epravo.cz

(1) Stavebním pozemkem se rozumí místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění.

(2) Staveniště je místo, na němž se provádí stavba, a jeho okolí v rozsahu potřebném pro přípravu a provádění stavebních prací a pro zařízení staveniště, popřípadě též místo pro uskladnění stavebních hmot; je vymezeno projektem organizace výstavby ve schváleném zadávacím (jednostupňovém) projektu nebo povolením stavebního úřadu používat potřebných ploch.

(1) Udržovací práce, pokud nevyžadují rozhodnutí o přípustnosti stavby (§ 4 písm. d)), je nutno ohlásit stavebnímu úřadu nejpozději 15 dní před jejich započetím a připojit vyjádření výkonného orgánu místního národního výboru, pokud tento orgán sám o věci nerozhoduje. Ohlášení podléhají zejména výměna jednotlivých částí nosných konstrukcí, obnovení fasády nebo její barvy, změna druhu nebo barvy krytiny. Rovněž je nutno ohlásit zřizování drobných přípojek, pokud jejich zřízením nejsou dotčeny obecný zájem nebo oprávněné zájmy jiných osob. Zjistí-li stavební úřad po ohlášení udržovacích prací, že jde o práce, které vyžadují rozhodnutí o přípustnosti stavby, zakáže stavebníkovi započetí prací do doby, než rozhodne o přípustnosti stavby na podkladě nutné dokumentace.

(2) Bez ohlášení lze provádět tyto udržovací práce: drobné opravy poškozené fasády, opravy vnitřních omítek, obkladů stěn, opravy podlah a dlažeb, opravy krytiny a plochých střech, komínových těles, výměnu nepodstatných částí krovů a stropů, menší opravy kotlů ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení nebo zdviží, výměnu kamen, opravy a údržbu vodovodních, kanalizačních, plynových, elektrických a jiných instalací (s potřebným vysekáním omítky a zdiva a opětným omítnutím), ostatní běžné opravy vnitřního vybavení budov, opravy odvodu povrchových vod, opravy a nátěr žlabů a odpadních trub, opravy oken a dveří a jejich nátěry, opravy ohradních zdí, bran a plotů, pokud se jimi nemění vzhled budovy. Jestliže se však udržovací práce uvedené v tomto odstavci provádějí na stavebních památkách, je třeba je ohlásit stavebnímu úřadu podle předchozího odstavce.

(3) U organizací uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) ověří si stavební úřad, je-li toho třeba, pro jaké druhy prací jsou odborně vybaveny (odborné vzdělání pracovníků a technické zařízení). U ostatních organizací uvedených v odstavci 2 nezkoumá stavební úřad odborné vybavení, pokud jde o práce jimi pravidelně prováděné.

(4) Jestliže jsou stavby nebo stavební práce prováděny svépomocí (v akci zvelebování měst a obcí, drobné soukromé stavby, drobné zemědělské stavby jednotných zemědělských družstev), prověří stavební úřad před započetím prací, zda je zajištěno jejich odborné vedení i provádění. V těchto případech uvede stavební úřad na návrh stavebníka v rozhodnutí o přípustnosti staveb jméno osoby odpovědné za odborné provádění prací. Stejně postupuje i v případech, kdy organizace a stavební oddělení uvedené v odstavci 2 provádějí stavby nebo stavební práce, které jimi nejsou prováděny pravidelně. Osobou odpovědnou za odborné provádění prací může být jmenován pouze pracovník, který stavebnímu úřadu prokáže znalosti a zkušenosti odpovídající povaze stavby nebo stavebních prací. U drobných staveb prováděných svépomocí může stavební úřad určit, že stavebník, který má k tomu potřebné předpoklady, odpovídá sám za odborné provádění stavby. Nezajistí-li stavebník odborné provádění stavby, odmítne stavební úřad vydat rozhodnutí o její přípustnosti.

(5) K provedení staveb nebo stavebních prací soukromými osobami, pokud nejde o svépomoc, může dát stavební úřad souhlas, jen jde-li o oprávněné řemeslníky, kteří provádějí práce osobně, a jedná-li se o zcela výjimečné a nezbytně nutné případy, kdy stavbu nebo stavební práce nemůže provést socialistická organizace. Jinak platí pro zadávání staveb nebo stavebních prací socialistickými organizacemi jednotlivcům zvláštní předpisy.^*)

(6) Plnění podmínek, za nichž bylo provádění stavby podle odstavců 3 až 5 povoleno, se zkoumá při výkonu státního stavebního dohledu. Zjistí-li stavební úřad, že stavba je prováděna organizací nebo osobou, která stanovené podmínky nesplňuje, zakáže další provádění stavby do doby, než stavebník zjedná nápravu.

(1) Dokončených staveb nebo jejich dokončených provozně ucelených částí lze užívat jen k povoleným účelům a v souladu s podmínkami, které pro tuto stavbu byly určeny územním rozhodnutím, rozhodnutím o přípustnosti stavby, obsahem schválené dokumentace, rozhodnutím podle čtvrté části vládního nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), jinými rozhodnutími a opatřeními stavebního úřadu a opatřeními jiných orgánů vydanými podle zvláštních předpisů (požárních, zdravotnických, bezpečnostních, civilní obrany, o kulturních památkách a o státní ochraně přírody apod.).

(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možno zjistit účel, ke kterému byla stavba povolena, platí, že stavba byla povolena především k účelu, pro který je vybavena, jinak k účelu, ke kterému je užívána.

(1) Změny ve způsobu užívání staveb nebo jejich částí, v provozním zařízení, ve způsobu výroby a podstatné rozšíření výroby musí ten, kdo je hodlá uskutečnit, předem ohlásit orgánu příslušnému podle § 15 odst. 2 vládního nařízení č. 8/1956 Sb., a to i tehdy, jestliže k jejich provedení nebude potřebí stavebních úprav, které by vyžadovaly vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby; jestliže povolení k trvalému provozu (užívání) vydala vláda, ohlásí se změna Státnímu výboru pro výstavbu. Tento orgán, popřípadě Státní výbor pro výstavbu, rozhodne podle povahy změny, zda se provede nové řízení o uvedení do trvalého provozu (užívání) či zda se vydá nové povolení bez takového řízení, nebo změnu odmítne. V případě, že o věci rozhoduje jiný orgán než stavební úřad, vydá rozhodnutí po projednání se stavebním úřadem, který potvrzuje, že zamýšlená změna není v rozporu s důležitými místními zájmy (§ 25 odst. 2).

(1) Udržovacími pracemi, které je vlastník stavby povinen provádět, se rozumějí práce prováděné pro zachování stavu stavby, který odpovídá rozhodnutím uvedeným v § 7 odst. 1. Vlastník stavby je povinen ohlásit neprodleně stavebnímu úřadu závady na stavbě, které vzbuzují obavu, že by jimi mohla být ohrožena bezpečnost stavby, a provést opatření podle rozhodnutí stavebního úřadu.

