Vyhláška ze dne 12.12.1963 o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a chovanců v domovech mládeže

17.12.1963 | Sbírka:  100/1963 Sb. | Částka:  56/1963ASPI

Vztahy

Nadřazené: 99/1963 Sb.
Pasivní derogace: 1/1977 Sb.
100/1963 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti
ze dne 12. prosince 1963
o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a chovanců v domovech mládeže
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 373 občanského soudního řádu:
§ 1
(1) Při výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, odečte se při měsíčním zúčtování na každé nezletilé dítě, které je povinný povinen vyživovat, částka 100 Kčs, která nesmí být při výkonu rozhodnutí sražena. Ze zbývající částky pracovní odměny se provede srážka pro běžné výživné nezletilých dětí připadající na příslušný měsíc, pro které je nařízen výkon rozhodnutí, a ze zbytku pracovní odměny se srazí náklady výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě náklady vazby.
(2) Částka 100 Kčs, připadající na nezletilé dítě, se podle odstavce 1 první věty neodečte, je-li k uspokojení pohledávky na výživném pro toto dítě nařízen výkon rozhodnutí.
§ 2
Část pracovní odměny, která zbývá po odečtení, popřípadě sražení částek uvedených v § 1, se zaokrouhluje směrem dolů na částku dělitelnou třemi vyjádřenou v celých korunách. Z této částky lze srazit k uspokojení pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v § 279 odst. 3 občanského soudního řádu lze však srazit i druhou třetinu, nepostačí-li jedna třetina k uspokojení nebo nemohou-li být z první třetiny uspokojeny, protože mají horší pořadí než jiné pohledávky. Dochází-li takto ke srážkám také z druhé třetiny, uspokojí se z ní bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného, pokud nebyly uspokojeny podle § 1, a pak teprve ostatní přednostní pohledávky podle svého pořadí. Třetí třetina se nesráží.
§ 3
Odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy nepodléhají srážkám z pracovní odměny podle ustanovení této vyhlášky, mohou však být postiženy výkonem rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky podle ustanovení občanského soudního řádu.
§ 4
(1) Byla-li osoba, na níž je vykonáván trest odnětí svobody nebo která je ve vazbě, umístěna v jiném útvaru nápravných zařízení, pokračuje tento útvar ve výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny. Pro pořadí pohledávek je rozhodný den, kdy nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno prvnímu útvaru nápravných zařízení.
(2) Nastoupí-li ten, proti němuž byl nařízen výkon rozhodnutí, trest odnětí svobody nebo je-li vzat do vazby, postupuje se podle ustanovení občanského soudního řádu jako při změně plátce mzdy, přičemž za mzdu povinného se považuje pracovní odměna, pokud podle této vyhlášky podléhá srážkám.
§ 5
Jinak platí o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, ustanovení § 276 a násl. občanského soudního řádu.
§ 6
Z části úložného, které má povinný u správy nápravných zařízení, převyšující 200 Kčs lze uspokojit jen pohledávky výživného; z částky převyšující 600 Kčs lze uspokojit jakékoli pohledávky, a to v obou případech jen při výkonu rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky.
§ 7
Ustanovení § 1 až 6 se vztahují i na předběžná opatření, pokud se na ně hodí.
§ 8
U mladistvých odsouzených, na kterých se vykonává trest odnětí svobody, a u chovanců domovů mládeže se zaokrouhluje částka, která zbývá z pracovní odměny po odečtení nákladů výkonu trestu nebo ošetřovného, směrem dolů na částku dělitelnou třemi vyjádřenou v celých korunách. Dále se postupuje podle ustanovení § 2. Ustanovení § 1 se zde nepoužije.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.
Ministr:
dr. Neuman v. r.