Vyhláška ze dne 21.7.1960 o poskytování prostředků a o uhrazování nákladů na činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí v organizacích státního socialistického sektoru

18.8.1960 | Sbírka:  122/1960 Sb. | Částka:  49/1960ASPI

Vztahy

Nadřazené: 37/1959 Sb., 8/1959 Sb., 83/1958 Sb.
Pasivní derogace: 48/1967 Sb., 2/1967 Sb., 121/1965 Sb.
122/1960 Sb.
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů a ministerstva financí
ze dne 21. července 1960
o poskytování prostředků a o uhrazování nákladů na činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí v organizacích státního socialistického sektoru
Změna: 121/1965 Sb.
Změna: 2/1967 Sb.
Ústřední rada odborů stanoví podle čl. 17 usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí a podle § 1 zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí, a ministerstvo financí stanoví podle § 11 odst. 1 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, a podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky:
ČÁST PRVÁ
Úvodní ustanovení
Čl.1
Účel úpravy
Při dovršování výstavby socialismu v naší vlasti rozvíjí se stále více tvůrčí iniciativa a aktivní účast pracujících na rozvoji výroby, na jejím řízení a kontrole a prohlubuje se jednota zájmů pracujících, podniků a celé společnosti. Neustále vzrůstá význam Revolučního odborového hnutí a jeho organizátorské a výchovné práce. Přitom orgány Revolučního odborového hnutí v těsné soudružské spolupráci s vedením závodů trvale a soustavně vytvářejí nejvhodnější podmínky pro využití iniciativy pracujících a pro jejich bezprostřední účast na řízení hospodářství. Usnesení IV. všeodborového sjezdu vytváří předpoklady pro prohloubení soudružské spolupráce mezi orgány ROH a vedením organizací státního socialistického sektoru. Je však třeba, aby vedení těchto organizací pomáhalo vytvářet pro činnost základní organizace ROH a jejích orgánů příznivé materiální podmínky. Při poskytování této pomoci vycházejí organizace z rozšířené pravomoci, kterou jim zejména na úseku finančním poskytuje nová metodika plánování a financování.
Čl.2
Předmět a rozsah úpravy
Tato vyhláška stanoví, jaké prostředky poskytuje a které náklady hradí vedení podniků a ostatních hospodářských i rozpočtových organizací státního socialistického sektoru (dále jen "závod") na politickoorganizační, kulturně výchovnou, závodní rekreační a ostatní činnost základních organizací ROH a jejich orgánů.
ČÁST DRUHÁ
Poskytování prostředků a úhrada nákladů na jednotlivé druhy činnosti
Čl.3
Všeobecné ustanovení
Vedení závodu poskytuje závodnímu výboru pro činnost základních organizací ROH a jejich orgánů bezplatně budovy a místnosti s potřebným vybavením a hradí náklady spojené s jejich pořizováním, údržbou a technickým provozem, a to způsobem a v rozsahu dále uvedeném.
DÍL I
Politickoorganizační činnost
Čl.4
Rozsah činnosti a úhrada nákladů
1. Politickoorganizační činností se rozumějí členské schůze, konference, školení, aktivy, výrobní porady, schůze závodního výboru, dílenského výboru, odborových úseků, komisí a popřípadě i jiných orgánů a zařízení ROH a stálá politickoorganizační a z ní vyplývající administrativní činnost základní organizace ROH a jejích orgánů.
2. Pro tuto činnost poskytuje vedení závodu místnosti a jejich potřebné vybavení, otop, osvětlení a úklid.
3. Nemá-li závod vhodné místnosti pro schůze, konference, školení nebo aktivy základní organizace ROH a jejích orgánů a zařízení ve vlastním objektu, vedení závodu je po dohodě se závodním výborem najme.
4. Náklady na otop, osvětlení, úklid a nájemné hradí hospodářská organizace na vrub vlastních nákladů (výroby, oběhu apod.), rozpočtová organizace v rámci svého rozpočtu.
