Metodické pokyny ze dne 10.8.1966 pro vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967

20.9.1966 | Sbírka:  69/1966 Sb. | Částka:  26/1966ASPI

Vztahy

Nadřazené: 109/1964 Sb., 8/1959 Sb.
Prováděcí: 28/1978 Sb.
Aktivní derogace: 69/1966 Sb.
Pasivní derogace: 14/1967 Sb., 69/1966 Sb.
69/1966 Sb.
METODICKÉ POKYNY
Státní plánovací komise a ministerstva financí
ze dne 10. srpna 1966
pro vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967
Změna: 14/1967 Sb.
Státní plánovací komise a ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 1 a 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. a § 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidlo o státním rozpočtu a o hospodaření rozpočtovými prostředky:
HLAVA PRVNÍ
Úvodní a obecná ustanovení
Čl.1
(1) Podle těchto metodických pokynů vypracují návrh státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967 (dále jen "návrh plánu" - "návrh rozpočtu") ústřední orgány. Národní výbory se při vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu řídí zvláštními metodickými pokyny. 1)
(2) Ústředními orgány se v těchto metodických pokynech rozumějí
a) ministerstva a ostatní ústřední orgány, jimž státní plán a státní rozpočet přímo ukládají úkoly nebo vymezují prostředky (přitom ústředním orgánem jednotných zemědělských družstev se rozumí ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství),
b) Ústřední rada družstev, Ústřední svaz výrobních družstev a Ústřední svaz spotřebních družstev jako ústřední orgány družstev,
c) Ústřední výbor Národní fronty jako ústřední orgán příslušných plánujících společenských organizací a Ústřední rada odborů,
d) Slovenská národní rada a její orgány.
Čl.2
(1) Základem pro vypracování návrhu plánu a návrhu rozpočtu jsou směrné úkoly na rok 1967 stanovené vládou v rámci základních směrů a cílů rozvoje národního hospodářství do roku 1970, včetně doplňujících usnesení vlády a dále zejména všestranná analýza výchozího stavu ekonomiky, výsledky průzkumu trhu a výsledky jednání mezi odběrateli a dodavateli. Při vypracování návrhu plánu a rozpočtu se vychází z rámcových podmínek hospodaření podniků platných od 1. ledna 1967.
(2) V rozsahu stanoveném těmito metodickými pokyny vypracuje se též výhled na rok 1968, popřípadě na rok 1969.
(3) Součástí návrhu plánu a rozpočtu jsou komentáře a rozbory zdůvodňující návrh v jeho jednotlivých částech a v celé komplexnosti.
Čl.3
Soustava ukazatelů
(1) Návrh plánu a rozpočtu se vypracuje v soustavě ukazatelů obsažených ve vzorech formulářů, 1) v seznamech a v rozpočtové skladbě, které jsou součástí těchto metodických pokynů. Vybrané ukazatele této soustavy budou navrženy vládě jako závazné úkoly a závazné limity. Seznam předpokládaných závazných úkolů a závazných limitů je součástí těchto metodických pokynů.
Kromě toho budou vládě navrženy k projednání i orientační ukazatele, které jsou určeny těmito metodickými pokyny nebo budou vymezeny v průběhu prací na návrhu státního plánu a státního rozpočtu.
(2) Organickou součástí návrhu plánu a rozpočtu jsou i ukazatele, které umožňují posoudit a aktivně ovlivňovat vytváření žádoucích oblastních proporcí, zejména pokud jde o rozvoj hospodářství na Slovensku. Způsob a rozsah vypracování a předložení návrhu plánu a rozpočtu v průřezu za Slovensko je stanoven článkem 7.
(3) Pokud není stanoveno jinak, uvádějí se údaje
a) za rok 1966 (skutečnost) v cenách a podle metodiky roku 1966 a v organizaci k 1. lednu 1967; pokud nebudou v době vypracování návrhu plánu a rozpočtu známy konečné údaje za rok 1966, uvede se očekávaná skutečnost;
b) za rok 1967
aa) v cenách, podle metodiky roku 1966 a v organizaci k 1. lednu 1967,
bb) v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967; ve vztahu k zahraničnímu obchodu se cenami roku 1967 rozumějí ceny zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka FCO);
c) za rok 1968, popřípadě 1969, v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967.
Spolu s návrhem plánu a rozpočtu se předloží propočty vlivů cenových a metodických změn, pokud nejsou přímo předepsány jednotlivými vzory formulářů. V případě, že budou provedeny organizační změny k 1. lednu 1967, uvede se jejich vliv v komentáři.
Postup při vypracování a předkládání návrhu plánu a rozpočtu
Čl.4
(1) Základní plánující jednotkou je podnik nebo jiná jemu na roveň postavená organizace.
(2) Orgány bezprostředně nadřízené podnikům a rozpočtové organizace předloží návrh plánu nebo rozpočtu svému nadřízenému orgánu za všechny své podřízené jednotky a za svou vlastní činnost. V případech a v rozsahu stanoveném v příslušných částech těchto metodických pokynů předloží své návrhy rovněž orgánům Slovenské národní rady a krajským národním výborům.
(3) Současně s předložením návrhu plánu svým nadřízeným orgánům předloží výrobní hospodářské jednotky základní informaci o návrhu plánu (čl. 10-12) v jednom vyhotovení též Státní plánovací komisi, která výsledky zpracování podkladů poskytne příslušným odvětvovým a odborným ústředním orgánům.
(4) Podniky projednají s příslušnou pobočkou Státní banky československé (výrobní hospodářské jednotky s příslušným oborovým odborem banky) návrhy plánů v rozsahu zdůvodňujícím potřebu úvěru a devizových prostředků od banky; zejména projednají ty části plánu, pro jejichž realizaci prostředky od banky potřebují, nebo v jejichž oblasti je kontrola použití celospolečenských finančních prostředků uložena bance. V komentáři uvedou případné neshody, jejich důvody a vyčíslí důsledky.
Čl.5
(1) Ústřední orgány řídí práce na návrhu plánu a rozpočtu za hospodářství, které je jim podřízeno, a vypracují komplexní návrh. Přitom spolupracují se Státní plánovací komisí, s ministerstvem financí a s ostatními odbornými orgány vlády, s orgány Slovenské národní rady, s ústředními orgány dodavatelů a odběratelů a s krajskými národními výbory.
(2) Ústřední orgány za hospodářství jimi řízené předloží své návrhy Státní plánovací komisi, ministerstvu financí a dalším orgánům ve lhůtách stanovených směrnicí Státní plánovací komise a ministerstva financí ze dne 14. června 1966, o postupu a lhůtách při vypracování státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967 (čj. 102 100/66 - SM/3; čj. 11/23500/66).
(3) Ústřední orgány předloží
a) Státní plánovací komisi návrh plánu (bez finančního plánu, plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací) ve třech vyhotoveních, návrh rozpočtu včetně finančního plánu ve dvou vyhotoveních, návrh plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací v jednom vyhotovení;
b) ministerstvu financí návrh rozpočtu včetně finančního plánu ve dvou vyhotoveních, návrh ostatních částí plánu v jednom vyhotovení (bez plánu kádrů);
c) Státní komisi pro techniku ve třech vyhotoveních
aa) návrh plánu rozvoje vědy a techniky na souhrnném formuláři obsahujícím údaje státního prováděcího plánu a státního rozpočtu, který se za neinvestiční finanční prostředky vypracuje podle hlavy třetí článku 88 odst. 14,
bb) návrh plánu projektových prací;
d) Státní bance československé všechny části návrhu plánu, včetně finančního (mimo zvláštní části plánu a plánu kádrů) v jednom vyhotovení;
e) návrh plánu a rozpočtu v průřezu za Slovensko též příslušným orgánům Slovenské národní rady, a to podle článku 7.
(4) Ministerstva hornictví a těžkého průmyslu předloží návrh plánu takto:
a) ministerstvo hornictví celkový návrh plánu bez údajů za Ústřední správu uranového průmyslu; rozsah podkladů za palivový průmysl, rudné doly a magnezitové závody a za Ústřední geologický úřad dohodne ministerstvo hornictví se Státní plánovací komisí;
b) ministerstvo těžkého průmyslu celkový návrh plánu a odděleně návrh plánu za odvětví strojírenství (MTP - 1) a odděleně za odvětví hutnictví (MTP - 2).
Podrobnosti o rozsahu ukazatelů dohodnou uvedená ministerstva se Státní plánovací komisí.
(5) Ústřední orgány předloží návrhy příslušných částí plánu vyjadřujících vztah k ministerstvu hornictví a k ministerstvu těžkého průmyslu v členění podle odstavce 4.
(6) V pokynech k jednotlivým částem plánu a rozpočtu se uvádějí případné další podrobnosti o způsobu předkládání návrhu plánu a rozpočtu.
(7) Státní komise pro techniku předloží
a) Státní plánovací komisi návrh plánu rozvoje vědy a techniky ve třech vyhotoveních a návrh plánu projektových prací v jednom vyhotovení;
b) ministerstvu financí a Státní bance československé návrh plánu rozvoje vědy a techniky a návrh plánu projektových prací po jednom vyhotovení;
c) ministerstvu zahraničního obchodu příslušné údaje návrhu plánu rozvoje vědy a techniky týkající se zahraničního obchodu;
d) kromě toho předloží ministerstvu financí a Státní plánovací komisi návrh finančního zabezpečení neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky podle jednotlivých ústředních orgánů, a to způsobem a formou dohodnutou s ministerstvem financí.
Čl.6
(1) Při vypracování návrhu plánu a rozpočtu národních výborů příslušné odvětvové ústřední orgány zejména:
a) poskytnou krajským národním výborům potřebné podklady (ekonomické rozbory apod.) a odbornou pomoc,
b) vyjádří se k návrhům předkládaným krajskými národními výbory, a to z hlediska celostátní koncepce rozvoje odvětví, efektivnosti vynakládaných prostředků apod.,
c) budou koordinovat technický rozvoj odvětví řízených národními výbory.
(2) Příslušné odvětvové ústřední orgány dohodnou s jednotlivými krajskými národními výbory a s Národním výborem hl. m. Prahy rozsah údajů, které jim krajské národní výbory a Národní výbor hl. m. Prahy předloží současně s předložením svých návrhů plánů a rozpočtů; dohoda bude uzavřena nejpozději dva měsíce před termínem předložení návrhu plánu a rozpočtu krajskými národními výbory (Národním výborem hl. m. Prahy).
Čl.7
Způsob a postup plánování rozvoje hospodářství na Slovensku
(1) Návrh plánu a rozpočtu za hospodářství na Slovensku se vypracuje takto:
a) návrh plánu kromě některých částí uvedených v písmenu b) tohoto odstavce se vypracuje metodou územního průřezu, tzn., že příslušné ukazatele zahrnují i činnost závodů na Slovensku, podřízených podnikům v českých krajích, ale nezahrnují činnost závodů v českých krajích, podřízených podnikům na Slovensku;
b) návrh finančního plánu a rozpočtu, návrh ekonomického členění a struktury průmyslové produkce se vypracuje za organizačně ucelené jednotky (podniky a jim na roveň postavené organizace), a to bez ohledu na to, zda jsou řízeny výrobními hospodářskými jednotkami se sídlem v českých krajích nebo na Slovensku;
c) podrobnější způsob a rozsah ukazatelů pro vypracování průřezu za Slovensko je blíže vymezen v jednotlivých částech těchto metodických pokynů a ve vzorech formulářů;
d) případné odchylky od stanoveného způsobu a postupu vypracování návrhu plánu v územním průřezu za Slovensko dohodnou příslušné ústřední orgány se Slovenskou plánovací komisí, popřípadě s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance.
(2) Podniky na Slovensku a podniky se sídlem v českých krajích za závody na Slovensku předloží své návrhy plánů v rozsahu vymezeném v odstavci 1 kromě nadřízeným orgánům též příslušnému pověřenectvu Slovenské národní rady a v odvětvích, ve kterých nepůsobí tyto orgány, přímo Slovenské plánovací komisi (s výjimkou zvláštních částí plánů).
(3) Výrobní hospodářské jednotky předloží své návrhy plánů (včetně finančního) za podniky se sídlem na Slovensku (ukazatele prováděcího plánu podle odst. 1 písm. a) i za závody) též Slovenské plánovací komisi; návrh finančního plánu s komentářem kromě toho též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance; v odvětvích, ve kterých působí pověřenectva Slovenské národní rady, předloží výrobní hospodářské jednotky uvedené návrhy i těmto orgánům. Výrobní hospodářské jednotky předloží uvedené návrhy orgánům Slovenské národní rady v rozsahu, ve kterém je podle těchto metodických pokynů odvětvové ústřední orgány předloží orgánům Slovenské národní rady a dále v rozsahu uvedeném přímo v příslušných vzorech formulářů. Rozpočtové a příspěvkové organizace postupují obdobně.
(4) Ústředně řízené organizace výzkumné a vývojové základny, výrobní hospodářské jednotky a ostatní organizace předloží návrh plánu rozvoje vědy a techniky za činnost všech svých pracovišť umístěných na Slovensku v jednom vyhotovení též Slovenské komisi pro techniku.
(5) Pověřenectva (komise) Slovenské národní rady předloží návrh plánu a rozpočtu příslušným ústředním orgánům a Slovenské plánovací komisi, návrh finančního plánu a rozpočtu též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance, a to v plném rozsahu ukazatelů za organizace, za které vystupují jako nositelé plánu; za ostatní organizace příslušného odvětví jen v rozsahu ukazatelů dohodnutém se Slovenskou plánovací komisí a s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance.
(6) Odvětvové ústřední orgány vypracují návrh plánu v rozsahu stanoveném těmito metodickými pokyny též za hospodářství na Slovensku a předloží jej současně s návrhem za ČSSR jednak orgánům uvedeným v čl. 5, jednak Slovenské plánovací komisi; návrh plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací v jednom vyhotovení též Slovenské komisi pro techniku a návrhy rozpočtu za rozpočtové organizace na Slovensku též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance.
(7) Slovenská plánovací komise předloží návrh plánu rozvoje hospodářství na Slovensku a pověřenectvo Slovenské národní rady pro finance návrh finančního plánu a rozpočtu (včetně návrhu rozpočtu krajských národních výborů na Slovensku) po projednání v předsednictvu Slovenské národní rady Státní plánovací komisi a ministerstvu financí. Slovenská komise pro techniku předloží příslušné části plánu též Státní komisi pro techniku. Tyto návrhy jsou předmětem společného jednání příslušných ústředních orgánů a orgánů Slovenské národní rady.
(8) Návrhy plánů a rozpočtů předkládané Státní plánovací komisí, ministerstvem financí a Státní komisí pro techniku vládě obsahují též návrhy závazných úkolů a závazných limitů, popřípadě též orientační ukazatele rozvoje hospodářství na Slovensku.
Čl.8
Účast pracujících
Jednotlivé stupně řízení projednávají návrhy plánu rozvoje jimi řízeného hospodářství v etapách přípravy i schvalování s příslušnými odborovými orgány. Seznamují je s jednotlivými problémy a projednávají s nimi jejich stanoviska a společný postup při řešení důležitých otázek.
HLAVA DRUHÁ
Státní prováděcí plán
Společné ustanovení
Čl.9
Plánovacími akty ve smyslu § 115 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., jsou jen závazně stanovené úkoly dodávek surovin, materiálů a výrobků ve hmotných jednotkách a jejich rozpisy na nižší stupeň řízení, a to za předpokladu, že se současně stanoví a rozpisují závazné limity na odběr surovin, materiálů a výrobků.
ČÁST I
Základní informace o přípravě návrhu plánu
Čl.10
Základní informaci o návrhu plánu vypracují oborové podniky a trusty, popřípadě jiné hospodářské organizace přímo řízené ministerstvy hornictví, těžkého průmyslu, chemického průmyslu, stavebnictví, spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy (za organizace železniční, letecké a vodní dopravy, průmyslové a stavební organizace), zemědělství a lesního hospodářství (pouze za průmyslové a stavební organizace), zdravotnictví (pouze za průmyslové organizace) a školství (pouze za průmyslové organizace), Ústřední správou energetiky a Ústřední správou vodního hospodářství (pouze za stavební organizace).
Čl.11
Organizace uvedené v čl. 10 vypracují základní informaci odděleně podle odvětví, která u nich přicházejí v úvahu, a to za odvětví:
průmyslu (za průmyslovou činnost podniků včetně stavebních prací průmyslových podniků),
stavebnictví (výkony stavebních organizací),
oběhu (výkony odbytových, zásobovacích, popřípadě obchodních organizací),
dopravy (výkony železniční, silniční, letecké a vodní dopravy; nikoliv však závodové dopravy).
Čl.12
Pro předložení základní informace (formulář 01-01) ke strojnímu zpracování ve Státní plánovací komisi platí termín, stanovený hospodářským organizacím pro předložení návrhu plánu (31. leden 1967).
ČÁST II
Průmyslová produkce, dodávky a jejich užití
Čl.13
Plánování celkového objemu produkce
(1) Celkový objem průmyslové produkce se v návrhu plánu vyjadřuje hodnotovými ukazateli, tj. pomocí ukazatelů hrubé výroby a výroby zboží, které mají podkladový charakter; sestavují se podnikovou metodou, to znamená, že objem výroby na všech nadpodnikových stupních je součtem objemu výroby jednotlivých podniků; výjimkou je návrh plánu průmyslové produkce za Slovensko, kde se tyto ukazatele sestavují metodou územního průřezu.
(2) Plán průmyslové produkce výrobních hospodářských jednotek a ústředních orgánů zahrnuje produkci všech podřízených průmyslových podniků; u ministerstev stavebnictví a dopravy též produkci průmyslových provozů a dílen neprůmyslových organizací.
Plánování dodávek a jejich užití
Čl.14
Celkový objem dodávek
(1) Celkový objem dodávek zahrnuje celkové dodávky (odbyt) podniků a organizací, a to jak dodávky z výrobních podniků, tak i dodávky odbytových organizací, a to včetně dodávek obchodního zboží nakoupeného z jiných podniků.
Ukazatel objemu dodávek na všech stupních řízení obsahuje tedy tu část celkové realizace vyrobeného zboží (včetně zboží vedlejších závodů, provozů a dílen neprůmyslových organizací) a prodeje obchodního zboží, která zůstane po odečtení odbytově nerealizovaných složek výroby zboží.
(2) V objemu dodávek za ministerstvo hornictví budou vyloučeny duplicity, to znamená, že do objemu dodávek se zahrnou dodávky pevných paliv realizované přes Uhlozbyt a za ostatní podniky jen objem dodávek, které se realizují podniky přímo, tedy mimo Uhlozbyt.
(3) Celkový objem dodávek se člení podle základních odběratelských oblastí, tj. na dodávky pro vnitřní obchod, pro vývoz, pro investiční výstavbu (týká se pouze strojů a zařízení včetně montáží, nářadí a inventáře) a pro ostatní účely (pro výrobní nebo jinou spotřebu).
(4) Dodávky pro vnitřní obchod a pro vývoz zahrnují veškeré dodávky, ať jsou výsledkem průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, nebo činností tzv. svobodných povolání (např. tržní produkce výtvarníků) apod.
(5) Návrh plánu dodávek se vypracuje podnikovou metodou, to znamená, že celkové objemy dodávek na všech nadpodnikových stupních řízení jsou součtem celkových objemů dodávek jednotlivých podniků.
(6) Ukazatele podle odstavců 1 a 3 se vypracují na úrovni výrobních hospodářských jednotek též za podniky na Slovensku (podnikovou metodou).
Čl.15
Dodávky pro vnitřní obchod
(1) Objem dodávek pro vnitřní obchod zahrnuje veškeré dodávky z vlastní výroby i dodávky obchodního zboží určené pro prodej v maloobchodní, popřípadě velkoobchodní síti ministerstva vnitřního obchodu a Ústředního svazu spotřebních družstev, stejně jako dodávky určené pro prodej obyvatelstvu prováděný podniky a organizacemi vlastního a dalších ústředních orgánů.
(2) Dodávky pro vnitřní obchod zahrnuje do svého plánu organizace (výrobní hospodářská jednotka, odbytová organizace apod.), která plánuje dodávky daného oboru pro vnitřní obchod v bezprostředním styku s organizacemi, které příslušné prodeje realizují.
(3) Dodávky z dovozu určené pro vnitřní obchod zahrnuje do svého celkového objemu dodávek organizace, která tyto dodávky pro vnitřní obchod bezprostředně realizuje.
Čl.16
Dodávky pro vývoz
Objem dodávek pro vývoz zahrnuje zboží a práce průmyslové výrobní povahy dodávané podnikům zahraničního obchodu, popřípadě přímo do zahraničí a určené přímo k vývozu do zahraničí nebo na sklady podniku zahraničního obchodu, popřípadě výroby (pokud toto zboží je vyfakturováno podniku zahraničního obchodu). Dále sem patří i dodávky pro podnik zahraničního obchodu Tuzex, popřípadě pro další organizace prodávající za cizozemská platidla. Nepatří sem dodávky zboží vyváženého v rámci výměnných akcí vnitřního obchodu apod.
Čl.17
Dodávky pro investiční výstavbu
(1) Do objemu dodávek pro investiční výstavbu se zahrnují dodávky strojů a zařízení určené pro investiční výstavbu včetně montáží, nářadí a inventáře a včetně dodávek pro vlastní organizaci, jakož i náklady na dopravné a skladovací výlohy (u generálních a finálních dodavatelů), pokud jsou hrazeny z investičních prostředků.
(2) Dodávky investičního charakteru, které se realizují prostřednictvím odbytových organizací, zahrnou do ukazatele objemu dodávek pro investiční výstavbu až příslušné odbytové organizace. Výrobní podniky dodávající odbytovým organizacím zahrnou tyto dodávky ve svém plánu do objemu dodávek pro ostatní odběratele.
Čl.18
Struktura produkce, dodávek a jejich užití
(1) Struktura produkce, dodávek a jejich užití se vyjadřuje jednak v hodnotových ukazatelích, jednak ve hmotných jednotkách.
(2) Hodnotové ukazatele struktury produkce, dodávek a jejich užití se zpracovávají podle jednotlivých oborů "Jednotné klasifikace zemědělské, lesní a průmyslové produkce."
(3) Hmotné ukazatele jsou uvedeny v Seznamu hmotných ukazatelů zemědělské, lesní a průmyslové produkce, který je přílohou těchto metodických pokynů.
(4) Do výroby v hmotných jednotkách se zahrnuje veškerá výroba bez ohledu na to, zda jde o výrobu určenou k odbytu nebo pro vlastní potřebu.
(5) Struktura produkce se vypracuje též v průřezu za Slovensko, a to v rozsahu vymezeném ve formulářové části metodických pokynů.
Čl.19
Plánování dodávek z dovozu ze socialistických zemí
(1) Návrh plánu veškerých dodávek z dovozu ze socialistických zemí předloží ústřední orgány nadřízené dovozním odběratelům a doloží je propočtem, v němž zdůvodní rovněž potřebu obchodního zboží (pro odbytové organizace a pro kompletaci vývozních a tuzemských investičních celků) a potřebu ostatního dovozu strojů (pro údržbu a opravy již dříve dovezených strojů, pro kompletaci strojírenské výroby apod.). V propočtu užití zdůvodňují i potřebu strojů a zařízení pro fond vědy a techniky. (Za dovozního odběratele se považují rovněž odbytové, obchodní nebo jiné organizace, které dovážené zboží dále prodávají na vlastní účet tuzemským odběratelům. Za dovozního odběratele se nepovažují ty organizace, které dosud prováděly pouhé přerozdělení dovozních prostředků. Dočasně platí výjimka pro některé hutní materiály a suroviny a dále pro knihy, noviny a časopisy, a to ve smyslu usnesení vlády č. 223/1966).
(2) Státní plán vymezí jednotlivým ústředním orgánům veškeré prostředky na dovoz ze socialistických zemí formou závazného limitu, ze kterého bude jako orientační ukazatel vyčleněn objem dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu.
Pro drobné odběratele se stanoví společný limit, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.
(3) Limity na veškerý dovoz včetně strojů a zařízení ze socialistických zemí pro hospodářské organizace řízené národními výbory se stanoví přímo krajským národním výborům. Odvětvové ústřední orgány budou pouze v nezbytných případech poskytovat odbornou expertizu o vhodnosti navrhovaných dovozů v zájmu unifikace, typizace, servisu, dovozu náhradních dílů atp.
Plánování dodávek z dovozu z kapitalistických států
Čl.20
Dovoz strojů a zařízení pro investice
(1) Do plánu dovozu strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice se zahrnuje plánovaný objem dovozu.
