Vyhláška ze dne 12.3.1966 o náhradách za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod do vodních toků

29.3.1966 | Sbírka:  16/1966 Sb. | Částka:  6/1966ASPI

Vztahy

Nadřazené: 109/1964 Sb., 8/1959 Sb., 83/1958 Sb., 11/1955 Sb.
Pasivní derogace: 35/1979 Sb.
16/1966 Sb.
VLÁDNÍ VYHLÁŠKA
ze dne 12. března 1966
o náhradách za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod do vodních toků
Vláda Československé socialistické republiky stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb., podle § 391 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru:
§ 1
Účel vyhlášky
K postupnému odstranění nepříznivého stavu čistoty vod se stanoví za podmínek uvedených v této vyhlášce povinnost pro uživatele vod platit náhrady za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod do vodních toků, a to jednotlivým správám povodí (dále jen "správci toků").
§ 2
Povinnost platit náhrady
(1) Uživatelé vody, kteří vypouštějí odpadní vody do vodních toků bez čištění, anebo je čistí nedostatečně, jsou povinni platit náhrady za vypouštění těchto vod podle množství vypouštěných znečišťujících látek a podle míry jejich závadnosti. Povinnost platit náhrady není dotčena tím, že uživatel vody získal povolení vodohospodářského orgánu podle ustanovení § 8 odst. 1, písm. b), zákona o vodním hospodářství k vypouštění svých odpadních vod.
(2) Náhrady platí uživatelé vody, kteří vypouštějí odpadní vody obsahující nerozpuštěné látky anebo organické látky charakterizované hodnotou biochemické spotřeby kyslíku.1)
(3) Povinnost platit náhrady se nevztahuje na uživatele vody, kteří vypouštějí odpadní vody v kvalitě odebírané vody a na vypouštění odpadních vod do veřejných kanalizací.
(4) Správce toků může upustit od vybírání náhrad v případě, kdy znečištění nepřesahuje 50 t BSK5 nebo 300 t nerozpuštěných látek za rok.
(5) Placení náhrad nezbavuje uživatele vody odpovědnosti za způsobené škody podle ustanovení hospodářského a občanského zákoníku; na náhradu těchto škod nelze započítat částky zaplacené podle této vyhlášky.
(6) Placení náhrad a oznámení množství vypouštěného znečištění (§ 6) nenahrazuje vodohospodářské povolení ke zvláštnímu užívání vody a žádost o ně.
§ 3
Základní náhrada
(1) Základní náhrada se stanoví podle nákladů na konkrétní nebo obecně použitelný způsob čištění.
(2) Základní náhrada je součinem jednotkové náhrady (§ 4) a velikosti ročního znečištění.
(3) Je-li k dispozici přípravná nebo projektová dokumentace čisticího zařízení pro likvidaci znečištění, na které se vztahuje povinnost platit náhrady, použije se přednostně této dokumentace ke stanovení jednotkové a základní náhrady. Při stanovení náhrad se nepřihlíží k výnosu, který vznikne uživateli vody provozováním čistírny (využití hodnotných látek z odpadních vod).
(4) Má-li závod nebo kanalizační zařízení několik výtoků odpadních vod, hodnoty znečištění se pro stanovení jednotkové a základní náhrady sčítají. Samostatně se posuzují jen tehdy, nejsou-li dány technické možnosti pro spojení výtoků odpadních vod; přitom se pro stanovení přirážek (§ 5 odst. 1) základní náhrady sčítají podle jednotlivých ukazatelů.
(5) Má-li uživatel vody zařízení k akumulaci a řízenému vypouštění znečištěných odpadních vod, stanoví se náhrady podle celoročně vypouštěného znečištění, sníženého o množství znečištění obsaženého v akumulačním zařízení. Toto snížení však nesmí překročit množství znečištění, které přepočteno na průměrný celoroční odtok vody v toku by způsobilo zhoršení kvality vody odpovídající 2,5 mg/l biochemické spotřeby kyslíku.
§ 4
Jednotkové náhrady
(1) Jednotkové náhrady pro ukazatele znečištění, biochemická spotřeba kyslíku a nerozpuštěné látky, se vypočítávají způsobem uvedeným v příloze, oddíl A.
(2) V případech, kdy výše jednotkové náhrady vypočtená podle přílohy, oddíl A, bod 2, neodpovídá nákladům na účinné čištění příslušného druhu odpadních vod, stanoví se jednotková náhrada podle technickoekonomických podkladů způsobem uvedeným v příloze, oddíl A, bod 1. Uživatel vody je povinen na vyžádání předložit potřebné podklady správci toků.
