epravo.cz

(1) Stát umožňuje pracujícím výkon rybářského práva v tekoucích vodách prostřednictvím národních výborů, národních podniků Státní rybářství, Správy státních lesů, rybářských výzkumných ústavů, rybářských škol a orgánů vojenské se právy nebo podniků vojenskou správou určených.

(2) Výkon rybářského práva se provádí v rybářských revírech.

(1) Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu rozdělí veškeré tekoucí vody v rybářské revíry, t. j. souvislé vodní trati umožňující svou rozlohou řádný a plánovitý výkon rybářského práva tak, aby byl zajištěn trvalý chov vhodných druhů ryb, a oznámí je příslušným krajským národním výborům. Při určení rybářských revírů se stanoví, které vody jsou pstruhové; ostatní vody jsou mimopstruhové.

(2) Rybářské revíry budou tvořeny podle možnosti z hlavních toků, při čemž se do takto utvořených revírů zahrnout přítoky těchto hlavních toků, nejsou-i prohlášeny samy za rybářské revíry.

(3) Hranice rybářských revírů budou zpravidla určeny napříč toku, a to tak, aby je tvořily překážky, jež znemožňují volný tah ryb a přerušují souvislost vodní trati.

(4) Souvislost vodní trati rybářského revíru není rušena tím, že na toku leží rybník nebo více rybníků, i když tyto rybníky nenáležejí k rybářskému revíru. Části toků spojující navzájem rybníky a sloužící k napájení nebo k odtoku rybníků nebudou pojímány do rybářských revírů, mají-li podstatně větší hospodářský význam pro rybníkářství. Do rybářských revírů nebudou pojímány přítoky a odtoky do vzdálenosti, jíž je k hospodaření v rybníku nezbytně třeba, a to zásadně v rozsahu dosud užívaném. V pochybnostech rozhodne okresní národní výbor.

(5) Jezera, propadliny vzniklé těžbami, odstavená ramena vzniklá regulací a tůně budou přičleněny k nejbližšímu rybářskému revíru tak, aby se v nich mohlo účelně hospodařit; mají-li dostatečnou výměru, možno je prohlásit za samostatný rybářský revír.

(6) Vyžaduje-li to obecný zájem nebo řádný výkon rybářského práva, může ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu a po slyšení příslušných rybářských hospodářů změnit hranice rybářských revírů.

(7) Orgány uvedené v § 1 odst. 1 vyznačí zřetelně v přírodě hranice rybářských revírů. Vlastníci nebo jiní uživatelé pobřežních pozemků jsou povinni trpět, aby potřebné značky byly umístěny a udržovány na jejich pozemcích, mají však proti orgánům shora uvedeným nárok na náhradu škody, která jim vznikne umístěním značek a jejich udržováním. Nedojde-li mezi vlastníkem nebo jiným uživatelem pobřežních pozemků a jmenovanými orgány k dohodě o umístění značek nebo o náhradě škody, pokusí se na návrh jedné ze stran místní národní výbor o smírné řešení.

(8) Rybářské revíry jsou označeny na obou koncích a na obou březích toků tabulkou s pojmenováním toku, jezera, propadliny a pod. a, je-li na toku více rybářských revírů, i pořadovým číslem rybářského revíru (na př. Rybářský revír Vltava č. 3).

(1) Orgán uvedený v § 1 odst. 1 je povinen ustanovit se souhlasem krajského národního výboru rybářského hospodáře a jeho zástupce. Příslušným je krajský národní výbor, v jehož obvodě leží rybářský revír. Leží-li rybářský revír v obvodu dvou nebo více krajských národních výborů, stanoví místní příslušnost ministerstvo zemědělství při stanovení rybářského revíru. Žádost o souhlas s ustanovením rybářského hospodáře se podává prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodě má navržený rybářský hospodář své bydliště.

(2) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být jen osoba, která je československým občanem, má odbornou způsobilost a odborné znalosti, má platný rybářský lístek a měla již rybářský lístek alespoň tři roky. Do konce roku 1955 může krajský národní výbor povolit výjimku z ustanovení o povinnosti mít rybářský lístek alespoň tři roky.

