epravo.cz

(1) Jměním, z něhož se zjišťuje výnos podle § 3 odst. 1 písm. a) vládního nařízení, je celkové jmění zařízení pensijního nadlepšení podle stavu ke dni 31. prosince 1952, vyjma pohledávky za Likvidačním fondem měnovým a jiné obdobné pohledávky, které nemají výnos. Součástmi jmění jsou tedy zejména vklady ve volné měně, zápůjčky, cenné papíry, nemovitosti a pohledávky ve volné měně, čítajíc v to i pohledávky za Státním úřadem důchodového zabezpečení, vzniklé vyplácením zákonné části důchodů.

(1) Za výnos jmění se považuje částka, která se rovná 3 % ze jmění určeného podle § 1. Státní úřad důchodového zabezpečení může tuto sazbu změniti, jestliže by se podstatně odchýlila od průměrného výnosu jmění zařízení pensijního nadlepšení.

(2) Zařízení pensijního nadlepšení (dále jen "zařízení"), která nemají dostatek likvidních prostředků použitelných podle § 3 vládního nařízení k úhradě svých výdajů, smějí použíti hotovostí a vkladů z doby před 1. lednem 1953, avšak jen zálohově a na vrub očekávaného výnosu.

(1) Podle výnosu jmění se upraví jen nároky z pensijního nadlepšení, které byly k 30. září 1948 zachovány a nebyly později odbyty nebo které byly získány po tomto dni placením příspěvků k pensijnímu nadlepšení anebo které do 31. prosince 1952 obživly.

(2) Nároky osob, které před rozhodným dnem (§ 5 odst. 4) přestoupily k jinému zaměstnavateli v důsledku předpisů o znárodnění nebo v důsledku nové organisace podniku (úřadu, ústavu) nebo které přešly či byly převedeny do jiného zaměstnání v oboru hospodářsky důležitějším, se považují za zachované.

(2) Nárok na důchod z pensijního nadlepšení vzniká nebo trvá, jen pokud zároveň vznikne nebo trvá nárok na zákonný důchod téhož druhu.

(3) Vdovský důchod a sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte se vyměřuje jednou polovinou starobního (invalidního) důchodu, sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte jednou čtvrtinou tohoto důchodu. Úhrn důchodů pozůstalých nesmí převýšiti starobní (invalidní) důchod včetně výchovného; jinak se důchody poměrně snižují.

(4) Pokud před 1. lednem 1953 byly přiznány podle dosavadních předpisů pozůstalým jiné druhy důchodů, než jsou uvedeny v odstavci 1 písm. b) nebo c), vyplácejí se i po tomto dni; jejich výše se upraví tak, aby odpovídala hodnotě úhradových prostředků použitelných podle § 3 vládního nařízení.

(1) Při úpravě výše nároku na starobní (invalidní) důchod z pensijního nadlepšení u náhradních pensijních ústavů v likvidaci, nositelů pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah v likvidaci a z pensijního pojištění na vyšší dávky na Slovensku, jakož i z pensijního nadlepšení redaktorů a z pensijního zaopatření osob uvedených v § 6 odst. 1 písm. a) a c) vládního nařízení se vychází z rozdílu zjištěného k rozhodnému dni (odstavec 4) mezi výší úhrnného nároku na tento důchod z pojištění (zaopatření) podle stanov (pensijního řádu) a mezi výší nároku na starobní (invalidní) důchod ze zákonného pojištění podle předpisů platných do 30. září 1948. Byly-li příspěvky placeny i po 30. září 1948, zvýší se tento rozdíl o jednu desetinu zaplacených příspěvků, snížených po případě o sanační přirážku. Mají-li stanovy (pensijní řád) ustanovení, podle něhož důchod určený při dovršení 60 příspěvkových měsíců po určitou dobu nestoupá, sníží se úměrně nárok na důchod náležející při dovršení 60 příspěvkových měsíců tak, aby důchod pravidelně stoupal již od 61. příspěvkového měsíce.