(2) Prostředky na dovoz strojů a zařízení pro investice z kapitalistických států se nestanoví odběratelským resortům státním plánem. Zajišťují je odběratelské výrobní hospodářské jednotky nákupem potřebných deviz u Státní banky československé podle podmínek Státní banky československé pro prodej deviz na nákup strojů a zařízení z dovozu pro investiční výstavbu.
(3) Státní banka československá spolu s Československou obchodní bankou budou devizové prostředky na dovoz poskytovat formou oprávnění na dovoz, a to v rámci objemu celkového dovozu strojů a zařízení pro investice a limitu plateb za tyto stroje, který jim bude závazně stanoven státním plánem.
(4) Banka bude přidělovat devizové prostředky na dovoz strojů formou návratnou (na vnitřní devizový úvěr) nebo nenávratnou (za soutěžní přirážku). Při návratné formě bude banka poskytovat investorům vnitřní devizový úvěr na nákup strojů a zařízení, u něhož bude zvláštní smlouvou mezi bankou, investory a organizacemi zahraničního obchodu zaručena devizová návratnost a splácení poskytnutého devizového úvěru, včetně devizových nákladů mimo stanovené úkoly státního plánu. Při nenávratné formě získá odběratel oprávnění k dovozu až po soutěžním řízení. Soutěžní řízení bude časově i věcně koordinováno s výběrovým řízením u jednotlivých investičních akcí. Podrobný postup při zajišťování devizových prostředků na stroje a zařízení pro investice dovážené z kapitalistických států stanoví podmínky Státní banky československé z července 1966 a směrnice ministerstva zahraničního obchodu o provádění dovozu.
(5) Rozhodne-li se investor pro dovoz z kapitalistických států, informuje tuzemského výrobce o tomto záměru (pokud se obdobné zařízení vyrábí v tuzemsku), aby měl možnost předložit konkurenční nabídku (ovšem bez práva veta).
(6) Dovoz strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice, který zajišťují v rámci své obchodní činnosti odbytové organizace (např. Ústřední podnik zemědělské techniky, Technomat, Kancelářské stroje, Laboratorní potřeby), se uskutečňuje na základě dovozního limitu poskytnutého příslušné organizaci nadřízeným ústředním orgánem. V rámci tohoto limitu si odbytová organizace zajišťuje veškeré dodávky z dovozu včetně strojů z kapitalistických států pro investiční výstavbu za podmínek stanovených bankou bez soutěžního řízení.
Čl.21
Dovoz zboží charakteru výrobní spotřeby
(1) Návrh plánu dodávek z dovozu pro výrobní spotřebu vypracují ústřední orgány dovozních odběratelů. Dovozními odběrateli se rozumějí odběratelé ve smyslu odst. 1 článku 19. Kromě prostředků na dovoz surovin, materiálů a výrobků z nich vyrobených se do návrhu plánu zahrnují též prostředky na dovoz obchodního zboží pro odbytové organizace, stroje a zařízení neinvestiční povahy, jako náhradní díly, výrobky pro kompletaci strojírenské výroby, strojírenské výrobky pro údržbu a provoz apod.
(2) Státní plán vymezí prostředky na dovoz z kapitalistických států pro výrobní spotřebu (ve smyslu odstavce 1) jednotlivým ústředním orgánům dovozních odběratelů formou závazného limitu. Pokud jde o dovozního odběratele platí obdobně ustanovení odstavce 1 článku 19.
(3) Pro drobné odběratele se stanoví společný limit na dovoz, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.
(4) Limity na dovoz charakteru výrobní spotřeby z kapitalistických států pro hospodářské organizace řízené národními výbory se stanoví přímo krajským národním výborům.
Čl.22
Zvláštní ustanovení pro plánování a zajišťování dovozu pro výrobní spotřebu
(1) Zrušení bilančně dovozních gescí (s dočasnými výjimkami, které stanoví usnesení vlády č. 223/1966) mění některé dosavadní podmínky dovozu; podle zásad přijatých s tímto usnesením bude se v nových podmínkách postupovat takto:
a) dovozní odběratel má právo v rámci vlastních dovozních prostředků požadovat na dovážející organizaci i dovoz zboží, které je v obchodní náplni odbytových organizací;
b) rozhodnutí odběratele o dovozu příslušných druhů zboží nepodléhá souhlasu jiných tuzemských organizací. Dovozní odběratel je však povinen respektovat obchodně politická kritéria, stanovená ministerstvem zahraničního obchodu;
c) dovozní odběratel může převést vlastní dovozní limit na odbytové nebo jiné tuzemské organizace s cílem zvýšit nebo sdružit prostředky na nákup v zahraničí, pověřit zajištěním dovozu organizaci, která má pro dovoz žádaného druhu zboží lepší podmínky, umožnit popř. dovoz surovin tuzemskému zpracovateli na výrobu zboží pro dovozního odběratele apod.;
d) v zájmu zabezpečení vzájemných kontaktů a informací o použití tuzemských zdrojů a dodávek zboží z dovozu
je dovozní odběratel povinen oznámit obvyklému tuzemskému dodavateli s potřebným předstihem před dodávkovým obdobím svůj záměr přesunout v podstatném rozsahu dosavadní odběr dodávek z tuzemska na odběr z dovozu nebo omezit dosavadní odběr z jiných důvodů,
je tuzemský dodavatel povinen oznámit tuzemským odběratelům s potřebným předstihem před stanovením dovozního limitu v prováděcím plánu svůj záměr přesunout v podstatném rozsahu dosavadní dodávky pro tuzemské odběratele na vývoz nebo omezit dodávky do tuzemska z jiných důvodů;
e) dojde-li u jednotlivých výrobků v rámci stanovených dovozních limitů k nevyrovnanosti poptávky s nabídkou odpovídající možnostem opatření těchto výrobků v socialistických státech, jedná dovážející organizace o dodávkách z dovozu přímo s příslušnými dovozními odběrateli a v nezbytných případech přihlédne k rozdělení výrobků, které předpokládal gestor při převodu dosavadních dovozních limitů na odběratele.
(2) V podrobnostech se řídí provádění dovozu směrnicemi ministerstva zahraničního obchodu o projednávání a provádění dovozu.
Čl.23
Dovoz zboží pro vnitřní obchod
(1) Návrh plánu dodávek zboží z dovozu pro vnitřní obchod předloží ministerstvo vnitřního obchodu a Ústřední svaz spotřebních družstev, přičemž uvedou jednak potřebu dodávek pro prodej ve vnitřním obchodě a jednak potřebu dodávek pro vlastní zásobování provozu (a v případě dovozu ze socialistických zemí také investic) těchto resortů.
(2) Státní plán vymezí prostředky na dovoz pro ministerstvo vnitřního obchodu formou celkového závazného limitu; dovoz zboží pro prodej ve vnitřním obchodu se uskutečňuje v rámci tohoto limitu, a to podle zvláštní dohody s ministerstvem zahraničního obchodu.
Čl.24
Informace o vývoji obchodních vztahů mezi odběrateli a dodavateli
Dodavatelské organizace předloží spolu s návrhem plánu nadřízeným ústředním orgánům informaci o závažných problémech a jejich příčinách ve vztazích mezi odběrateli a dodavateli s uvedením opatření, která podnikají k jejich odstranění. Pro tuto informaci se nestanoví formuláře a soustava ukazatelů.
Čl.25
Ceny používané pro vyjadřování hodnotových ukazatelů plánu průmyslové produkce, dodávek a jejich užití
(1) Hodnotové ukazatele se vyjadřují v cenách v souladu s ustanoveními článku 3 odstavce 3, přičemž u ukazatelů sestavovaných ve srovnatelných cenách se rozumějí ceny platné k 1. lednu 1966.
(1a) K vyjádření objemu produkce výrobků, na něž se vztahují zásady cenové tvorby platné pro kategorie volných a limitovaných cen, se pro ocenění výrobků použije:
a) v kategorii volných cen předpokládaná průměrná realizační velkoobchodní cena, popř. cena výchozího období, jíž pro plán na rok 1967 je velkoobchodní cena tvořená na základě cenové přestavby k 1. lednu 1967;
b) v kategorii maximálních limitovaných cen cena na úrovni horní hranice;
c) v kategorii směrných limitovaných cen s horní a dolní hranicí stanovená směrná cena; to platí i pro limitované ceny bez stanoveného rozmezí.
(2) Ukazatel dodávek pro vnitřní obchod se vyjadřuje ve velkoobchodních a v maloobchodních cenách. Ocenění dodávek spotřebního zboží z dovozu pro vnitřní obchod se provede v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.
(3) Objem dodávek pro vývoz stejně jako objem dovozu se vyjadřuje v cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (FCO). V návrhu státního plánu se objem dodávek pro vývoz stejně jako objem dovozu vyjadřuje též ve velkoobchodních cenách.
(3a) Obchodní zboží z dovozu s výjimkou spotřebního zboží pro vnitřní trh se (ve formuláři č. 02-05 řádek 13-15 a ve formuláři č. 02-07 sloupec 2-5) uvádí v cenách, které pro příslušný obchodní článek vyjadřují nabývací hodnotu.
(4) Stavební, důlní, geologické a montážní práce (i pro vlastní potřebu) se oceňují podle platné rozpočtové soustavy.
(5) Investice vlastní výroby zahrnuté v ukazateli objemu dodávek pro investiční výstavbu se vyjadřují ve velkoobchodních cenách.
(6) Hodnota přírůstku (úbytku) nedokončené výroby se vyjadřuje ve vlastních nákladech nedokončené výroby.
(7) Hodnota přírůstku (úbytku) polotovarů, nástrojů a přípravků vlastní výroby se vyjadřuje ve velkoobchodních cenách, s výjimkou odvětví strojírenství, kde se vyjadřuje ve vlastních nákladech.
ČÁST III
Stavebnictví
Čl.26
Návrh plánu se vypracuje (kromě objemu prací prováděných vlastními pracovníky) pouze za stavební práce, kterými se rozumějí jak práce pro investiční výstavbu, tak i stavební práce na opravách (stavební práce jsou blíže vymezeny v předpisech o dokumentaci staveb). Jestliže stavební organizace provádějí na některých stavbách a objektech vedle prací stavebních výjimečně také montáž technologického zařízení nebo práce, které jsou jejich součástí, zahrnou je do objemu prací provedených vlastními pracovníky, avšak bez hodnoty smontovaného zařízení.
Čl.27
(1) Návrh plánu vypracují podniky na základě výsledků jednání s investory (v souladu s výsledky výběrového řízení) nebo s jinými odběrateli stavebních prací.
(2) Stavební organizace dohodnou s odběrateli objemy stavebních prací na stavbách rozestavěných i zahajovaných, a to až do jejich úplného dokončení. Pokud nebude kapacita naplněna konkrétními požadavky, určí se roční objem prací podle zkušeností a podle průzkumu struktury a rozmístění prací.
Čl.28
(1) Návrh plánu stavebnictví vypracují a předloží
a) ministerstvo stavebnictví za oborová ředitelství stavební výroby; kromě toho předloží rozbor rozestavěnosti, a to způsobem dohodnutým se Státní plánovací komisí;
b) ministerstvo hornictví samostatně za odvětví paliv (za podniky Výstavba ostravsko-karvinských dolů v Ostravě, Báňské stavby v Ostravě, v Mostě, v Sokolovu a v Prievidzi, Plynostav v Pardubicích a Výstavba kamenouhelných dolů v Kladně) a samostatně za Ústřední správu uranového průmyslu;
c) ministerstvo dopravy (za podniky Železniční stavitelství v Praze, Brně a v Bratislavě, Elektrizace železnic v Praze a Automatizace železniční dopravy v Praze);
d) ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství samostatně za stavební závody podniků Státních lesů a samostatně za Sdružení pro zemědělskou výstavbu a meliorace;
e) ministerstvo národní obrany.
(2) Stavební organizace řízené ministerstvem stavebnictví předloží návrh plánu výrobního programu též příslušným krajským národním výborům.
ČÁST IV
Zemědělství a nákup zemědělských výrobků
Čl.29
(1) Návrh plánu zemědělské výroby vypracují zemědělské podniky podle výsledků jednání s odběrateli a dodavateli a podle orientačních ukazatelů rozepsaných ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství a Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků. Přitom přihlížejí k okresním a krajským generelům rozvoje zemědělské výroby, školní statky k účelovým potřebám zemědělských škol.
(2) Návrh plánu se vypracuje podle organizace a výměry zemědělské a orné půdy předpokládané k 1. lednu 1967.
Čl.30
(1) Organizace přímo řízené ministerstvy potravinářského průmyslu (za rychlovýkrm drůbeže a za cukrovarnické ekonomie), zemědělství a lesního hospodářství, národní obrany, hornictví a zdravotnictví a Slovenskou národní radou předloží návrh plánu zemědělské výroby svým ústředním orgánům. Ostatní organizace obhospodařující zemědělskou půdu předloží své návrhy příslušným výrobním zemědělským správám.
(2) Ministerstva potravinářského průmyslu, (za rychlovýkrm drůbeže a cukrovarnické ekonomie), národní obrany, hornictví a zdravotnictví a Slovenská národní rada vypracují návrh plánu za zemědělskou činnost svých organizací; návrh plánu tržní produkce zemědělských výrobků předloží ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství a Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků. Kromě toho předloží Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků v dohodnutém časovém předstihu návrh plánu tržní produkce v členění podle krajů.
(3) Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků vypracuje ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství souhrnný návrh plánu nákupu.
(4) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vypracuje návrh plánu za celé odvětví zemědělství. Přitom úzce spolupracuje s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků.
(5) Rozsah nákupu od jednotlivě hospodařících rolníků dohodnou krajské výrobní zemědělské správy ve spolupráci se zemědělskými nákupními a zásobovacími podniky a krajskými národními výbory.
ČÁST V
Lesní hospodářství
Čl.31
(1) Návrh plánu lesního hospodářství vypracují podniky ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, ministerstva národní obrany a organizace lesního hospodářství řízené ministerstvy školství a kultury, hornictví a těžkého průmyslu, Slovenskou národní radou a kanceláří presidenta republiky a předloží jej svým nadřízeným orgánům.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 předloží souhrnný návrh plánu za organizace jimi řízené též ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství.
(3) K návrhům plánů předloženým podle odst. 2 ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vypracuje stanovisko a předloží je Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi.
ČÁST VI
Vodní hospodářství
Čl.32
(1) Návrh plánu výkonů vodního hospodářství a plánu odběru povrchové vody vypracují ředitelství vodních toků - správy příslušných povodí a předloží jej Ústřední správě vodního hospodářství.
(2) Ústřední správa vodního hospodářství vypracuje plán odběru povrchové vody za náhradu podle ústředních orgánů a krajských národních výborů za ČSSR a za Slovensko a dohodne jej s těmito orgány.
ČÁST VII
Doprava
Plánování přepravy
Čl.33
(1) Návrh plánu přepravy se vypracuje na základě požadavků přepravců, průzkumu a jiných forem zjišťování přepravních potřeb, prováděného dopravními organizacemi.
(2) Základními plánujícími jednotkami přepravců jsou, pokud ústřední orgány nestanoví jinak, organizace, které budou uzavírat hospodářské smlouvy o přepravě, zpracovávat krátkodobé operativní plány přepravy, objednávat vozidla veřejné dopravy, používat vlastní závodové dopravy apod.
(3) Základní plánující jednotky přepravců předloží své požadavky příslušné dopravní organizaci (správě dráhy, podniku ČSAD, podniku čs. plavby) a své nadřízené organizaci v dohodnuté formě a lhůtě. Dopravní organizace předložené požadavky s přepravci projedná a dohodne, které z přijatých požadavků se zajistí hospodářskými smlouvami o přepravě, popřípadě krátkodobým operativním plánováním přepravy (v železniční dopravě), a které pouhými přihláškami zásilek nebo jiným způsobem. (Dopravní organizace si mohou podle potřeby vyžádat stanovisko nebo jinou spolupráci orgánů bezprostředně nadřízených přepravcům.)
(4) Základní jednotky přepravců, jejichž přepravní požadavky na jednotlivý druh dopravy nepřevýší v roce 1967 3000 tun, nejsou povinny předložit v etapě přípravy plánu své požadavky dopravním organizacím; svým nadřízeným organizacím však oznámí přepravní potřeby bez ohledu na jejich výši.
Čl.34
(1) Organizace bezprostředně nadřízené základním plánujícím jednotkám přepravců vypracují souhrnný přehled přepravních potřeb podřízených organizací a předloží jej nadřízenému ústřednímu orgánu ve formě jím stanovené. Ústřední orgán vypracuje souhrnnou informaci o přepravních požadavcích na formuláři č. 07-02 "Přeprava zboží" a předloží ji Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy nejpozději do deseti dnů po lhůtě, ve které VHJ předkládají návrhy svých plánů ústředním orgánům; územní průřez za Slovensko předloží též Slovenské plánovací komisi.
(2) Ústřední správa uranového průmyslu sestaví celkový objem přepravních potřeb za své podřízené organizace a předloží jej ministerstvu dopravy a Státní plánovací komisi.
(3) Organizace podřízené Ústřednímu svazu výrobních družstev předloží své požadavky pouze dopravním organizacím. Ústřední svaz výrobních družstev vypracuje a Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy předloží jen vlastní propočet celkového objemu přepravních potřeb podle příslušných druhů dopravy, s vyznačením dopravně nejnáročnějších druhů zboží (stavebniny, zeminy apod.).
(4) Dopravní organizace zapracují přijaté přepravní požadavky do příslušných částí svých návrhů plánů rozvoje dopravy, které předloží ministerstvu dopravy (za železniční, vodní a leteckou dopravu).
Čl.35
Návrh plánu přepravy osob vypracuje jako součást návrhu plánu rozvoje dopravy ministerstvo dopravy na podkladě návrhů základních plánujících jednotek, na základě dosavadního vývoje s přihlédnutím ke všem okolnostem, které mohou ovlivnit hybnost obyvatelstva a jeho přepravní potřeby.
Plánování výkonů a potřeb dopravy
Čl.36
Základními plánujícími jednotkami v železniční dopravě jsou správy drah, které vypracují návrhy plánu výkonů na základě plánů přepravy zboží a osob.
Čl.37
(1) Základními plánujícími jednotkami pro vypracování návrhu plánu závodové automobilové dopravy jsou podniky a jim na roveň postavené organizace ministerstev hornictví, těžkého průmyslu, chemického průmyslu, stavebnictví, zemědělství a lesního hospodářství, spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy, vnitřního obchodu a národní obrany, Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků, Ústřední správy vodního hospodářství a Ústředního svazu spotřebních družstev.
(2) Organizace přímo nadřízené základním plánujícím jednotkám předloží návrh plánu závodové dopravy příslušnému ústřednímu orgánu zároveň s ostatními částmi návrhu plánu.
(3) Ústřední orgány předloží návrh plánu závodové automobilové dopravy za své organizace též ministerstvu dopravy.
(4) Ministerstvo dopravy sdělí Státní plánovací komisi (za Slovensko též Slovenské plánovací komisi) stanovisko k jednotlivým návrhům plánů veřejné i závodové automobilové dopravy předloženým ústředními orgány (krajskými národními výbory).
Čl.38
Návrh plánu rozvoje vodní dopravy vypracují na základě návrhu podřízených podniků provozujících plavební činnost ministerstva dopravy a stavebnictví. Ministerstvo stavebnictví předloží návrh plánu rozvoje vodní dopravy též ministerstvu dopravy.
Čl.39
Návrh plánu rozvoje letecké dopravy a speciální činnosti civilního letectva vypracuje ministerstvo dopravy, a to pokud jde o vnitrostátní přepravu, na podkladě návrhů Československých aerolinií a požadavků orgánů a organizací, a pokud jde o přepravu mezinárodní, na podkladě zkušeností a předpokladů v mezinárodních vztazích (u nových linek na podkladě propočtů, které byly předloženy vládě jako podklad pro schválení leteckých dohod).
Čl.40
Ministerstvo dopravy sdělí Státní plánovací komisi (za Slovensko též Slovenské plánovací komisi) stanovisko k návrhům plánů městské hromadné dopravy předloženým krajskými národními výbory.
Čl.41
Návrh rozvoje dopravy ropovodem a produktovody vypracuje ministerstvo chemického průmyslu a předloží jej též ministerstvu dopravy.
ČÁST VIII
Spoje
Čl.42
(1) Návrh plánu výkonů zahrnuje ukazatele rozvoje a využití spojů a stavební práce prováděné nestavebními organizacemi v základní činnosti spojů.
(2) Návrhy plánu vypracují a předloží Ústřední správě spojů její hospodářské jednotky. Ústřední správa spojů vypracuje celoodvětvový plán rozvoje spojů za ČSSR a za Slovensko, který vypracuje závodovou metodou.
ČÁST IX
Geologický průzkum a těžba živic
Čl.43
Návrh plánu vypracuje a předloží ministerstvo hornictví zvlášť za Ústřední geologický úřad, za odvětví těžby paliv a za oborové ředitelství Rudné doly a magnezitové závody, ministerstvo těžkého průmyslu za oborové ředitelství Hutnictví železa a ministerstvo stavebnictví.
Čl.44
Návrh plánu obsahuje
a) plán vyhledávacího a předběžného ložiskového průzkumu financovaného ze státního rozpočtu. (Odpovědným odběratelem těchto prací je Ústřední geologický úřad.)
Plán prací předběžného průzkumu financovaných dočasně z prostředků státního rozpočtu obsahuje úkoly zařazené na základě závazného prohlášení ministerstva popřípadě oborového ředitelství, v jehož oboru působnosti se těžba bude provádět, že po skončení průzkumu převezme ložiska k dalšímu využití, budou-li dodrženy dohodnuté ukazatele;
b) plán prací podrobného průzkumu financovaných z prostředků těžebních organizací;
c) plán geologických prací financovaných z prostředků na průzkumné a projektové práce (stavebně-geologický průzkum). Práce se provádějí na podkladě odběratelsko-dodavatelských smluv. (Odpovědnými odběrateli jsou projektové ústavy, popř. investoři);
d) plán geologických prací prováděných v dobývacích prostorech a financovaných těžebními podniky na vrub vlastních nákladů.
Čl.45
(1) Úkoly financované z prostředků státního rozpočtu se zařazují do plánu na podkladě oponentsky schváleného projektu nebo studie obsahující zhodnocení národohospodářské použitelnosti zkoumaného ložiska.
(2) Úkoly stěžejního národohospodářského a společenského významu, které zásadně ovlivňují rozvojové koncepce využití domácí surovinové základny nebo souvisí s vybranými akcemi investiční výstavby, popřípadě navazují na mezistátní závazky, se stanoví jako závazné úkoly státního plánu, a to podle ložisek.
Čl.46
V komentářích k návrhu plánu geologického průzkumu se zdůvodní zejména zaměření průzkumu z hlediska potřeb národního hospodářství. Dále se uvede přehled o struktuře geologických prací ve fyzických jednotkách i v hodnotovém vyjádření.
ČÁST X
Vnitřní obchod
Plán maloobchodního obratu
Čl.47
(1) Plán maloobchodního obratu obsahuje maloobchodní obrat státního a družstevního obchodu včetně obratu závodů veřejného stravování.
(2) Maloobchodním obratem se rozumějí tržby z prodeje zboží, zakázkových prací a oprav za maloobchodní ceny obyvatelstvu pro osobní spotřebu a z prodeje zboží kolektivním spotřebitelům a socialistickým organizacím pro jejich potřebu (v rozsahu stanoveném vyhláškou ministra vnitřního obchodu o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě, s výjimkou prodeje z velkoobchodních skladů).
Dále se do maloobchodního obratu zahrnují tržby za služby v síti prodejen a sběren obchodních organizací a tržby za ubytování a ostatní služby poskytované podniky veřejného stravování; nezahrnuje se však hodnota oprav a zakázkových prací prováděných organizacemi místního hospodářství a výrobních družstev, ani hodnota zboží prodávaného organizacemi místního hospodářství.
Podrobnou náplň maloobchodního obratu stanoví směrnice Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 14/1966.
Čl.48
(1) Návrh plánu vypracují organizace ministerstva vnitřního obchodu a Ústředního svazu spotřebních družstev; další ústředně řízené organizace pak podle dohody ministerstva vnitřního obchodu s příslušnými ústředními orgány.
(2) Při vypracování plánu maloobchodního obratu vycházejí obchodní organizace z rozborů koupěschopné poptávky, průzkumu trhu, ověřených možností dodávek a z orientačních ukazatelů pro vypracování návrhu plánu. Všechny organizace předloží návrh plánu svým nadřízeným orgánům a příslušným krajským národním výborům; organizace na Slovensku též pověřenectvu Slovenské národní rady pro obchod.
(3) Ministerstvo vnitřního obchodu vypracuje návrh plánu maloobchodního obratu souhrnně i za ostatní ústřední orgány a krajské národní výbory.
