Vyhláška ze dne 25.10.1957 o vkladních knížkách

25.10.1957 | Sbírka:  206/1957 Ú.l. | Částka:  106/1957ASPI

Vztahy

Nadřazené: 84/1952 Sb.
Aktivní derogace: 371/1953 Ú.l.
Pasivní derogace: 40/1964 Sb.
206/1957 Ú.l.
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 25. října 1957
o vkladních knížkách
Ministr financí stanoví podle § 22 zákona č. 84/1952 Sb., o organisaci peněžnictví:
Část první.
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
Vkladní knížky a vkladní listy (dále jen "vkladní knížky") o peněžních vkladech vydávají a vklady na vkladních knížkách (dále jen "vklady") spravují státní spořitelny.
§ 2.
(1) U státních spořitelen lze ukládat úspory:
a) na obyčejné vkladní knížky,
b) na výherní vkladní knížky,
c) na cestovní vkladní knížky.
(2) Podle druhu (odstavec 1) mají vkladní knížky označení "vkladní knížka", "výherní vkladní knížka", "cestovní vkladní knížka".
§ 3.
(1) Obyčejné vkladní knížky a výherní vkladní knížky mohou být vystaveny na doručitele nebo na jméno; jsou-li vystaveny na jméno, musí to být ve vkladní knížce výslovně vyznačeno.
(2) Cestovní vkladní knížky jsou vkladními knížkami na jméno.
§ 4.
Vkladní knížka musí obsahovat:
a) označení druhu vkladní knížky;
b) číslo vkladového účtu;
c) u vkladních knížek na doručitele název a u vkladních knížek na jméno příjmení, jméno a adresu vlastníka vkladu;
d) označení státní spořitelny vydávající vkladní knížku;
e) případnou výpovědní lhůtu;
f) zápisy o výši vkladu, jeho změnách a konečném stavu;
g) výňatek ze základních ustanovení o vkladních knížkách.
§ 5.
(1) Vydávat vkladní knížky bez skutečného vkladu je zakázáno.
(2) Základní vklad činí u obyčejných vkladních knížek a u cestovních knížek 4 Kčs a u výherních vkladních knížek 20 Kčs; pod tyto částky nesmí zůstatek vkladu klesnout. Výše vkladu je jinak neomezená.
(3) Základní vklad se vyplatí jen při zrušení vkladní knížky.
(4) Každý může mít více vkladních knížek u jedné nebo u několika státních spořitelen.
§ 6.
(1) U vkladních knížek na doručitele nezjišťuje státní spořitelna při vystavení knížky totožnost vkladatele ani při ukládání a vybírání totožnost osoby, která knížku předkládá.
(2) Každému, kdo předloží vkladní knížku na doručitele, se vyplatí požadovaná částka, nebrání-li výplatě zvláštní ustanovení této vyhlášky (§ 15 odst. 3), vinkulace, umořovací řízení, soudní nebo jiný úřední zákaz vydaný na základě zákona nebo nemá-li státní spořitelna důvodné podezření, že vkladní knížka byla získána trestným činem nebo že zápisy v ní byly padělány.
§ 7.
(1) Vkladní knížka na jméno se vystaví, jestliže vkladatel prvého vkladu o to výslovně požádá a prokáže svou totožnost. Na žádost ukládajícího lze vystavit vkladní knížku na jméno pro jinou osobu, jestliže ukládající uvede její příjmení, jméno a adresu a prokáže svou totožnost; vkladní knížka se vydá ukládajícímu nebo na jeho příkaz osobě, na jejíž jméno knížka zní.
(2) Výplaty z vkladní knížky na jméno smí státní spořitelna provést jen tomu, kdo předloží vkladní knížku a prokáže, že je osobou, na jejíž jméno knížka zní, nebo jejím zmocněncem. Hlavní správa státních spořitelen stanoví, za jakých podmínek nemusí osoba předkládající vkladní knížku na jméno prokázat při výběru svou totožnost. Jinak platí obdobně ustanovení § 6 odst. 2.