(3) U ostatních zařízení se vychází při úpravě výše nároku na starobní (invalidní) důchod z nároku z pensijního nadlepšení určeného k rozhodnému dni podle dosavadních ustanovení stanov (pensijního řádu) zařízení.

(4) U zařízeních uvedených v odstavci 1 je rozhodným dnem pro zjištění podkladů pro úpravu nároků den 30. září 1948. U ostatních zařízení je rozhodným dnem den, kterým bylo zastaveno placení příspěvku na pensijní nadlepšení, nejpozději však den 31. prosince 1952.

(5) Nestačí-li výnos uvedený v § 2 k pojistně matematickému krytí nároků, upraví se výše nároků tak, aby odpovídala hodnotě použitelných úhradových prostředků.

(6) Nebyla-li u zařízení uvedených v odstavci 1 získána čekací doba do 30. září 1948 nebo byla-li získána do tohoto dne jen podle předpisů o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření), postupuje se při úpravě výše nároku na starobní (invalidní) důchod z pensijního nadlepšení podle těchto předpisů (§ 8 vládního nařízení č. 44/1950 Sb., o některých přestupech v sociálním pojištění [zaopatření] před 1. říjnem 1948).

(7) Správní orgán zařízení uvedených v odstavcích 2 a 3 se může se souhlasem závodního zastupitelstva usnésti, že se členům, kteří nezískali čekací dobu, zhodnotí doba členství; přitom se nárok stanoví tak, že se důchod, který by náležel po dokončení čekací doby, sníží poměrně podle doby trvání členství.

Příspěvky zaplacené za dobu po 31. prosinci 1952 budou podle volby člena buď vráceny nebo započteny na pokračování v pensijním nadlepšení.

(1) Dosavadní členové zařízení mohou pokračovat i jednotlivě v členství placením příspěvků, a to nejméně ve výši zaměstnaneckého podílu měsíčního příspěvku, který naposledy platili, vždy však alespoň částkou odpovídající nároku na důchod ve výši 50 Kčs měsíčně. Při určení výše příspěvku se nehledí k taxám za zvýšení služného.

(2) K pokračování v členství se lze přihlásit nejpozději do 31. prosince 1953.

(3) Podmínky pro pokračování v členství u zařízení, které bude pokračovat ve své činnosti, jakož i nároky z pojištění vyplývající se řídí stanovami (§ 8 odst. 2). Při stanovení výše nároku se přihlédne k věku člena (jeho manželky), ke dni počátku pokračování v členství a k výši placeného příspěvku.^*)

(4) Příspěvků placených členy pokračujícími v členství podle předchozích odstavců a výnosu těchto příspěvků se použije jen k zajištění nároků z tohoto pojištění.

(1) Zařízení, která se rozhodnou pokračovat ve své činnosti, ohlásí to Státnímu úřadu důchodového zabezpečení nejpozději do 30. září 1953.

(2) Zařízení, která budou pokračovat ve své činnosti, upraví do 31. prosince 1953 stanovy tak, aby byly v souladu s vládním nařízení a touto vyhláškou a předloží je ke schválení Státnímu úřadu důchodového zabezpečení.

(3) Zařízení hospodaří, účtují a předkládají Státnímu úřadu důchodového zabezpečení výkazy o stavu pojištění a o výsledcích hospodaření podle pokynů, které tento úřad vydá.

(1) Zařízení, která se rozhodnou pro zrušení, ukončí své hospodaření likvidační bilancí, upraví výši důchodu tak, aby odpovídala hodnotě použitelných úhradových prostředků, a vyrozumí své členy o nové výši jejich důchodu. Likvidační bilanci odevzdají Státnímu úřadu důchodového zabezpečení nebo zmocněnci, jehož tento úřad určí. Zároveň sdělí Státnímu úřadu důchodového zabezpečení všechny podklady potřebné pro převzetí výplaty a přiznání důchodu, zejména údaje o výši důchodu, o výši získaného nároku a pod.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí též pro zařízení s menším počtem členů, která zruší předseda státní komise důchodového zabezpečení. Za zařízení s menším počtem členů se považuje zpravidla zařízení, které má méně než 100 členů.