Plán zajištění maloobchodního obratu zbožím
Čl.49
Plán zajištění maloobchodního obratu zahrnuje dodávky zboží z výroby, nákupu a dovozu a vyjadřuje se v peněžních a hmotných ukazatelích.
Čl.50
(1) Všechny organizace realizující maloobchodní obrat, mimo drobných organizací (závodní jídelny a kantýny včetně závodních jídelen jednotných zemědělských družstev atd.), vypracují návrh plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím nakupovaným z výroby, nákupu a z dovozu k zajištění vlastního maloobchodního obratu.
(2) Dodávky zboží pro drobné organizace zahrnou do svého plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím dodavatelské organizace, a to skladové dodávky příslušný velkoobchod a dodávky z výroby příslušné výrobní organizace, u kterých si drobné organizace zajišťují dodávky zboží přímo.
(3) Základem plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím je výše a struktura maloobchodního obratu, směrné úkoly dodávek a zejména výsledky přímých dodavatelsko-odběratelských jednání o dodávkách zboží pro vnitřní obchod, průzkum trhu a jiné formy poznávání potřeb.
(4) Plán zajištění maloobchodního obratu se vyjadřuje v maloobchodních cenách.
ČÁST XI
Zahraniční obchod
Čl.51
Metodické pokyny pro vypracování návrhu plánu zahraničního obchodu vydá Státní plánovací komise jako dodatek k těmto metodickým pokynům.
ČÁST XII
Školství a kultura
Čl.52
(1) Návrh plánu rozvoje školství a kultury obsahuje výkony škol a školských zařízení včetně předškolní a mimoškolní výchovy.
(2) Návrh plánu vypracují ministerstvo školství a kultury, ministerstvo zdravotnictví (za střední zdravotnické školy) a další ústřední orgány (za podniková zařízení výchovy odborných kádrů).
(3) V případech, kde to vyžaduje povaha přípravy návrhu plánu, poskytnou k tomu účelu potřebné podklady i jiné plánující orgány a organizace. Ústřední orgány zejména zajistí, aby jejich podřízené jednotky poskytly, pokud jde o výchovu učňů, příslušné podklady krajským národním výborům, a to v souladu s plánem přípravy kvalifikovaných dělníků.
ČÁST XIII
Zdravotnictví
Čl.53
(1) Návrh plánu rozvoje zdravotnictví obsahuje výkony zdravotnických služeb poskytovaných v územních i závodních zdravotnických zařízeních, řízených ústředními orgány.
(2) Návrh vypracují ministerstva zdravotnictví, dopravy, národní obrany a vnitra a pověřenectvo Slovenské národní rady pro zdravotnictví.
ČÁST XIV
Sociální zabezpečení
(Zařízení sociální péče)
Čl.54
(1) Návrh plánu obsahuje výkony zařízení sociální péče zaměřených zejména na zajištění možnosti včasného poskytování ústavní sociální péče občanům, kteří jsou plně odkázáni na pomoc společnosti, především mládeži tělesně nebo duševně vadné a trvale chorým starým občanům, a na poskytování pracovní rehabilitace občanům se změněnou pracovní schopností.
(2) Návrh plánu vypracují ministerstvo školství a kultury, pověřenectvo Slovenské národní rady pro školství a kulturu, ústřední výbor Národní fronty (za zařízení sociální péče ústředně plánovaná).
ČÁST XV
Rozvoj vědy a techniky
Čl.55
Tato část obsahuje jen fond vědy a techniky (prostředky státního prováděcího plánu a státního rozpočtu).
Čl.56
Neinvestiční prostředky
Návrh plánu zahrnuje
a) neinvestiční prostředky ze státního rozpočtu pro zajištění činnosti centrálně řízených rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny, státních úkolů vědy a techniky v hospodářských organizacích a dotace na vybrané úkoly zabezpečované hospodářskými organizacemi v oblasti vědy a techniky,
b) příjmy centrálně řízených rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny z funkční a správní činnosti a příjmy státního rozpočtu od hospodářských organizací z aktivace prototypů a za vyřešené úkoly vědy a techniky, jejichž řešení bylo financováno ze státního rozpočtu,
c) informaci o výši neinvestičních prostředků pro zajištění úkolů a činnosti vědy a techniky, financovaných z nákladů podniků a z fondu oborového ředitelství.
Čl.57
Investiční potřeby
Návrh plánu zahrnuje
a) investice pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny,
b) vybrané strojní investice (přístroje) nezbytné pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích, spolu s objemem stavebních prací nutných pro jejich zabudování.
Čl.58
Devizové potřeby
Návrh plánu zahrnuje
a) devizové prostředky na dovoz strojů a zařízení pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a na dovoz vybrané přístrojové techniky a zařízení, nezbytných pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích,
b) devizové příjmy z prodeje (aktivních) licencí a výdaje na nákup (pasívních) licencí.
Čl.59
Plán práce
Návrh plánu obsahuje mzdové prostředky (včetně prémií a odměn) pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a dále údaje o počtu pracovníků výzkumné a vývojové základny.
Čl.60
Fond vědy a techniky obsahuje centrální rezervy pro nepředvídané potřeby vědy a techniky.
Čl.61
Podrobný obsah a postup vypracování návrhu plánu vědy a techniky a způsob jeho předkládání je stanoven příslušnými vzory formulářů, popř. vzory formulářů ostatních částí plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu (investiční výstavby, plánu práce apod.).
Čl.62
Způsob plánování v oblasti rozvoje vojenské vědy a techniky upravují zvláštní pokyny Státní plánovací komise.
ČÁST XVI
Investiční výstavba
Čl.63
(1) Počínaje rokem 1967 se u podniků (organizací) s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu (zisku) uplatňuje plná hmotná odpovědnost za efektivnost investiční výstavby. Při přípravě a projednávání návrhu plánu investiční výstavby se vychází z toho, že tyto podniky (organizace) v zásadě rozhodují o svých investicích, a že je financují z vlastních prostředků (úvěrem).
(2) Před vypracováním návrhu plánu podniky uvedenými v odstavci 1 organizují oborová ředitelství ve spolupráci se Státní bankou československou výběr staveb (popř. strojů nezahrnutých do rozpočtu staveb), které bude možno v plánovaném roce zahájit (pořídit).
(3) Do návrhu plánu mohou být zařazeny jen investice, jejichž financování je zabezpečeno vlastními prostředky podniků, projednanými úvěry, popřípadě dotacemi.
Čl.64
Za ostatní organizace (tj. podniky s omezeným působením hmotné zainteresovanosti a rozpočtové organizace) se vypracují návrhy plánu investiční výstavby v mezích limitů stanovených jednotlivým ústředním orgánům. Návrhy organizací projednají a po schválení plánu rozepíší jejich nadřízené orgány. Celkový objem investic těchto organizací je mimoto závislý na tvorbě finančních zdrojů stanovených finančním plánem, popřípadě rozpočtem.
Čl.65
(1) K zajištění strukturálních změn a mezioborových proporcí, správného rozmísťování výrobních sil a příznivého vývoje rozestavěnosti ústřední orgány stanoví, které významnější nebo rozsáhlejší stavby posoudí ještě před sestavením plánu a rozhodnou o povolení jejich zahájení v následujícím roce.
(2) Státní plánovací komise a Státní komise pro techniku posuzují a při přípravě plánu dávají souhlas k provádění nových staveb, jimiž se zvýší pracovní příležitost o více než 300 osob, nebo u nichž rozpočtový náklad stavební části přesahuje 20 mil. Kčs (stavby centrálně posuzované). 1)
Toto ustanovení se nevztahuje na tyto druhy staveb: důlní práce k udržení těžby, nová patra, spojení dolů a lomů, doprava v lomech a dolech, větrání, výsypky, haldy, plynovody, teplovody, vedení a rozvodny, ropovody a produktovody (kromě mezinárodních) a stavby spojové sítě (kromě mezinárodních spojů), kabelizace, autoblok, zvýšení výkonnosti tratí, železniční dispečink, zvláštní zemědělské investice (vinice, chmelnice apod.), samostatné akce rozšíření a obnovy vodovodní a kanalizační sítě, úpravy a doplnění uliční sítě obcí, učňovská zařízení (učiliště, internáty apod., kromě sdružovaných zařízení pro více oborů), ubytovny, svobodárny, internáty, školy I. a II. cyklu a bytová výstavba.
(3) Stavby posuzované podle odstavce 2 mohou být do prováděcího plánu zařazeny jen tehdy, mají-li příslušnou projektovou a rozpočtovou dokumentaci podle předpisů Státní komise pro techniku. Přípravná dokumentace těchto staveb se z uvedených hledisek projednává se Státní komisí pro techniku a se Státní plánovací komisí. (Stavbami centrálně posuzovanými se rozumí i stavby uložené vládou jako závazný úkol.)
(4) Centrální posouzení staveb podle odstavce 2 neznamená přiznání vyššího stupně důležitosti ani přednostního zabezpečování dodavateli proti ostatním investicím.
Čl.66
(1) Návrh plánu investiční výstavby předloží v souladu s článkem 5
a) za hospodářské organizace: průmyslová ministerstva, ministerstvo stavebnictví, Ústřední správa energetiky, ministerstvo zdravotnictví (za zdravotnický průmysl), ministerstvo vnitřního obchodu a Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků; přitom ministerstvo těžkého průmyslu předloží návrh zvlášť za podniky metalurgického průmyslu a zvlášť za podniky strojírenské, ministerstvo hornictví zvlášť za Ústřední správu uranového průmyslu a zvlášť za ostatní organizace a ministerstvo stavebnictví zvlášť za stavební organizace a zvlášť za ostatní hospodářské organizace;
b) souhrnně za všechny organizace v oboru své působnosti: ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, dopravy, zahraničního obchodu, školství a kultury, zdravotnictví (kromě zdravotnického průmyslu), národní obrany a vnitra, dále ústřední správy spojů, vodního hospodářství a geodezie a kartografie, Správa státních hmotných rezerv, Československý rozhlas a Československá televize, Slovenská národní rada, Kancelář presidenta republiky, Ústřední komise lidové kontroly a statistiky a ústřední výbor Národní fronty (jen za ČSTV).
(2) Odchylně od ustanovení odstavce 1 návrh plánu investiční výstavby vypracují a předloží
a) ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství za zemědělství a lesnictví (včetně jednotných zemědělských družstev) celkem, kromě toho odděleně:
za státní sektor zemědělství,
za státní sektor lesnictví,
za jednotná zemědělská družstva;
b) Státní komise pro techniku za vlastní investiční výstavbu a za investiční výstavbu výzkumných ústavů přímo řízených ústředními orgány; potřeby jiných organizací plánuje jen v případech a v rozsahu uvedeném v čl. 57;
c) Ústřední rada odborů souhrnně za vlastní výstavbu a za výstavbu podniků (a jiných organizací) prováděnou z příspěvků Ústřední rady odborů (výstavba závodních klubů, pionýrských táborů a výstavba jeslí, mateřských škol, popřípadě učňovských škol, a to v rozsahu stanoveném usnesením vlády č. 14/1964 a jsou-li samostatnými stavbami);
d) ústřední orgány uvedené v odstavci 1 písm. a) pokud řídí hospodářské organizace s omezeným působením hmotné zainteresovanosti a ústřední orgány uvedené v odstavci 1 písm. b) a v písmenech b) a c) tohoto odstavce pokud řídí též hospodářské organizace se zainteresovaností na hrubém důchodu (zisku), předloží za tyto organizace návrh v rozsahu a způsobem uvedeným ve vysvětlivkách k příslušným vzorům formulářů.
(3) Rozsah investiční výstavby státních ústředních orgánů neuvedených v odstavci 1 a rozpočtových organizací (kromě výzkumných ústavů) ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) určuje pouze státní rozpočet. Potřebné podklady pro plán investiční výstavby předloží Státní plánovací komisi ministerstvo financí.
(4) Za výrobní a spotřební družstva předloží Státní plánovací komisi potřebné podklady pro plán investiční výstavby Ústřední svazy výrobních a spotřebních družstev.
(5) Investice civilní obrany nezahrnují ústřední orgány do svého návrhu plánu a samostatný návrh plánu předloží podle zvláštních pokynů ministerstvu vnitra. Příslušné orgány budou provádět tyto investice v rozsahu, který jim rozepíše ministerstvo vnitra. Obdobně se postupuje u investic rozpočtového plánu, za které se návrh plánu předloží Státní plánovací komisi.
(6) V návrhu plánu se z celkového objemu investic uvede objem investic na výstavbu samostatných čistíren odpadních vod v existujících závodech, a to v rozsahu projednaném s Ústřední správou vodního hospodářství. Obdobně se postupuje u investic na zařízení k ochraně čistoty ovzduší (exhalace a spady), které se uvedou v rozsahu projednaném se Státní komisí pro techniku, a u investic na učňovská výchovná zařízení, které se uvedou v rozsahu projednaném s ministerstvem školství a kultury.
Čl.67
(1) Plán investiční výstavby zahrnuje veškeré práce a náklady (investice) souvisící s pořízením nových a s rozšířením, rekonstrukcí a modernizací dosavadních základních prostředků (u ústředních investorů, kteří řídí stavební organizace včetně trvalých objektů zařízení staveniště) bez ohledu na zdroj financování, s výjimkou nákladů na
a) geologický průzkum zásob nerostů a surovin,
b) průzkumné a projektové práce,
c) výkup pozemků a nákup cizích základních prostředků,
d) investiční výstavbu v zahraničí (kromě zařízení nakupovaných v tuzemsku pro vybavení zahraničních zastupitelství),
e) práce souvisící s hospodářskou a technickou úpravou lesní a zemědělské půdy,
f) organizační a přípravnou činnost investora (vypracování přípravné dokumentace, expertizy projektů, ředitelství budovaných podniků, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu podniku včetně komplexního technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel apod.),
g) poplatky za úřední výkony, na peněžní náhrady škod a na jiné nehmotné náklady a přirážky, pokud nejsou součástí ceny dodávaných prací a dodávek (zdržné, penále, kompletační přirážky, nájemné, úhrada zvýšených nákladů dodavatelů při dodatečných změnách dokumentace a při nedodržení lhůt sjednaných pro její odevzdání dodavatelům apod.),
h) práce prováděné v akci "Z",
i) opravy (všeho druhu) základních prostředků.
(2) Demontáže a přemístění základních prostředků a bourací práce se zahrnují do plánu investiční výstavby jen v případě, jsou-li součástí projektů výstavby nových staveb.
(3) Do plánu investiční výstavby se dále nezahrnují náklady na zhotovení strojů a zařízení (včetně nezbytných stavebních prací), které jsou předmětem výzkumu nebo vývoje, popřípadě dočasného pokusného zařízení pro vědeckovýzkumné práce a pro vyzkoušení navrhovaných technologií, přijatých vynálezů nebo zlepšovacích námětů, pokud neslouží k řešení nebo ověřování výzkumných prací trvale. Bude-li těchto vyvíjených a pokusných strojů a zařízení po vyzkoušení použito jako základních prostředků, zahrne se jejich hodnota (bez ohledu na dobu jejich vzniku) do plánu toho roku, ve kterém budou aktivovány do základních prostředků.
Čl.68
(1) Investice se dělí na stavební práce a na stroje a zařízení (včetně montáží).
(2) Struktura investic se určuje podle projektů a rozpočtů staveb, jejich objektů a provozních souborů, popřípadě podle obdobných podkladů. Práce a dodávky nezahrnuté do stavebních a technologických částí projektů a rozpočtů, pokud se zahrnují do plánu investiční výstavby (výtvarná a umělecká díla, stabilizace bodů vytyčovací sítě, vytyčení hlavních tras, stavebních čar a výškových úrovní na staveništi, přístroje, nářadí a inventář u staveb bez technologické části náležející do základních prostředků, aktivace fondů z technického rozvoje, práce spojené s vysazováním mnohaletých kultur, jako např. sady, vinice, chmelnice apod.), zahrnují se do objemu stavebních prací, jestliže se v evidenci základních prostředků stanou součástí budov, staveb nebo trvalých porostů, nebo do objemu strojů a zařízení, stanou-li se součástí ostatních skupin základních prostředků.
(3) Pokud nejsou k dispozici projekty a rozpočty staveb nebo jiné obdobné podklady, určuje se struktura investic podle třídění předpokládaných prací a dodávek stanoveného v předpisech o dokumentaci staveb.
(4) Do objemu strojů a zařízení se zahrnuje i hodnota strojů, zařízení, nářadí a inventáře nezahrnutých do rozpočtů staveb.
(5) Do hodnoty základních prostředků získaných investiční výstavbou se v návrhu plánu započítávají jen náklady na práce a dodávky, které se v plánu zahrnují do investic.
(6) Pojem stavby je vymezen v předpisech o dokumentaci staveb. Stavby, jejichž kapacita se uvádí do provozu postupně po provozně ucelených částech, se uvedou v plánu jako celek s vyčleněním jednotlivých provozně ucelených částí. U rekonstrukcí a rozšíření se uvádí kapacita na počátku a na konci plánované rekonstrukce nebo rozšíření.
(7) Stavba se považuje v plánu za zahájenou v okamžiku, kdy se začnou provádět stavební nebo montážní práce podle projektu stavby, které budou fakturovány investorovi; za zahájení stavby se nepovažuje předčasný nákup strojů a zařízení. Stavba se považuje z hlediska plánu za dokončenou, jestliže byla vybudována projektovaná kapacita (získány základní prostředky), a to i v případě, že nebyly provedeny všechny práce a dodávky obsažené ve schválené dokumentaci, které však nebylo účelné provést.
Čl.69
(1) Práce a dodávky pro investice se v návrhu plánu uvádějí na základě rozpočtových podkladů pro výstavbu a vyjadřují se ve velkoobchodních cenách, a to i když jsou prováděny vlastními zaměstnanci investora nebo svépomocí a bezplatně. Nejsou-li stanoveny pro některé práce a dodávky velkoobchodní ceny, postupuje se podle příslušných předpisů pro tvorbu cen.
(2) Rozpočtové náklady stavby se v plánu investiční výstavby uvádějí podle schválené dokumentace včetně nákladů na nepředvídané práce, avšak bez prací a nákladů, které se nezahrnují do investic. Rozpočtové náklady na nepředvídané práce se zahrnou do objemu stavebních prací nebo do objemu strojů a zařízení jen v tom rozsahu, v jakém byly již dříve skutečně použity k úhradě nepředvídaných prací nebo v jakém budou v roce 1967 k jejich úhradě použity. Zůstatek rozpočtových nákladů stavby zahrnuje zbytek nákladů rozpočtových na nepředvídané práce (zvýšený o úspory docílené na dříve realizovaných objektech), které dosud nebyly a nebudou ani v plánovaném roce použity, tj. zbytek, kterého bude ještě možno použít v příštích letech bez změny schválených celkových rozpočtových nákladů stavby.
Čl.70
(1) Vyvolané investice 1) a investice potřebné k odstranění škod způsobených na existujících základních prostředcích plánují organizace, které budou mít ve správě základní prostředky získané vyvolanými investicemi, popřípadě organizace, jejichž základní prostředky byly zničeny nebo poškozeny. Dohodou může být stanoveno, že investice podle předchozí věty bude plánovat organizace, která je svou činností vyvolala.
(2) Včas před vypracováním návrhu plánu investiční výstavby je nutno vyjasnit potřebu vyvolaných a souvisících investic, jakož i investic potřebných k odstranění škod na existujících základních prostředcích a projednat jejich zajištění s těmi investory, kteří je budou v rámci svých plánů provádět.
(3) Stavby, které mají po svém dokončení sloužit více organizacím se zahrnují plně do plánu hlavního investora. Pokud v takových případech dojde k dohodě o převodu investičních limitů (u organizací, kde jsou limity stanoveny) od ostatních účastníků na hlavního investora, oznámí účastníci dohodu Státní plánovací komisi.
Čl.71
(1) Územní průřez investiční výstavby za Slovensko předloží všechny ústřední orgány za celou investiční výstavbu podle místa stavby. Stavby liniové (např. elektrifikace železnic, kabelizace železničních tratí, výstavba dálkových kabelových vedení, naftovody, dálkové plynovody, dálková elektrická vedení 220 kWh a výše apod.) se zařazují podílem odpovídajícím jejich délce na území Slovenska. U strojů nezahrnutých do rozpočtů budovaných staveb se postupuje závodovou metodou jako při plánování průmyslové výroby a plánu práce. Územní průřez investic do lokomotivního a vozového parku Československých státních drah a leteckého parku Československých aerolinií se provede podle zvláštních dispozic.
(2) Obdobně se postupuje při rozdělení investic do jednotlivých krajů.
Čl.72
(1) Investoři projednají s dodavateli stavebních prací, strojů a zařízení požadované práce a dodávky po stránce věcné i časové a dohodnou objemy prací a dodávek pro všechny rozestavěné i zahajované stavby až do úplného jejich dokončení (tj. u rozestavěných staveb, odchylky od dosavadních dohod vzhledem k průběhu plnění u těchto prací a dodávek v běžném roce, změn v projektech apod.) a pro hromadné položky dodávek strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb.
(2) Ústřední investoři při přípravě návrhu plánu prověří, zda a jak byl návrh plánu na nižších stupních řízení projednán; projednají s ústředními orgány dodavatelů věcné a časové rozpory v zabezpečení prací a dodávek pro stavby stanovené vládou jako závazný úkol, popřípadě i pro jiné položky plánu, které s ústředními orgány dodavatelů dohodnou (zejména hromadné položky strojů nezahrnutých do rozpočtů staveb pro dopravu a zemědělství).
(3) K návrhu plánu investiční výstavby připojí ústřední investoři komentář, v němž mimo jiné uvedou a zdůvodní zaměření investic prováděných v letech 1966 a 1967 a uvažovaných ve výhledu na rok 1968. Rozbor celkového objemu investic (jeho členění na odvětví, obory apod.) pro tento účel dohodnou Státní plánovací komise a příslušné ústřední orgány. Vždy je nutno v komentáři vyčíslit důsledky cenové úpravy k 1. lednu 1967 a metodické změny (vyloučení generálních oprav z plánu investiční výstavby, zvýšení hranice pro základní prostředky z 600,- Kčs na 3000,- Kčs).
(4) Ústřední investoři zajistí, aby oborová ředitelství a ostatní organizace přímo řízené ústředními orgány zaslaly příslušným krajským národním výborům při předkládání návrhu plánu nadřízeným orgánům seznamy staveb o rozpočtových nákladech nad 1 mil. Kčs, zahajovaných v plánovaném roce.
(5) Pokud budou organizace nepodřízené národním výborům plánovat výstavbu bytů (lůžek), projednají tuto výstavbu s příslušným krajským národním výborem.
ČÁST XVII
Ochrana životního prostředí
Čl.73
Plán opatření k ochraně životního prostředí obsahuje jmenovitý seznam samostatných čistíren odpadních vod a jmenovitý seznam výstavby zařízení k ochraně čistoty ovzduší. Do jmenovitých seznamů se zahrnují všechny rozestavěné i nově zahajované stavby samostatných čistíren odpadních vod a zařízení k ochraně čistoty ovzduší budované u existujících podniků a závodů, měst a obcí a u zařízení jako například nemocnic, sanatorií apod.
Čl.74
Samostatné čistírny odpadních vod
(1) Ústřední investoři (ústřední orgány) předloží návrhy jmenovitého seznamu čistíren odpadních vod též Ústřední správě vodního hospodářství, s kterou je před předložením projednají.
(2) Ústřední správa vodního hospodářství vypracuje celostátní seznam výstavby čistíren odpadních vod podle resortů a podle povodí a předloží jej Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi. Příslušné části předloží rovněž jednotlivým krajským národním výborům.
Čl.75
Zařízení k ochraně čistoty ovzduší
(1) Ústřední investoři (ústřední orgány) předloží návrhy jmenovitého seznamu zařízení k ochraně čistoty ovzduší též Státní komisi pro techniku a ministerstvu zdravotnictví, s kterým jej před předložením projednají.
(2) Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vypracuje celostátní seznam výstavby zařízení k ochraně čistoty ovzduší podle resortů a krajů a předloží jej Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi. Krajským národním výborům předloží příslušné části seznamu.
ČÁST XVIII
Projektové práce
Čl.76
(1) Návrh plánu projektových prací zahrnuje
a) propočet prostředků na dokončené projektové práce včetně autorského dozoru pro investice hospodářských a rozpočtových organizací (včetně hodnoty dokončené projektové dokumentace pro stavby centrálně posuzované);
b) propočet prostředků na dokončené projektové práce neinvestiční povahy hrazené ze státního rozpočtu;
c) strukturu plánu projektových organizací;
d) seznam projektové dokumentace staveb závazně ukládaných.
(2) Hodnotu dokončených prací tvoří všechny provedené práce (vč. případných poddodávek, přirážek za zkrácení lhůty dodání projektové dokumentace, za neobvykle náročné řešení a vysokou kvalitu) v rozsahu uzavřené hospodářské smlouvy, které budou odevzdány a vyfakturovány odběrateli.