§ 5
Přirážka
(1) K základní náhradě (§ 3) se stanoví přirážka, jejíž výše je závislá na míře zhoršení kvality vody v toku, způsobeného odpadními vodami. Způsob výpočtu přirážky je uveden v příloze, oddíl B.
(2) Přirážka k základní náhradě může činit nejvýše 100 % základní náhrady.
(3) V odůvodněných případech může správce toků snížit vypočtenou přirážku k základní náhradě až na 10 %.
§ 6
Oznámení údajů o velikosti znečištění
(1) Uživatelé vody jsou povinni oznámit správci toků znečištění, které vypouštějí do vodních toků, a to:
a) objem vypouštěné vody za rok (v m3) a za vteřinu (v litrech),
b) hodnota BSK5 v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok,
c) množství nerozpuštěných látek v mg/l odpadní vody, v kg za den a v tunách za rok.
(2) Uživatelé vody dále uvedou časový průběh vypouštění odpadních vod. Mají-li k dispozici přípravnou nebo projektovou dokumentaci, ze které lze vypočítat náhradu (§ 3 odst. 3), přiloží ji k oznámení.
Pro zjišťování oznamovaných údajů je zpravidla směrodatný rozbor slévaného osmihodinového vzorku odpadní vody, odebíraného v hlavní směně. Uživatelé vody mohou dohodnout se správcem toků také jiný způsob zjišťování údajů. Je-li k dispozici několik rozborů, bere se za základ jejich průměr.
(3) Pro první oznámení údajů se stanoví lhůta do 30. června 1966.
§ 7
Určování výše náhrad
(1) Určení a změna výše náhrad pro příští rok se provádějí nejpozději do 31. července předcházejícího roku. Požadavky na změnu výše náhrad musí uživatelé vody uplatnit u správce toků nejpozději do 40 dnů před tímto termínem. Pokud uživatel vody neuplatní v této lhůtě požadavek na změnu výše náhrady, zůstává v platnosti původně určená výše náhrady. O požadavku uživatele vody rozhodne správce toků do 30 dnů. Nerozhodne-li v této lhůtě, platí údaje sdělené uživatelem vody.
(2) Nepředloží-li uživatel vody potřebné podklady pro stanovení náhrad (§ 3 odst. 3, § 6), použije správce toků jiných, jemu dostupných údajů.
(3) Správce toků vyrozumí uživatele vody o době vzniku povinnosti platit náhrady, o výši náhrad a velikosti měsíčních splátek.
(4) V případech, kdy došlo k podstatné neplánované změně velikosti vypouštěného znečištění, upraví správce toků výši náhrady na žádost uživatele vody nebo na základě kontrolního zjištění, a to buď přechodně nebo trvale. Žádost musí být podána do 1 měsíce po změně velikosti vypouštěného znečištění. Neoznámení údajů o velikosti znečištění (§ 6) a neohlášení neplánovaného zvýšení znečištění se postihuje pokutou podle zvláštních předpisů.
Placení náhrad
§ 8
(1) Základní náhrada je u hospodářských a rozpočtových zvláštních organizací součástí jejich nákladů.
(2) Přirážku k základní náhradě platí hospodářské organizace z podílu hrubého důchodu (zisku), připadajícího jim po splnění odvodu (§ 29 odst. 2 vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství). U rozpočtových zvláštních organizací tvoří tato přirážka nerealizační ztrátu.
(3) Rozpočtové organizace platí celkovou náhradu z položky "různé finanční náklady". Součástí rozpočtových výdajů je pouze základní náhrada. Přirážka k základní náhradě se nerozpočtuje a platí se z úspor rozpočtu.
§ 9
(1) Náhrady podle této vyhlášky se odvádějí správci toků.
(2) Náhrady jsou splatné vždy 25. den v měsíci, jednou dvanáctinou vyměřené roční náhrady. Správce toků může s uživatelem vody dohodnout jinou výši měsíčních splátek. Neprovede-li plátce úhradu náhrad včas a v plné výši, je povinen za každý den prodlení zaplatit penále ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené.
§ 10
Zvláštní druhy vod
Ustanovení této vyhlášky se vztahují také na vypouštění zvláštních druhů vod (§ 13 zákona č. 11/1955 Sb., ve znění zákona č. 12/1959 Sb.) do vodních toků, pokud Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě s příslušnými ústředními orgány nerozhodne jinak.
§ 11
Toky ve správě zemědělských organizací
Ustanovení této vyhlášky platí také na vypouštění odpadních vod do toků, které jsou ve správě zemědělských organizací. Výkon práv a povinností z toho vyplývajících přísluší správci toků (§ 1).
§ 12
Dozor
Dozor nad správným prováděním této vyhlášky vykonávají orgány Státní vodohospodářské inspekce.