(3) Odborná způsobilost a odborné znalosti v rybářství se předpokládají zejména u toho, kdo s úspěchem navštěvoval rybářskou školu a nebo byl zaměstnán v rybářství alespoň dva roky nebo s úspěchem navštěvoval kurs pro rybářské hospodáře.

(4) Rybářský hospodář a rybářští zaměstnanci orgánů uvedených v § 1 odst. 1 nemusí mít při výkonu služby povolenku k rybolovu (§ 7). Rybářský lístek rybářského hospodáře nahrazuje i povolenku k rybolovu v rybářském revíru, pro který byl ustanoven.

(1) Rybářský hospodář (zástupce) je povinen hospodařit podle hospodářského plánu a odpovídá za řádné hospodaření v rybářském revíru.

(2) Hospodářský plán rybářského revíru stanoví ministerstvo zemědělství. V něm je stanovena roční základní zarybňovací (osazovací) povinnost jednotlivými druhy ryb a nejvyšší počet povolenek k rybolovu, který pro rybářský revír smí být vydán. Počet povolenek má odpovídat přirozené výrobnosti toku, nepřekročit meze dovoleného hospodářského využití vody a neohrozit stav zarybnění sousedních rybářských revírů. Výjimky z rozsahu osazovací povinnosti a z počtu povolenek povoluje krajský národní výbor podle směrnic ministerstva zemědělství. Zarybňovat jinými druhy ryb, než které stanoví hospodářský plán, je zakázáno. Podle stavu zarybnění a vzhledem k poměru jednotlivých druhů ryb, jakož i vzhledem ke zvláštní poloze rybářského revíru, stanoví ministerstvo zemědělství v hospodářském plánu výjimky z doby hájení, všeobecného zákazu lovu, přípustné míry ryb a ze zakázaných způsobu lovu (§§ 10 až 19).

(3) Za účelem evidence hospodaření v rybářském revíru a kontroly plnění plánovaných úkolů vede rybářský hospodář podle vzorů schválených ministerstvem zemědělství evidenční list rybářského revíru s mapou revíru, popisný list rybářského revíru, seznam vydaných povolenek k rybolovu, přehled o úlovcích a přehled o hospodaření v revíru (statistika).

(1) Kdo loví v tekoucích vodách, musí mít při sobě rybářský lístek opatřený podobenkou a znějící na jeho jméno. Podobenky není třeba, prokazuje-li držitel rybářského lístku svou totožnost občanským průkazem. Osoby mladší 15 let smějí mimo to lovit ryby jen pod osobním dozorem svého zákonného zástupce nebo zletilé osoby, která je oprávněna k výkonu rybářského práva. Rybářští zaměstnanci orgánů uvedených v § 1 odst. 1 nemusí mít rybářský lístek při výkonu své služby.

(2) Rybářské lístky vydává s platností pro celé státní území na jeden kalendářní rok nebo na tři po sobě jdoucí kalendářní roky okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel své bydliště nebo pobyt. Rybářský lístek se vydává na tiskopise schváleném ministerstvem zemědělství.

(3) Okresní národní výbor odeber rybářský lístek, aniž vrátí vybraný poplatek, zjistí-li se dostatečně okolnost, pro kterou nesmí být rybářský lístek vydán nebo nastane-li taková okolnost po jeho vydání.

(1) Každý musí mít při lovení v tekoucích vodách vedle rybářského lístku ještě povolenku k rybolovu. Povolenky k rybolovu vydávají rybářští hospodáři, po případě jejich zástupci. Přednostní právo na vydání povolenky mají uchazeči, kteří se zasloužili o budování státu. Povolenku k rybolovu lze vydat nejdéle na podobu jednoho roku. Dělí-li se rybářský revír na vodu pstruhovou a mimopstruhovou, vydává se povolenka zvlášť pro každou z těchto vod. V povolence k rybolovu se uvede druh a počet rybářského nářadí, jehož lze používat, jakož i zda opravňuje ke každodennímu chytání ryb a raků, či zda je oprávnění omezeno.