(3) Při přípravě návrhu plánu projednají objednatelé s dodavateli projektových prací vypracování potřebné projektové dokumentace a lhůty pro její dokončení v souladu s termíny výstavby.
Čl.77
Finanční prostředky na projektové práce neinvestiční povahy hrazené ze státního rozpočtu mají účelový charakter a jsou zahrnuty do příslušných kapitol státního rozpočtu, přičemž obsahují
a) studie výstavby navazující na výsledky vědeckotechnického rozvoje ukládané Státní komisí pro techniku nebo příslušným ústředním orgánem,
b) přípravnou dokumentaci staveb rozpočtových organizací,
c) územní plány vč. územně technických podkladů,
d) úkoly plánu typizace ve výstavbě (sestaveného podle pokynů Státní komise pro techniku),
e) úkoly obsažené v plánu experimentálního ověřování ve výstavbě vč. vícenákladů na realizaci (sestaveného podle metodických pokynů Státní komise pro techniku),
f) ideové projektové a urbanistické soutěže pro stavby rozpočtových organizací.
Čl.78
(1) Návrh plánu předloží všechny ústřední orgány ve funkci ústředních investorů a ve funkci nadřízených orgánů organizací oprávněných provádět projektové práce.
(2) Státní komise pro techniku v dohodě se Státní plánovací komisí může doporučit vládě jako závazný úkol zpracování projektové dokumentace pro stavby ovlivňující rozhodujícím způsobem rozvoj národního hospodářství.
(3) Hodnotové ukazatele plánu se vypracují v cenách projektových prací platných v období sestavování návrhu plánu a podle nového ceníku projektových prací a inženýrských služeb. Zahrnují i potřebné průzkumné práce.
ČÁST XII
Práce
Čl.79
(1) Plán práce obsahuje tyto oddíly:
a) plán počtu pracovníků a mezd,
b) plán náboru pracovních sil,
c) plán kádrů.
(2) Způsob vypracování a předkládání návrhu plánu práce je uveden na jednotlivých vzorech formulářů. Výrobní hospodářské jednotky a organizace předloží návrh plánu podle doplňujících pokynů vydaných ústředními orgány nebo uvedených u jednotlivých vzorů formulářů.
(3) V komentáři k návrhu plánu práce se provede rozbor z hlediska zabezpečování celkové podnikové a společenské efektivnosti a plnění úkolů daného odvětví, v tom zejména z hlediska maximální úspory živé práce (ve výrobních odvětvích rozbor růstu produktivity práce).
Plán počtu pracovníků a mezd
Čl.80
(1) V návrhu plánu počtu pracovníků a mezd zabezpečují ústřední orgány a jim podřízené organizace co nejúčelnější hospodaření s pracovními silami, omezování dalšího růstu zaměstnanosti v odvětvích výrobní sféry a další rozvoj, zejména průmyslu a stavebnictví, v zásadě plně růstem produktivity práce.
(2) Počet pracovníků se plánuje v souladu s objemem výkonů a se zlepšeným využitím pracovních sil ve výrobních i nevýrobních odvětvích, a to jako průměrný evidenční počet za rok celkem. Růst počtu pracovníků v průběhu roku musí být reálný i z hlediska možností jejich náboru.
(3) Průměrným evidenčním počtem pracovníků, popřípadě jednotlivých jejich kategorií, se v zásadě rozumí počet fyzických osob. V hospodářských a příspěvkových organizacích je možné na základě dohody příslušných ústředních orgánů se Státní plánovací komisí a s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky plánovat počty pracovníků v přepočtených stavech. Ve všech rozpočtových organizacích se plánují přepočtené stavy pracovníků. Při změně rozpočtových organizací na hospodářské nebo příspěvkové dohodnou ústřední orgány se Státní plánovací komisí a Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky též další způsob plánování počtu pracovníků.
(4) Ve všech organizacích je nutno podle potřeb dané oblasti umožňovat v širším rozsahu zaměstnání na kratší pracovní dobu pro ženy, občany se změněnou pracovní schopností a občany s nárokem na starobní důchod. Ke zvýšení jejich počtu je nutno přihlížet při hodnocení vývoje počtu pracovníků.
(5) Jestliže se v organizacích, jimž se stanoví závazný limit počtu pracovníků ve fyzických osobách, počet osob zaměstnaných na kratší pracovní dobu zvýší v plánovaném roce proti skutečnosti předchozího roku, může se limit překročit v rozsahu, který odpovídá odchylce v pracovním úvazku navíc přijímaných osob na kratší pracovní dobu proti normální pracovní době. Ve stejném rozsahu je možno připustit odchylku i od počtu pracovníků dohodnutého s krajským národním výborem.
(6) Před předložením návrhu plánu svému nadřízenému orgánu jsou navrhující organizace povinny potřebu pracovníků projednat a dohodnout s krajskými národními výbory. (Tutéž povinnost mají v období rozpisu plánu počtu pracovníků, pokud rozepsaný plán je vyšší než počty pracovníků dohodnuté s krajským národním výborem v období prací na návrhu plánu, jakož i při změnách prováděných v průběhu roku.)
Nepodaří-li se dosáhnout dohody, sdělí krajské národní výbory se zřetelem na možnosti zvyšování zaměstnanosti na území kraje, popřípadě okresu, své stanovisko příslušným nadřízeným orgánům, v závažných případech též ústředním orgánům, které jsou povinny je s nimi projednat.
Čl.81
(1) V organizacích s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu, se v návrhu plánu uvádí tvorba fondu pracujících vyplývající z tvorby a rozdělení hrubého důchodu; v organizacích s hmotnou zainteresovaností na zisku se uvádí fond pracujících v členění na základní mzdový fond a na tvorbu fondu odměn vyplývající z tvorby a rozdělení zisku.
(2) V hospodářských organizacích, kde není uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku a v ostatních organizacích se plánuje celkový objem mezd a ostatních osobních výdajů (mzdový fond).
Čl.82
(1) V návrhu plánu se promítne předpokládané zkracování pracovní doby podle usnesení vlády č. 432/1965 (popřípadě č. 622/1964), č. 78/1966 a 219/1966 a předloží se rozbor vlivu tohoto zkrácení pracovní doby na plán práce a navazující části plánu.
(2) Za organizace zkracující pracovní dobu v plánovaném roce uvedou ústřední orgány v komentáři zejména:
a) srovnání dosud uplatňovaných a nově zaváděných pracovních a provozních režimů;
b) opatření, se kterými se počítá k uhrazení odpadlé pracovní doby a k zabránění negativním vlivům;
c) změny, které se předpokládají v důsledku zkrácení pracovní doby ve vztazích k ostatním odvětvím a úsekům (zejména energetika, doprava, místní služby, využití volného času pracovníků apod.) a stav dosavadních jednání s příslušnými orgány a organizacemi v této věci.
Čl.83
Plán náboru pracovních sil
(1) K plánovitému rozmisťování pracovních sil a k plánování nezbytných mezikrajových přesunů pracovníků, jejichž návrh předkládá vládě Státní plánovací komise, předloží krajským národním výborům:
a) podniky a jiné organizace nebo jejich nadřízené orgány v důsledném územním průřezu podklady podle vzorů formulářů (jednak v období vypracování návrhu plánu, jednak po rozpisu plánu na podniky a organizace);
b) podniky (popřípadě závody), jiné organizace a okresní výrobní zemědělské správy (pokud jde o JZD) v pohraničních okresech kategorie A a B podklady k sestavení návrhu plán doosídlení pohraničí s údaji o požadovaném počtu dosídlenců a bytů, které budou pro doosídlence k dispozici; celkové počty bytů v členění na byty získané novostavbami, adaptacemi a převodem neobsazených bytů z předchozího roku musí být v souladu s celkovým počtem doosídlenců.
(2) Získání potřebného počtu pracovníků je především úkolem podniků, které jsou povinny vytvářet podmínky pro stálost pracovních poměrů.
Výjimečně plánují nábor pracovníků národní výbory
a) pro podniky (popřípadě závody) v krajích, v nichž je trvalý nedostatek pracovních sil; rozsah těchto mezikrajských převodů stanoví pro vybraná nejdůležitější odvětví a pro nedostatkové oblasti vláda ve státním plánu (státní plán náboru pracovních sil);
b) pro nejdůležitější podniky a závody v kraji; počty pracovníků, které mají okresní národní výbory za úkol získat ze zdrojů pracovních sil v rámci kraje, stanoví rady krajských národních výborů (krajské plány náboru pracovních sil);
c) pro pohraniční okresy kategorie A a B; počty doosídlenců, které mají být pro tyto okresy získány, navrhnou Státní plánovací komisi krajské národní výbory, v jejichž obvodech jsou pohraniční okresy kategorie A a B; počty doosídlenců stanoví vláda.
Plán kádrů
Čl.84
Plán přípravy kvalifikovaných dělníků
(1) Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vypracují ústřední orgány, jejichž podniky (organizace) požadují učně. Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vychází z perspektivního rozvoje jednotlivých závodů a oborů a musí být v souladu s plánem náboru učňů v oblastním rozložení. Pro požadované počty nově přijímaných učňů musí být zabezpečena výuka po odborné, teoretické i materiální stránce, a to buď ve vlastních zařízeních podniků (závodů) nebo dohodou s jinými podniky (např. při menším počtu učňů) v jejich zařízeních.
(2) Podniky uplatňující potřebu učňů na okresních národních výborech příslušných podle sídla jednotlivých závodů (provozoven) uvedou své požadavky v rozdělení podle pohlaví a podle učebních oborů. Reálnost požadovaného počtu učňů zdůvodní předpokládanou doplňkovou potřebou kvalifikovaných pracovníků v členění na náhradu přirozeného úbytku a na zvýšení stavu pracovníků. Požadavky na počet nově přijímaných učňů musí být s národními výbory dohodnuty. Nedojde-li k dohodě, řeší sporné případy nadřízené orgány (oborová ředitelství nebo ústřední orgány) s příslušnými krajskými národními výbory, výjimečně Státní plánovací komise, na Slovensku Slovenská plánovací komise. Obdobně uplatňují podniky požadavky na dorost na pracovní místa pro pomocné a méně kvalifikované práce.
Čl.85
Plán potřeby odborníků ze škol
(1) Plán potřeby odborníků ze škol vychází z dlouhodobých studií o vývoji struktury pracovníků podle kvalifikace a úzce navazuje na plán počtu pracovníků, zejména na vývoj počtu technickohospodářských pracovníků a na jejich kvalifikační skladbu.
(2) Při vypracování návrhu plánu potřeby absolventů vysokých škol a středních odborných škol ústřední orgány a výrobní hospodářské jednotky (podniky)
a) přihlížejí k dlouhodobé potřebě odborníků v souvislosti s dlouhodobým rozvojem oborů; vycházejí přitom z koncepce stanovené dlouhodobým výhledem a pětiletým plánem;
b) řídí se výsledky rozborů současné věkové a kvalifikační struktury, přirozeného úbytku, celkové doplňkové potřeby, jakož i potřeby zlepšení kvalifikačního složení pracovníků, uvádění nových kapacit do provozu, růstu výroby a produktivity práce, zvýšení technické úrovně výroby, rozvoje vědy a výzkumu, rozvoje služeb a plánu počtu pracovníků;
c) berou v úvahu i počty vlastních pracovníků, kteří absolvují vysoké nebo střední odborné školy ve studiu pracujících při zaměstnání, popř. absolventů vyslaných do denního studia na krajská nebo závodní stipendia.
Po schválení plánu vládou ústřední orgány
oznámí pracoviště pro stanovené počty absolventů ministerstvu školství a kultury a pokud jde o skupinu oborů zemědělství a lesnictví příslušným zemědělským (lesnickým) školám určeným dohodou s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství;
předloží do jednoho měsíce své požadavky na přijímání posluchačů (žáků) do prvních ročníků vysokých a středních odborných škol v členění podle oborů a podle krajů ministerstvu školství a kultury. 1)
(3) K zajištění přehledu o stavu a potřebách kádrů ze škol v rámci jednotlivých krajů a k postupnému vytvoření předpokladů pro krajské plánování výkonů škol předloží podniky návrhy plánu kádrů též krajskému národnímu výboru příslušnému podle sídla podniku (závodu, organizace).
ČÁST XX
Výrobní družstevnictví
Čl.86
(1) Plán rozvoje výrobního družstevnictví navazuje na státní plán rozvoje národního hospodářství a týká se výkonů všech činností výrobního družstevnictví, tj. výroby průmyslových výrobků, prací průmyslové povahy, prací stavebních i služeb.
(2) Návrhy prováděcích plánů ostatních částí (investiční výstavba, práce a další) se vypracují podle metodických pokynů pro tyto části plánu (v rozsahu dohodnutém se Státní plánovací komisí).
(3) Návrhy plánu v krajském průřezu projednají orgány výrobních družstev v dohodnutém rozsahu s krajskými národními výbory.
HLAVA III
Státní rozpočet
Společná ustanovení
Čl.87
1. Ve státním rozpočtu na rok 1967 budou zahrnuty rozpočty ústředních orgánů a rozpočty národních výborů.
V rozpočtech ústředních orgánů bude obsažen rozpočet vlastního ústředního orgánu, rozpočty jemu podřízených rozpočtových organizací, odvody a příděly vedlejším hospodářstvím, příspěvky poskytované některým organizacím na jejich činnost a odvody a příděly hospodářským organizacím, vyplývající pro ně z finančních plánů. V rozpočtech ústředních orgánů nebudou obsaženy rozpočty organizací přímo řízených Slovenskou národní radou.
2. Návrhy finančních plánů a rozpočtů v rozsahu a způsobem dohodnutým s ministerstvem financí se předkládají za Státní banku československou, za ostatní peněžní ústavy a pojišťovnictví a za vojenské chozrasčotní organizace ministerstva národní obrany. Ústřední svazy družstev a Ústřední rada družstev předkládají propočet daně z obratu a propočet oběžných prostředků, plán důchodové daně družstev a další nezbytně nutné podkladové údaje v rozsahu dohodnutém s ministerstvem financí.
3. Ústřední orgány, u nichž budou schváleny výjimky z rámcových podmínek, rozpracují po dohodě s ministerstvem financí metodické pokyny tak, aby vyhovovaly povoleným výjimkám.
4. Předepsané vzory formulářů pro rozpočet a finanční plán jsou pro ústřední orgány závazné.
Volné řádky a sloupce nesmějí být bez souhlasu ministerstva financí vyplňovány. Ve všech etapách plánovacích prací a na všech organizačních stupních se rozpočty a finanční plány vypracovávají současně s hmotnými plány a ve vzájemné návaznosti, aby jejich aktivní vliv působil ve všech fázích plánovacích prací.
ČÁST I
Finanční plány hospodářských organizací
Čl.88
1. Prováděcí finanční plány ústředních orgánů, výrobních hospodářských jednotek a podniků vyjadřují v penězích souhrnně celkovou hospodářskou činnost těchto organizací. Přestože finanční plán řídí především oblast finančního hospodaření, má prostřednictvím ekonomických nástrojů založených na působení finančních vztahů účinný ekonomický vliv na celou hospodářskou činnost podniků i nadpodnikového orgánu.
Finanční plán, založený na působení finančních vztahů, aktivně ovlivňuje hmotné vztahy a proporce plánu směrem k maximální efektivnosti. V tomto působení finančního plánu se objektivně projevuje jeho základní funkce.
V prováděcích finančních plánech se konkretizují úkoly v tvorbě a použití finančních zdrojů a uvádějí se objemy finančních potřeb i zdroje jejich krytí. Jsou v nich vyjádřeny též vztahy podniku k nadřízenému orgánu, ke státnímu rozpočtu i k úvěrovému plánu.
2. Návrh finančního plánu na rok 1967 tvoří:
a) finanční bilance (formulář F - 1)
b) přehled o tvorbě hrubého důchodu (zisku) (formulář F - 2)
c) přehled o rozdělení hrubého důchodu (zisku) (formulář F - 3)
d) přehled o pohybu neinvestičních fondů (formulář F - 4)
e) propočet oběžných prostředků (formulář F - 5)
f) propočet odpisů a odvodů ze základních prostředků (formulář F - 6)
g) propočet ostatních zdrojů a potřeb (formulář F - 7)
h) propočet dotací k cenám a intervencí k prodejním cenám (formulář F - 8)
ch) propočet financování reprodukce základních prostředků (formulář F - 9)
i) propočet daně z obratu (formulář F - 10 a F - 11)
j) přehled státních úkolů a ze státního rozpočtu dotovaných podnikových a oborových úkolů výzkumných a vývojových prací řešených hospodářskými organizacemi (formulář F - 20).
Formuláře finančního plánu F - 4 a F - 9 se sestavují za skutečnost roku 1966 a návrh plánu na rok 1967 v cenách, metodice a organizaci k 1. 1. 1967; formulář F - 8 pouze za návrh na r. 1967 v cenách, organizaci a metodice k 1. 1. 1967. Ostatní formuláře se sestavují podle předepsaných vzorů.
3. Výrobní hospodářské jednotky a nadřízené orgány předkládají návrh finančního plánu zásadně v souhrnu za celé hospodářství jimi řízené. Kromě toho přehled o tvorbě hrubého důchodu (zisku) (formulář F - 2) bude předložen i podle odvětví (tj. za průmysl, stavebnictví, odbyt a zásobování, dopravu, zemědělství, lesnictví, obchod a veřejné stravování, výkup a ostatní odvětví), a to z hlediska organizačního uspořádání (tj. za souhrn podniků příslušné činnosti); přehled o rozdělení hrubého důchodu (zisku) (formulář F - 3) bude předložen i za jednotlivé výrobní hospodářské jednotky.
Slovenská národní rada předloží kromě návrhu finančního plánu za celý resort také návrhy finančních plánů za jednotlivá pověřenectva Slovenské národní rady.
4. Finanční bilance (F - 1) shrnuje veškeré zdroje a potřeby hospodářských organizací a souhrnně vyjadřuje výsledky dílčích finančních plánů. Ve svém vyjádření brutto zachycuje přehled o celkové tvorbě zdrojů a celkových potřebách finančních prostředků a v dalších sloupcích vyjadřuje rozdělení zdrojů k vlastnímu použití, k odvodu do státního rozpočtu, popř. k vrácení do úvěrové soustavy a na straně potřeb určuje ve stejném členění zdroje krytí potřeb. Tím vyjadřuje i celkový vztah hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu a podíl úvěru na krytí jejich celkových potřeb.
U výrobních hospodářských jednotek s omezeným působením hmotné zainteresovanosti může být ve výjimečných případech plánována ztráta. Na úhradu plánované ztráty bude ze státního rozpočtu poskytnuta dotace, jejíž plánovaná výše je horním limitem čerpání. Tato dotace může být čerpána pouze na základě normy úhrady dohodnuté s ministerstvem financí.
5. Přehled o tvorbě hrubého důchodu (zisku) (formulář F - 2) vyjadřuje výsledek hospodářské činnosti a používá se pro všechny činnosti. Přehled o tvorbě hrubého důchodu má přímou vazbu na formuláře F - 1, F - 3, F - 6, F - 8 a poskytuje údaje pro stanovení propočtových ukazatelů na formuláři F - 5.
6. Přehled o rozdělení hrubého důchodu (zisku) (F - 3) zachycuje jednotlivé druhy odvodů jak do ústředního rozpočtu, tak i do rozpočtů národních výborů a příděly fondům. Je společný pro ústřední orgány (organizace), uplatňující různé varianty zainteresovanosti s tím, že organizace se zainteresovaností na zisku a organizace s omezeným působením hmotné zainteresovanosti nevyplňují řádek 11, tj. hrubý důchod a odvod ze zisku uvádějí na ř. 14. Přehled o rozdělení hrubého důchodu (zisku) má přímou vazbu na formuláře F - 1, F - 2, F - 4, F - 5, F - 9.
7. Přehled o pohybu neinvestičních fondů (F - 4) zachycuje vývoj a použití fondů (včetně převodů prostředků mezi jednotlivými fondy) s výjimkou fondu investic. Přehled o pohybu fondů má přímou návaznost na formuláře F - 3, F - 5, F - 9.
8. Propočet oběžných prostředků (F - 5) sestavují všechny podniky bez rozdílu forem hmotné zainteresovanosti. Poskytuje přehled o úhrnné potřebě oběžných prostředků a o zdrojích krytí. Podnikové propočty oběžných prostředků jsou členěny v souladu se směrnicemi k jednotné účtové osnově. Minimálně jsou však zásoby členěny na předměty jednorázové a postupné spotřeby, nedokončenou výrobu a polotovary vlastní výroby, výrobky a zboží. V propočtu se uvádějí vždy stavy k počátku a ke konci plánovaného období. Stavy zásob k počátku roku zahrnují všechny změny provedené k počátku roku. Změny je nutno v komentáři vyčíslit a odůvodnit.
Odvod ze zásob a úroky z úvěrů se propočtou ve spolupráci se Státní bankou československou na základě výše úvěrů a stanovených úrokových sazeb.
Propočet oběžných prostředků má přímou vazbu na formuláře F - 1, F - 2, F - 3, F - 4.
9. Propočet odpisů a odvodů ze základních prostředků (F - 6) zahrnuje výpočet odpisů ze základních prostředků a výpočet odvodů ze základních prostředků.
Propočet odpisů má přímou vazbu na formuláře F - 1, F - 2, F - 3, F - 9.
10. Propočet ostatních zdrojů a potřeb (F - 7) je pomocným formulářem pro výpočet ostatních zdrojů a potřeb, které nevyplývají z tvorby hrubého důchodu.
Intervence k nákupním cenám zemědělských výrobků, cenové rozdíly a slevy zemědělcům se doloží propočtem. Propočet ostatních zdrojů a potřeb má přímou vazbu na formulář F - 1.
11. Propočet dotací k cenám - intervencí k prodejním cenám (F - 8). Propočet zahrnuje výpočet dotací k cenám popř. intervencí k prodejním cenám podle stanovených sazeb. Zásady obsažené ve směrnici ministerstva financí pro stanovení dotací k cenám (čj. MF 113/40 070/1965 - Věstník ministerstva financí č. 7/1965) zůstávají na rok 1967 v platnosti.
Propočet dotací k cenám ústřední orgány předloží na samostatných formulářích podle jednotlivých výrobních hospodářských jednotek; propočet intervencí k prodejním cenám se předkládá za ústřední orgán jako celek.
Propočet dotací má přímou vazbu na formuláře F - 1, F - 2.
12. Propočet financování reprodukce základních prostředků (F - 9).
Financování reprodukce základních prostředků je stanoveno vyhláškou ministerstva financí a Státní banky československé. Podkladem pro sestavení propočtu financování reprodukce základních prostředků je výsledek výběrového řízení, dohodnutého se Státní bankou československou.
Do formuláře F - 9 - propočet financování reprodukce základních prostředků - je zařazena údržba, opravy a generální opravy, které jsou u hospodářských organizací hrazeny na vrub nákladů.
Součástí financování reprodukce základních prostředků jsou výdaje na projektovou dokumentaci a jiné investice. Jiné investice zahrnují též náhrady za odnětí půdy zemědělské výrobě.
Propočet financování reprodukce základních prostředků má přímou vazbu na formuláře F - 1, F - 3, F - 6.
Úroky z investičních úvěrů se propočtou na základě stanovených úrokových sazeb a výše investičních úvěrů ve spolupráci se Státní bankou československou.
Ze státního rozpočtu lze poskytovat dotace hospodářským organizacím s obecným způsobem financování investiční výstavby.
Dotace se poskytují v rámci prostředků předem plánovitě stanovených ve státním rozpočtu podle těchto zásad:
a) hospodářské organizace předloží návrhy na dotace na investiční výstavbu nadřízenému orgánu ve lhůtách stanovených pro výběrové řízení;
b) ústřední orgány (v odvětvích, kde působí pověřenci, po dohodě s pověřenectvem) předloží ministerstvu financí návrhy na dotace s rozborem a včetně stanoviska Státní banky československé. Ministerstvo financí pak dá konečné nebo předběžné přísliby dotací po projednání se Státní plánovací komisí, s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance, Státní komisí pro techniku a Státní bankou československou a popř. po expertním posouzení;
c) zahrnutí dotací do státního rozpočtu neznamená právo na automatické čerpání dotací. Ministerstvo financí, popř. orgán jím zmocněný, bude uvolňovat dotace na základě prověrky efektivnosti a podmínek pro poskytnutí dotace;
d) v roce 1967 budou poskytovány dotace na investice podle rámcových podmínek hospodaření podniků od 1. ledna 1967.
13. Propočet daně z obratu (F - 10 a F - 11).
Návrh propočtu daně z obratu předkládají na formuláři F - 10 a F - 11 ústřední orgány a organizace uvedené na těchto formulářích.