DÍL II
Kulturně výchovná činnost
Čl.5
Kulturní zařízení
1. Kulturně výchovnou činností základní organizace ROH se rozumí pro účely této vyhlášky výchovná činnost kulturních zařízení sloužících pracujícím závodů a jejich rodinným příslušníkům.
Těmito zařízeními zpravidla jsou:
a) závodní kluby,
b) rudé koutky,
c) odborové knihovny,
d) výrobně technické kabinety,
e) kulturní střediska v závodních ubytovnách, internátech a odlehlých pracovištích.
2. Součástí závodního klubu může být podle místních podmínek odborová knihovna, výrobně technický kabinet, popřípadě jiná kulturní zařízení.
3. Pro kulturně výchovnou činnost (odst. 1) poskytuje závod potřebné místnosti s přiměřeným vybavením ve svých provozních nebo ubytovacích objektech; závodní klub může však být umístěn jenom v budovách nebo místnostech přístupných veřejnosti.*)
Čl.6
Výstavba závodního klubu
1. Nemůže-li být závodní klub umístěn v budovách nebo místnostech, které by mohlo vedení závodu pro tento účel poskytnout, lze pro něj vybudovat samostatnou budovu podle těchto zásad:
a) Výstavba budovy pro závodní klub musí být zařazena do plánu budování kulturně osvětových zařízení, a to na základě návrhu závodního výboru a vedení závodu, projednaného krajskou odborovou radou a příslušným orgánem národního výboru.
b) Výstavbu plánuje a provádí vedení závodu. K výstavbě budovy pro závodní klub se může sdružit více závodů v místě, popř. i s národními výbory; zúčastněné závody se předem dohodnou o úhradě společných nákladů spojených se společnou výstavbou a o tom, který z nich povede dokončenou budovu ve svých základních prostředcích.
c) Koordinaci výstavby budov závodních klubů provádí celostátně Ústřední rada odborů; přitom může v dohodě s příslušnými ústředními úřady určit směrné nebo závazné podklady pro výstavbu budov závodních klubů.
2. Výstavbu budovy závodního klubu a vybavení místností hradí hospodářské organizace z vlastních zdrojů na decentralizovanou investiční výstavbu, z prostředků podnikových fondů pracujících nebo obdobných fondů, popřípadě z jiných zdrojů závodu a příspěvku národního výboru; u hospodářských organizací, v nichž není zavedena obecná úprava financování, hradí se tyto náklady z nadplánových prostředků na decentralizovanou investiční výstavbu a ostatních zdrojů uvedených v tomto odstavci.
3. Rozpočtové organizace provádějí výstavbu budov závodního klubu jen s předchozím souhlasem nadřízeného orgánu; předchozího souhlasu není třeba u ústředních úřadů a krajských národních výborů. Příslušné náklady hradí rozpočtová organizace v rámci svého rozpočtu. Jinak postupují rozpočtové organizace při výstavbě budovy závodního klubu obdobně jako organizace hospodářské.
4. Sdruží-li se národní výbor s některým závodem ke společné výstavbě budovy závodního klubu, uhradí národní výbor svůj podíl (připadající na něj z celkového nákladu na výstavbu) z rozpočtu nebo z přebytků rozpočtového hospodaření, které mu byly ponechány. Jestliže národní výbor na výstavbu jen přispěje, poskytne příspěvek jen ze zmíněných přebytků hospodaření.
5. Revoluční odborové hnutí spolu s vedením závodu a národními výbory organizuje společně širokou účast pracujících, zejména brigádnickou výpomoc při výstavbě závodních klubů.
Čl.7
Společné užívání a provoz závodních klubů
Aby závodní kluby sloužily co nejlépe svému účelu při výchovné činnosti mezi pracujícími a aby bylo zajištěno jejich nejširší a nejefektivnější využívání, sdružují se závody a závodní výbory v témže místě ke společnému užívání a zajištění provozu závodního klubu a ke společné úhradě nákladů s tím spojených, a to podle ustanovení statutu závodních klubů, popřípadě podle podrobné písemné dohody.*)
Čl.8
Úhrada nákladů na provoz kulturních zařízení
1. Vedení závodu hradí náklady na generální opravy, běžné opravy a udržování nemovitostí i movitostí a náklady na technický provoz; přitom nerozhoduje, zda jde o majetek závodu nebo o majetek ROH. Najme-li závod trvale vhodné místnosti pro činnost kulturních zařízení, hradí náklady s tím spojené.