(2) Tiskopisy povolenek (zvlášť pro vody pstruhové a zvlášť pro vody mimopstruhové) vydané podle vzoru schváleného ministerstvem zemědělství jsou přísně zúčtovatelné a vydává je rybářským hospodářům okresní národní výbor, v jehož obvodě je rybářský revír, pro který se povolenky mají vydávat, a to do počtu, který stanoví hospodářský plán. Rybářský hospodář je povinen vést seznam osob, již vydal povolenku k rybolovu a předložit tento seznam na vyzvání okresnímu národnímu výboru. Povolenky k rybolovu, jež nebyly vydány na předepsaném tiskopise, jsou neplatné.

(3) Povolenky k rybolovu jsou osvobozeny od poplatků.

U členů diplomatického sboru a jiných osob, které požívají v Československé republice výsad členů diplomatických misí, jakož i u konsulů z povolání, činných v Československé republice, pokud je zaručena vzájemnost, a u jiných osob, jimž ve výjimečných případech ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu vydá zvláštní povolenku, nahrazuje tato povolenka jak rybářský lístek vydaný okresním národním výborem, tak i povolenku k rybolovu vydanou rybářským hospodářem (§ 7). Tato zvláštní povolenka opravňuje k lovu ryb na celém státním území, na dobu v povolence stanovenou nebo do odvolání, a to v rybářských revírech v povolence označených.

Při výkonu rybářského práva v tekoucích vodách je nutno se řídit rybářským řádem vydaným ministerstvem zemědělství.

(1) Od 16. srpna do 15. dubna jsou hájeni:

(2) Od 16. března do 15. června jsou hájeni:

(3) Od 1. ledna do 15. června jsou hájeni:

(4) Od 1. listopadu do 15. dubna jest hájen:

(5) Od 1. ledna do 31. října je hájena:

(6) Od 1. dubna do 15. června je hájen:

(1) Raci (Potamobius fluviatilis, Potamobius torrentium, Potamobius lepdactylus) jsou hájeni od 1. října do 30. dubna. Lov račích samic, obtížených vajíčky, jest však zakázán po celý rok, pokud nepovolil výjimku z tohoto zákazu krajský národní výbor k účelům chovným.

(2) Perlorodky a škeble jsou hájeny po celý rok; výjimky může povolit krajský národní výbor.

(1) Ve vodách pstruhových se zakazuje lov všech ryb od 16. srpna do 15. dubna s výjimkou lovu úhořů do lapadel na úhoře, který je dovolen celoročně.

(2) Ve vodách mimopstruhových se zakazuje lov všech ryb od 16. března do 15. června vyjma lovu úhoře a lososa. Po dobu všeobecného zákazu lovu smí se užívat k lovu úhořů jen lapadel na úhoře a zvláštních vrší úhořích, jejichž ústí má ve stavu složeném nejvýše 2 cm, ve stavu roztaženém nejvýše 5 cm v průměru a jejich otvory (oka), jsou-li mokré, mají délku a šířku nejméně 1,5 cm.

(3) Připadne-li poslední den všeobecného zákazu lovu na neděli, zkracuje se všeobecný zákaz lovu o tento den.

(1) Po dobu hájení je zakázáno lovit ryby, raky, perlorodku a škeble, k jejichž ochraně je doba hájení stanovena. Ryby, raci, perlorodka a škeble, kteří se v době svého hájení dostanou za živa do rukou lidí, musí být ihned a s náležitou opatrností vpuštěni zpět do vody. To se nevztahuje na štiku, tlouště (kleně), proudníka (jelce), okouna říčního, parmu a ostroretku ve vodách pstruhových.

(2) Veškeré nářadí, jehož se používá k lovení hájených druhů ryb, raků, perlorodek a škeblí, musí být ještě před počátkem stanovené doby hájení z vody vytaženo nebo učiněno neupotřebitelným k lovení hajených druhů.

(3) Po dobu všeobecného zákaz lovu není dovoleno ve vodách, pro něž byl vydán, lovit ryby, raky, perlorodku a škeble jakéhokoliv druhu a jakýmkoliv způsobem. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně.