Podniky sestaví propočet daně na základě svých odbytových plánů pro vnitřní obchod (tržní dodávky) a pro ostatní odběratele (mimotržní dodávky).
Členění návrhu podle položek sazebníku bude provedeno na formuláři F - 10 v rozsahu určeném pro sledování skutečností ve statistickém výkaze V (Daň) 15 - 12, popř. v rozsahu členění plánu odbytu (formulář 02 - 07).
Podniky sdělí své propočty daně v celkovém objemu finančním odborům okresních národních výborů do 7 dnů po jejich schválení vedením podniku.
14. Přehled státních úkolů a ze státního rozpočtu dotovaných podnikových a oborových úkolů výzkumných a vývojových prací řešených hospodářskými organizacemi (F - 20) je podkladem pro stanovení výše prostředků ze státního rozpočtu:
a) ústředním orgánům na úhradu faktur za státní úkoly, které se uvádějí na formuláři F - 13 ve skupině 1. Hospodářství, oddíl 2 § 2 čl. 1 pod seskupením položek 2 služby a výdaje nevýrobní povahy,
b) hospodářským organizacím formou dotace na úhradu nákladů spojených s řešením úkolů podnikového a oborového charakteru, které se uvádějí na řádku 20 formuláře F - 7,
c) hospodářským organizacím na úhradu faktur za úkoly státního plánu výzkumných a vývojových prací, které se uvádějí na řádku 28 formuláře F - 7.
Kromě formuláře finančního plánu F - 20 předloží ústřední orgány ještě společný formulář Státní plánovací komise a ministerstva financí s názvem "Souhrn prostředků státního prováděcího plánu a státního rozpočtu pro fond vědy a techniky" (formulář č. 15 - 01). Údaje na tomto formuláři, týkající se finančního zabezpečení neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky, se vypracují v návaznosti na údaje, uvedené ve formulářích F - 2, F - 4, F - 7, F - 12, F - 13.
ČÁST II
Rozpočty
Čl.89
Rozpočtové organizace řízené ústředními orgány
1. Návrh rozpočtu rozpočtových organizací tvoří:
a) rozpočet příjmů (formulář F - 12)
b) rozpočet výdajů (formulář F - 13)
c) propočet financování reprodukce základních prostředků (formulář F - 9, společný pro všechny organizace)
d) investice ústředních orgánů řízených rozpočtem (formulář F - 15).
2. K návrhu rozpočtu bude připojen rozbor navrhovaných příjmů a výdajů. Součástí tohoto rozboru budou též vysvětlivky k rozdílům mezi návrhem rozpočtu na rok 1967 a skutečností roku 1966, a to u příjmů podle oddílů a u výdajů podle rozpočtových skupin a u větších rozdílů i podle odvětví, avšak pouze za rozpočtové organizace. Ve vysvětlivkách budou též vysvětleny věcné, metodické, cenové a ostatní změny podle jednotlivých druhů.
Návrh rozpočtu nebude rozvrhován na čtvrtletí.
Vysvětlivky k návrhu rozpočtu na rok 1967 budou vypracovány v této formě: 
           Odvětví                       Rozdíl
a odůvodnění rozdílů proti         proti skutečnosti r. 1966
skutečnosti roku 1966                    (v tisících Kčs)
                                     +               -
3. Ústřední orgány přezkouší a upraví do 31. října 1966 výdajové normy a ukazatele, které stanovily pro obor činnosti vlastní a podřízených rozpočtových organizací nebo pro obor činnosti odborů rad národních výborů a projednají je s ministerstvem financí a Státní plánovací komisí.
4. Návrh rozpočtu příjmů bude sestaven na formuláři F - 12 podle oddílů. U oddílu 12 - příjmy (náhrady) za předané výsledky vyřešených úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, popř. u dalších oddílů se kromě úhrnu oddílu ještě uvede "z toho":
"příjmy výzkumných ústavů a ostatních organizací, zařazených v rozpočtu výdajů v oddílu technický rozvoj a rozvoj vědy".
V návrhu rozpočtu příjmů se uvedou kromě údajů podle hlavy první, čl. 3, odst. 3 u každého oddílu (včetně podrobnějšího členění oddílu 12 - příjmy - za předané výsledky vyřešených úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky) a u úhrnu příjmů ještě metodické a cenové změny na samostatných řádcích.
5. Návrh rozpočtu výdajů bude sestaven na formuláři F - 13 podle skupin, oddílů a paragrafů a přitom podle seskupení položek. U oddílů technický rozvoj a rozvoj vědy uvede se členění až na články. Slovenská národní rada kromě toho předloží v úhrnu výdaje za jednotlivá pověřenectva Slovenské národní rady.
Při rozpočtování je třeba přihlédnout též k pokladnímu plnění rozpočtu v roce 1965 a k celoročnímu pokladnímu plnění roku 1966.
V rozpočtu výdajů se uvedou všechny údaje podle hlavy první, čl. 3, odst. 3 a metodické a cenové změny (v samostatném řádku) pouze u úhrnu výdajů a u jednotlivých skupin a dále pouze u oddílu 2 - technický rozvoj ve skupině 1 a u oddílu 2 - rozvoj vědy ve skupině 2; u ostatních oddílů a paragrafů (popř. článků) se uvede pouze návrh rozpočtu na rok 1967 v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967.
Cenové a metodické změny nebudou uváděny u oddílu 3 rozpočtu příjmů a u seskupení položek 8 - příděly hospodářským organizacím.
Od 1. ledna 1967 nebudou rozpočtové organizace platit pojistné nemocenského pojištění. V návrhu rozpočtu se tento vliv uvede jako metodická změna.
6. Propočet financování reprodukce základních prostředků bude proveden na formuláři, F - 9. Podkladem pro částky, uváděné na tomto formuláři, bude u rozpočtových organizací plán investiční výstavby.
Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství zařadí do návrhu rozpočtu objemy prací a dodávek částkou, která je oproti hmotnému plánu nižší o plánovaný objem investic pro JZD. Součástí financování reprodukce základních prostředků jsou výdaje na projektovou dokumentaci a jiné investice. V tomto formuláři jsou zařazeny též výdaje na udržování, opravy a generální opravy, které se hradí z neinvestičních výdajů.
Financování reprodukce základních prostředků je stanoveno vyhláškou ministerstva financí a Státní banky československé.
Prostředky na financování plánované reprodukce základních prostředků jsou u rozpočtových organizací vymezeny na formuláři F - 13 a u příspěvkových organizací v jejich rozpočtech. Objem prostředků na financování investic oznámí Státní bance československé přímý investor.
7. Zvláštní rozpočtové organizace se převádějí počínaje rokem 1967 na jinou formu hospodaření, a to podle druhu činnosti organizace na hospodářské, rozpočtové nebo příspěvkové organizace.
Čl.90
Příspěvkové organizace
1. Příspěvkové organizace, které jsou zapojeny na státní rozpočet, jsou povinny předložit ústřednímu orgánu zdůvodňující podklady pro stanovení příspěvku nebo odvodu do rozpočtu. Rozsah i lhůtu pro předložení zdůvodňujících podkladů určí ústřední orgán, který příspěvek do návrhu rozpočtu zařadí. Příspěvky pro organizace, které zdůvodňující podklady nepředloží, nelze do návrhu rozpočtu zařadit.
2. Ústřední orgány, pokud poskytují v rámci platných předpisů některým organizacím (např. divadlům, osvětovým zařízením) příspěvek na jejich činnost, zahrnou příspěvek do návrhu svého rozpočtu.
Ve vysvětlivkách k návrhu rozpočtu, předkládaného ministerstvu financí, jsou ústřední orgány povinny zdůvodnit podle jednotlivých druhů organizací (např. divadla, osvětová zařízení) výši navrženého příspěvku nejméně v tomto rozsahu:
a) příjmy celkem
z toho od obyvatelstva
b) výdaje celkem
z toho
investice
mzdy a ostatní osobní výdaje
materiální výdaje
odpisy
ostatní výdaje
c) navrhovaný příspěvek na rok 1967
na provoz
z toho na výdaje civilní obrany
na investice
navrhovaný odvod na rok 1967
d) rozbor navrhované výše příspěvků a příjmů a výdajů jednotlivých druhů organizací (včetně cenových a jiných změn a ukazatelů, na něž se příspěvek nebo odvod stanoví), požadavek a zdůvodnění mimořádného příspěvku atd.
Některé státní příspěvkové organizace (např. Československý rozhlas, Československá televize) předloží svůj návrh rozpočtu v širším rozsahu, a to podle předběžného projednání s ministerstvem financí.
3. Příspěvek bude poskytován zvlášť na provoz a zvlášť na investice, pokud nebudou kryty z odpisů; odpisy základních prostředků zatím přicházejí v úvahu jen u těch příspěvkových organizací, které přešly z organizační formy zvláštních rozpočtových organizací na příspěvkové a o odpisech již dříve účtovaly; příspěvek bude stanoven v absolutní výši jako ukazatel závazný jak pro organizaci, která příspěvek poskytuje, tak pro organizaci, které je příspěvek poskytován;
provozní příspěvek nebude krýt výdaje na mzdy, na něž si musí organizace svou činností vydělat;
příspěvek se neposkytuje jen na vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale bude stanoven na ukazatele, které dohodnou ústřední orgány s ministerstvem financí.
Financování investic příspěvkových organizací z odpisů dohodnou ústřední orgány s ministerstvem financí.
Odpisy budou organizacím ponechány pouze do výše plánu investic; částky odpisů přesahující plán investic odvedou organizace do rozpočtu.
4. Zlepší-li organizace výsledky svého hospodaření, nebude jí příspěvek krácen nebo odvod zvýšen. Zhorší-li výsledky činnosti, kryje organizace tyto důsledky ze svých zdrojů a nejsou-li, omezí v přiměřeném rozsahu svou činnost;
z lepších výsledků hospodaření si může organizace vytvořit pobídkový fond; část fondu bude vázána jako rezerva, která bude sloužit k vyrovnání výkyvů hospodaření; o použití prostředků tohoto fondu platí zvláštní předpisy.
5. Finanční vypořádání se nebude provádět.
6. Příspěvek dlouhodobě stanovený se bude zařazovat každoročně do rozpočtu; nevyčerpaný provozní příspěvek nepropadá.
7. V případě časové neshody mezi příjmy a výdaji může nadřízený orgán poskytnout příspěvkové organizaci "přechodnou výpomoc"; přechodnou výpomoc poskytne ústřední orgán ze svého rozpočtu; nebude-li mít ústřední orgán volné prostředky, požádá o poskytnutí přechodné výpomoci ministerstvo financí; přechodná výpomoc musí být ve stanovené lhůtě vrácena orgánu, který ji poskytl.
8. Na plnění mimořádných úkolů (včetně investic) může být organizaci poskytnut mimořádný účelový příspěvek, který musí po splnění úkolů vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek příspěvku vrátit.
9. Příspěvkové organizace řízené ministerstvem školství a kultury se řídí směrnicemi ministerstva školství a kultury čj. 43 400/65 - VE/4, uveřejněnými ve Věstníku ministerstva školství a kultury, částka 31/1965.
10. Příspěvky společenským (masovým) organizacím rozpočtuje ministerstvo financí a s jeho souhlasem i některé jiné ústřední orgány. Ústřední orgány, poskytující příspěvek těmto organizacím, rovněž předloží ministerstvu financí zdůvodňující podklady pro poskytnutí příspěvku v rozsahu uvedeném v bodě 2 tohoto článku.
11. Jiné příspěvky (podle volné úvahy) rozpočtují ústřední orgány jen po předchozím projednání s ministerstvem financí a s uvedením účelu příspěvku.
Čl.91
Jednotná zemědělská družstva
1. S návrhem rozpočtu kapitoly ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství předloží
a) vlastní návrh plánu tvorby a rozdělení celkového hrubého důchodu JZD,
b) vlastní návrh potřeby peněžních prostředků na investiční výstavbu JZD a jejího krytí (F - 14).
Vlastní návrh plánu tvorby a rozdělení celkového hrubého důchodu JZD se předloží v rozsahu stanoveném metodickými pokyny ministerstva zemědělství a lesního hospodářství pro sestavení a předložení návrhu plánu a rozpočtu na rok 1967.
Státní banka československá projedná potřebu peněžních prostředků na investiční výstavbu JZD a jejího krytí a návrh plánu dlouhodobých úvěrů JZD s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství po dohodě s ministerstvem financí. Pobočkám Státní banky československé předkládají JZD jen výpisy o rozpočtech provozních a dlouhodobých potřeb.
2. Subvence se rozpočtují podle směrnic ministerstva zemědělství a lesního hospodářství a částek dohodnutých s ministerstvem financí.
3. Při vypracování vlastních návrhů plánu tvorby a rozdělení celkového hrubého důchodu a plánu potřeby peněžních prostředků JZD a jejího krytí budou výrobní zemědělské správy úzce spolupracovat s pobočkami Státní banky československé.
Čl.92
Reprodukce základních prostředků ústředních investorů řízených rozpočtem
1. Pouze státním rozpočtem (popř. finančním plánem) je řízena výše výdajů na investice níže uvedených ústředních orgánů a jimi řízených rozpočtových organizací (kromě výzkumných ústavů) a příspěvkových organizací:
ministerstvo hornictví
ministerstvo chemického průmyslu
ministerstvo těžkého průmyslu
ministerstvo stavebnictví
ministerstvo spotřebního průmyslu
ministerstvo potravinářského průmyslu
ministerstvo vnitřního obchodu
ministerstvo financí (včetně peněžních ústavů a Státní
pojišťovny)
ministerstvo spravedlnosti
ministerstvo zahraničních věcí
Ústřední správa energetiky
Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků
Národní shromáždění
Předsednictvo vlády
Státní arbitráž ČSSR
Generální prokuratura
Státní plánovací komise
Státní úřad sociálního zabezpečení
Ústřední báňský úřad
Československá tisková kancelář
Státní banka československá
Středisko výtvarné kultury výroby
Má-li některý z těchto ústředních orgánů kromě hospodářských organizací ještě jiné organizace než výše uvedené (např. advokátní poradny), zahrne jejich investice po dohodě s ministerstvem financí do ukazatelů výdajů na investice řízené rozpočtem.
2. Ústřední orgány nepředkládají za tyto organizace plán investiční výstavby. Předloží však o 14 dnů dříve než je lhůta pro předložení návrhu rozpočtu ministerstvu financí dvojmo formulář F - 15, připojí stručné zdůvodnění výdajů požadovaných ze státního rozpočtu a vyčíslí cenové, metodické, popř. organizační změny ovlivňující návrh plánu na rok 1967. Při stanovení náplně ukazatelů se ústřední orgány řídí těmito metodickými pokyny (hlava druhá, část XVI.). Úhrn výdajů na formuláři F - 15 bude u ústředních orgánů s příspěvkovými nebo jinými organizacemi (bod 1) uveden včetně investic těchto organizací.
3. Ministerstvo financí dohodne se Státní plánovací komisí na základě podkladových údajů, které jí předloží jednak objem investic celkem a jednak objem stavebních prací prováděných stavebními organizacemi. V rozsahu těchto objemů pak navrhne vládě ke schválení pro jednotlivé ústřední orgány (po projednání s nimi) v úhrnu pro rozpočtové, příspěvkové, popř. jiné organizace jimi řízené, závazný limit investic. Závazný limit investic určuje výši výdajů na investice bez projektové dokumentace a jiných investic a je totožný s limitem investičního plánu. V rámci tohoto limitu navrhne ministerstvo financí vládě ke schválení jako závazný ukazatel ještě objem stavebních prací prováděných stavebními organizacemi. V územním průřezu za Slovensko mají tyto limity povahu orientačních úkolů.
4. Ostatním plánujícím místům předkládají ústřední orgány podklady podle platných pokynů.
5. Financování investic těchto ústředních investorů se řídí všeobecně platnými předpisy.
Čl.93
Společenská spotřeba
Za odvětví technický rozvoj a rozvoj vědy, sociální zabezpečení, správa, školství a kultura, zdravotnictví, doprava, za obdobná odvětví v rozpočtu Slovenské národní rady a za Československou tiskovou kancelář, Československou televizi, Československý rozhlas, Správu pražského hradu, Československou akademii věd a Ústřední geologický úřad bude ministerstvo financí a Státní plánovací komise údaje pro bilanci společenské spotřeby čerpat přímo z návrhu rozpočtu. Jako doplňující údaje předloží příslušné ústřední orgány s návrhem rozpočtu některé další ukazatele, a to zvlášť za každé odvětví společenské spotřeby, uvedené v rozpočtové skladbě ústředních organizací platné od roku 1967. Ukazatelé se předloží pouze za plán na rok 1967 v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. 1. 1967.
Čl.94
Státní příjmy
1. Ústřední svazy výrobních a spotřebních družstev předloží ministerstvu financí (za organizace se sídlem na Slovensku též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance) ve lhůtě pro předložení návrhů rozpočtů a finančních plánů návrhy plánů důchodové daně družstev v členění podle jednotlivých krajů.
2. Plány daní placených obyvatelstvem a státních poplatků sestavuje ministerstvo financí na podkladě dlouhodobých plánů a podle vlastních podkladů.
3. Plány daně z obratu se sestavují podle ustanovení čl. 88 těchto metodických pokynů.
4. Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství poskytne ministerstvu financí údaje potřebné k sestavení plánu zemědělské daně placené socialistickým sektorem v členění podle jednotlivých krajů. Výrobní zemědělské správy dají tyto údaje za kraj, popř. okres k dispozici finančním odborům a odborům sociálního zabezpečení krajských národních výborů a okresních národních výborů.
Čl.95
Sestavení a schválení podrobných rozpočtů
1. Ústřední orgány sdělí podřízeným organizacím (současně též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance) případné změny proti jejich návrhu nebo jejich návrh potvrdí ve lhůtě stanovené vládou. Rozpočtová čísla budou sdělena podřízeným organizacím v rozsahu ukazatelů schválených vládou.
2. Zjistí-li ústřední orgán při sdělování čísel výdajů pro rozpočtové organizace možnosti úspor, sdělí podřízeným organizacím jen částku nezbytně nutnou a úspory zařadí do oddílu 9 "Rezervy" v příslušné skupině (s výjimkou oddílu 2 - technický rozvoj a rozvoj vědy, kde je zařadí v samostatném článku) a na příslušném seskupení položek vlastního rozpočtu, neboť celý objem resortního rozpočtu na podřízené organizace rozepsat nemusí.
Zjistí-li ústřední orgán při sdělování rozpočtových čísel příjmů možnosti jejich zvýšení, sdělí podřízeným organizacím vyšší příjmy a současně zvýší i příjmy celé kapitoly.
3. Rozpočtové organizace sestaví na podkladě sdělených rozpočtových čísel podrobné rozpočty v rozsahu stanoveném rozpočtovou skladbou, tj. podle jednotlivých odvětví a seskupení položek, popř. až na jednotlivé položky. Rozsah členění podrobného rozpočtu na položky určí vedoucí organizace.
Podrobný rozpočet příjmů bude sestaven na formuláři F - 12, podrobný rozpočet výdajů na formuláři F - 16.
Zjistí-li rozpočtová organizace při sestavování podrobného rozpočtu možnosti úspor, sdělí výši těchto rezerv ústřednímu orgánu.
Ústřední orgány mohou stanovit, že podřízené rozpočtové organizace jsou povinny dát úspory na výdajích ústřednímu orgánu k dispozici. V tom případě sníží podřízená rozpočtová organizace o tyto úspory svůj rozpočet a ústřední orgán zařadí ve svém rozpočtu tyto úspory v oddílu 9 "Rezervy na příslušném seskupení položek a v příslušné skupině. (Výjimečně se zařadí nerozepsané rezervy v oddílu technický rozvoj a rozvoj vědy v samostatném článku v § 2 oddílu 2 - Technický rozvoj skupiny 1 a v § 10 oddílu 2 - Rozvoj vědy skupiny 2.)
Zjistí-li podřízená rozpočtová organizace při sestavování podrobného rozpočtu možnosti zvýšení příjmů, zvýší svůj rozpočet příjmů; ústřední orgán zvýší na základě toho i rozpočet příjmů celé kapitoly.
Při sestavování podrobného rozpočtu výdajů nesmí být překročeny stanovené normy.
4. Podrobný rozpočet ústředního orgánu schválí ministr (vedoucí ústředního orgánu) nebo jeho náměstek; rozpočty podřízených organizací schvaluje vedoucí organizace.
Rozpočet může být členěn na čtvrtletí.
ČÁST III
Přepočet státního rozpočtu a finančních plánů na rok 1967 v důsledku úpravy velkoobchodních cen k 1. lednu 1967
Čl.96
Vyčíslení cenových rozdílů
1. Přepočet návrhu státního rozpočtu a finančních plánů na nové ceny v důsledku přestavby velkoobchodních cen k 1. lednu 1967 podle usnesení vlády č. 58/1966 provedou orgány hospodářského řízení bez bilancování vlivů cenových změn mezi dodavateli a odběrateli.
2. Přepočet bude proveden ve všech položkách finanční bilance, tvorby hrubého důchodu (zisku) (bez propočtových ukazatelů), propočtu odpisů a odvodů ze základních prostředků; v položkách zásoby celkem, pohledávky a úvěry z propočtu oběžných prostředků; cenové přetržky, účelové financování technického rozvoje a intervence a cenové rozdíly z propočtu ostatních zdrojů a potřeb.
3. Do přepočtu mohou být promítnuty ve smyslu čl. 1, odst. 1 usnesení vlády č. 596 z 24. listopadu 1965, o celkové přestavbě velkoobchodních cen cenové rozdíly ze změn
velkoobchodních a prodejních cen k 1. 1. 1967, tarifů nákladní dopravy,
odbytových cen staveb a jejich částí, rozpočtové soustavy pro výstavbu, cen inženýrské geologie a hydrogeologie, ložiskové geologie, projektových a průzkumných prací, geodetických a kartografických prací,
přirážek a srážek k cenám na úhradu nákladů obchodních a odbytových organizací,
nákupních cen zemědělských výrobků,
sazeb daně z obratu,
vyplývajících ze zavedení předacích cen v zahraničním obchodě,
ostatních, které s přestavbou cen souvisí.
Čl.97
Zjišťování cenových rozdílů
1. Základní metodou zjištění cenových rozdílů je dvojí ocenění jednotlivých položek finančního plánu a rozpočtu pomocí indexů změn velkoobchodních cen stanovených a vyhlášených Státní plánovací komisí popř. i jiný způsob v případech, kdy přepočet velkoobchodních cen byl prováděn tzv. tradičním způsobem podle výjimky projednané se Státní plánovací komisí.
2. Pro přepočet hrubého důchodu (zisku) se přecení objem tržeb a výkonů (bez daně z obratu) a materiálové a jiné náklady (s výjimkou položek nakupovaných za maloobchodní ceny), zahrnuté do návrhu plánu na rok 1967.
Přepočet se provede podle položek stanovených v návaznosti na indexy změn velkoobchodních cen schválených a vyhlášených pro skupiny nebo nadskupiny výrobků nebo pro výrobní obory.
Přepočet zásob bude proveden podle stejných zásad jako přepočet tržeb a nákladů.
3. Plán investiční výstavby se pro provedení přepočtu rozčlení na stavební práce, dodávky strojů a zařízení a na projektové a průzkumné práce. Jiné investice se nepřepočítávají. Přepočet se provede pomocí konkrétních indexů změn cen stanovených pro jednotlivé skupiny stavebních a strojních investic a pro změnu cen projektových a průzkumných prací.
4. Pro přepočet odpisů se základna pro výpočet odpisů rozčlení na budovy a stavby, stroje a zařízení a přecení pomocí globálních indexů, a to:
u budov a staveb indexem 1,19 vyjadřujícím změnu velkoobchodních cen stavebních prací,
u strojů a zařízení indexem 1,23 odpovídajícím průměrné změně velkoobchodních cen strojírenských oborů, které se podílejí na skladbě základních prostředků.
Z přepočtené pořizovací ceny základních prostředků se sazbami použitými při výpočtu odpisů ve starých cenách vypočtou nové odpisy. Jejich vzájemným porovnáním se vyčíslí cenový rozdíl.
Změna odpisových sazeb, převod základních prostředků do drobných a krátkodobých předmětů apod. se považují za metodický vliv.
5. Přestavbou velkoobchodních cen byly některé náklady dosud financované účelově a bezprostředně související s výrobou zakalkulovány do nových velkoobchodních cen. V důsledku toho odpadá potřeba jejich financování ze státního rozpočtu a vliv této úpravy se promítne jako cenová změna ve formuláři F - 7.