(2) Zjistí-li stavební úřad, že určitá stavba je ve vadném stavu, může podle potřeby nařídit provedení odborných zkoušek na náklad vlastníka a nařídit mu, aby provedl opatření, kterými se stavba uvede opět do řádného stavu. Jestliže vlastník takové opatření neprovede, může stavební úřad zajistit jeho provedení správní exekucí.

(3) Hrozí-li nebezpečí, že dojde k ohrožení života nebo zdraví osob v důsledku špatného stavu stavby, nařídí stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací nejbližší stavební organizaci, která je schopna tyto práce provést. Stavební úřad rozhodne o úhradě za tyto práce a nemůže-li vlastník stavby úhradu zajistit zcela nebo zčásti, může mu přiznat příspěvek podle ustanovení § 12.

(2) Stavební úřad vyslechne výkonný orgán místního národního výboru a vlastníka stavby. Bude-li třeba k provedení rozhodnutí, aby třetí osoby trpěly na svých stavbách nebo pozemcích určitá opatření, musí být slyšeny. Je-li třeba konat místní šetření, přizve stavební úřad ještě další osoby, jejichž práv nebo oprávněných zájmů by se nařízená úprava mohla dotknout a projedná zároveň odhad nákladů a způsob jejich úhrady.

(1) Nemůže-li vlastník stavby uhradit náklad na nezbytnou stavební úpravu z vlastních prostředků ani z půjčky poskytnuté mu Státní spořitelnou nebo nemá-li z úpravy užitek anebo má-li z ní užitek jen nepatrný v poměru k nákladu, může mu na jeho žádost až do výše 9/10 nákladu přispět stát, pokud nelze poskytnout příspěvek podle jiných předpisů (např. z prostředků památkové péče). Příspěvek nelze vlastníkovi poskytnout, jestliže zvláštní předpisy upravují úhradu těchto nákladů odchylně nebo je-li nutno stavební úpravu nařídit v důsledku zavinění vlastníka.

(4) Uzná-li stavební úřad, že žádost o poskytnutí příspěvku je odůvodněna, rozhodne s ohledem na obecný zájem o výši příspěvku; přitom posoudí a popřípadě upraví rozpočet nebo odhad nákladů a stanoví příspěvek určitým podílem těchto nákladů.

(5) Požádá-li vlastník stavby již při řízení prováděném podle § 11 o poskytnutí příspěvku, je možno rozhodnutí o výši příspěvku zahrnout do rozhodnutí o nezbytných stavebních úpravách.

(6) Příspěvek se vyplácí prostřednictvím peněžního ústavu přímo organizaci, která provádí stavební nebo montážní práce, a to na podkladě faktur potvrzených stavebním úřadem. Vlastník je povinen předkládat stavebnímu úřadu tyto faktury s doklady o rozsahu provedených prací.

(2) Při rozhodování o zboření stavby se stavební úřad řídí požadavky účelnosti a hospodárnosti, hlediskem obecného zájmu a hlediskem potřeby ochrany památek.^*)

(1) Před vydáním rozhodnutí o zboření stavby nebo její části provede stavební úřad místní šetření, k němuž přizve vlastníka stavby, ostatní účastníky řízení, dotčené orgány státní správy a organizaci, která provede zbourání stavby, pokud je již známa. Podle okolností případu může stavební úřad od místního šetření upustit, nejsou-li zbořením stavby dotčeny zájmy třetích osob, nebo prokáže-li vlastník stavby, že s nimi bylo o věci jednáno a že nemají námitek.

(2) Podle výsledků jednání o zboření stavby vydá zpravidla stavební úřad rozhodnutí o zboření stavby již při místním šetření; není-li při šetření přítomen vlastník stavby určené ke zboření, bude mu rozhodnutí doručeno neprodleně do vlastních rukou. V jednoduchých případech může stavební úřad povolit provedení bouracích prací svépomocí; přitom zároveň určí osobu odpovědnou za odborné provedení prací.

(1) Jde-li o zboření podle § 13 odst. 1 písm. a) a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je stavební úřad povinen vydat rozhodnutí o zboření stavby ihned. Takové rozhodnutí nemusí obsahovat opatření uvedená v § 14 odst. 3 písm. c) a e), o nichž lze rozhodnout dodatečně.

(2) Není-li v době vydání rozhodnutí zajištěno, kdo provede zboření stavby, projedná stavební úřad zboření stavby s nejbližší stavební organizací, která je k tomu odborně způsobilá. Odmítne-li tato organizace zboření provést, navrhne stavební úřad urychleně potřebná opatření orgánu, který je stavební organizaci nadřízen.

(3) Stavební úřad nařídí uživatelům bytů a jiných místností ve stavbě nebo její části, která má být zbořena, jejich vyklizení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může být takové rozhodnutí oznámeno ústně ještě před skončením řízení o zboření stavby a může být v něm vyloučen odkladný účinek odvolání. Takové rozhodnutí musí být dodatečně, nejpozději do 3 dnů, potvrzeno písemně.

(4) Je-li ohrožen život nebo zdraví uživatelů bytů a jiných místností ve stavbě nebo její části, která hrozí zřícením, a je-li tu nebezpečí z prodlení, může stavební úřad vydat příkaz k vyklizení, i když nenařídí zboření stavby. Takové rozhodnutí může být vydáno ústně s vyloučením odkladného účinku odvolání a musí být dodatečně, nejpozději do 3 dnů potvrzeno písemně.

(5) Stavební úřad je povinen ihned upozornit příslušný výkonný orgán národního výboru, aby urychleně zajistil náhradní umístění osob, jimž byl dán příkaz k vyklizení, podle předpisů o hospodaření s byty nebo podle předpisů o hospodaření s jinými místnostmi.

Jestliže zboření stavby nebo její části má být nařízeno podle § 13 odst. 1 písm. b), stavební úřad nejprve přezkouší, zda - bez újmy trestního stíhání stavebníka - není možné dodatečné vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby anebo zda odchylky od schválené dokumentace nebo od podmínek vydaného rozhodnutí o přípustnosti stavby jsou takového rázu, že stavbu nelze zachovat. Přitom vždy uváží, zda zbořením stavby nebo její části nevzniknou větší hospodářské škody než jejím ponecháním. Zboření stavby nebo její části je povinna provést organizace nebo osoba, která stavbu prováděla nebo provádí. Odmítne-li organizace provést zboření stavby, projedná stavební úřad věc s orgánem této organizaci nadřízeným. Jestliže organizace nebo osoba, která stavbu provedla, v době, kdy zboření stavby bylo nařízeno, již neexistují, zajistí zboření stavby její vlastník.

(1) V žádosti o povolení ke zboření stavby je třeba přesně označit stavbu nebo její část, která se má zbořit, uvést účel, ke kterému je stavba určena, jména a adresy vlastníků sousedních nemovitostí, odůvodnění potřeby odstranění stavby, jméno organizace, která provede zboření, nebo jméno pracovníka odpovědného za dozor při provádění bouracích prací svépomocí. K žádosti je nutno připojit vyjádření výkonného orgánu místního národního výboru, není-li stavebním úřadem.