(1) Ze jmění náhradních pensijních ústavů v likvidaci, nositelů pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah v likvidaci a pensijního pojištění na vyšší dávky na Slovensku se oddělí a převede do úhradové reservy důchodového zabezpečení část jmění, která slouží ke krytí zákonných nároků získaných u nich do 31. prosince 1947.^*) Výše této úhrady se určí tak, že počet pojištěnců pojištěných u ústavu (nositele pojištění) na základě zaměstnání a pokračujících dobrovolně v pojištění, zvýšený o dvojnásobek počtu starobních a invalidních důchodců, o počet příjemců důchodu vdovského a vdoveckého a o polovinu počtu důchodů sirotků a jiných pozůstalých podle stavu ke dni likvidace, se násobí částkou 17.100 Kčs, a jde-li o pojištění na vyšší dávky na Slovensku, částkou 13.200 Kčs. Z úhrady takto stanovené se převede ve staré měně část, určená poměrem pohledávek zařízení (nositele pojištění) za Likvidačním fondem měnovým k jeho celkovému jmění ke dni 31. prosince 1947.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro vypořádání úhrady nároků osob, jejichž vynětí ze zákonného důchodového pojištění zaniklo před 1. říjnem 1948 [§ 6 odst. 1 písm. a) a c) vládního nařízení] a pro vypořádání úhrady nároků z pojištění redaktorů odpovídající zákonným nárokům. Rozdělení jmění se provede k 30. září 1948.

(1) Při úpravě výše nároku na starobní (invalidní) důchod z pensijního nadlepšení zaměstnanců Národní banky Československé se vychází z rozdílu mezi výší úhrnného nároku na tento důchod (výslužné), který by náležel z pensijního zaopatření podle pensijního řádu pro zaměstnance Národní banky Československé, a výší nároku na starobní (invalidní) důchod ze zákonného pojištění, jak vyplývá ke dni 30. září 1948 podle předpisů toho dne platných.

(2) Pro zjištění nároku, který by náležel ze zákonného pojištění (odstavec 1), se doba účasti na pensijním zaopatření zaměstnanců Národní banky Československé klade na roveň dobám započitatelným v pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Po hodnocení této doby se použije obdobně ustanovení § 1 vládního nařízení č. 173/1949 Sb. o přestupech některých osob, vyňatých před 1. říjnem 1948 z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění, do národního pojištění.

(3) Jestliže byla získána čekací doba (lhůta) podle pensijního řádu po 30. září 1948, zjistí se podklad nové úpravy důchodu podle odstavce 1 ke dni 31. prosince 1952. Rozdíl mezi výší důchodu podle pensijního řádu a výší zákonného důchodu se stanoví podle předpisů platných v den 31. prosince 1952.

(4) Ustanovení §§ 1 až 4, 7, 8, 10 a 12 platí tu obdobně.

(1) Zařízení jsou povinna do 30. června 1953 upravit nároky (napadlé důchody) tak, aby výše nároků odpovídala hodnotě použitelných úhradových prostředků. Přeplatky za dobu od 1. ledna do 31. března 1953 se nevracejí. Částky vyplacené po této lhůtě nad výši nároku upraveného podle vládního nařízení a této vyhlášky budou sráženy z důchodových splátek, splatných po tomto dni. Srážka nesmí činit více než jednu čtvrtinu měsíčního důchodu z pensijního nadlepšení měsíčně. Součet dávek ze zákonného pojištění a pensijního nadlepšení nesmí přitom klesnout pod částku, která nepodléhá exekuci.

(2) Státní úřad důchodového zabezpečení může vydat pokyny o prozatímní úpravě výše důchodů za dobu, než dojde k jejich konečné úpravě podle vládního nařízení a této vyhlášky.

Pro kolektivní připojištění u Státního úřadu důchodového zabezpečení (§ 5 vládního nařízení) platí obdobně ustanovení §§ 2 a 4, § 5 odst. 3 a § 7 odst. 1 a § 12.