(1) Zakazuje se lovit a uvádět do oběhu níže uvedené ryby a raky, kteří nedosahují této délky:

   bolen ....................... 45 cm

   candát ...................... 45 cm

   cejn malý (skalák) .......... 15 cm

   cejn sinný .................. 20 cm

   cejn velký .................. 25 cm

   hlavatka .................... 65 cm

   jesen (jezůvě) .............. 25 cm

   jeseter malý ................ 30 cm

   kapr ........................ 30 cm

   karas ....................... 15 cm

   lín ......................... 20 cm

   lipan ....................... 30 cm

   losos obecný ................ 55 cm

   ostroretka stěhovavá ........ 25 cm

   parma karpatská ............. 25 cm

   parma obecná ................ 35 cm

   perlín (červenopeřice) ...... 20 cm

   plotice ..................... 15 cm

   podoustev ................... 25 cm

   proudník (jelec) ............ 15 cm

   pstruh duhový ............... 25 cm

   pstruh jezerní .............. 45 cm

   pstruh mořský ............... 50 cm

   pstruh obecný ............... 25 cm

   siven americký .............. 25 cm

   sumec ....................... 50 cm

   štika ....................... 50 cm

   tloušť (kleně) .............. 25 cm

   úhoř ........................ 45 cm

   rak ......................... 13 cm

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na obchod rybí násadou a na lov ryb pro vědecké účely.

(3) Ryby a raci, kteří se v době lovu dostanou ze živa do rukou rybáře a nedosahují míry uvedené v odstavci 1, musí být s náležitou opatrností ihned puštěni zpět do vody, a to i tehdy, jestliže jsou jakkoli poraněni. Toto ustanovení se nevztahuje na štiku, tlouště (kleně), proudníka (jelce), okouna říčního, parmu, ostroretku a úhoře ve vodách pstruhových.

Krajské národní výbory mohou v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech, zejména v zájmu umělého chovu, přenášení ryb a raků do jiných vod k účelům vědeckým a pod., povolit rybářským hospodářům výjimky z ustanovení §§ 10 až 14.

Rybolov v pohraničních vodách bude upraven zvlášť podle mezinárodních smluv o lovu ryb shodně se sousedním státem.

(2) Krajské národní výbory mohou povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 pro vědecké účely nebo ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

(1) Lov úhořů je dovolen také do lapadel na úhoře. Lapadla musí být sestavena tak, aby ryby nebyly ubíjeny proudem a aby měla otvory v šíři nejméně 1,5 cm.

(2) Lovit úhoře lapadly je dovoleno celoročně, a to i v době noční. Úhoři nedosahující stanovené délky, kteří budou do lapadla chyceni, jakož i ostatní druhy ryb, musí být vpuštěni do tekoucí vody nad lapadlem. Lapadlo na úhoře musí být zásadně ve správě toho orgánu, který má ve správě rybářský revír; ministerstvo zemědělství může povolit výjimky.

(1) Lov sítěmi (t. j. i čeřeny) a vršemi je dovolen jen rybářským hospodářům v době dovoleného lovu ryb jedině ve vodách mimopstruhových. Krajský národní výbor může v zájmu racionelního chovu ryb lov ryb všemi druhy sítí, čeřeny s vršemi, vyjímaje lov do zvláštních vrší úhořích a sítí lososích, v době dovoleného lovu ryb časově omezit nebo po celý rok zakázat.

(2) Ve vodách pstruhových je lov všemi druhy sítí (t. j. i čeřeny) a vršemi po celý rok zakázán. Výjimky z tohoto zákaz může povolit krajský národní výbor jen k účelům vědeckým nebo z důvodů hospodářských, zejména k umělému chovu ryb a k hubení ryb, které ve vodách pstruhových nejsou hájeny.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na malé ruční čeřínky o ploše síťoviny nejvýše 1 m², jakož i na malé saky o obvodu oblouku nejvýše 1 m, určené k chytání těch druhů ryb, které nedosahují větší délky než 10 cm, jako jsou pulec (vranka), střevle, mřenka, řízek, sykavec, ouklej a ježdík.