(1) Je-li třeba provést zboření stavby nebo její části v důsledku živelných nebo jiných pohrom, může stavební úřad řízení o zboření stavby zjednodušit a poskytnout úlevy z ustanovení § 17 odst. 2.

(2) Jde-li o zboření stavby nebo její části za účelem provedení asanace krajiny nebo asanace obcí, použije se přiměřeně ustanovení části IV s výjimkou ustanovení o nákladech.

Vzniknou-li na sousedních stavbách při bourání závady, které ohrožují jejich bezpečnost, je organizace provádějící bourací práce povinna ihned učinit potřebná opatření a oznámit to neprodleně stavebnímu úřadu, který stanoví další postup.

(1) Náklady spojené se zbořením stavby nebo její části včetně potřebných nařízených zkoušek, zabezpečení okolních budov a nutných úprav pozemků po provedeném zboření, nese její vlastník.

(2) Je-li na sousední stavbě pro její vadný stav třeba zabezpečovacích prací většího rozsahu, než jaké by byly nutné při jejím nezávadném stavu, hradí zvýšené náklady těchto prací vlastník sousední stavby.

(3) Není-li vlastník schopen stavbu odstranit nebo odmítá-li tak učinit (v případech uvedených v § 13 odst. 1 písm. a) a b)), zajistí stavební úřad provedení příkazu ke zboření stavby správní exekucí na náklad vlastníkův. Provádí-li se exekuce náhradním výkonem, navrhne stavební úřad vlastníku stavby určené ke zboření, aby se zavázal k přenechání stavebního materiálu a předmětů vytěžených ze zbořené stavby stavebnímu úřadu ke krytí nákladů exekuce. Jestliže vlastník stavby nesouhlasí, zajistí stavební úřad vymáhání nákladů exekučního řízení podle obecných předpisů. Stejně postupuje, i pokud jde o část nákladů, k jejímuž krytí přenechaný materiál nepostačuje. Nemůže-li vlastník stavby uhradit rozdíl bez ohrožení výživy vlastní a své rodiny, může stavební úřad upustit od vymáhání těchto nákladů a uhradit je z prostředků na nezbytné stavební úpravy.

(4) Výkonný orgán okresního národního výboru může přenést působnost stavebního úřadu podle odstavců 2 a 3 zcela nebo částečně nebo ji omezit jen na určité druhy činnosti, popřípadě na určité druhy staveb. Rozhodnutí o přenesení působnosti může též časově omezit a může je odvolat. Při rozhodování o přenesení působnosti přihlédne k tomu, jak je výkonný orgán místního národního výboru vybaven odbornými silami, popřípadě též za pomoci aktivu odborně kvalifikovaných pracovníků.

(5) Rozsah přenesení působnosti stavebního úřadu na výkonný orgán místního národního výboru se vyhlásí v obci i v okrese obvyklým způsobem.

(1) Před započetím přípravných prací pro stavbu (např. dovoz materiálu na staveniště, příprava staveniště, úprava příjezdu ke staveništi) a není-li přípravných prací třeba, před započetím vlastních stavebních prací, požádá stavebník stavební úřad o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby a předloží předepsanou dokumentaci. U staveb uvedených v § 24 odst. 1 písm. b) je přípustno, aby stavebník požádal o povolení přípravných prací ještě před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Stavební úřad určí, jak má být tato žádost doložena.

(2) Žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby se předkládají u výkonného orgánu místního národního výboru místa stavby. Dotýká-li se však stavba obvodů několika místních národních výborů, předkládá se žádost přímo příslušnému stavebnímu úřadu.

(3) Výkonný orgán místního národního výboru předloží žádost se svým vyjádřením příslušnému stavebnímu úřadu do 7 dnů, není-li sám stavebním úřadem.

(2) K žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby je třeba dále předložit doklad o tom, že stavebník je vlastníkem stavebního pozemku nebo má právo stavby na pozemku anebo požádal o jeho vyvlastnění.

(3) Neposkytuje-li předložená dokumentace dostatečný podklad pro posouzení stavebního úřadu a jeho rozhodnutí, vyžádá si stavební úřad od stavebníka na jeho náklad zpřesnění nebo doplnění dokumentace dalšími výkresy, rozbory, specifikacemi nebo jinými doplňky.

(1) Při místním šetření projedná stavební úřad žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby se stavebníkem a ostatními účastníky řízení, s výkonným orgánem místního národního výboru, s orgány hygienické a protiepidemické služby, s dotčenými orgány státní správy (orgány požární ochrany, civilní obrany, státní památkové péče, dopravy, vojenské správy, báňské správy, spojů aj.), s orgány inspekce práce, s projektantem a organizací, která provede stavbu. Stavební úřad dbá, aby se místního šetření zúčastnil jen nezbytný počet osob, jejichž přítomnost při šetření je nutná; může si proto před místním šetřením opatřit písemné vyjádření dotčených orgánů státní správy, jestliže toto vyjádření postačí k posouzení žádosti.

(2) Při místním šetření zjišťuje stavební úřad, zda a do jaké míry jsou navrhovanou stavbou dotčeny obecný zájem a oprávněné zájmy účastníků, a připravuje podklady pro takové rozhodnutí, které zajistí, aby navrhovaná stavba byla v souladu s nejdůležitějšími zájmy. Místní šetření musí být vždy provedeno, jde-li o novostavby a stavby, které by mohly způsobit zhoršení poměrů zdravotních, dopravních, bezpečnostních, sociálních nebo estetických. Od místního šetření může stavební úřad upustit, jen jde-li o jednoduché stavby a jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a jeho okolí.

(3) Stavební úřad pozve účastníky řízení, orgány a organizace uvedené v odstavci 1 písemně nebo prostřednictvím výkonného orgánu místního národního výboru nejméně 7 dní před konáním místního šetření. V pozvání uvede, kde lze nahlédnout do dokumentace navrhované stavby a upozorní, že námitky lze uplatnit nejpozději při místním šetření. Ve výjimečných případech (při stavbách dálkových vedení elektrických, plynových aj.) pozve stavební úřad účastníky řízení k místnímu šetření vyhláškou vyvěšenou u místních národních výborů, jejichž území se navržená stavba dotýká. Písemně pozve orgány státní správy, stavebníka, projektanta a organizaci, která stavbu provede.

(4) Účastníky řízení jsou vedle stavebníka též vlastníci (uživatelé) sousedních nemovitostí, popřípadě jiné osoby, jejichž práv či oprávněných zájmů by se mohla stavba dotknout.