2. Náklady na udržování se rozumějí náklady na úklid a na pomůcky k tomu potřebné, na drobné opravy v místnostech a na vnitřním zařízení, na malování místností a osobní náklady na zaměstnance, kteří tyto práce obstarávají.
3. Do nákladů na technický provoz kulturních zařízení se zahrnují náklady na otop, elektrický proud, vodu, páru, plyn, odpisy apod. a osobní náklady na zaměstnance závodu, kteří tyto práce obstarávají (domovníci, údržbáři, topiči apod.).
4. Hospodářská organizace hradí neinvestiční náklady uvedené v odstavcích 1 až 3 na vrub vlastních nákladů (výroby, oběhu apod.). Jde-li o závodní kluby a ostatní kulturní zařízení většího rozsahu, plánují se tyto neinvestiční náklady v ostatních nákladech a evidují se jako přidružená hospodářství. U rozpočtové organizace se neinvestiční výdaje rozpočtují a hradí z příslušných položek neinvestičního rozpočtu těchto organizací. Generální opravy se hradí u hospodářských i rozpočtových organizací z prostředků na decentralizovanou investiční výstavbu.
5. Osobní a věcné náklady na vlastní kulturní výchovnou činnost kulturních zařízení hradí základní organizace ROH. K těmto nákladům patří zejména náklady na kulturní, organizační, administrativní a jiné pracovníky, na kulturní pořady včetně honorářů účinkujících, na kancelářské potřeby apod.
Čl.9
Pronájem a jiné použití místností kulturních zařízení
1. Pronajímá-li závodní výbor jiným uživatelům místnosti nebo zařízení, které mu byly vedením závodu poskytnuty pro kulturně výchovnou činnost, odvede závodní výbor vedení závodu část úplaty zaplacené uživatelem. Výše podílu z úplaty se s vedením závodu předem dohodne. Pronajímání místností jiným uživatelům se nesmí dít na úkor činnosti kulturního zařízení.
2. Mají-li být v budově závodu určené pro závodní klub některé místnosti nebo části budovy trvale pronajaty, uzavírá v takových případech nájemní smlouvu vedení závodu za účasti závodního výboru; nájemníci platí i v těchto případech nájemné vedení závodu. Trvalé užívání místností nebo části budovy těmito nájemci nesmí narušit činnost kulturních zařízení.
3. Použije-li vedení závodu kulturních zařízení pro účely instruktáže, školení, aktivů apod., nepřísluší za to závodnímu výboru žádná náhrada. Používání kulturního zařízení pro potřeby závodu se upraví dohodou mezi vedením závodu a závodním výborem tak, aby to nenarušovalo plánovanou činnost kulturního zařízení. To platí obdobně, jde-li o kulturní zařízení, u něhož se na úhradě nákladů podílí podle článku 7 více závodů.
DÍL III
Závodní a pionýrská rekreace
Čl.10
Rekreační zařízení
Součástí péče o upevňování zdraví a odpočinek pracujících je závodní a pionýrská rekreace, která se provádí v závodních rekreačních zařízeních a pionýrských táborech. Na jejím zajišťování a úhradě se podílejí závody, základní organizace ROH a uživatelé.
Čl.11
Pořizování rekreačních zařízení
1. Pořizování závodních rekreačních zařízení a pionýrských táborů (tj. jejich zakoupení, nájem, výstavba, adaptace apod.) a jejich vybavování zařízením investiční a neinvestiční povahy hradí se z prostředků závodu, z příspěvku podnikového fondu pracujících nebo obdobných fondů. Přitom je třeba přihlížet k hospodářským výsledkům závodu a k rozsahu potřeby závodní a pionýrské rekreace.