(3) Při převodu vlastnictví ke vkladní knížce na jméno mezi živými předloží původní vlastník státní spořitelně vkladní knížku a požádá o vyznačení příjmení, jména a adresy nového vlastníka. Při nabytí vkladní knížky na jméno dědictvím se provede změna vlastníka jen tehdy, prokáže-li nabyvatel, že jí nabyl tímto způsobem.
§ 8.
Přijímat vklady na vkladní knížky a provádět výplaty z vkladních knížek může i jiná státní spořitelna, než která spravuje vklad. Jiná státní spořitelna může odepřít výplatu z vkladní knížky, jestliže ten, kdo o výplatu žádá, nepředloží průkaz totožnosti nebo nesvolí k tomu, aby si na jeho náklad ověřila zůstatek vkladu, po případě z provozních důvodů.
§ 9.
Při zrušení vkladu se vkladní knížka vkladateli nevrací; státní spořitelna účtuje při tom přiměřenou náhradu za vkladní knížku.
§ 10.
(1) Výplata z vkladní knížky může být vázána (vinkulována) na heslo, přivolení třetí osoby, předem určenou dobu nebo skutečnost, o níž je jisto, že nastane. Výplatu lze takto vázat při prvém vkladu nebo kdykoli později při předložení vkladní knížky.
(2) Výplata z cestovních vkladních knížek (§ 17) je vázána na průkazní lístek.
(3) Vázanost výplaty (odstavec 1) lze zrušit jen za podmínek platných pro výplatu. Vázanost na heslo může zrušit ten, kdo sdělí heslo. Vázanost na přivolení třetí osoby může být zrušena jen se souhlasem této osoby, nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního notářství nahrazujícího souhlas. Vázanost na předem určenou dobu nebo na skutečnost, o níž je jisto, může zrušit kdykoli ten, kdo výplatu vázal.
§ 11.
(1) Jestliže výplata z vkladní knížky je vázána na heslo a vlastník vkladní knížky zemře, zruší státní spořitelna vázanost a může provést výplatu k žádosti dědice, který předloží vkladní knížku a prokáže, že vkladu nabyl dědictvím.
(2) Z vkladní knížky zabavené soudní nebo správní exekucí se provede výplata, i když je vázána podle § 10, bude-li zároveň s vkladní knížkou předloženo potvrzení, že vklad byl pravomocně zabaven.
(3) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 může státní spořitelna provést výplatu bez ohledu na heslo, prokáže-li ten, kdo o výplatu požádá, že je vlastníkem vkladní knížky.
§ 12.
Pokud se dále nestanoví něco jiného, vklady na vkladních knížkách se úrokují sazbami stanovenými ministerstvem financí.*) Úroky se připisují ke vkladům ke dni 31. prosince; do vkladní knížky se připisují při jejím předložení.
Část druhá.
Druhy vkladních knížek.
A. Obyčejné vkladní knížky.
§ 13.
Na obyčejné vkladní knížky mohou být ukládány vklady bez výpovědní lhůty nebo vklady vázané výpovědní lhůtou.
§ 14.
(1) Vklad vázaný výpovědní lhůtou má vkladatel právo vybírat zčásti nebo zcela i před uplynutím výpovědní lhůty. Z částek takto vybraných se účtuje vkladateli k tíži náhrada za nedodržení výpovědní lhůty sazbou, jejíž výši stanoví ministerstvo financí.*)
(2) Úrok připsaný ke vkladu vázanému výpovědní lhůtou může vkladatel vybrat bez výpovědní lhůty a bez účtování náhrady do 60 dnů po uplynutí období, za které byl úrok připsán na účtě.
B. Výherní vkladní knížky.
§ 15.
(1) Vklady na výherních vkladních knížkách se neúrokují; místo toho se vklady účastní slosování na získání výhry, po případě prémie.
(2) Vkladatel může na výherní vkladní knížku kdykoli ukládat a z ní kdykoli vybírat.
(3) Vkladatel nemá nárok, aby mu byla vydána výherní vkladní knížka s číslem vkladového účtu, které si sám určí. Výherní vkladní knížku nelze zrušit v době od skončení slosovacího období do dne, kdy je státním spořitelnám oznámen výsledek slosování, a u výherních vkladních knížek, na které připadla výhra, do dne, kdy státní spořitelna připisuje výhry.