(5) Orgány hygienické a protiepidemické služby, požární ochrany, civilní obrany, památkové péče, dopravy, spojů, vojenské správy, báňské správy, inspekce práce, popřípadě jiné dotčené orgány státní správy a orgány financujících ústavů jsou povinny na dožádání stavebního úřadu sdělit svoje vyjádření k projednávané dokumentaci stavby na podkladě odborného posouzení a ve svém vyjádření uvést, zda dokumentace splňuje jejich požadavky. Stavební úřad si takové vyjádření vyžádá, není-li již obsaženo v předložené dokumentaci.

(1) Součástí řízení o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby je prověření zastavovacího plánu stavby. Stavební úřad je povinen prověřit zastavovací plán stavby, je-li k tomu příslušný podle zákona o územním plánování a prováděcích předpisů k němu, jinak zajistí prověření zastavovacího plánu u příslušného orgánu dříve, než vydá rozhodnutí o přípustnosti stavby. Orgány, které rozhodují o přípustnosti stavby podle zvláštních předpisů,^*) jsou povinny opatřit si vyjádření výkonného orgánu příslušného národního výboru k zastavovacímu plánu z hlediska územního plánování; jeho vyjádření je pro tyto orgány závazné.

(3) Zjistí-li stavební úřad závady, které by znemožňovaly používání stavby po jejím dokončení, zajistí jejich odstranění stanovením podmínek podle § 29. Požadavek na odstranění ostatních závad uplatní připomínkou podle § 30, popřípadě sdělí tyto závady dotčeným orgánům státní správy.

(4) Se stavebním řízením se spojují, pokud to povaha věci nevylučuje, i jiná řízení nutná k uskutečnění stavby, která provede - pokud není k tomu příslušný jiný orgán - rovněž stavební úřad (řízení podle předpisů o hořlavinách a výbušinách, řízení podle předpisů o vodním hospodářství, řízení o zboření stavby, řízení o stanovení pásem hygienické ochrany aj.).

(5) U staveb, na které se vztahují předpisy o dokumentaci staveb a u kterých je dokumentace přezkoumávána z hlediska jiných předpisů (bezpečnostních, horních, zdravotních, požárních, dopravních, technických apod.) příslušnými orgány (orgány hygienické a protiepidemické služby, státní báňské správy, požární ochrany, civilní obrany, památkové péče, dopravy, spojů aj. a orgány schvalujícími dokumentaci), stavební úřad předloženou dokumentaci z hlediska těchto předpisů nepřezkoumává. Za správnost technických výpočtů projektu odpovídá projektant.

(1) Zjednodušené stavební řízení provede stavební úřad, jestliže byla v průběhu projednávání dokumentace podle předpisů o dokumentaci staveb zajištěna vyjádření orgánů hygienické a protiepidemické služby, všech dotčených orgánů státní správy, orgánů inspekce práce a jejich vzájemný soulad a zjištěno stanovisko účastníků řízení, získán jejich souhlas nebo sjednány s nimi písemné dohody. V míře, v jaké byly požadavky příslušných orgánů splněny, omezí stavební úřad projednání dokumentace s nimi ve stavebním řízení.

(2) Jestliže byl u staveb dálkových vedení získán souhlas účastníků řízení podle odstavce 1, omezí stavební úřad stavební řízení v části trasy, která neprobíhá zastavěným územím, na přezkoumání souladu dokumentace s územními plány a na přezkoumání komplexnosti a plynulosti výstavby.

(1) U staveb, jejichž dokumentace je schvalována podle předpisů o dokumentaci staveb, rozhodne stavební úřad před vlastním rozhodnutím o přípustnosti stavby o podmínkách pro vydání tohoto rozhodnutí a o námitkách účastníků řízení. Stanovené podmínky musí vyplývat ze zjištění provedených ve stavebním řízení. Výjimečně může stavební úřad vydávat rozhodnutí o námitkách účastníků řízení postupně tak, aby stanovení podmínek a vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby nebylo zdržováno průběhem odvolacího řízení o námitkách. Proti rozhodnutí, jímž stavební úřad stanoví závazné podmínky pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby, je přípustné odvolání.

(2) U ostatních staveb stanoví stavební úřad podmínky pro provedení stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

(3) Stavební úřad se pokusí dosáhnout dohody i o námitkách účastníků řízení, které mají občanskoprávní charakter. Nedojde-li k dohodě, odkáže účastníky na soud.

(1) Obsahem podmínek, které jsou pro stavebníka závazné, je zejména stanovení uličních a stavebních čar, výškových bodů, výšky římsy a hřebenu, šířky chodníku, zajištění souladu architektonického řešení stavby s okolím, zejména pokud jde o hmoty, měřítka, barvy, strukturu a materiál krytin a jiné vztahy k okolí, jakož i úpravy zařízení staveniště, aby co nejméně narušovalo existující zeleň, nepřekáželo dopravě a nezabíralo plochy, kterých je třeba pro jiné účely. Je-li předložená dokumentace v rozporu s územním rozhodnutím, uloží stavební úřad v dohodě s orgánem územního plánování stavebníku upravit dokumentaci stavby. Podmínky mohou se týkat také komplexní vybavenosti stavby (§ 26 odst. 2 a 3).

(2) Při stanovení podmínek, popřípadě současně s rozhodnutím o přípustnosti stavby rozhodne stavební úřad o rozsahu pozemků, jichž smí být použito při provádění stavby a určí potřebné podmínky a výši náhrady za jejich užívání, nedojde-li o tom mezi účastníky k dohodě nebo není-li zvláštními předpisy^*) stanoveno jinak.

(3) Jestliže schvalovací orgány příslušné podle předpisů o dokumentaci staveb nesouhlasí se stanovenými podmínkami, musí věc projednat se stavebním úřadem, a nedojde-li k dohodě, s orgány jemu nadřízenými, které přezkoumají jeho rozhodnutí mimo odvolací řízení podle ustanovení správního řádu. Schvaluje-li dokumentaci stavby orgán, který je stavebnímu úřadu nadřízen a nesouhlasí-li s jeho podmínkami, přezkoumá rozhodnutí stavebního úřadu stejným způsobem. Pokud nedojde ke změně podmínek touto cestou nebo cestou odvolání, jsou jimi schvalovací orgány vázány.

(2) Připomínkami stavebního úřadu nejsou schvalovací orgány vázány, jsou však povinny je projednat a výsledek projednání písemně sdělit stavebnímu úřadu.

(1) U staveb, na něž se vztahují předpisy o dokumentaci staveb, vydá stavební úřad rozhodnutí o přípustnosti stavby, jen je-li schválenou dokumentací zabezpečeno dodržení stanovených podmínek. Není-li tomu tak, žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby zamítne. Stavební úřad může požadovat, aby mu stavebník prokázal splnění stanovených podmínek předložením příslušných částí prováděcího projektu.

(2) Při vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby opatří stavební úřad schválenou dokumentaci schvalovací doložkou a vrátí jedno vyhotovení dokumentace stavebníkovi spolu s rozhodnutím. Část druhého vyhotovení, kterou potřebuje k výkonu stavebního dohledu, si ponechá a zbytek vrátí stavebníkovi.

