Při výkonu rybářského práva nesmějí být poškozovány, ohrožovány, rušeny nebo ničeny památky přírodní, historické a umělecké, místa významná pro archeologii, oblasti chráněné z důvodů ochrany přírody a krajiny a z důvodů přírodovědeckých.
    (2) K provedení ustanovení odstavce 1 učiní okresní národní výbory na návrh orgánů příslušných k ochraně památek potřebná opatření.
    Oddíl 8.
    Přísežná stráž k ochraně rybářství.
    § 29.
    Ochrana rybářství.
    (1) Dozor na rybářství a užívání vod, pokud jím může být rybářství dotčeno, vykonávají národní výbory, bezpečnostní orgány a příšežná stráž ustanovená k ochraně rybářství.
    (2) K vyzvání těchto orgánů jsou osoby, které loví nebo uvádějí do oběhu ryby a raky, povinny prokázat své oprávnění.
    § 30.
    Práva a povinnosti přísežné stráže k ochraně rybářství.
    (1) O přísežné stráži, ustanovené k ochraně rybářství, platí zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl.
    (2) Přísežná stráž ustanovená k ochraně rybářství je zejména oprávněna a povinna:
    a) zkoumat, zda osoba při lovu má u sebe rybářský lístek a povolenku k lovu,
    b) dohlížet ve svém strážním obvodu na tekoucí vody a jezy, stavidla, hráze a jiná zařízení, pokud se těchto zařízení používá též k rybářským účelům,
    c) prohlížet rybářské lodi, nádrže na ryby, rybářské nářadí a úlovky,
    d) kontrolovat zachovávání ustanovení zákona o rybářství a předpisů podle něho vydaných.
    (3) Pro každý revír je nutno ustanovit nejméně jednoho přísežného hajného. Krajský národní výbor může uložit vzhledem k délce a poloze rybářského revíru ustanovení i více přísežných hajných.
    Oddíl 9.
    Účinnost.
    § 31.
    Rozšíření účinnosti zákona.
    (1) Předmětem rybářského práva jsou i žáby.
    (2) Žáby jsou hájeny po celý rok; výjimky může povolit krajský národní výbor.
    § 32.
    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.
    Ministr:
    Nepomucký v. r.

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2022)
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové - 10.11.2022
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2022
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • 10 otázek pro … Lenku Náhlovskou
    • Založení společnosti s ručením omezeným v Rakousku
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Diskriminace
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.