2. Náklady na pořízení a vybavení závodních rekreačních zařízení a pionýrských táborů v hospodářských organizacích, v nichž je zavedena obecná úprava finančního hospodaření, se hradí
a) z volných*) vlastních finančních zdrojů použitelných na financování decentralizované investiční výstavby, jestliže je zajištěno financování potřebného rozvoje podniku,
b) z příspěvku podnikového fondu pracujících nebo obdobných fondů,
c) popřípadě z jiných prostředků (z výtěžku brigád apod.);
u hospodářských organizací, v nichž není zavedena obecná úprava finančního hospodaření, hradí se tyto náklady z nadplánových prostředků na decentralizovanou investiční výstavbu, z příspěvku podnikového fondu pracujících nebo obdobných fondů.
3. Náklady na pořízení a vybavení závodních rekreačních zařízení a pionýrských táborů v rozpočtových organizacích se hradí po předchozím souhlase nadřízených orgánů z vlastních rozpočtových úspor, dosažených při zajištění plánovaných úkolů zvýšenou hospodárností. Předchozího souhlasu není třeba u ústředních úřadů a krajských národních výborů.
4. Revoluční odborové hnutí organizuje při výstavbě širokou účast pracujících, zejména brigádnickou výpomoc.
Čl.12
Úhrada nákladů na provoz rekreačních zařízení
1. Náklady na generální opravy, běžné opravy a na osobní náklady na stálé zaměstnance závodu,*) které je nutné a účelné zaměstnávat k ochraně rekreačních zařízení (domovník, správce nebo hlídač, popřípadě topič-údržbář), hradí závod, jehož závodní výbor objekt užívá; přitom nerozhoduje, zda jde o majetek závodu nebo o majetek ROH nebo objekty dané do užívání závodnímu výboru příslušným národním výborem.
2. Náklady na udržování a náklady na vlastní provoz těchto zařízení hradí se zásadně z příspěvku uživatelů; jako dalšího zdroje je možno použít příspěvku z podnikového fondu pracujících nebo obdobných fondů, popřípadě výtěžku brigád, příspěvku odborové organizace na pionýrskou rekreaci**) apod. Odpisy závodních rekreačních zařízení a pionýrských táborů se nezahrnují do nákladů na vlastní provoz; plánují a hradí se na vrub celopodnikové nebo obdobné režie závodu. Příspěvku z podnikových fondů pracujících nebo obdobných fondů nelze však použít na úhradu stravovacích nákladů uživatelů.
3. Náklady na udržování se rozumějí náklady na úklid a na pomůcky k tomu potřebné, na drobné opravy v místnostech a na vnitřním zařízení, na malování místností a osobní náklady na pracovníky, kteří tyto práce provádějí.
4. Do nákladů na vlastní provoz závodních rekreačních zařízení a pionýrských táborů se zahrnují náklady na otop, elektrický proud, vodu, páru, plyn a náklady na stravování uživatelů apod.
5. Hospodářská organizace hradí na vrub vlastních nákladů (výroby, oběhu apod.) náklady na běžné opravy, náklady spojené se stálým dozorem (domovník, správce apod.), které se evidují jako přidružená hospodářství. U rozpočtové organizace se neinvestiční výdaje rozpočtují a hradí z příslušných položek neinvestičního rozpočtu těchto organizací. Generální opravy se hradí u hospodářských i rozpočtových organizací z prostředků na decentralizovanou investiční výstavbu.
6. O úhradě nákladů spojených s dopravou rekreantů do závodních rekreačních zařízení a pionýrských táborů platí zvláštní předpisy.***)
DÍL IV
Ostatní činnost
Čl.13
Činnost pobočky Čs. vědecké technické společnosti na závodě
1. Pro činnost pobočky Čs. vědecké technické společnosti na závodech poskytuje vedení závodu - vedle příspěvku z členství závodu - místnosti a jejich potřebné vybavení, otop, osvětlení a úklid, jestliže pobočka nemůže využít zařízení závodních klubů, popřípadě jiných kulturních zařízení.
2. Náklady na otop, osvětlení a úklid hradí hospodářská organizace na vrub vlastních nákladů (výroby, oběhu apod.), rozpočtová organizace v rámci svého rozpočtu.