(3) O rozhodnutí o přípustnosti stavby a stanovených podmínkách vyrozumí stavební úřad vždy výkonný orgán místního národního výboru a zašle mu, jde-li o stavby, jejichž dokumentace se neschvaluje podle předpisů o dokumentaci staveb, jedno vyhotovení projektu k výkonu stavebního dohledu.

(4) Rozhodnutí o přípustnosti stavby pozbývá platnosti uplynutím dvou let od jeho vydání, nebylo-li v této lhůtě započato se stavebními pracemi. Platnost rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost stavebníka.

(1) O rozhodnutí o přípustnosti stavby vyrozumí stavební úřad příslušný oblastní ústav geodézie a kartografie - okresní měřické středisko. Jestliže organizace provádějící stavbu, projektant stavby nebo její investor nemají orgán oprávněný k zeměměřickým pracím podle § 3 zákona č. 61/1951 Sb., jímž se zrušují oprávnění civilních techniků a inženýrské komory, nebo nemohou ze závažných důvodů provést vytyčovací práce, požádá stavební úřad příslušné okresní měřické středisko o vytýčení hlavních tras, stavebních čar a výškových úrovní na staveništi a dodá mu potřebné vytyčovací podklady. Náklady na vytýčení stavby nese stavebník.

(2) O provedeném vytýčení a stabilizaci vytýčených bodů vyhotoví orgán, který vytýčení provedl, protokol a odevzdá jej stavebnímu úřadu s příslušnými vytyčovacími náčrty a podklady.

(3) Vytýčení stavebních objektů na základě vytýčených a stabilizovaných bodů stavebních čar a výškových úrovní je povinna provést stavební organizace.

(4) V případě potřeby si stavební úřad může vyžádat od okresního měřického střediska kontrolu jakýchkoliv vytyčovacích prací na staveništi provedených.

(2) K posílení vlastní činnosti na úseku státního stavebního dohledu organizuje stavební úřad činnost výkonných orgánů místních národních výborů ve svém obvodu působnosti a pomáhá jim při vytváření aktivů občanů pro výkon státního stavebního dohledu.

(3) Při výkonu státního stavebního dohledu spolupracují stavební úřady s jinými orgány státní správy, kterým přísluší zabezpečit správné provádění, užívání a údržbu staveb, zejména s orgány státní památkové péče a státní ochrany přírody, orgány hygienické a protiepidemické služby, orgány požární ochrany, vodohospodářskými orgány, orgány inspekce práce, orgány financujícího ústavu apod.

(1) Zjistí-li stavební úřad při výkonu státního stavebního dohledu závadu, vyzve podle povahy věci vlastníka nebo uživatele stavby, stavebníka, projektovou nebo stavební organizaci nebo odpovědný orgán, aby zjednali nápravu. Tato výzva může být provedena zápisem do stavebního deníku, písemným oznámením nebo protokolárně. Je-li výjimečně provedena ústně, poznamenává se ve spisech stavebního úřadu. Výzva musí vždy obsahovat stručné důvody a lhůtu, do které má být náprava zjednána.

(2) Jestliže osoby nebo organizace uvedené v odstavci 1 nedbají výzvy stavebního úřadu nebo nelze-li očekávat, že bude výzvy uposlechnuto, vydá stavební úřad rozhodnutí, ve kterém nařídí zjednání nápravy.

(3) Jde-li o závady formálního rázu (např. na stavbě chybí některé podklady) nebo o menší závady, u nichž je jisto, že budou odpovědným orgánem odstraněny, upozorní stavební úřad na ně odpovědného pracovníka a věc poznamená ve stavebním deníku a ve svých spisech.

(2) Podrobnosti o obsahu stavebního deníku a o jeho vedení na stavbách prováděných dodavatelským způsobem upravují zvláštní předpisy^*). U drobných soukromých staveb prováděných svépomocí vede stavební deník stavebník a záznamy v něm spolupodepisuje osoba odpovědná za odborné vedení stavby; v deníku se zaznamenávají rozhodnutí o přípustnosti stavby, nařízení a připomínky orgánů státního stavebního dohledu, odchylky od schválené dokumentace, způsob nabytí stavebního materiálu a jeho spotřeba.

(1) Dokumentace, kterou si stavební úřad ponechá podle ustanovení § 31 odst. 2, se přehledně archivuje nejméně ještě dva roky po odstranění stavby nebo její ucelené části. Stavební úřad je oprávněn vyžádat si k archivním účelům i potřebné výkresy z prováděcího projektu upravené podle skutečného provedení stavby nebo její části z důvodů uměleckých nebo historických nebo výkresy těch částí stavby, které jsou nesnadno přístupné nebo dodatečně těžko zjistitelné.

(2) O vyřazení dokumentace rozhodne stavební úřad v dohodě s příslušným státním archívem, a pokud jde o stavební památky, také po projednání s odborem školství a kultury rady krajského národního výboru. Trvale musí být uchovávány zastavovací plány se zakreslením skutečného stavu technického vybavení (inženýrských sítí) a takové části dokumentace, které mohou sloužit kulturně historickým studiím.

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu užívání stavby úplnou dokumentaci stavby se všemi rozhodnutími, která se stavby týkají.

(2) Vlastník stavby je povinen dokumentaci stavby doplňovat, aby odpovídala skutečnému stavu stavby. Je povinen ji uchovávat na bezpečném místě a při zcizení stavby ji odevzdat novému vlastníku. Při likvidaci stavby je povinen odevzdat celou dokumentaci stavebnímu úřadu, který rozhodne, jak s ní má být naloženo.

(1) Účelem asanace krajiny je odstranění závad na pozemcích a zlepšení stavu krajiny v celku i jednotlivostech tak, aby byl dobrý stav krajiny nejen udržován, ale postupně stále zlepšován. Asanační území krajiny zahrnuje plochy mimo zastavěnou část obce, na nichž vznikly závady nebo porušení dobrého vzhledu krajiny nebo jejího kulturního charakteru anebo její způsobilosti pro další hospodářské využití působením přírodních a jiných vlivů (sesouváním, zbahněním půdy, poddolováním, těžbou, špatným vodním, zemědělským nebo lesním hospodářstvím aj.).

(2) Účelem asanace obcí je odstranění nebo úprava staveb anebo úprava pozemků, jejichž současný stav nevyhovuje požadavkům výstavby obce. Asanační území obce zahrnuje plochy zastavěné části obce nebo plochy určené k jejímu rozšíření, na kterých se vyskytují závady zastavění (např. neúměrná hustota zastavění), závady dopravní, zdravotní či stavební, spočívající ve zchátralosti stavby, podmáčení a vlhkosti stavby, v nedostatku světla a vzduchu ve stavbách, v nadměrném, lidskému zdraví škodlivém zamořování ovzduší, v přímém ohrožování vodních zdrojů, v nedostatečném vybavení budov nebo ve vzhledu budov, jejich částí nebo jejich příslušenství nebo v narušení jejich historického rázu.