(4) Jsou-li ryby ohroženy (vysýchání vody, otrava a pod.), může rybářský hospodář provést i opatření, která odporují ustanovení odstavců 1 a 2; taková opatření musí neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru.

(1) Vyjma případy uvedené v odstavci 2 je zakázáno uvádět do oběhu ryby a raky v době jejich hájení, nebo zákazu lovení a ryby a raky, kteří nemají stanovenou nejmenší délku. Tento zákaz se nevztahuje na uvádění do oběhu jiker k dalšímu chovu.

(3) Při výkupu ryb a raků od národních podniků Státní rybářství a od jiných držitelů rybníků výkupní složkou je osvědčení o původu ryb a raků nahrazeno obvyklými obchodními doklady (dodacími listy, fakturami a pod.).

(2) Příslušné zápisy nutno v obchodní knize provést do 24 hodin od odběru, po případě spotřebování nebo dalšího prodeje ryb a raků.

(4) Jsou-li uváděni do oběhu ryby a raci pro účely obchodní nebo za zpracování, je osvědčení o původu ryb a raků nahrazeno obvyklými obchodními doklady (dodacími listy, fakturami a pod.).

Rybářský hospodář je povinen bez újmy předpisů o ochraně zvířat před nákazami a o zdolávání nákaz zvířat oznamovat místnímu a okresnímu národnímu výboru hynutí ryb. Opis hlášení zašle i výzkumnému ústavu rybářskému se vzorky nemocných nebo podezřelých ryb a vzorky vod a bahna k vyšetření a postará se o to, aby zejména při hromadném hynutí nebo onemocnění ryb byly mrtvé ryby nebo nemocné ryby podle možnosti vyloveny a mrtvé neškodně odstraněny.

(1) Na žádost orgánu uvedeného v § 1 odst. 1 nebo s jeho souhlasem, výjimečně však i proti jeho vůli, pokud toho vyžaduje nezbytně zájem řádného výkonu rybářského práva, může krajský národní výbor, a podle jeho zmocnění i okresní národní výbor, prohlásit tekoucí vody, které se hodí ke tření ryb nebo k odchovu rybí násady (rybího plůdku), generačních ryb, nebo které slouží k přezimování ryb nebo se hodí k chovu perlorodky říční, za chráněnou rybí (perlorodnou) oblast.

(2) Chráněná rybí (perlorodná) oblast budiž rybářským hospodářem zřetelně označena. Vlastníci nebo jiní uživatelé pobřežních pozemků jsou povinni trpět, aby tyto značky byly postaveny na jejich pozemcích. Ustanovení § 2 odst. 7 o náhradě škody platí tu obdobně.

(3) Chráněná rybí (perlorodná) oblast je označena na obou koncích chráněné rybí (perlorodné) oblasti a na obou březích toku tabulkou s nápisem "Chráněná rybí (perlorodná) oblast".

(4) Okresní národní výbor může uložit rybářským hospodářům v sousedních rybářských revírech, pokud tyto mají ze zřízení chráněné rybí (perlorodné) oblasti prospěch, aby tyto rybářské revíry podle tohoto prospěchu přiměřeně přispívaly na výdaje spojené se zarybňováním těchto vod.

(5) Opatřeními podle odstavců 1 až 3 nesmí být dotčena plavba na splavných motocích ani ztížen ani znemožněn provoz vodního díla.

(2) Krajský národní výbor může na návrh rybářského hospodáře povolit lov k umělému výtěru nebo též ze závažných důvodů výjimečně lov takových druhů ryb, které jsou na újmu řádného hospodaření a jiných škodlivých zvířat v chráněných rybích (perlorodných) oblastech.

Krajský národní výbor, a podle jeho zmocnění i okresní národní výbor, může odvolat své rozhodnutí, jímž určité vody prohlásil za chráněnou rybí oblast, není-li jí třeba nebo vyžaduje-li to hospodářský nebo jiný obecný zájem, a to po slyšení rybářského hospodáře příslušného rybářského revíru.