(4) Slosování se provádí nejméně dvakrát ročně. Den slosování stanoví předem hlavní správa státních spořitelen.
(5) Výhry, po případě prémie stanoví hlavní správa státních spořitelen tak, aby úhrnná částka na ně připadající odpovídala částce úroků z úhrnu vkladů na výherních vkladních knížkách při sazbě platné pro vklady na vkladních knížkách bez výpovědní lhůty.
(6) Herní plán a způsob slosování vyhlásí hlavní správa státních spořitelen v Úředním listu nejpozději v den počátku slosovacího období.
(7) Ztrátou výherní vkladní knížky nezaniká nárok na výhru, po případě na prémii. Za umořenou vkladní knížku vydá státní spořitelna navrhovateli výherní vkladní knížku s jiným číslem vkladového účtu, po případě mu vyplatí celý vklad. Výhra (prémie) se vyplatí až po skončení umořovacího řízení.
§ 16.
(1) Slosování provádí hlavní správa státních spořitelen pro všechny státní spořitelny za účasti komise, kterou k tomu účelu jmenuje ministerstvo financí.
(2) Slosování se zúčastní všechny vklady na výherních vkladních knížkách, pokud nebyly do konce slosovacího období zrušeny.
(3) O slosování se pořizuje zápis. Hlavní správa státních spořitelen oznámí výsledek slosování všem státním spořitelnám, které jej vyhlásí vývěskou ve svých provozovnách.
(4) Nárok na výplatu výhry vzniká dnem připsání na vkladovém účtě.
C. Cestovní vkladní knížky.
§ 17.
Na cestovní vkladní knížky lze ukládat a z nich vybírat u všech státních spořitelen a poštovních úřadů. Tyto vkladní knížky vydávají Státní spořitelna v Praze 2 a Státní spořitelna v Bratislavě, po případě podle rozhodnutí hlavní správy státních spořitelen též jiné státní spořitelny.
Část třetí.
Umořovací řízení.
§ 18.
(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky ohlásí a zavedení umořovacího řízení může navrhnout vlastník nebo ten, kdo má na vkladní knížce právní zájem (dále jen "navrhovatel"), a to u státní spořitelny, která ji vydala; přitom musí uvést všechny údaje potřebné ke zjištění totožnosti vkladní knížky. Žádost o umoření může podat i ten, kdo na podkladě pravomocného rozhodnutí vede exekuci na vydání vkladní knížky proti osobě neznámého pobytu.
(2) Státní spořitelna oznámí při zahájení umořovacího řízení zákaz výplatu místům, u kterých je možno požadovat výplatu; zákaz výplaty a zahájení umořovacího řízení poznamená na účtě vedeném o vkladní knížce.
(3) Zahájení umořovacího řízení oznámí státní spořitelna vyhláškou, která se na dobu 60 dnů vyvěsí na místě přístupném pro strany v provozovně státní spořitelny, vedoucí účet o vkladu, a v provozovně, v jejímž obvodu má navrhovatel bydliště. Ve vyhlášce se uvede, že po bezvýsledném uplynutí 60 dnů ode dne v ní uvedeného pozbude vkladní knížka platnosti a bude za ni navrhovateli vydána nová vkladní knížka nebo vyplacen vklad.
(4) O zahájení umořovacího řízení zpraví státní spořitelna navrhovatele a všechny osoby, které podle jejich znalostí by mohly mít ke knížce nějaký vztah (dále jen "účastníci").
§ 19.
Nebude-li státní spořitelně do 60 dnů ode dne uvedeného ve vyhlášce oznámeno, že vkladní knížka byla nalezena, pozbude vkladní knížka platnosti a státní spořitelna vydá navrhovateli novou vkladní knížku, po případě mu na jeho žádost vyplatí celý vklad.
§ 20.
(1) Oznámí-li navrhovatel za trvání umořovacího řízení, že vkladní knížka byla nalezena, zastaví státní spořitelna umořovací řízení a oznámí to účastníkům. V tomto případě pomíjí zákaz výplaty ihned.