(3) Asanace se také provádí na území památkově významném tvořícím svým uspořádáním charakteristické kulturní celky a prostory, jejichž zachování vyžaduje vhodnou úpravu nebo odstranění rušivých staveb nebo jejich částí.

(1) Asanace se provádí vždy na podkladě územního plánu rajónu nebo sídliště, který vymezí též asanační území a obsahuje návrh postupu asanace. Ve zprávě k územnímu plánu musí být také uveden odhad nákladů na asanaci na základě provedených průzkumů, který obsahuje náklady na opatření nemovitostí, na odstranění staveb nebo jejich částí, na zabezpečení a úpravu staveb v památkově chráněných obvodech a na výstavbu náhradních obytných a jiných staveb nebo veřejných zařízení. Při odhadu nákladů je třeba přihlédnout i k hodnotě věcí získaných při provádění asanace, pokud se dají upotřebit (např. stavební materiál ze zbořených staveb).

(2) Součástí podrobného územního plánu, kterým se řeší asanace v památkově chráněných obvodech, jsou též návrhy na celkové řešení prostorů se zakreslením dosavadního zastavění a se stavebními architektonickými úpravami staveb, doložené potřebnými půdorysy, řezy, perspektivními výkresy, popřípadě fotografiemi a modely.

(3) Před schválením územního plánu, kterým se řeší též asanace území, posoudí stavební úřad návrh na postup asanace a její rozvržení do etap, náklad realizace těchto etap, popřípadě přechodné úpravy území, a navrhne schvalovacímu orgánu další podmínky pro asanaci.

(4) Po rozhodnutí krajského národního výboru o uskutečnění asanace jejím zařazením do plánu hospodářského rozvoje kraje rozhodne stavební úřad o provedení postupných a soustavných úprav území, určí rozsah a způsob provedení úprav a jejich časové pořadí a způsob přechodné úpravy pozemků. Rozhodnutí doručí vlastníkům nemovitostí dotčených těmito úpravami. Současně předběžně stanoví výšku příspěvku osob nebo organizací, kterým z úpravy vzejde užitek, nebo podíly na nákladech úprav osobám nebo organizacím, jejichž činností nebo zanedbáním povinností vznikly závady, které je nutno asanací odstranit. Stavební úřad zajistí dokumentaci potřebnou pro účely asanace prostřednictvím investorského útvaru příslušného národního výboru.

(5) Podle postupu uskutečňování asanace rozhoduje stavební úřad o přípustnosti staveb, popřípadě vydává povolení nebo nařízení ke zboření staveb.

(6) Při asanaci krajiny na uzavřeném území vyhrazeném pro ozbrojené síly se postupuje obdobně s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám tohoto území.

(1) Úhradu nákladů na provedení asanace zajistí výkonný orgán krajského národního výboru v plánu hospodářského rozvoje kraje.

(2) Po zjištění přesných nákladů asanačních prací stanoví stavební úřad částky, kterými mají přispět povinné osoby nebo organizace na úhradu nákladů asanačních prací, a vydá rozhodnutí, jímž jim uloží jejich zaplacení. Zároveň stanoví po dohodě s finančním odborem rady svého národního výboru podmínky placení.

(1) Drobnou asanací se rozumí provedení úprav nebo zřízení věcných břemen u jednotlivých staveb nebo pozemků, jimiž se odstraňují závady stavební, zdravotní, komunikační nebo hospodářské. K provedení drobné asanace není nutno opatřit předem územní plán. Oprávněnost asanačního zásahu z hlediska širších vztahů je nutno podle potřeby prokázat v zastavovacím plánu nebo v situačním plánu stavby. Jako drobnou asanaci nelze provést zboření stavby; lze však nařídit přemístění ohradních zdí, plotů, žump, rigolů a podobných drobných zařízení. Národní majetek smí být zatížen věcným břemenem jen v případech a za podmínek stanovených předpisy o správě národního majetku.

(3) Menší změny hranic zastavěného pozemku vůči nezastavěné části sousedního pozemku nebo zřízení věcných břemen, kterých je třeba k odstranění nebo alespoň zmírnění stavebních, zdravotních nebo hospodářských závad, smějí být provedeny, jen nevzniknou-li v užívání sousedního pozemku stejně závažné nebo větší nedostatky, než které se mají odstranit.

(4) O nutnosti drobné asanace rozhodne stavební úřad buď k žádosti účastníků nebo z vlastního podnětu. Může přitom stanovit podmínky pro provedení drobné asanace. Drobná asanace musí být v souladu se schválenými územními plány, pokud existují.

(5) Dohodnou-li se sousedé na úpravě hranic pozemků, z nichž alespoň jeden je zastavěný, je k uskutečnění takové úpravy třeba povolení stavebního úřadu.

(6) Náklady spojené s drobnou asanací nese ten, jehož činností nebo zanedbáním povinností nutnost úprav vznikla anebo v jehož zájmu se asanace provádí. Případné podíly na nákladech asanace, pokud se o nich účastníci nedohodnou, stanoví stavební úřad v rozhodnutí o drobné asanaci.

(1) Stavební úřad přikazuje organizacím socialistického sektoru na jejich žádost, je-li to nutné z hospodářských nebo jiných obecných zájmů, k dočasnému užívání nezastavěné pozemky v zastavěné části obce; přitom přihlíží k tomu, jakým způsobem byl pozemek dosud užíván. Tímto opatřením stavebního úřadu má být umožněno především národním výborům pečovat o vhodné využití dosud nevyužitých nebo neplně využitých pozemků.

(2) Přikázání pozemků do dočasného užívání může být zpravidla provedeno, jde-li o zřízení přechodných parkovišť a komunikací nebo dětských hřišť a o lepší úpravu obce zřízením trávníků nebo jiné zeleně.

(3) V žádosti je třeba uvést účel, ke kterému má být pozemku použito, a zdůvodnění, že takové použití je nutné z hospodářských nebo jiných obecných zájmů a není v rozporu s územním plánem, pokud tento plán existuje. Dále je nutno uvést popis úprav, které zamýšlí žadatel na pozemku provést, potřebný náklad na ně, jakož i odůvodnění, že náklady na úpravy vynaložené jsou vzhledem k očekávané době používání pozemku přiměřené.

(4) Stavební úřad si vyžádá stanovisko dotčených orgánů státní správy a projedná žádost o dočasné využití pozemku s jeho vlastníkem; uzná-li žádost za odůvodněnou, vyzve žadatele i vlastníka pozemku, aby se ve lhůtě, kterou stanoví, dohodli o podmínkách užívání pozemku. Nedojde-li k takové dohodě, určí podmínky užívání v rozhodnutí o přikázání pozemku do dočasného užívání, při čemž může k dosažení sledovaného účelu omezit nebo zrušit nájemní nebo užívací práva třetích osob.