(1) Rybářský hospodář, rybářští zaměstnanci orgánů uvedených v § 1 odst. 1 a osoby oprávněné k výkonu rybářského práva na podkladě rybářského lístku a povolenky k rybolovu jsou oprávněni vstupovat po veřejných příchodech, cestách, stezkách a pod. na cizí pobřežní pozemky, které nejsou trvale oploceny a pevně ohrazeny a na něž není vstup zakázán v obecném zájmu a klást na ně své rybářské nářadí, pokud je ho nezbytně třeba k výkonu rybářského práva.

(2) Nemohou-li se osoby uvedené v odstavci 1 dostat k tekoucí vodě po veřejných příchodech, mohou použít též soukromých cest, stezek, polních mezí, okrajů luk a jiných příchodů používaných držitelem pozemku, pokud vstup na ně není zakázán v obecném zájmu.

(3) V zájmu řádného výkonu rybářského práva může okresní národní výbor povolit rybářskému hospodáři nebo jeho zástupci, jsou-li v jejich doprovodu, též jejich zaměstnancům vstupovat i na cizí ohražené nemovitosti k provedení nutných rybářských opatření, po slyšení vlastníků nebo jiných uživatelů těchto nemovitostí, dovoluje-li to povaha věci a není-li obava, že bude povolení zneužito. Bylo-li toto povolení uděleno, jsou tyto osoby povinny ohlásit se před vstupem na cizí ohraženou nemovitost u jejího vlastníka, nebo jiného uživatele, a splnit veškeré podmínky uděleného povolení.

(4) Za škodu způsobenou výkonem oprávnění podle odstavců 1 až 3 odpovídá ten, kdo ji způsobil. Nedojde-li mezi vlastníkem nebo jiným uživatelem pobřežního pozemku, po případě jiné nemovitosti a tím, kdo škodu způsobil, k dohodě o náhradě škody, pokusí se na návrh jedné ze stran místní národní výbor o smírné řešení.

(1) Jakmile voda vystouplá ze břehů začne opadávat, smí rybářský hospodář lovit ryby na zaplavených pozemcích, je však povinen nahradit vlastníkům nebo jiným uživatelům zaplavených pozemků škodu, kterou tím způsobí. Vstupovat na zaplavené pozemky smí jen, není-li vstup na ně zakázán v obecném zájmu, a není-li možno lovit ryby z lodí nebo jiného plavidla.

(2) Držitelé zaplavených pozemků nejsou oprávněni lovit ryby na těchto pozemcích. Zůstanou-li po trvalém opadnutí vody na takových pozemcích ryby a nezahájí-li rybářský hospodář do tří dnů po trvalém opadnutí vody opatření k jejich záchraně, mohou si vlastníci nebo jiní uživatelé pozemků tyto ryby přivlastnit. Nesmějí však činit opatření, jimž by bránili rybám vrátit se do sousední tekoucí vody.

(1) Při výkonu rybářského práva nesmějí být poškozovány, ohrožovány, rušeny nebo ničeny památky přírodní, historické a umělecké, místa významná pro archeologii, oblasti chráněné z důvodů ochrany přírody a krajiny a z důvodů přírodovědeckých.

(2) K provedení ustanovení odstavce 1 učiní okresní národní výbory na návrh orgánů příslušných k ochraně památek potřebná opatření.

(1) Dozor na rybářství a užívání vod, pokud jím může být rybářství dotčeno, vykonávají národní výbory, bezpečnostní orgány a příšežná stráž ustanovená k ochraně rybářství.

(2) K vyzvání těchto orgánů jsou osoby, které loví nebo uvádějí do oběhu ryby a raky, povinny prokázat své oprávnění.

(1) O přísežné stráži, ustanovené k ochraně rybářství, platí zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl.

(3) Pro každý revír je nutno ustanovit nejméně jednoho přísežného hajného. Krajský národní výbor může uložit vzhledem k délce a poloze rybářského revíru ustanovení i více přísežných hajných.

(1) Předmětem rybářského práva jsou i žáby.

(2) Žáby jsou hájeny po celý rok; výjimky může povolit krajský národní výbor.