(2) Předloží-li za trvání umořovacího řízení vkladní knížku jiná osoba než navrhovatel, zastaví státní spořitelna umořovací řízení a vydá vkladní knížku navrhovateli, souhlasí-li s tím ten, kdo ji předložil. Žádá-li však ten, kdo vkladní knížku předložil, o její vrácení, bude mu vydána, prokáže-li svou totožnost; státní spořitelna vyrozumí o tom zároveň navrhovatele a upozorní jej, že zákaz výplaty bude zrušen, neprokáže-li do 30 dnů, že svůj nárok uplatnil u soudu. Obdobně se postupuje, zjistí-li státní spořitelna jinak, že je vkladní knížka u jiné osoby.
(3) Uplatní-li během umořovacího řízení jiná osoba u státní spořitelny nárok na vydání vkladní knížky, vyrozumí o tom státní spořitelna navrhovatele a požádá toho, kdo nárok na knížku vznesl, aby do 30 dnů po skončení umořovacího řízení prokázal, že svůj nárok uplatnil u soudu. Neučiní-li tak, bude vydána nová vkladní knížka nebo vyplacen vklad navrhovateli; jinak vyčká státní spořitelna soudního rozhodnutí.
§ 21.
Nežádá-li ten, kdo ohlásil ztrátu vkladní knížky, o její umoření nebo ohlásí-li někdo, že mu vkladní knížka byla odňata osobou jemu známou, provede státní spořitelna na jeho odpovědnost zákaz výplaty. Nebude-li do 30 dnů po ohlášení učiněn návrh na zahájení umořovacího řízení, po případě prokázáno, že byl u soudu uplatněn nárok na vydání vkladní knížky, zruší státní spořitelna zákaz výplaty.
§ 22.
Náklady umořovacího řízení hradí navrhovatel.
§ 23.
Bude-li po skončení umořovacího řízení předložena původní vkladní knížka někým jiným než navrhovatelem, státní spořitelna ji zadrží. Uplatňuje-li předložitel umořené vkladní knížky nárok ke vkladu, státní spořitelna mu sdělí vše, čeho potřebuje k uplatnění svých práv, a na účtě o vkladu poznamená zákaz výplaty; tento zákaz však zruší, nebude-li do 30 dnů prokázáno, že byl soudně uplatněn nárok ke vkladu.
§ 24.
(1) Bez provedení umořovacího řízení může státní spořitelna vydat novou vkladní knížku nebo vyplatit vklad bez předložení vkladní knížky:
a) činí-li zůstatek vkladu nejvýše 100 Kčs a není-li pochybnost, že vkladatel je oprávněn s vkladem nakládat;
b) jde-li o vkladní knížku, která byla prokazatelně zničena.
(2) Jiné výjimky může povolit ministerstvo financí.
§ 25.
K cestovní vkladní knížce lze bez provedení umořovacího řízení vydat na místo ztraceného (zničeného) průkazního lístku nový průkazní lístek, který se označí jako duplikát.
Část čtvrtá.
Závěrečná ustanovení.
§ 26.
(1) Úroky z vkladů a výhry na výherních vkladních knížkách (prémie) nepodléhají dani z příjmů obyvatelstva.
(2) Vklady na vkladních knížkách na jméno jsou osvobozeny od notářského poplatku z dědictví.
§ 27.
Ustanovení této vyhlášky platí přiměřeně i o vkladních knížkách vydávaných jinými státními peněžními ústavy než státními spořitelnami.
§ 28.
Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 371/1953 Ú. l., o vkladních knížkách a o zvýhodnění vkladů.
§ 29.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958 s výjimkou §§ 15 a 16, které nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 1957; slosování výherních vkladních knížek v listopadu 1957 se však provede ještě podle dosavadních předpisů.
První náměstek ministra:
Ing. Sucharda v. r.
*) Vyhláška ministra financí č. 61/1954 Ú. l., o úrokových sazbách.
*) Vyhláška ministra financí č. 61/1954 Ú. l., o úrokových sazbách.