6. Úpravou velkoobchodních cen dochází k podstatnému odstranění dotací k cenám. Objem těchto dotací na rok 1967 v metodice roku 1966 se vypočte sazbami schválenými pro rok 1966. U dotací stanovených pevnou částkou v Kčs celkem se objem dotací stanoví ve stejném poměru k dané základně pro jejich propočet jako v r. 1966.
7. Pokud definitivní nákupní ceny zemědělských výrobků se budou odchylovat od nákupních cen uvažovaných v kalkulacích zpracovatelských popř. nákupních podniků, vyčíslí tyto podniky rozdíl jako zavedení intervencí k nákupním cenám (v případě, že definitivní nákupní cena převyšuje v kalkulaci uvažovanou nákupní cenu) nebo jako cenový přetržek (v opačném případě).
8. Na požadavek kontrolních orgánů musí být organizace schopna doložit zjištěné cenové rozdíly.
Čl.98
Zdůvodnění cenových rozdílů
1. Vzhledem k tomu, že přepočet státního rozpočtu a finančních plánů se provádí bez vzájemného bilancování cenových rozdílů, doloží ústřední orgány a jim podřízené organizace vykázané cenové rozdíly propočtem, který bude tvořit přílohu formulářů návrhu finančního plánu.
Propočet bude zahrnovat v položkách podle výrobních oborů údaje ve starých a nových cenách a index vycházející z provedeného přecenění. Použité indexy budou na všech stupních řízení porovnány s indexy stanovenými pro provedení cenové přestavby a podstatnější rozdíly budou komentovány.
2. Za tvorbu hrubého důchodu (zisku) bude propočet zdůvodňující cenové rozdíly obsahovat:
a) u tržeb a výkonů
za výrobní odvětví
rozčlenění tržeb z výrobní činnosti na výrobní (odbytové) obory (3místné označení nomenklatury pro přestavbu velkoobchodních cen) ve velkoobchodních cenách (tj. bez daně z obratu)
za odvětví obchod a veřejné stravování
vyčíslení obchodního rozpětí ve stanovené nomenklatuře směrných sazeb obchodních srážek,
za odvětví odbyt a zásobování
základnou pro stanovení přirážek, popř. srážek a jejich sazby,
za odvětví doprava
tržby za nákladní přepravu,
za odvětví zemědělství a lesnictví,
členění tržeb hlavní činnosti dohodnuté mezi ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství a ministerstvem financí,
za ostatní odvětví
tržby dotčené cenovou úpravou;
b) u materiálových a jiných nákladů buď
ba)
spotřebu materiálu za výrobní (odbytové) obory v členění podle dodavatelských oborů (3místné označení nomenklatury pro přestavbu velkoobchodních cen),
z výkonů výrobní povahy (v členění podle výrobních hospodářských jednotek):
spotřebu energie (z účtu 311),
dopravné (z účtu 315),
generální opravy (z účtu 313)
nebo
bb)
za výrobní hospodářské jednotky celkem podle dodavatelských oborů (ve stejném členění jako ba)) anebo
bc)
materiálové náklady podle výrobních (odbytových) oborů rozdělené dále na materiálové náklady postupně přeceňované, jednorázově přeceňované a nepřeceňované.
3. Propočet k plánu investiční výstavby bude obsahovat rozčlenění plánu na:
stavební investice celkem
strojní investice celkem
průzkumné a projektové práce celkem.
4. Podniky Ústředního svazu výrobních družstev vyhotoví a předloží svým nadřízeným orgánům zdůvodnění cenových rozdílů za materiálové a jiné náklady a za plán investiční výstavby. Za tržby a výkony vypracují zdůvodnění jen v odvětvích, v nichž výroba a výkony nejsou zařazeny ve volné tvorbě cen a přepočet je prováděn podle vyhlášených indexů změn velkoobchodních cen.
Zdůvodňující propočty nebudou sumarizovány a zůstanou soustředěny u Ústředního svazu výrobních družstev jako podkladový materiál pro objasnění cenových změn.
5. Ústřední orgány, které provedly přepočty plánu tvorby hrubého důchodu (zisku) na rok 1966 podle pokynů ministerstva financí a Státní plánovací komise čj. MF-113/37 482/1966 a čj. SPK-103 503/66, pro ověření vlivů úpravy velkoobchodních cen a jejich dopadů do výsledku hospodářských organizací za rok 1966, neprovádějí zdůvodňující propočet cenových rozdílů podle bodu 2.
Zdůvodnění cenových rozdílů za tvorbu hrubého důchodu (zisku) provedou ústřední orgány porovnáním indexů změn cen vyplynuvších z přepočtu plánu na rok 1967 s indexy z přepočtu plánu na rok 1966, podle jednotlivých položek plánu tvorby hrubého důchodu (zisku) a podstatnější rozdíly zdůvodní v komentáři.
Čl.99
Daň z obratu
1. Přepočet daně z obratu provedou ústřední orgány a jim podřízené organizace na formulářích finančního plánu pro propočet daně z obratu podle starých i nových cen, obchodního rozpětí a podle sazebníků daně a předpisů o dani z obratu platných do 31. 12. 1966 a od 1. 1. 1967.
K návrhu přepočtu daně z obratu bude připojen propočet zdůvodňující výši cenového rozdílu vyplynuvšího ze změn velkoobchodních cen, ze změn obchodního rozpětí, odbytových přirážek nebo srážek, popř. z ostatních změn.
2. Plátci daně z obratu předloží návrh přepočtu daně z obratu místně příslušnému finančnímu odboru okresního národního výboru ve stejných lhůtách, v jakých předkládají návrh plánu svému nadřízenému orgánu. Zemědělské nákupní a zásobovací podniky předloží úhrnný propočet daně za všechny své závody místně příslušnému finančnímu odboru okresního národního výboru.
Finanční odbory okresních národních výborů projednají přepočet daně z obratu s plátci daně z obratu a případné rozpory oznámí výrobní hospodářské jednotce nadřízené plátci daně z obratu a krajskému národnímu výboru.
3. Rozdíly z přepočtu plánu daně z obratu, u nichž nedošlo k dohodě mezi plátci daně z obratu a finančními odbory národních výborů, předloží ústřední orgány a krajské národní výbory ministerstvu financí a Státní plánovací komisi ve stejných termínech a počtech vyhotovení jako ostatní části finančního plánu.
Krajské národní výbory na Slovensku předloží tyto rozdíly též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance.
Čl.100
Ostatní organizace
Rozpočtové, popř. příspěvkové organizace provedou přepočet návrhu státního rozpočtu pomocí stejných cenových indexů jako hospodářské organizace, pokud nakupují za velkoobchodní ceny.
Uvedené organizace propočtou cenové rozdíly podle účelových skupin a těch seskupení položek, které budou dotčeny úpravou velkoobchodních cen. Jde zejména o položky investice, generální opravy, údržba a materiálové zásoby.
Čl.101
Postup na ministerstvu financí a Státní plánovací komisi
Ministerstvo financí ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Slovenská plánovací komise ve spolupráci s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance porovnají správnost indexů ze změn velkoobchodních cen použitých při přepočtu s indexy změn cen, stanovenými pro jednotlivé výrobní obory pro provedení přestavby velkoobchodních cen a případné rozdíly odstraní ve spolupráci s ostatními ústředními orgány (KNV).
Ministerstvo financí ve spolupráci se Státní plánovací komisí zhodnotí provedený přepočet státního rozpočtu a finančních plánů z hlediska vyrovnanosti cenových změn v národním hospodářství.
Čl.102
Přecenění zásob k 1. lednu 1967 a vypořádání cenových rozdílů z přecenění zásob v důsledku přestavby velkoobchodních cen
Přecenění zásob k 1. lednu 1967 a finanční vypořádání cenových rozdílů vyplývajících z tohoto přecenění se provede podle směrnic ministerstva financí čj. 113/52 500/1965 (Věstník ministerstva financí č. 9/1965).
HLAVA ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
Čl.103
(1) V oblasti technické normalizace, typizace ve výstavbě, experimentálního ověřování ve výstavbě, racionalizace řízení a správy, tvorby jednotných výkonových norem a normativů, tematických úkolů pro zlepšovatele a vynálezce se státní plán nesestavuje. Úkoly se zajišťují operativně nebo plány sestavovanými odpovědnými orgány, které pro řízení a provádění těchto činností vydávají pokyny a směrnice.
(2) Způsob vypracování návrhu plánu vývoje cenové úrovně upravuje Státní plánovací komise zvláštním opatřením.
Čl.104
Ústřední orgány mohou tyto metodické pokyny a formuláře pro vypracování prováděcího plánu na rok 1967 doplnit, jestliže to vyžadují specifické podmínky odvětví, které přímo řídí, nemohou však měnit rozsah a obsah závazných úkolů a limitů.
Čl.105
Metodické pokyny č. 55/1965 Sb. pro vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství neplatí pro vypracování státního prováděcího plánu na rok 1967.
Ministr financí:
Dvořák v. r.
Předseda Státní plánovací komise:
Ing. Černík v. r.
Příloha č. 1
seznam závazných úkolů a závazných limitů návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu
Tento seznam obsahuje ukazatele, které Státní plánovací komise, popř. ministerstvo financí předpokládá navrhnout vládě ke schválení jako závazné úkoly a limity státního prováděcího plánu, popř. státního rozpočtu na rok 1967. Podle konkrétní situace může být tento seznam doplněn nebo zúžen.
A.
Závazné úkoly a limity v jednotlivých částech státního prováděcího plánu
I.
Základní informace o přípravě návrhu plánu
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
II.
Průmyslová produkce, dodávky a jejich užití
Vybrané úkoly výroby 1) a dodávek ve hmotných jednotkách podle části tohoto seznamu. Limity odběru vybraných výrobků pro vybrané odběratele podle části tohoto seznamu.
Objem dodávek pro vývoz v cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka FCO) v členění socialistické země a kapitalistické státy podle jednotlivých ústředních orgánů (minimální).
Objem celkových dodávek z dovozu v cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka FCO) ze socialistických zemí podle jednotlivých ústředních orgánů (maximální).
Objem dodávek z dovozu z kapitalistických států charakteru výrobní spotřeby v cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka FCO) (maximální).
Objem dodávek z dovozu pro ministerstvo vnitřního obchodu v cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka FCO) v členění socialistické země a kapitalistické státy.
Saldo objemu dodávek z dovozu a pro vývoz ve vztahu ke kapitalistickým státům v cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka FCO) v případech, kdy se ústřednímu orgánu nestanoví objem dodávek pro vývoz do kapitalistických států a objem dodávek pro výrobní spotřebu z dovozu z kapitalistických států.
III.
Stavebnictví
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
IV.
Zemědělství a nákup zemědělských výrobků
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
V.
Lesní hospodářství
Maximální dodávky surového dříví užitkového jehličnatého.
VI.
Vodní hospodářství
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
VII.
Doprava
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
VIII.
Spoje
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
IX.
Geologický průzkum a těžba živic
Státní jmenovité úkoly s termínem zahájení geologických prací a předání závěrečné zprávy s výpočtem zásob komisi pro klasifikaci zásob nerostných surovin. Celkové ověřování zásoby v kategorii ABC1C2 podle projektu, úvahy nebo studie (z předběžného a podrobného průzkumu).
Vybrané jmenovité úkoly v inženýrské geologii a hydrogeologii s termínem zahájení a předání závěrečné zprávy.
X.
Vnitřní obchod
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
XI.
Zahraniční obchod
Bude stanoveno dodatečně.
XII.
Školství a kultura
Počet nově přijímaných posluchačů do denního studia na vysokých školách. Počet nově přijímaných žáků do denního studia na středních a na odborných školách.
XIII.
Zdravotnictví
Počet lékařských míst ve zdravotnických zařízeních celkem. Hodnota lázeňských služeb.
XIV.
Sociální zabezpečení
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
XV.
Rozvoj vědy a techniky
Ve fondu vědy a techniky se stanoví závazně ty úkoly a limity, které jsou závaznými úkoly a limity plánu investiční výstavby, práce, zahraničního obchodu a státního rozpočtu pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny, pro řešení státních úkolů (vč. dotací) v hospodářských a ostatních organizacích a pro centrální rezervy fondu vědy a techniky.
XVI.
Investiční výstavba
U orgánů uvedených v článku 66 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a c) metodických pokynů a organizace rozpočtové a hospodářské s omezeným působením hmotné zainteresovanosti:
a) limit investic celkem 1)
z toho investice na samostatné čistírny odpadních vod, 1)
investice na samostatné akce pro čistotu ovzduší, 1)
investice na samostatná učňovská výchovná zařízení,1)
b) limit stavebních prací prováděných stavebními podniky, 1)
c) úhrn rozpočtových nákladů staveb zahajovaných v roce 1967 nad 1 mil. Kčs rozpočtových nákladů (limit),
d) úhrn základních prostředků získaných investiční výstavbou.
XVII.
Ochrana životního prostředí
Závazné úkoly a limity se nestanoví.
XVIII.
Projektové práce
Úkoly projektové dokumentace staveb závazně ukládaných. Celkový limit finančních prostředků na dokončenou projektovou dokumentaci staveb rozpočtových organizací. Celkový limit finančních prostředků na projektové práce neinvestiční povahy hrazené ze státního rozpočtu.
XIX.
Práce
V plánu počtu pracovníků a mezd (v jednotlivých resortech bez centrálně řízených organizací vědy a techniky):
a) limit počtu pracovníků za resort celkem (maximální) v resortech a organizacích, kde nebude uplatněna zainteresovanost na hrubém důchodu nebo zisku a stabilizační odvod 1)
b) základní mzdový fond organizací s hmotnou zainteresovaností na zisku
c) mzdový fond celkem v resortech (organizacích), v nichž není uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku.
V plánu náboru pracovních sil (státní plán náboru pracovních sil):
počty pracovníků podle krajů, které mají národní výbory získat náborem do jiných krajů pro vybrané průmyslové a stavební podniky, pro doosídlování pohraničí a pro sezónní a kampaňové práce.
V plánu kádrů:
a) rozmístění absolventů vysokých a středních odborných škol 1)
b) mezikrajské úkoly v náboru dorostu do učebních míst podle resortů a krajů.
B.
Závazné úkoly a limity státního rozpočtu a finančního plánu
I.
Hospodářské organizace
a) s obecnou úpravou hospodaření se závazné úkoly a limity nestanoví. Ve výjimečných případech budou stanoveny operativní ekonomické nástroje, např.:
dodatkové odvody
slevy z odvodů
dotace k cenám (sazbou nebo pevnou částkou)
dotace k hrubému důchodu 1)
intervence k prodejním cenám sazbou
dotace na investice
dotace na technický rozvoj
b) u hospodářských organizací s omezeným působením hmotné zainteresovanosti:
odvod zisku (hrubého důchodu)
dotace k cenám (sazbou nebo pevnou částkou)
dotace na úhradu plánované ztráty
intervence k prodejním cenám sazbou
odvod odpisů
limit investiční výstavby
dotace na investice
dotace na technický rozvoj.
II.
Rozpočtové organizace - závazné limity
a) příjmy (minimální) podle oddílů (kromě oddílu "Náhrady za předané výsledky vyřešených státních úkolů rozvoje vědy a techniky")
b) celkové výdaje (maximální) v těchto seskupeních položek:
neinvestiční výdaje (z toho technický rozvoj a rozvoj vědy a v něm prostředky na úhradu faktur za vyřešené státní úkoly vědy a techniky),
v tom:
mzdové fondy (z toho technický rozvoj a rozvoj vědy) jako horní limit prostředků ze státního rozpočtu,
finanční limit investiční výstavby (z toho technický rozvoj a rozvoj vědy),
příspěvky příspěvkovým organizacím,
c) u ústředních investorů řízených rozpočtem: investice (bez projektové dokumentace a jiných investic),
z toho: stavební práce prováděné dodavatelskými stavebními organizacemi
d) mzdové fondy ústředí ministerstev a ústředních úřadů.
Poznámka: Kromě těchto závazných úkolů a limitů se stanoví též tyto orientační ukazatele:
a) celkové příjmy a výdaje rozpočtové kapitoly,
b) příjmy (náhrady) za předané výsledky vyřešených státních úkolů rozvoje vědy a techniky.
C.
Přehled závazných úkolů průmyslové výroby a dodávek a závazných limitů na odběr materiálů 
+---------------------------------------------+-----------+--------+----+-----+-------------+-----------------------------------+
|Název oboru, skupiny nebo podskupiny výrobků,|   Číslo   | Měrná  |Vý- |     |Dodávky pro  |       Závazné úkoly dodávek       |
|            případně výrobku                 | jednotné  |jednotka|roba|Dovoz+-----+-------+a závazné limity na odběr materiálů|
|                                             |klasifikace|        |    |     |vývoz|vnitřní|           se stanoví pro:         |
|                                             |           |        |    |     |     |obchod |                                   |
+---------------------------------------------+-----------+--------+----+-----+-----+-------+-----------------------------------+
|                    1                        |     2     |    3   |  4 |  5  |  6  |   7   |                 8                 |
+---------------------------------------------+-----------+--------+----+-----+-----+-------+-----------------------------------+
|Zinek technické čistoty                      |181 12     |    t   |  Z |  Z  |  -  |   -   |MCHP, MTP 1, MTP 2, ÚSVD           |
|Cín technické čistoty                        |181 32     |    t   |  Z |  Z  |  -  |   -   |MTP 1, MTP 2, MSP, MPP,            |
|                                             |           |        |    |     |     |       |Západočeský KNV, ÚSVD              |
|Olovo technické čistoty                      |181 62     |    t   |  Z |  Z  |  -  |   -   |MCHP, MTP 1, MTP 2                 |
|Měď technické čistoty                        |182 42     |    t   |  Z |  Z  |  -  |   -   |MCHP, MTP 1, MTP 2                 |
|Osobní automobily a jejich užitkové a účelové|           |        |    |     |     |       |                                   |
|modifikace                                   |444        |    ks  |  - |  -  |  -  |   Z   |MNO, MV                            |
|Nákladní automobily do 3 t,                  |445 11,2   |    ks  |  - |  -  |  -  |   -   |Všechny ústřední orgány a KNV      |
| vč. kompletačních podvozků                  |445511,2   |        |    |     |     |       |                                   |
|Nákladní automobily od 5 do 8 t,             |445 14     |    ks  |  - |  -  |  -  |   -   |Všechny ústřední orgány a KNV      |
| vč. kompletačních podvozků                  |445514     |        |    |     |     |       |                                   |
|Nákladní automobily od 8 do 16 t,            |445 15-7   |    ks  |  - |  -  |  -  |   -   |Všechny ústřední orgány a KNV      |
| vč. kompletačních podvozků                  |445515-7   |        |    |     |     |       |                                   |
|Tahače návěsů na podvozku do 16 t            |445311-6   |    ks  |  - |  -  |  -  |   -   |Všechny ústřední orgány a KNV      |
|Automobilové návěsy pro užitečné zatížení do |           |        |    |     |     |       |                                   |
| 18 t                                        |446 21-4   |    ks  |  - |  -  |  -  |   -   |Všechny ústřední orgány a KNV      |
|Autobusy                                     |447        |    ks  |  - |  -  |  -  |   -   |MNO, MV, KNV a všechny ústřední    |
|                                             |           |        |    |     |     |       |orgány pro kompletaci              |
|Nákladní automobily od 3 do 5 t,             |445 13     |    ks  |  - |  -  |  -  |   -   |Všechny ústřední orgány a KNV      |
| vč. kompletačních podvozků                  |445513     |        |    |     |     |       |                                   |

|                                             |           |        |    |     |     |       |                                   |
| Obiloviny                                   | 0010-0015 |    t   |  - |  Z  |  -  |  -    |ÚSN*)                              |
|                                             |           |        |    |     |     |       |                                   |
| Maso v jatečné                              |           |        |    |     |     |       |                                   |
| úpravě                                      | 7641-7645 |    t   |  - |  Z  |  -  |  -    |MPP*)                              |
|                                             |           |        |    |     |     |       |                                   |
| Řezivo jehličnaté                           |   6051    |tis. m3 |  - |  -  |  Z  |  -    |MSP,                               |
|                                             |           |        |    |     |     |       |MNO**)                             |

+---------------------------------------------+-----------+--------+----+-----+-----+-------+-----------------------------------+
Příloha č. 2
Rozpočtová skladba
na rok 1967
pro ústřední organizace
I.
SKLADBA PŘÍJMŮ
Příjmy se člení podle druhů, vyjádřených oddíly, paragrafy a položkami.
Oddíl 1.
Daň z obratu
Oddíl 2.
Důchodová daň družstev a jiných organizací
Oddíl 3.
Odvody hospodářských organizací
§ 1
Odvod z hrubého důchodu (zisku)
§ 2
Odvod ze základních prostředků
§ 3
Odvod ze zásob
§ 4
Stabilizační odvod
§ 5
Splátky zůstatkové ceny základních prostředků
§ 6
Dodatkové odvody
§ 7
Ostatní odvody z hrubého důchodu (zisku)
§ 9
Odvod tržeb za realizaci a aktivaci prototypů
§ 10
Ostatní odvody (např. odvody z cen technicky zastaralých výrobků, cenové přetržky apod.)
Oddíl 4.
Odvody vedlejších hospodářství a příspěvkových organizací
§ 1
Odvod z provozu
§ 2
Odvod z odpisů
Oddíl 5.
Odvody ústavů peněžnictví a pojišťovnictví
(rozpočtuje pouze ministerstvo financí a Státní banka československá)
Oddíl 6.
Daně od obyvatelstva a poplatky (rozpočtuje pouze ministerstvo financí)
§ 1
Daň ze mzdy
§ 2
Daň z příjmů z literární a umělecké činnosti
§ 4
Prodej kolků
§ 5
Soudní poplatky
§ 6
Notářské poplatky
§ 7
Arbitrážní poplatky
§ 8
Správní poplatky
§ 10
Pokuty a peněžité tresty
Oddíl 7.
Příjmy z prozatímní správy a realizace majetku nabývaného státem
(rozpočtuje pouze ministerstvo financí)
Oddíl 8.
Příjmy z finančních opatření
(rozpočtuje pouze ministerstvo financí)
Oddíl 9.
Cla
(rozpočtuje pouze ministerstvo zahraničního obchodu)
Oddíl 10.
Pojistné a jiné úhrady dávek sociálního zabezpečení
(rozpočtuje pouze ÚRO - Ústřední správa nemocenského pojištění a ochrany a bezpečnosti práce, Státní úřad sociálního zabezpečení a Ústřední svaz výrobních družstev)
§ 1
Pojistné nemocenského pojištění za pracovníky
§ 2
Pojistné nemocenského pojištění za členy výrobních družstev
§ 3
Pojistné důchodového připojištění
§ 4
Pojistné zvláštních druhů pojištění
§ 5
Příplatky na lázeňskou péči
§ 6
Ostatní úhrady dávek sociálního zabezpečení
Oddíl 11.
Příjmy z činnosti rozpočtových organizací Tyto příjmy se rozpočtují u všech rozpočtových organizací (kromě výzkumných ústavů), zařazených do státního rozpočtu hrubými příjmy, na položkách, které stanoví ústřední orgán, a to tak, aby počet položek byl co nejmenší a aby jednotlivé položky obsahovaly pokud možno výlučně nebo alespoň převážně buď příjmy od obyvatelstva anebo příjmy od socialistického sektoru.
Patří sem:
Úhrady za investice provedené ve vlastní režii a za technický dozor, příjmy za výrobky a za práce výrobní povahy; příjmy za knihy, publikace a tiskopisy; příjmy za oděvy a stejnokroje; náhrady za vykoupené mechanizační prostředky; náhrady nákladů za dovezený plemenný materiál; náhrady za stravování a ubytování; náhrady za práci učňů, chovanců, žáků; náhrady za služby; nájemné (včetně náhrad od uživatelů bytů); půjčovné; náhrady za dodávky elektrické energie, vody, páry, plynu; náhrady za použití telefonu a motorových vozidel; vstupné a příjmy za programy, katalogy apod.; náhrady za ošetření a příplatky; příspěvky na děti v jeslích; náhrady za nábor pracovních sil; příjmy v souvislosti s měnou, příjmy ze sázek, úroky a splátky půjček; náhrady od závodních jídelen za mzdy hrazené rozpočtovou organizací; jakékoliv jiné příjmy, které nepatří na jiný oddíl.
Ústřední orgány zařadí příjmy každé podřízené organizace (popřípadě organizací téhož charakteru) do jednoho paragrafu.
Oddíl 12.
Příjmy (náhrady) za předané výsledky vyřešených státních úkolů rozvoje vědy a techniky uživatelům
Oddíl 13.
Odvody za odnětí půdy zemědělské výrobě
§ 1
Odvody hospodářských organizací
§ 2
Odvody rozpočtových organizací
§ 3
Odvody ostatních organizací
Oddíl 14.