3. Pobočka je oprávněna používat i dalších zařízení závodu (např. dílen, laboratoří, rozmnožoven, technických kabinetů), vyžaduje-li to plnění úkolů, které pro pobočku vyplývají z plánu technického rozvoje, výrobně technické propagace a rozvoje novátorského hnutí.
Čl.14
Výrobně technická propagace
1. Náklady na výrobně technickou propagaci hradí vedení závodu.
2. Do nákladů na výrobně technickou propagaci se zahrnují např. náklady na pořizování čestných odznaků a diplomů pro vítěze socialistického soutěžení, nejlepší pracovníky, zlepšovatele, na putovní vlaječky pro nejlepší pracovníky, na výzdobu pracovišť vzorných kolektivů, desky cti, propagační brožury a na jiný propagační materiál, náklady na pořizování plakátů a letáků vybízejících k novým pracovním metodám a na popularizaci pracovních výsledků, na nákup populární technické literatury, na předplatné technických časopisů.
3. Vedení závodu se přiměřeně podílí na hospodářském a organizačním zajišťování akcí úzce souvisejících s technickým rozvojem na závodě, jako jsou Dny nové techniky, výstavy zlepšovacích námětů apod.
4. Náklady na výrobně technickou propagaci hradí hospodářská organizace na vrub vlastních nákladů (výroby, oběhu apod.), rozpočtová organizace v rámci svého rozpočtu.
Čl.15
Závodní časopisy
1. Pro vydávání závodního časopisu poskytuje závod místnosti a jejich potřebné vybavení, otop, osvětlení a úklid. Dále hradí náklady na platy redaktorů a pomocných pracovníků pracujících v redakci závodního časopisu; toto ustanovení se nevztahuje na rozpočtové organizace.
2. Závodní časopis se prodává za částku řádně propočtených nezbytných nákladů. Platy redaktorů a pomocných pracovníků a bezplatné úkony se do nákladu časopisu nezahrnují.
3. Vznikla-li vydáváním závodního časopisu ztráta přesto, že bylo dbáno zásad hospodárnosti, vedení závodu přispívá k její úhradě částkou odpovídající 70 % této ztráty, zbývajících 30 % hradí závodní výbor.
4. Neinvestiční náklady hradí hospodářská organizace na vrub vlastních nákladů (výroby, oběhu apod.), rozpočtová organizace v rámci svého rozpočtu.
5. Vedení závodů nepřispívá na úhradu nákladů časopisů svazových a sektorových.
Čl.16
Patronátní činnost, polytechnická výchova, závodní jesle a mateřské školy
Zvláštní předpisy upravují náhradu nákladů na patronátní činnost,*) na polytechnickou výchovu žáků a studentů**) a na závodní jesle a závodní mateřské školy.***)
ČÁST III
Ustanovení přechodná a závěrečná
Čl.17
1. Budovy a zařízení sloužící k účelům uvedeným v článku 2 a pořízené z prostředků závodu má ve správě ten závod, který je vede ve svých základních, popřípadě oběžných prostředcích.
2. Budov sloužících výlučně k účelům uvedeným v článku 2 se smí použít k jiným účelům jen po projednání s vyšším odborovým orgánem a orgánem nadřízeným závodu; projednání s orgánem nadřízeným závodu není třeba u ústředních úřadů a krajských národních výborů.
Čl.18
1. Úkoly vyplývající z této vyhlášky pro závod projedná vedení závodu se závodním výborem a promítne je do ročního plánu (rozpočtu). Podrobnosti o povinnostech závodu se stanoví v kolektivní smlouvě. V závodech, v nichž se kolektivní smlouvy neuzavírají, se povinnosti závodu stanoví úmluvou mezi závodním výborem a vedením závodu.
2. Nedojde-li k dohodě mezi závodním výborem a vedením závodu o rozsahu povinností (odst. 1), obrátí se závodní výbor na vyšší odborový orgán, aby věc projednal s orgánem nadřízeným závodu. U ústředních úřadů projedná věc s vedením závodu ústřední výbor příslušného odborového svazu. U krajských národních výborů projedná věc s vedením závodu krajská odborová rada.