(5) Mají-li se přikázat do dočasného užívání pozemky, které jsou ve vlastnictví nebo správě organizace socialistického sektoru, učiní stavební úřad tato opatření jen tehdy a v takovém rozsahu, aby jím nebylo narušeno plnění plánovaných úkolů této organizace. Předpisy o správě národního majetku zůstávají nedotčeny.

(6) Způsob nového užívání pozemku a jeho trvání určí stavební úřad vždy tak, aby nebyly narušeny zájmy a cíle územního plánu; způsob dočasného užívání však nemusí odpovídat budoucímu určení pozemku. Stavební úřad uvede proto ve svém rozhodnutí dobu, na kterou je pozemek k dočasnému užívání přikázán a při určování podmínek, popřípadě úprav, které mohou být novým uživatelem na pozemku provedeny, přihlédne k tomu, aby tyto úpravy byly úměrné stanovené době užívání a aby neznemožnily nebo neúměrně neztížily konečné využití pozemku v souladu s územním plánem a nezhoršily dosavadní vzhled a hygienické, dopravní, popřípadě jiné podmínky okolí.

(7) Nový uživatel poskytne původnímu uživateli náhradu majetkové újmy, která vznikla při úpravě pozemku (např. za odstranění oplocení, za vykácení stromů). Nedojde-li mezi nimi k dohodě, určí na žádost původního uživatele výši a způsob náhrady majetkové újmy stavební úřad. Nový uživatel může původnímu uživateli nabídnout k užívání náhradní pozemek.

(8) Nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a novým uživatelem k dohodě o podmínkách užívání pozemku ve lhůtě určené stavebním úřadem, rozhodne na žádost vlastníka nebo nového uživatele stavební úřad. Náhradu za dočasné užívání pozemku určí stavební úřad ve výši, jaká se poskytuje za předběžné užívání nemovitostí při jejich vyvlastnění.

(1) Vyvlastňovací řízení zahajuje stavební úřad na žádost vyvlastnitele.

(2) Má-li být provedeno vyvlastnění nemovitostí nebo práv k nim k uskutečnění stavby, je stavebník povinen požádat o vyvlastnění dříve, než předloží žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Před skončením vyvlastňovacího řízení není přípustné zahajovat stavební práce.

(3) Má-li být provedeno vyvlastnění nemovitostí nebo práv k nim pro účely užívání stavby, je nutno posoudit věc z hlediska obecného zájmu tak, aby nedocházelo k zbytečnému vyvlastnění nemovitostí přechodem vlastnického práva tam, kde lze účelu vyvlastnění dosáhnout jinak (např. zřízením věcného břemene). Vyvlastnění lze zpravidla připustit v případech, kdy půjde o zajištění přístupu ke stavbě, o užívání převážné části stavby socialistickou organizací nebo kdy takové užívání stavby je vázáno na nákladné investice.

(4) K vyvlastnění za účelem asanace je možno přikročit, jakmile je schválen územní plán, který řeší asanaci krajiny nebo obce. Řízení o drobné asanaci může být spojeno s vyvlastňovacím řízením. V takovém řízení stavební úřad nařídí po stanovení podmínek drobné asanace místní šetření, vyzve zájemce o drobnou asanaci k uzavření dohody o postoupení pozemků a stanoví jim lhůtu, ve které má být podána zpráva o docílené dohodě. Dojde-li k dohodě, vydá jen rozhodnutí o drobné asanaci, nedojde-li k dohodě, doplní toto rozhodnutí výrokem o vyvlastnění.

(5) Nejde-li o vyvlastnění pro účely uskutečnění úkolů stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství, musí stavební úřad při rozhodování o vyvlastnění zejména ve prospěch soukromých stavebníků posoudit, zda převažuje zájem na uskutečnění nebo užívání stavby anebo na provedení asanace nad jiným oprávněným zájmem dosavadního vlastníka nebo jiného oprávněného a to tak, aby nebyla zbytečně omezována nabytá práva jednotlivců. Stavební úřad zejména zkoumá, zda zájem stavebníka je v souladu s obecným zájmem.

(6) Žadatel o vyvlastnění musí věrohodně prokázat, že se pokusil o dohodu s vlastníkem, ale že pokus nevedl k cíli. Dokladem o tom je výzva k uzavření dohody, která musí obsahovat požadavek žadatele, přesný návrh náhrady, kterou dosavadnímu vlastníku nabízí, jakož i upozornění, že neodpoví-li vlastník do 15 dnů na takový doporučeně zaslaný návrh, má se za to, že dohodu odmítá.

(7) Možnost dosažení účelu vyvlastnění jiným způsobem než vyvlastněním zjišťuje stavební úřad podle návrhu a připomínek účastníků řízení, popřípadě i na základě vlastní znalosti věci.

(8) Národní majetek nemůže být předmětem vyvlastnění.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru předloží žádost o vyvlastnění se svým vyjádřením do 7 dnů příslušnému stavebnímu úřadu. Stavební úřad může si podle okolností vyžádat doplnění žádosti.

(2) Stavební úřad požádá, je-li to třeba k zajištění vyvlastňovacího řízení, příslušný soud o poznamenání zahájení vyvlastňovacího řízení v pozemkových knihách.

(3) O žádosti o vyvlastnění provede stavební úřad ústní jednání, v případě potřeby přímo na místě. Toto řízení lze spojovat s řízením o územním rozhodnutí a jinými řízeními. Účastníkům řízení se doručí pozvání k vyvlastňovacímu řízení s doložkou, že k námitkám uplatňovaným proti vyvlastnění po provedeném ústním jednání nebude přihlédnuto.

(1) Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění musí být podána nejpozději do 3 měsíců po uplynutí lhůty stanovené pro započetí s užíváním nemovitosti v rozhodnutí o vyvlastnění, popřípadě po uplynutí 2 let od vydání rozhodnutí o vyvlastnění. Stavební úřad posoudí, zda zrušení rozhodnutí o vyvlastnění je slučitelné s obecnými zájmy. Na zrušení rozhodnutí o vyvlastnění není právního nároku.

(1) Stavební úřad rozhodne o tom, že na nemovitosti mohou být prováděny před skončením vyvlastňovacího řízení nezbytné přípravné práce, jen ve zcela výjimečných případech, bylo-li již vyvlastňovací řízení zahájeno, je-li z dosavadního průběhu řízení zřejmo, že k vyvlastnění nemovitostí dojde, a bylo-li by uskutečnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství odsunutím přípravných prací ohroženo nebo oddáleno.

(2) Stavební úřad zjistí při místním šetření skutečný stav nemovitostí před zahájením přípravných prací na podkladě odborně zpracovaného popisu, aby si tak získal podklady pro případné pozdější jednání o náhradě. Takový popis předloží stavebnímu úřadu vyvlastnitel. U nemovitostí menšího rozsahu může být stav nemovitostí zjištěn protokolárně při místním šetření.