§ 13
Závěrečná ustanovení
(1) Uživatelé vody jsou povinni platit náhrady podle této vyhlášky od 1. ledna 1967.
(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1966.
Lenárt v. r.
Smrkovský v. r.
Příloha
A. Způsob výpočtu jednotkových náhrad
Jednotkové náhrady se vypočítávají z údajů přípravné nebo projektové dokumentace, anebo z obecně odvozených vztahů.
1. Z přípravné a projektové dokumentace nebo z jiných technickoekonomických podkladů, pokud je možné použít je za podklad pro stanovení náhrad, ve vypočte jednotková náhrada pro ukazatel BSK5 jako podíl ročních úplných vlastních provozních nákladů čistícího zařízení k odstranění znečišťujících látek, charakterizovaných biochemickou spotřebou kyslíky, a ročního množství těchto látek odstraněných provozem čistícího zařízení. Tato jednotková náhrada se vyjadřuje v Kčs/kg BSK5.
Obdobným způsobem se vypočte jednotková náhrada pro ukazatel nerozpuštěné látky jako podíl ročních úplných vlastních provozních nákladů čistícího zařízení k odstranění nerozpuštěných látek z odpadní vody a ročního množství těchto látek odstraněných provozem čistícího zařízení. Jednotková náhrada pro ukazatel nerozpuštěné látky se vyjadřuje v Kčs/t těchto látek.
Jednotkové náhrady pro oba dva ukazatele se vypočítávají s přesností na tři desetinná místa.
V případě, že k odstranění látek charakterizovaných biochemickou spotřebou kyslíku i nerozpuštěných látek slouží jedno čistící zařízení, musí dokumentace vzatá za podklad pro výpočet náhrad obsahovat rozdělení úplných vlastních nákladů na obě příslušné části.
2. Obecný výpočet jednotkových náhrad vychází z roční velikosti vypouštěného znečištění, tj. z množství vypouštěných organických látek, charakterizovaných biochemickou spotřebou kyslíku, nebo z množství vypouštěných nerozpuštěných látek, vyjádřených v tunách těchto látek (v obou dvou případech). Závislosti velikosti jednotkových náhrad na velikosti vypouštěného znečištění jsou následující:
a) pro ukazatel BSK5 se jednotková náhrada rovná činiteli 5 - log x, kde x je roční množství vypouštěných organických látek, charakterizovaných biochemickou spotřebou kyslíku, vyjádřené v tunách. Tato jednotková náhrada se vyjadřuje v Kčs/kg BSK5;
b) pro ukazatel nerozpuštěné látky se logarytmus jednotkové náhrady rovná činiteli 2,75-0,25 log y, kde y je roční množství vypouštěných nerozpuštěných látek, vyjádřené v tunách těchto látek. Tato jednotková náhrada se vyjadřuje v Kčs/tunu nerozpuštěných látek.
Obecně stanovené jednotkové náhrady se vypočítávají s přesností na tři desetinná místa.
Základní náhrada pro příslušný ukazatel se vypočítává vynásobením ročního množství znečištění a jednotkové náhrady bez ohledu na to, kterým postupem (podle bodu 1 nebo 2) byla jednotková náhrada vypočtena.
B. Způsob výpočtu přirážky k základní náhradě
Velikost přirážky k základní náhradě je závislá na míře zhoršení jakosti vody v toku, způsobené uživatelem vody. Základní jednotkou zhoršení je jedna dvacetina rozdílu hodnot normativů pro třídu čistoty toků I b a II (podle ČSN 83 06 12 - ,,Posuzování jakosti povrchových vod a způsob její klasifikace"). Pro ukazatel BSK5 činí 0,25 mg a pro ukazatel nerozpuštěné látky 0,50 mg na litr vody v toku.
Při výpočtu výše přirážky k základní náhradě se vychází z bilance odpadních vod a třistapadesátipětidenní vodnosti (Q355) toku v místě vyústění odpadních vod.
Přirážka k základní náhradě činí tolik procent základní náhrady, kolikrát je vy vypočítaném zhoršení kvality vody v toku pod vyústěním odpadních vod obsažena jednotka zhoršení. Počet procent přirážky v jednotlivých ukazatelích se vypočítává a zaokrouhluje na celá čísla.
Výsledná přirážka k základní náhradě ve svém peněžním vyjádření v Kčs je součtem přirážek vypočítaných podle obou ukazatelů, tj. podle organických látek charakterizovaných biochemickou spotřebou kyslíku a podle nerozpuštěných látek.
1) Biochemickou spotřebou kyslíku (BSK5) se rozumí množství kyslíku, který spotřebují hnilobné organické látky obsažené ve vodě ke svému rozkladu za dobu pěti dnů.