Čl.19
Při všech výdajích na politickoorganizační, kulturně výchovnou, závodní rekreační a ostatní činnost základní organizace ROH řídí se vedení závodu a závodní výbor zásadou nejvyšší hospodárnosti.
Čl.20
Orgány nadřízené závodům a závodním výborům (sdružení, ministerstva, ústřední výbory odborových svazů) mohou z centralizovaných zdrojů poskytnout příspěvek na výstavbu závodního klubu a na výstavbu závodních rekreačních zařízení a pionýrských táborů.
Čl.21
1. V roce 1960 řídí se touto vyhláškou závody, které mohou vzniklé náklady uhradit z vlastních finančních zdrojů, popřípadě v rámci schválených rozpočtů a bez újmy plnění plánovaných úkolů.
2. Závody, u nichž nejsou splněny tyto předpoklady, postupují v roce 1960 podle předpisů dosavadních.
3. Tato vyhláška neplatí pro podniky s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu nebo zisku.
4. Tato vyhláška neplatí pro organizace, v nichž byl zaveden pobídkový fond.
Čl.22
Zrušují se příslušná ustanovení předpisů o financování některých nákladů hospodářských organizací státního socialistického sektoru a některých výdajů rozpočtových organizací.*)
Čl.23
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.
Předseda Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
Ministr financí:
Ďuriš v. r.
*) Pro zřizování závodních klubů závodním výborem, popřípadě vyšším odborovým orgánem, platí stanovy ROH a zákon o osvětové činnosti č. 52/1959 Sb.
*) Zásady pro zřizování, řízení, organizaci a hospodaření závodních klubů a vzorový statut závodního klubu schválené předsednictvem Ústřední rady odborů dne 20. 10. 1959 (vydané oddělením výchovné a kulturní práce ÚRO v říjnu 1959).
*) Volnými vlastními finančními zdroji, použitelnými na financování rekreačních zařízení, se rozumí jak z dlouhodobého normativu vyplývající část přírůstku zisku (zisku) dosaženého nad plán nebo v rámci mobilizačního plánu a z normativu vyplývající část nadplánových odpisů, tak i výsledky z prodeje a likvidace základních prostředků, úspory dosažené efektivnějším pořízením decentralizovaných investic, část odměn za úspory na decentralizované výstavbě, tržby za materiál těžený při výstavbě, prostředky uvolněné zrychlením obratu oběžných prostředků, popřípadě volné finanční zdroje z minulých let.
*) Mzdy těchto stálých zaměstnanců se čerpají na vrub mzdového fondu závodu.
Mzdy příležitostných hlídačů a osob, jejichž mzdy se zahrnují do nákladů na udržování a vlastní provoz závodních rekreačních zařízení, vyplácí závod a závodní výbor je závodu refunduje; tito pracovníci a vyplacené jim mzdy se nezahrnují ani do plánovaného ani do skutečného evidenčního počtu pracovníků a mzdového fondu závodu.
*) Směrnice ministerstva financí č. 75/1956 Ú. l., o finanční úhradě patronátní činnosti organizací státního socialistického sektoru.
**) Směrnice pro pionýrské tábory ROH vydané Ústřední radou odborů.
**) Směrnice ministerstva financí č. 117/64.520/59, o financování a účtování nákladů spojených s výkonem práce žáků a studentů ve výrobě, otištěné ve Věstníku ministerstva financí č. 8 z r. 1959.
***) Směrnice Ústřední rady odborů pro nepravidelnou hromadnou (zájezdovou) dopravu osob autobusy, které jsou ve vlastnictví základních organizací ROH, ze dne 26. 6. 1958 a dopis ÚRO k těmto směrnicím ze dne 19. 8. 1958 a vyhláška ministerstva dopravy č. 133/1956 Ú. l., o sazbách za nepravidelnou hromadnou (zájezdovou) dopravu osob dopravními prostředky, které jsou v majetku závodu.
***) Směrnice ministerstva financí č. 117/58.690/59, o financování závodních jeslí a závodních mateřských škol, otištěné ve Věstníku ministerstva financí č. 11-12 z roku 1959.