(3) Za přípravné práce se pokládají: zaměřování staveniště pro účely vlastní stavby, dovoz a ukládání stavebních hmot, zařízení a nářadí, a zřizování zařízení staveniště. Průzkumné práce (topografické, geologické, hydrologické aj.) se za přípravné práce ve smyslu tohoto paragrafu nepovažují a lze je provádět i před zahájením vyvlastňovacího řízení.

(4) Stavební úřad stanoví rozsah přípravných prací podle postupu vyvlastňovacího řízení tak, aby výsledek řízení nebyl přípravnými pracemi ovlivněn.

Orgány, na které je přenesena pravomoc stavebního úřadu podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona, rozhodnou v jednotlivých případech, zda a v jakém rozsahu mají být žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby nebo jiné žádosti a návrhy podávány u výkonného orgánu místního národního výboru, zda je potřebí jeho vyjádření nebo jejich projednání s ním. Opatření podle ustanovení § 32 odst. 1 provádějí tyto orgány s orgánem oprávněným k zeměměřickým pracím podle § 3 zákona č. 61/1951 Sb.

(2) U staveb telekomunikačních vedení správy spojů (venkovních i kabelových) se provádí řízení podle zákona č. 33/1922 Sb., o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, a rozhodnutí o přípustnosti stavby se nevydává. Stavebník telekomunikačních zařízení předkládá stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení jen v případech stanovených v § 9 odst. 1 cit. zákona.

(1) Působnost stavebních úřadů se nevztahuje na důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v uhelných lomech a skrývkách. Předmětem stavebního řízení podle této vyhlášky jsou však důlní stavby na povrchu hlubinných dolů.

(2) Důlními díly se rozumějí díla sloužící průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek (jámy, štoly, komíny, náraziště, překopy, chodby apod.).

(3) Důlními stavbami pod povrchem se rozumějí důlní objekty nebo jejich provozně ucelené části sloužící důlnímu provozu (podzemní strojovny, transformovny, remízy, čerpací komory, skladiště, dílny, ošetřovny apod.).

(4) Pod stavby v uhelných lomech a skrývkách se zahrnují stavby a stavební práce uvnitř hranic vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, pokud není provedena rekultivace pozemků.

(1) Zvláštní povaha stavebních památek nebo jejich prostředí a chráněných částí přírody vyžaduje součinnost stavebních úřadů s orgány státní památkové péče a státní ochrany přírody. Stavební úřad si proto vyžádá souhlas příslušného orgánu státní památkové péče a státní ochrany přírody ve všech případech, kdy jeho opatření prováděná podle zákona a této vyhlášky (povolování staveb, zboření staveb, užívání, údržba, úpravy staveb, asanace, užívání nezastavěných pozemků, umísťování informačních, reklamních a podobných zařízení) se týkají stavebních památek nebo jejich prostředí anebo chráněných částí přírody.

(2) Stavební úřad stanoví v těchto případech podmínky nutné k zabezpečení zájmů státní památkové péče a státní ochrany přírody. Takové podmínky může stanovit i dodatečně během stavby, např. při nepředvídaných nálezech kulturně cenných stavebních předmětů nebo detailů stavby. Organizace provádějící stavbu nebo stavebník jsou povinni nález ihned ohlásit stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče a učinit nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, dokud o něm stavební úřad nerozhodne.

(1) Stavební úřady (§ 21) a orgány povolující stavby podle zvláštních předpisů jsou povinny postupovat ve vzájemné dohodě ve všech případech, kdy se jedná o takové stavby nebo stavební práce, jejichž uskutečněním jsou dotčeny objekty, pro které je příslušný jiný orgán než ten, který stavby nebo stavební práce povoluje.

(2) Koordinaci součinnosti stavebních úřadů a orgánů povolujících stavby podle zvláštních předpisů zajišťuje zásadními pokyny Státní výbor pro výstavbu v dohodě s ústředními úřady, které jsou těmto orgánům nadřízeny.

(2) Stavební úřad může uložit žadateli, aby žádost doplnil dalšími podklady, které k posouzení potřebuje.

(3) Povolení stavebního úřadu není potřebí u označení budov úřadů a veřejných orgánů, u návěstí v zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku, u uličních, požárních, dopravních, vodovodních, kanalizačních, popisných, nivelačních a podobných značek a u poštovních schránek.

(1) Zařízení nesmějí rušit vzhled místa nebo krajiny, ráz budov a jejich okolí, bránit rozhledu, rušit přímo nebo nepřímo provoz na komunikacích, ohrožovat veřejnou bezpečnost a pořádek nebo jiným nepřípustným způsobem obtěžovat okolí. Plakátovat lze jen na místech k tomu vyhrazených. Zařízení viditelná z prostorů sloužících veřejné dopravě smějí být umístěna jen tak, aby nerušila dopravní zařízení.

(2) Stavební úřad může na určitém území zakázat umísťování všech nebo některých druhů zařízení, jestliže ráz místa zejména z hlediska ochrany památek a přírody nebo lázeňský, popřípadě rekreační charakter obce toho vyžaduje.

Stavební úřad může nařídit odstranění zařízení, které již splnilo svůj účel nebo již nevyhovuje z hlediska obecného zájmu anebo bylo zřízeno nebo změněno bez povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s ním. Nařídí-li stavební úřad odstranění zařízení, je povinen jeho uživatel a v pochybnosti vlastník stavby nebo pozemku odstranit zařízení ve stanovené lhůtě na svůj náklad.

(1) Povolení ke vstupu do staveb, na staveniště nebo na pozemky vydávají pro své pracovníky a aktivisty stavební úřady a orgány jim nadřízené jako trvalou průkazku platnou pro obvod jejich působnosti.

(2) Pracovníci výkonných orgánů místních národních výborů vykonávají státní stavební dohled bez zvláštních průkazů.

(3) Povolení ke vstupu do staveb, na staveniště nebo na pozemky pro pracovníky jiných orgánů státní správy nebo pro pracovníky organizací socialistického sektoru za účelem přípravy stavby nebo plnění úkolů vyplývajících ze zákona a této vyhlášky vydávají místně příslušné stavební úřady nebo v naléhavých případech výkonné orgány místních národních výborů. Takové povolení nepotřebují pracovníci, kteří mají oprávnění vstupovat do staveb, na staveniště nebo na pozemky podle zvláštních předpisů.

(4) O vstupu pracovníků uvedených v předchozích odstavcích na stavbu nebo na staveniště jest třeba zpravit vedoucího stavby a provede se o něm záznam ve stavebním deníku.

Povolení k uvedení stavby nebo její části do trvalého provozu (užívání) pro stavby, které byly provedeny bez živnostenskoprávního povolení před počátkem účinnosti zákona, vydávají orgány příslušné podle § 15 odst. 2 vládního nařízení č. 8/1956 Sb.

(1) Zrušuje se ustanovení bodu 45 vyhlášky č. 243/1957 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).