Příjmy výzkumných ústavů
§ 1
Příjmy z odběratelsko-dodavatelských vztahů
§ 2
Příjmy z realizace a aktivace prototypů
§ 3
Ostatní příjmy z činnosti rozpočtových organizací
Oddíl 15.
Nahodilé příjmy
Zde se účtují různé nahodilé příjmy, které se vyskytují jednorázově. Jde zejména o tyto druhy příjmů:
Náhrady škod, penále a pokuty podle předpisů o hospodářských smlouvách; penále a poplatek z prodlení podle předpisů o fakturování a platebním a zúčtovacím styku; správní pokuty s výjimkou pokut, uložených v trestním řízení správním (viz oddíl 6); příjmy z likvidace a prodeje základních prostředků; příjmy za prodaný materiál; příjem za papír ze skartovaných písemností; přebytky pokladních hotovostí zjištěné při inventarizaci; splacené nedobytné pohledávky při obnovení platební schopnosti dlužníků; náhrady přeplacených výdajů; příjmy ze zrušení pobídkových fondů; vrácené zbytky záloh k vyúčtování z minulých let a jiné nahodilé mimořádné příjmy.
Na tomto oddílu se neúčtují běžné nadplánové příjmy.
Oddíl 16.
Doplňkové zdroje rozpočtových organizací Tento oddíl je určen pro účtování použitých prostředků ze zvláštního účtu pobídkového fondu. Částky použité z pobídkových fondů se uvádějí ve stejné výši jako ve výdajích (skupina 2 oddíl 8).
II.
SKLADBA VÝDAJŮ
Výdaje se člení jednak účelově, tj. podle odvětví (odvětvová skladba) a jednak druhově, tj. podle položek a jejich seskupení (položková skladba).
A.
Odvětvová skladba
Odvětvová skladba člení výdaje:
a) podle kapitol, označujících resortní příslušnost;
b) uvnitř kapitol podle rozpočtových skupin;
c) uvnitř skupin podle oddílů, vyjadřujících členění jednotlivých skupin podle národohospodářských odvětví;
d) uvnitř oddílů podle paragrafů, popř. článků stanovených pro jednotlivá odvětví výrobní činnosti.
Číselné pořadí rozpočtových skupin, oddílů a paragrafů i článků je závazné.
Každá organizace zařadí do svého rozpočtu pouze ty paragrafy nebo články, které jsou nutné k provádění její činnosti; jiné do rozpočtu nezařazuje. Doplňování odvětvové skladby může být prováděno jen v dohodě s ministerstvem financí.
Skupina 1. Hospodářství
Oddíl 1.
Příděly hospodářským organizacím
Oddíl 2.
Technický rozvoj
§ 1
Rozpočtové organizace zařazené do vědeckovýzkumné a vývojové základny.
Organizace zařazené v tomto paragrafu budou členit své výdaje minimálně na tyto články:
čl. 1
- výdaje na vlastní provoz organizací
čl. 2
Prémie a odměny za řešení státních úkolů rozvoje vědy a techniky.
čl. 3
- stipendia
čl. 4
- výdaje na kooperaci
§ 2
Ostatní výdaje technického rozvoje
Podle potřeby mohou být výdaje zařazené v § 2 ještě dále členěny. Ústřední orgán zařadí v tomto paragrafu ostatní výdaje spojené s technickým rozvojem (plánované ústředně).
čl. 1
- Úhrada faktur za státní úkoly vědy a techniky hospodářským organizacím
Do tohoto článku patří objem prostředků na úhradu faktur za státní úkoly vědy a techniky řešené hospodářskými organizacemi.
čl. 2
- Ostatní výdaje technického rozvoje
Oddíl 3.
Projektové práce a státní normalizace
§ 1
Průzkumné a projektové práce hrazené ústředním orgánem (organizací).
Patří sem úhrada za výkony projektových ústavů, pokud je ministerstvo hradí ze svých neinvestičních prostředků.
§ 2
Typizace ve výstavbě
Výdaje na úkoly zajišťované plánem typizace ve výstavbě
§ 3
Výdaje na státní normalizaci
§ 4
Ostatní výdaje na normalizaci
Do tohoto paragrafu se zahrnují výdaje - na tvorbu jednotných norem a normativů spotřeby práce v případě, že ústřední orgán zajišťuje tyto výdaje ústředně.
Oddíl 4.
Činnost ve výrobní sféře
§ 1
Diferenční příplatky pro JZD
§ 2
Stabilizační dotace pro JZD
§ 3
Subvence na investice a bytovou výstavbu JZD
§ 4
Subvence na ozdravování hospodářských zvířat JZD
§ 5
Subvence na kádrové posílení JZD
§ 6
Ostatní subvence pro JZD (zajišťovací fond, fond ministra, odpisy bezúročných úvěrů na rekultivace)
§ 7
Příplatky a prémie k cenám
§ 14
Dovoz plemenného materiálu
§ 16
Státní veterinární služba
§ 18
Okresní střediska přípravy zemědělských investic
§ 19
Údržba melioračních zařízení
§ 20
Rostlinná výroba
§ 21
Hubení rostlinných škůdců
§ 22
Živočišná výroba
§ 23
Zajištění zemědělských prací
§ 25
Školní statky vysokých škol (pokud budou příspěvkovou organizací)
§ 27
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
§ 28
Péče o lesy
§ 29
Lesní závody vysokých škol (pokud budou příspěvkovou organizací)
§ 30
Lesní správa Lány
§ 32
Investorské správy
§ 39
Vodohospodářské meliorace
§ 40
Geologický průzkum
§ 42
Výpočtové středisko
§ 45
Železniční stavby
§ 46
Správa dopravních letišť
§ 47
Státní letecká inspekce
§ 48
Středisko pro rozvoj silnic a dálnic
§ 50
Trhy a výstavnictví
§ 51
a
§ 52
Nakladatelství (vydavatelství)
U ministerstva zemědělství a lesního hospodářství sem patří Zemědělské noviny, u ministerstva vnitra Tisková, ediční a propagační služba místního hospodářství.
Oddíl 5.
Technické a ekonomické útvary
§ 1
Hydrometeorologický ústav
§ 2
Ústav technického dozoru
§ 3
Státní zkušebna pro drahé kovy
§ 4
Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků
§ 5
Ústav bytové a oděvní kultury
§ 6
Středisko výtvarné kultury výroby
§ 7
Ústřední dům dopravní techniky
§ 8
Státní ústav pro racionalizaci ve spotřebním průmyslu
§ 9
Ústav školských a kulturních staveb
§ 10
Státní inspekce jakosti potravinářských výrobků
§ 11
Státní vodohospodářská inspekce.
Oddíl 6.
Peněžnictví a pojišťovnictví (rozpočtuje ministerstvo financí a Státní banka československá)
§ 1
Správa pro věci majetkové a devizové
§ 2
Měna
§ 3
Státní loterie
Oddíl 7.
Řízení hospodářství
§ 1
Krajské výrobní zemědělské správy
§ 2
Výrobní zemědělské správy
§ 3
Středisko pro normování a ekonomiku práce v zemědělství
§ 4
Zemědělské plánování a statistika (rozpočtuje ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství)
§ 5
Středisko pro vynálezy a zlepšovací návrhy
§ 8
Nákup zemědělských výrobků
§ 11
Plavební správa
§ 13
Řízení dopravy v mezinárodním styku
§ 14
Řízení vnitřního obchodu
§ 15
Obchodní oddělení v zahraničí
§ 17
Vědeckotechnická a hospodářská spolupráce se zahraničím (včetně účasti na mezinárodních institucích)
§ 18
Ústředí knižní kultury
§ 22
Kolkové ceniny
§ 23
Souborné pojištění
§ 24
Úřad pro normalizaci a měření
§ 25
Úřad pro patenty a vynálezy
§ 26
Patenty, licence, vynálezy a zlepšovací návrhy
Jde o výdaje, které nesouvisí přímo s technickým rozvojem. Pokud takové výdaje souvisí s technickým rozvojem, hradí se z částek na technický rozvoj.
§ 27
Geodetické a kartografické práce hrazené Ústřední správou geodézie a kartografie
§ 28
Geodetické, topografické a kartografické ústavy
§ 29
Nábor pracovních sil
§ 30
Řízení a zvelebování místního hospodářství
§ 31
Správa služeb diplomatickému sboru
§ 34
Inspekční služba
§ 35
Služby pro průmysl
§ 38
Věrnostní přídavek horníkům
§ 39
Propagační akce
§ 40
Soutěžení a budovatelské hnutí
§ 48
Likvidační správa
§ 49
Vrácené příjmy z minulých let (pouze pro účtování)
Oddíl 8.
Ochrana osob a majetku
Na tomto odvětví rozpočtují ústřední orgány výdaje pro účely civilní obrany podle směrnic ministerstva financí č. j. 01920/66 a č. j. 282/27 400/66 a osobní výdaje na příslušníky závodních požárních útvarů.
Oddíl 9.
Rezervy
Skupina 2. Kulturní a sociální opatření
Oddíl 1.
Osvěta
§ 1
Společné úkoly škol
§ 2
Dětské domovy
§ 3
Zotavovací akce
§ 5
Vysoké školy
§ 6
Stipendia (pro vysokoškolské studující a posluchače bohosloveckých fakult)
§ 7
Bohoslovecké fakulty, semináře a internáty
§ 9
Ústřední škola zahraničního obchodu
§ 10
Školení pracovníků (Název popř. členění podle potřeby; stipendia vědeckých aspirantů se zařadí v odvětví, které jim stipendia vyplácí; stipendia vědeckých pracovníků podle vyhl. č. 199/1964 Sb., uvedou se v oddílu 2. skupiny 1 nebo skupiny 2)
§ 12
Společné věci kultury a osvěty (včetně výstav)
§ 13
Kulturní péče o vesnici
§ 15
Obchodní středisko světové výstavy
§ 16
Zahraniční výstavy (pouze pro ministerstvo školství a kultury)
§ 17
Památky a ochrana přírody
§ 18
Pražský hrad a přičleněné nemovitosti
§ 19
Tatranský národní park
§ 20
Muzea, archivy, galerie
§ 22
Hudební tělesa, umělecké soubory, cirkusy
§ 23
Divadla
§ 31
Československá tisková kancelář
§ 32
Československý rozhlas
§ 33
Československá televize
§ 34
Zahraniční informace (pouze pro ministerstva školství a kultury a zahraničních věcí)
§ 35
Kulturní styky se zahraničím (pouze pro ministerstva školství a kultury a zahraničních věcí)
§ 36
Československý ústav zahraniční
§ 37
Péče o zahraniční studenty
§ 39
Uznání zásluh
§ 40
Vědecké knihovny (rozpočtuje pouze ministerstvo školství a kultury)
Oddíl 2.
Rozvoj vědy
§ 1
Československá akademie věd
§ 2
Vědecký výzkum na vysokých školách
§ 3
Vědeckovýzkumné organizace zdravotnické
§ 4
Vědeckovýzkumné organizace ekonomické
§ 5
Vědeckovýzkumné organizace pedagogické
§ 6
Ostatní organizace vědy a výzkumu Organizace zařazené v § 1 až 6 člení své výdaje minimálně na tyto články:
čl. 1
- Výdaje na vlastní provoz organizací
čl. 2
Prémie a odměny za řešení státních úkolů rozvoje vědy a techniky.
čl. 3
- Stipendia
čl. 4
- Výdaje na kooperaci
§ 10
Ostatní výdaje rozvoje vědy
Oddíl 3.
Zdravotnictví
§ 1
Ústavy národního zdraví
§ 2
Ochranné a léčebné akce
§ 3
Studijní, typizační a vývojový ústav pro výstavbu zdravotnických zařízení
§ 4
Statistická služba
§ 5
Styk se zahraničím
§ 6
Zdravotnická výchova obyvatelstva
§ 7
Vědecké společnosti zdravotnické (Československá lékařská společnost J. E. Purkyně)
§ 8
Léčebny TBC ve Vysokých Tatrách
§ 9
Léčebný ústav endokrinologický
§ 10
Onkologický ústav
§ 11
Ústav TBC Bratislava
Oddíl 4.
Sociální zabezpečení
Rozpočtují pouze Ústřední rada odborů - Ústřední správa nemocenského pojištění a ochrany a bezpečnosti práce, Státní úřad sociálního zabezpečení, Ústřední svaz výrobních družstev.
§ 1
Nemocenské pojištění pracovníků
§ 2
Nemocenské pojištění členů výrobních družstev
§ 3
Zabezpečení družstevních rolníků v nemoci
§ 4
Zabezpečení důchodců v nemoci
§ 5
Důchodové zabezpečení pracovníků
§ 6
Důchodové zabezpečení družstevních rolníků
čl. 1
- Důchody členů JZD s vyšší úrovní hospodaření
čl. 2
- Důchody členů ostatních JZD
§ 7
Důchodové pojištění osob samostatně hospodařících
§ 8
Důchody sociální
§ 10
Osobní důchody
§ 11
Jiné důchody přiznané před 1. lednem 1956
§ 12
Důchodové připojištění
§ 13
Řízení v oboru sociálního zabezpečení
Oddíl 5.
Sociální péče
§ 1
Služby sociálního zabezpečení
§ 2
Příspěvky Státní populační komise
§ 3
Podpory sociálním institucím
§ 4
Podpory při živelních pohromách
§ 5
Ústavy sociální péče
§ 6
Příspěvky podnikům na provoz závodních jeslí a mateřských škol
Oddíl 6.
Bytové hospodářství
§ 1
Obytné domy
§ 2
Ubytovny (koleje, internáty; název podle potřeby)
Oddíl 7.
Společenské a zájmové organizace
§ 1
Společenské organizace (rozpočtuje pouze ministerstvo financí)
§ 2
Církve a náboženské společnosti
§ 3
Úhrada nákladů základním organizacím ROH podle platných předpisů
§ 4
Myslivost, rybářství a ostatní zájmové organizace
Oddíl 8.
Pobídkové fondy
Pobídkové fondy se člení na tyto paragrafy:
§ 1
Sociální a zdravotní zařízení
§ 2
Jesle a mateřské školy
§ 3
Učňovská zařízení
§ 4
Kulturní zařízení
§ 5
Rekreační zařízení
§ 6
Tělovýchovná zařízení
§ 7
Půjčky na bytovou výstavbu
§ 8
Příspěvky na družstevní bytovou výstavbu
§ 9
Politicko-výchovná činnost ZO ROH
§ 10
Výběrová rekreace a lázeňská péče
§ 11
Zahraniční zájezdy
§ 12
Nepeněžní odměny
§ 13
Peněžní odměny
§ 14
Ostatní účely (pro zlepšení vybavení organizace)
§ 15
Příspěvky na závodní stravování
Tento oddíl je určen pro účtování použitých prostředků pobídkového fondu.
Oddíl 9.
Rezervy
Oddíl 10.
Bezúročné půjčky na bytovou výstavbu
Skupina 4. Správa
Do této skupiny patří též soudní orgány.
Oddíl 1.
Úřady
Výdaje na provoz jednotlivých úřadů (orgánů) se rozpočtují na paragrafech.
Oddíl 2.
Jiné správní výdaje
§ 1
Účast na mezinárodních institucích a jednáních (rozpočtuje pouze ministerstvo zahraničních věcí)
§ 2
Výdaje pro dispoziční fondy
Jiné výdaje zde mohou být zařazeny pouze se souhlasem ministerstva financí.
Oddíl 9.
Rezervy
B.
Položková skladba
Položková skladba člení výdaje v rámci nejnižších odvětví (paragrafů, popř. článků) podle druhů na položky, které jsou nejnižšími stupni členění rozpočtu. Stejnorodé položky jsou seskupeny do seskupení položek.
Položková skladba je určena pro všechny rozpočtové organizace, avšak každá z nich zařadí do svého rozpočtu v příslušném odvětví pouze ty položky, které jsou nutné k řádnému výkonu její funkce v souladu s platnými předpisy.
Podrobný rozpočet je nutno členit nejméně na seskupení položek a položky č. 01, 02, 03, 17. Ostatní položky jsou pouze fakultativní a doporučuje se je použít v případech, které určí buď vedoucí organizace nebo nadřízený orgán. V analytické účetní evidenci mohou rozpočtové organizace údaje podle potřeby dále členit.
U položek, které obsahují více druhů výdajů, uvedou se částky na jednotlivé druhy výdajů ve vysvětlivkách k rozpočtu.
Seskupení položek:
Položka:
0. Investiční výstavba
01. Investice
02. Projektová dokumentace
03. Jiné investice
Výdaje na investice se rozpočtují na pol. 01, tudíž bez rozlišení, bude-li tato výstavba provedena dodavatelským způsobem, anebo ve vlastní režii. Na jiných položkách se výdaje na investice nerozpočtují ani v případě, kdy je již při sestavování návrhu rozpočtu známo, že investice bude třeba provést ve vlastní režii.
Budou-li prováděny investice ve vlastní režii, budou výdaje s nimi spojené (mzdy, pojistné, materiál, technický dozor, popř. jiné výdaje) uhrazovány z příslušných položek neinvestičních. Po dokončení investice nebo příslušné etapy se převede příslušná částka investic vnitropodnikovou fakturou z pol. 01 do příjmů rozpočtu. Vnitropodniková faktura se vyhotoví ve velkoobchodních cenách. Bude-li to nutné, je možno neinvestiční výdaje překročit o skutečně vynaložené částky, a to na položkách, z nichž bude výstavba hrazena, s poukazem na souvztažný příjem.
1. Materiální výdaje
Výdaje na pořízení materiálu a drobných a krátkodobých předmětů ve skutečných nákupních cenách (zpravidla maloobchodních), a to včetně vedlejších pořizovacích nákladů, zejména výdajů za dopravu a dodání do skladu.
Výdaje na nákup materiálu pro plnění úkolů v civilní obraně.
Při pořizování drobných a krátkodobých předmětů ve vlastní režii se rozpočtuje základní i pomocný materiál na pol. Všeobecný materiál.
Nákup materiálu i drobných a krátkodobých předmětů smí být prováděn pouze v rozsahu nutném k řádnému provádění úkolů v souladu s platnými předpisy a při důsledném zachování hospodárnosti a úspornost. Rozpočtové organizace nesmějí nakupovat materiály ani drobné a krátkodobé předměty, které pro výkon své funkce nezbytně nepotřebují.
11. Nakupovaný materiál
111. Paliva
112. Pohonné látky a mazadla
113. Léky
114. Krev a krevní výrobky
115. Speciální zdravotnický (veterinářský) a zubolékařský materiál
Položky 113, 114 a 115 jsou určeny pouze pro zdravotnické a veterinářské organizace. Ostatní organizace rozpočtují výdaje na tento druh materiálu, pokud jej potřebují, na položce 117. Podrobnější náplň položek 113, 114 a 115 bude uveřejněna ve Věstníku ministerstva zdravotnictví.
116. Potraviny
Materiál pro přípravu jídel a nápojů, výrobky potravinářského průmyslu, zelenina, ovoce, hotová jídla a nápoje pro hromadné stravování v ústavech a zařízeních (s výjimkou medicinálních vín, která patří na pol. 113. Léky).
Mléčné přípravky, používané ve zdravotnických zařízeních.
Jestliže se v ústavní kuchyni stravují také zaměstnanci, rozpočtuje se hodnota jimi odebrané stravy jako příjem (náhrada) za stravování.
117. Všeobecný materiál Tato položka zahrnuje kancelářský a školní materiál, krmivo, stelivo, osivo a zvířata.
Patří sem např.:
papírnický materiál a jiné potřeby tohoto druhu pro účely kancelářské, školní, technické aj. včetně ostatních potřeb psacích, kreslicích a rýsovacích, pokud mají povahu materiálu (nikoliv drobných a krátkodobých předmětů), směrnice a tiskopisy (karty, konta, formuláře, hlášení atd.), nakupované jako skladové tiskopisy a knihy pro úřední záznamy;
učebnice, příručky, skripta, školní materiál pro výchovu a názorné vyučování, materiál pro zaměstnávání dětí v mateřských školách, v dětských domovech a v družinách mládeže aj., pro výtvarnou a polytechnickou výchovu ve školách a mimoškolních výchovných zařízeních, materiál pro školní zahrady a pole, pro účely kulturně výchovné a tělovýchovné;
základní a pomocný materiál pro vědecké a výzkumné účely, pro ústavní a školní dílny, pro výrobní výcvik žáků v učebních dílnách nebo na učebních pracovištích;
speciální zdravotnický (veterinářský) materiál, fotografický materiál (s výjimkou zdravotnických a veterinářských organizací, u nichž patří na pol. 115);
dezinfekční prostředky pro hromadnou dezinfekci zdravotnických zařízení, ochranné mastě pro potřebu zaměstnanců;
krmivo, stelivo, osivo, sazenice, stromky, keře, hnojivo a chemikálie na hubení škůdců;
mladá zvířata, zvířata pro výkrm, laboratorní a pokusná zvířata, vodicí a strážní psi apod.:
materiál pro úklid, čištění, praní, dezinfekci, svícení (včetně žárovek a baterií), pro propagaci a výzdobu, pro doplňování lékárniček.
12. Drobné a krátkodobé předměty
Drobné a krátkodobé předměty, pořízené dodavatelským způsobem s výjimkou těch, které patří na pol. 13, 14, 17;
součásti vnitřního zařízení pro jakékoliv účely (včetně lékár
niček, nemocničního nábytku, kancelářského nábytku, speciálního nábytku pro laboratoře a drobných dopravních prostředků, zejména ručních);
pomůcky pro kancelářské práce;
hospodářské, technické a dílenské přístroje, nástroje,
nářadí a náčiní;
nářadí pro úklid a čištění;
fotografické přístroje a náčiní;
výstroj a výzbroj;
sportovní a tělocvičné nářadí a náčiní;
hudební nástroje;
kuchyňské zařízení, nádobí a jídelní příbory;
ruční dopravní prostředky;
předměty pro vnější označení budov a staveb (štíty, prapory, vlajky);
lékařské, vyšetřovací, chirurgické a zubolékařské nástroje, přístroje a nářadí včetně vyšetřovacích pomůcek a laboratorních nástrojů, přístrojů a nářadí, laboratorního skla;
lékařské, ortopedické, protetické a jiné zdravotnické pomůcky;
jiné drobné a krátkodobé předměty s výjimkou předmětů, patřících na další položky.
Podrobnější náplň této položky pro zdravotnické organizace bude uveřejněna ve Věstníku ministerstva zdravotnictví.
13. Prádlo, oděv, obuv
Osobní prádlo, oděvní součástky, obuv;
pracovní oděvy a stejnokroje (včetně vydávaných za úplatu);
ložní a jiné prádlo.
14. Knihy, učební pomůcky
Tato položka zahrnuje knihy a učební pomůcky. Patří sem:
knihy, periodické a informační publikace,
noviny a časopisy (nepatří sem knihy pro úřední záznamy);
hudebniny, gramofonové desky, instrukční a propagační filmy;
předměty pro fyzikální, chemické, biologické a ostatní školní sbírky, obrazy, mapy, globusy, školní filmy, diafilmy, gramofonové desky apod., přístroje a nástroje, nářadí a náčiní pro výchovu ve školách, učilištích a v mimoškolních výchovných zařízeních, hračky pro děti v jeslích a mateřských školách.
15. Pohoštění a věcné dary
16. Elektrická energie, voda, pára, plyn
17. Údržba, opravy a generální opravy
Práce prováděné organizacemi socialistického sektoru, jimiž se udržuje nebo zvyšuje hodnota základních prostředků nebo drobných a krátkodobých předmětů;
materiál a náhradní součástky na běžné a generální opravy a údržbu, včetně vedlejších pořizovacích nákladů, prováděné hospodářským způsobem (včetně pneumatik a jiných náhradních součástek na opravy a údržbu motorových vozidel).
18. Práce výrobní povahy
Zakázkové práce a jiné práce výrobní povahy.
Patří sem zejména:
průzkumné a projektové práce, pokud nejde o investiční výstavbu nebo základní geologický průzkum, který patří na pol. 21.;
práce zemědělské, lesnické, postřik zemědělských kultur;
tisk (tj. tiskopisů, pokynů, ceníků, brožur atd., podle návrhu objednavatele a dodávaných včetně potřebného papíru a podle textu objednavatele); práce rozmnožovací a planografické, ražba, vazba knih a dokladů, propagace a výzdoba;
nákladní doprava;
nikoliv však tyto práce:
práce kominické, praní prádla a čištění oděvů, koberců, záclon apod., kteréžto práce patří na pol. 21.
2. Služby a výdaje nevýrobní povahy
21. Služby a práce nevýrobní povahy
Práce nevýrobní povahy a služby prováděné organizacemi socialistického sektoru, zejména:
úklid místností a jiných prostorů;
čištění komínů;
praní prádla, čištění oděvů, koberců a záclon;
výkony podniků komunálních služeb podle hospodářských
smluv o čištění města, o údržbě sadů apod.;
půjčovné za filmy, diapozitivy aj.;
ubytování a stravování při exkurzích a školeních, pokud není prováděno ve vlastní režii (při akcích prováděných ve vlastní režii patří tyto výdaje na příslušné položky);
zeměměřičské práce;
základní geologický průzkum (pouze u resortů, v jejichž rozpočtech je odvětví "Geologický průzkum");
výkony výzkumných ústavů a vývojových pracovišť;
výkony strojních početních stanic;
znalecké posudky placené státním ústavům a orgánům, popř. jiným organizacím socialistického sektoru;
nájemné podle nájemních smluv včetně dodávek a poplatků (s výjimkou poplatku z bytů), náhrad za otop a osvětlení i odměn domovníkům, placených s nájemným (kromě nájemného placeného soukromníkům).
Poštovní, telefonní a jiné poplatky, jakož i úhrady za práce a služby placené orgánům správy spojů, nikoliv však výdaje Poštovní novinové službě za odběr novin a časopisů, kteréžto výdaje patří na pol. 14.
22. Cestovní a jiné devizové výdaje v zahraničí
Korunová protihodnota devizových výdajů na cesty do zahraničí, na pracovní příjmy zaměstnanců v cizině (československých občanů i cizích státních příslušníků) a podobných výdajů v zahraničí.
3. Cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám
Veškeré peněžní výplaty v československé měně fyzickým osobám (československým i cizím státním příslušníkům), pokud tyto výplaty nejsou součástí mzdového fondu nebo pokud není dále uvedeno, že do těchto výdajů nepatří.
31. Cestovní, stěhovací a podobné výdaje
Veškeré náhrady cestovních, stěhovacích a podobných výdajů, vyplácené podle platných předpisů fyzickým osobám nebo za fyzické osoby v československé měně, bez ohledu na způsob proplácení (v hotovosti nebo bezhotovostně).
Patří sem např.:
Jízdní výdaje za použití všech druhů dopravních prostředků (s výjimkou služebních motorových vozidel) včetně výdajů za letenky a jízdenky při cestách do zahraničí, placené v tuzemsku v československé měně;
stravné;
nocležné;
náhrada vedlejších výdajů;
náhrada stěhovacích výdajů;
odlučné;
náhrada při denním návratu do bydliště, poskytovaná místo odlučného;
náhrada jízdného za cesty k návštěvám rodiny;
náhrady cestovních, stěhovacích apod. výdajů, poskytované fyzickým osobám mimo evidenční počet pracovníků organizace, např. cestovní výdaje, které hradí Ústavy národního zdraví pojištěncům při poskytování léčebné péče (s výjimkou náhrad, které jsou součástí dávek sociálního zabezpečení);
části náhrad při zahraničních cestách, vyplácené v tuzemsku v československé měně, včetně úspor z diet při cestách do zahraničí, vyplácených v československé měně (nikoliv v tuzexových odběrních poukazech);
náhrady za použití vlastních osobních vozidel při vnějších výkonech;
náhrady za pronájem silničních vozidel, vyplácené soukromým osobám, náhrady za používání osobních vozidel, vyplácené soukromým osobám, cestovní výdaje refundované (zahrnuje ta organizace, která je refunduje, nikoli ta organizace, která refundaci obdržela).
Do cestovních výdajů patří též:
cestovní výdaje vyplácené (v hotovosti nebo bezhotovostně) za fyzické osoby dopravním organizacím, jako je ČSD, ČSAD, ČSA, organizacím pro veřejné stravování, pro ubytování aj., s výjimkou nákladů za ubytování a stravování při exkurzích a školeních. (Patří sem tedy např. výdaje za celoroční jízdenky ČSD, ČSAD, předplatní jízdenky na tramvaj aj., dopravné za pracovní a jiné cesty jako exkurze, zájezdy, konané najatým autobusem, taxi, aerotaxi, výdaje za stravování a ubytování při instruktážích, poradách, aktivech apod.).
32. Ostatní výplaty fyzickým osobám
Ostatní peněžité požitky nebo náhrady vyplácené fyzickým osobám kromě položek, u nichž je uvedeno, že do těchto výdajů nepatří, a to zejména:
Peněžní náhrady za pracovní oděvy a ochranné pomůcky, které si pracovníci pořizují sami;
náhrady za použití vlastního nářadí, vlastních ochranných oděvů, pomůcek apod.;
náhrada asanačním technikům za používání vlastních potahů, postrojů a povozů;
náhrady za věci nabyté od soukromníků, vyplácené v hotovosti nebo poukázané na vkladový účet u Státní spořitelny;
nájemné soukromníkům;
státní ceny;
peněžité dary a odměny ve vypsaných soutěžích (zahrnuje ta organizace, která je přímo vyplácí obyvatelstvu);
stipendia studentů a vědeckých aspirantů;
stipendia zaměstnanců po dobu internátního školení v dlouhodobých kursech; stipendia účastníků mimořádných forem studia;
příspěvky žákům a studentům na provozní a prázdninovou praxi, na předdiplomové práce, na práce v terénu apod.;
příspěvky na hospodářské zabezpečení rodinných příslušníků žáků a studentů;
náhrady ušlého výdělku (mimo mzdový fond) podle platných předpisů; náhrady mezd, které organizace refunduje, pokud nepatří do mzdového fondu, zahrne do těchto výdajů organizace, která je refunduje - např. Československý svaz tělesné výchovy, Ústřední rada odborů - a nikoliv organizace, která refundaci obdržela;
svědečné;
náhrady soudcům, kteří vykonávají tuto funkci vedle svého zaměstnání;
odměny dárcům krve, odměny osobám za vyzkoušení účinku nových léčiv aj.;
zařizovací a vybavovací příplatky pracovníkům vyslaným do zahraničí;
úhrada mezd a platů pracovníkům vyslaným do zahraničí na základě vědeckotechnické spolupráce a technické pomoci (tyto výdaje se neplánují, ale zahrnují do skutečnosti);
náhrada škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání vyplacená fyzickým osobám; náborové příspěvky, včetně příspěvků rodinným příslušníkům;
věrnostní přídavky;
bezúročné půjčky na bytovou výstavbu;
měsíční příspěvky (odměny) učňům a požitky v době jejich dovolené (prázdnin) anebo náhrada za ně;
peněžitá plnění zdravotní služby (vyjma náhrad cestovních a podobných výdajů, které patří do cestovních výdajů);
kapesné v domovech důchodců;
náhrady za psací potřeby pracovníků;
náhrady za čisticí prostředky domovníkům;
peněžní náhrady obyvatelstvu za poškozený, zničený a odcizený majetek (např. náhrady za poškození domů a pozemků, způsobené činností organizací, náhrady za ztracené, poškozené a vyloupené zásilky, náhrady za ztracené nebo poškozené věci v prádelnách a čistírnách, náhrady za ztráty v šatnách aj.);
příplatky na výživu služebních psů;
výplaty z pobídkových fondů, např. stipendia, mimořádné odměny pracovníkům organizací, jednorázové výpomoci pozůstalým po obětech smrtelného úrazu pracovníka organizace;
z výplat z pobídkových fondů se nezahrnuje úhrada lázeňských a rekreačních poukazů pro zaměstnance organizací, přidělovaných za zvláštní zásluhy a jakékoliv nepeněžní odměny za vynikající pracovní výkony, např. i úhrada zájezdů za odměnu vyznamenaným pracovníkům;
výplaty fyzickým osobám za veškeré předměty dané do komisionálního prodeje, za drahé kovy, starožitnosti, antikvární knihy, umělecké předměty, filatelistické zboží apod.; za dříví, seno, suroviny aj., odkoupené od obyvatelstva;
jiné výplaty fyzickým osobám, pokud nejsou uvedeny v položkách, které nepatří do těchto výdajů;
půjčky pracovníkům z pobídkového fondu, např. půjčky na výstavbu bytů a rodinných domků, peněžní odměny fyzickým osobám při udílení Rudých praporů, standart apod., a peněžní odměny za vzorné plnění exportních dodávek (tyto výdaje se nerozpočtují, pouze zahrnují do skutečnosti);
odměny při udílení Rudých praporů apod. zahrnuje do těchto výdajů ta organizace, která odměnu obdržela, a nikoliv ta, která ji financuje.
Do ostatních výplat fyzickým osobám nepatří:
výplaty obyvatelstvu, náležející do mzdového fondu;
dávky nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení;
náhrady cestovních výdajů při cestách do zahraničí, vyplácené v cizí měně;
hodnota vydávaných ochranných oděvů a ochranných pomůcek;
částky přijatých refundovaných mezd;
odměny, dary, poskytované v naturální formě;
částky, které proplácí organizace pracovníkovi na základě poukazů, došlých od objednavatelů práce (od jiných organizací);
odměny z fondu akce "Z";
úhrady obyvatelstvu za dodávky zemědělských výrobků poukázané nebo vyplácené výkupními orgány socialistického sektoru;
náhrady soukromníkům za muzejní předměty a výtvarná a umělecká díla, nakoupená z jiných investic, bez ohledu na výši nákupní ceny;
náklady spojené s použitím služebního vozu při pracovních cestách; náhrady za vozidlo pronajaté od nedopravní organizace socialistického sektoru;
náklady na ubytování a stravování při exkurzích a školeních;
výdaje podle platných předpisů z prostředků na dary a pohoštění.
4. Mzdový fond
41. Mzdový fond
Viz Směrnice pro rozpočtování a financování některých výdajů rozpočtových organizací (Věstník ministerstva financí č. 13 a 14/1960, část B, čl. 7 a Věstník ministerstva financí č. 1 a 2/1964).
Do této položky patří též mzdy zaměstnanců závodních kuchyní v rozpočtových organizacích. (Ve stejné výši se rozpočtují v příjmech z činnosti rozpočtových organizací náhrady za mzdy, přijaté od závodních kuchyní).
42. Ostatní osobní výdaje (tj. dosavadní odměny za práce)
Odměny (honoráře) za fyzickou a duševní práci vykonávanou
a) pracovníky, kteří nejsou v evidenčním počtu organizace nebo
b) pracovníky, kteří sice jsou v evidenčním počtu organizace, avšak uvedenou práci vykonávají jako nepravidelnou činnost, nesouvisející přímo s jejich normálními pracovními úkoly, pro něž jsou systemizováni a jde-li zároveň o pracovní úkoly, které se bezprostředně netýkají plánované činnosti organizace.
Patří sem zejména:
platy ústavních činitelů, odměny funkcionářům národních výborů, platy a odměny členů akademií;
odměny pracovníkům za mimořádné pravidelně se neopakující práce, které nejsou obsaženy ve mzdovém fondu, protože se netýkají plánované činnosti organizace, pro které není plánováno nebo systemizováno pracovní místo, a které tito pracovníci vykonávají vedle všech úkolů odpovídajících pracovnímu místu, na které jsou zařazeni (např. odměny za přednášky v internátních školách, za překlady apod.);
jednorázové mimořádné peněžní odměny, vyplácené na podkladě platných právních předpisů (např. odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy, znalečné, tlumočné apod.);
odměny fyzickým osobám mimo evidenční počet pracovníků organizace nebo oprávněným živnostníkům za takové práce pro organizaci, které nemohou být vykonávány pracovníky evidenčního počtu ani jinými organizacemi socialistického sektoru, pokud zadávání takových prací je přípustné (např. odměny za práce expertům, konzultantům, osobám přednášejícím v odborných kursech, v internátních školách aj.);
odměny za práce povoznické s potahem, prováděné příležitostně samostatně hospodařícími zemědělci nebo jinými osobami jako jejich vedlejší činnost;
autorské honoráře za díla literární, vědecká a umělecká, zejména díla výtvarných umění (např. díla malířská, sochařská, grafická, medailérská apod.); díla hudební, dramatická a hudebně dramatická, filmová apod.;
odměny za příspěvky do časopisů, rozhlasu a televize, za činnost překladatelskou, honoráře za veškerou činnost reprodukční (recitační, hudební, dramatickou, hudebně dramatickou, režisérskou, choreografickou, pantomimickou, taneční, artistickou, za gramofonové nahrávky apod.); lektorské honoráře aj.;
jednotný úhrn odměn v malých obcích;
pracovní příjmy příslušníků CO neobsažené v plánu mzdových fondů národních výborů;
pracovní příjmy vojáků čs. lidové armády určených k výkonu funkce v kterémkoliv resortu, pokud nejsou obsaženy v plánu mzdového fondu resortu;
odměny distributorům knih, náborovým pracovníkům divadel, za sběr odpadových surovin, šrotu, bylin aj.;
odměny hudebníkům orchestrů závodních klubů (zahrnuje pořadatel);
odměny za vyřešení tématických úkolů;
odměny za objevy;
odměny pečovatelkám, odměny za práce chovanců v ústavech sociální péče, psychiatrických léčebnách aj., pokud nejde o odměny z pracovního poměru;
studijní příspěvky;
stavební příplatky;
odměny mimo mzdový fond žákům konajícím práci ve výrobě.
5. Dávky sociálního zabezpečení
Pouze pro Ústřední radu odborů - Ústřední správu nemocenského pojištění a ochrany a bezpečnosti práce, Státní úřad sociálního zabezpečení, Ústřední svaz výrobních družstev a dále pro odbory školství a kultury a sociálního zabezpečení národních výborů.
Vysvětlivky k položkám stanoví Státní úřad sociálního zabezpečení.
51. Peněžité dávky nemocenského pojištění
511. Nemocenské
512. Podpora při ošetřování člena rodiny
513. Peněžitá pomoc v mateřství
514. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
515. Podpora při narození dítěte
516. Pohřebné
517. Přídavky na děti
52. Lázeňská péče
53. Rekreace
54. Důchody
541. Důchody starobní
542. Důchody invalidní
543. Důchody manželek
544. Důchody pozůstalých
545. Jiné důchody
55. Ostatní peněžité dávky
56. Peněžité podpory
57. Věcné podpory
6. Finanční výdaje
61. Zaměstnavatelské příspěvky
Náhrada nákladů na funkční činnost závodních výborů.
62. Různé finanční výdaje
Daně a místní poplatky; správní poplatky; pojištění majetku; náklady na majetek, jehož nabývá stát; náklady peněžního styku, penále, pokuty, arbitrážní poplatky; licenční a patentní poplatky; úhrady podle zákona č. 56/1948 Sb. při zápůjčkách novomanželům; příspěvky na anuitní službu ze zápůjček poskytovaných při stavební obnově podle zákonů č. 88/1946 a 115/1947 Sb., náhrada nákladů orgánům provádějícím nemocenské pojištění;
náhrady nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění, popř. důchodového zabezpečení, autorské poplatky placené organizacím; provize z prodeje kolkových cenin; vrácené příjmy z minulých let; náhrady poskytované přesídlencům při majetkoprávním vypořádání mezistátních smluv; úrok a úmor státního dluhu; jiné finanční výdaje ve prospěch nefyzických osob;
náhrada nákladů na výzkum a ochranu bezpečnosti práce;
výdaje spojené s pořádáním Československé státní loterie;
věcné odměny v soutěžích;
úhrada výdajů spojených s provozem závodních jídelen. Na této položce se také účtují, avšak nerozpočtují zdržné, stojné a jiné neproduktivní náklady.
63. Podíly pobídkovým fondům
7. Příspěvky příspěvkovým a podobným organizacím
71. Příspěvky vedlejším hospodářstvím
72. Příspěvky příspěvkovým organizacím na investice
73. Příspěvky příspěvkovým organizacím na provoz
74. Příspěvky společenským organizacím na investiční výdaje
75. Příspěvky společenským organizacím na neinvestiční výdaje
76. Příspěvky ostatním organizacím na investice
77. Příspěvky ostatním organizacím na neinvestiční výdaje
78. Příspěvky a dary ostatním nefyzickým osobám
79. Příspěvky na výdaje bytového hospodářství (občanské bytové správy)
8. Příděly hospodářským organizacím
81. Dotace na investiční výstavbu
82. Dotace k cenám
83. Dotace na přechodně zvýšené náklady při zavádění technicky progresívních výrobků
84. Dotace na řešení podnikových a oborových úkolů výzkumu a vývoje
85. Intervence, cenové rozdíly a slevy
86. Příděly domovním správám z výnosu místního poplatku z bytů
87. Příděly na ostatní výdaje (např. rekultivace pozemků, propagace v Československém filmu apod.)
88. Dotace hrubého důchodu (zisku).
89 Příděly na úhradu faktur za úkoly státního plánu výzkumných a vývojových prací."
NORMY
Pro obor působnosti jednotlivých resortů platí normy, které vydají příslušné ústřední orgány po předchozím projednání s ministerstvem financí.
Všeobecně (pro hospodářské a rozpočtové organizace) platí tyto normy:
1. Norma kancelářských výdajů (pouze pro rozpočtové organizace)
a) Kancelářské výdaje rozpočtované na položce Všeobecný materiál se normují na jednoho pracovníka průměrného evidenčního počtu u nevýrobních ústředních orgánů s počtem pracovníků do 200 částkou 170,- Kčs, u ostatních částkou do 255,- Kčs; tato norma se zvyšuje o 40,- Kčs, řídí-li ústřední orgán operativně alespoň 5 organizací nebo nepřímo alespoň 20 organizací a o 80,- Kčs, řídí-li operativně alespoň 20 organizací nebo nepřímo alespoň 100 organizací;
b) u krajských národních výborů a Národního výboru hlavního města Prahy a Bratislavy a u krajských výrobních zemědělských správ částkou 305,- Kčs;
c) u okresních národních výborů a výrobních zemědělských správ částkou 160,- Kčs, tato se však zvyšuje u okresních národních výborů o 100,- Kčs ročně za každý podřízený národní výbor;
d) u městských národních výborů částkou 230,- Kčs;
e) u místních národních výborů částkou 190,- Kčs, mají-li alespoň jednoho zaměstnance; pro místa, v nichž žije alespoň 20 % obyvatelstva jiné národnosti než české nebo slovenské, se tato norma zvyšuje na 230,- Kčs.
Nad normu lze rozpočtovat kancelářské potřeby a tiskopisy, které jsou poskytovány jiným rozpočtovým organizacím, ať už za úhradu nebo bezplatně.
2. Technickohospodářské normy pro provoz vozidel
jsou stanoveny vyhláškou ministerstva dopravy č. 119/1962 a č. 167/1964 Sb.
3. Normy spotřeby potravin v krátkodobých kursech, odborných učilištích a v učňovských školách
a) Norma spotřeby surovin v krátkodobých kursech školení zaměstnanců, pořádaných v zařízeních resortů, činí podle vyhlášky ministerstva financí č. 133/1962 Sb. v letním období (od 1. dubna do 30. září) nejvýše 10,60 Kčs a v zimním období (od 1. října do 31. března) nejvýše 11,30 Kčs denně na jednoho účastníka školení. V těchto částkách není zahrnuta osobní ani věcná režie, spojená s přípravou stravy a s provozem stravovacího zařízení. Při odběru potravin od dodavatelů je touto normou zabezpečena průměrná denní stravní dávka o 3500 kaloriích. Pořadatel kursu je povinen zajistit, aby celková hodnota potravin, spotřebovaných v průměru jedním strávníkem, nepřesahovala stanovenou normu. Přitom musí dbát, aby ostatní kalkulované náklady odpovídaly zásadám hospodárnosti.
Při stravování účastníků kursu v závodech veřejného stravování činí limit nákladů na stravování jednoho účastníka v maloobchodních (prodejních) cenách jídel 19,- Kčs denně (III. a IV. cenová skupina) a 22,- Kčs (II. cenová skupina).
Podle sdělení ministerstva financí ze dne 9. dubna 1964 (čj. 164/19 096/1964), mohou závody veřejného stravování připočítat pořadateli školení k stanoveným limitům denně 2,- Kčs ve IV. cenové skupině, 4,- Kčs ve III. cenové skupině a 6,- Kčs ve II. cenové skupině.
b) Pro stravování učňů v odborných učilištích a v učňovských školách platí vyhláška č. 84/1965 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů a směrnice příslušných ministerstev.
c) Pro poskytování stravy při plnění úkolů civilní obrany platí směrnice ministerstva financí čj. 282/27 400/1966 o financování nákladů civilní obrany.
UKAZATELÉ
I. Ukazatelé pro resortní obory působnosti
platí v rozsahu stanoveném ministerstvy (ústředními orgány) v dohodě s ministerstvem financí.
II. Ukazatelé společenské spotřeby
Pro bilance společenské spotřeby předloží resorty zvlášť za každé odvětví zahrnované do bilance společenské spotřeby (tj. za odvětví: technický rozvoj a rozvoj vědy, školství a kultura, zdravotnictví, správa, sociální zabezpečení, Československá tisková kancelář, Československá akademie věd, Československý rozhlas, Československá televize) ještě tyto doplňující ukazatele (v tis. Kčs):
1. Objem výrobků pro obyvatelstvo zdarma
2. Peněžité dávky sociálního zabezpečení (pouze Státní úřad sociálního zabezpečení, Ústřední rada odborů - Ústřední správa nemocenského pojištění a ochrany a bezpečnosti práce a Ústřední svaz výrobních družstev)
3. Příjmy celkem
4. Z toho příjmy od obyvatelstva
5. Průměrný evidenční počet pracovníků
ad 1:
Jde o výdaje organizací vynakládané na pořízení materiálu, který se předává bezplatně obyvatelstvu ve formě výrobku (nikoliv služby) ke konečnému individuálnímu užití. Případná částečná úhrada od obyvatelstva se od tohoto objemu odpočítá.
Kromě toho předloží resorty ještě tyto ukazatele:
Státní úřad sociálního zabezpečení:
6. Výdaje na důchody ze zabezpečení pracovníků
V tom:
7. starobní
8. invalidní
9. pozůstalých
10. ostatní
11. Výdaje na důchody ze zabezpečení družstevních rolníků
12. Výdaje na důchody z pojištění samostatně hospodařících
13. Ostatní dávky sociálního zabezpečení
14. Počty důchodů v členění podle ukazatelů 6. až 12.
15. Průměrná výplata na jeden důchod v Kčs měsíčně v členění podle ukazatelů 6. až 12.
Ústřední rada odborů - Ústřední správa nemocenského pojištění a ochrany a bezpečnosti práce a Ústřední svaz výrobních družstev:
16. Nemocenské
17. Přídavky na děti
18. Peněžitá pomoc v mateřství
19. Podpora při narození dítěte
20. Výdaje lázeňské péče
21. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
22. Ostatní dávky nemocenského pojištění
Ukazatelé sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění předkládají se v tabulkách dohodnutých s ministerstvem financí.
Ministerstvo školství a kultury - vysoké školy:
23. Průměrný počet studentů (tj. včetně zahraničních studentů na vysokých školách a přepočteného počtu studujících při zaměstnání a v kombinovaném studiu)
24. Průměrný evidenční počet pracovníků
25. Věcné výdaje na 1 studenta v Kčs
26. Neinvestiční výdaje na 1 studenta v Kčs
27. Průměrný počet studentů v denním studiu
28. Průměrný počet stipendistů ze studentů v denním studiu
29. Průměrná výše ročního stipendia tuzemského studenta v denním studiu v Kčs
30. Výdaje na stipendia (§ 6) na 1 studenta v denním studiu v Kčs
31. Průměrný počet ubytovaných studentů v kolejích (včetně zahraničních studentů)
32. Věcné výdaje na 1 ubytovaného studenta v Kčs
33. Neinvestiční výdaje na 1 ubytovaného studenta v Kčs
34. Celkový počet příplatků na hlavní jídlo, poskytované studentům.
1) Metodické pokyny pro národní výbory uveřejní Sbírka směrnic pro národní výbory.
1) Vzory formulářů a Seznam hmotných ukazatelů zemědělské, lesní a průmyslové produkce uveřejní Věstník ministerstva financí č. 6 a 7.
1) Na rok 1967 byl již souhlas k provádění takových staveb dán usnesením vlády č. 138/1966, o základních směrech a cílech čtvrtého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství (příloha č. 8 směrné úkoly a limity pro vypracování návrhu plánu na rok 1967).
1) Vyvolanými investicemi nejsou práce a dodávky podle § 3 odst. 2 písm. a) a b) směrnic SKIV č.9/1964, o vztazích v přípravě staveb a dokumentaci staveb.
1) Návrh plánu přijímání posluchačů (žáků) do prvních ročníků vysokých a středních odborných škol v roce 1968 nebude s návrhem prováděcího plánu na rok 1967 předkládán. Pro ústřední orgány je závazný plán přijímání posluchačů (žáků) do prvních ročníků na rok 1968 schválený v rámci základních směrů a cílů rozvoje národního hospodářství do roku 1970.
1) ČSSR celkem, z toho Slovensko.
2) redistribuce mezi VHJ v rámci resortu prostřednictvím státního rozpočtu.