epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory

Vyhláška ze dne 28.2.1968 o ověřování zbraní a schvalování střeliva pro civilní potřebu

9.3.1968 | Sbírka:  33/1968 Sb. | Částka:  10/1968ASPI

Vztahy

Nadřazené: 30/1968 Sb.
Pasivní derogace: 104/1984 Sb., 12/1970 Sb.
33/1968 Sb.
VYHLÁŠKA
Úřadu pro normalizaci a měření
ze dne 28. února 1968
o ověřování zbraní a schvalování střeliva pro civilní potřebu
Změna: 12/1970 Sb.
Úřad pro normalizaci a měření stanoví podle § 24 a 35 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví (dále jen zákon):
§ 1
Tato vyhláška se vztahuje na ověřování zbraní a schvalování střeliva, které je oprávněn provádět Strojírenský zkušební ústav v Brně (dále jen státní zkušebna). 1)
ČÁST I
Zbraně
§ 2
Základní ustanovení
(1) U zbraní a jejich hlavních částí, které jsou určeny pro civilní potřebu, podléhá ověření každý kus; smějí být uváděny do oběhu a používány jen tehdy, jsou-li ověřeny a označeny ověřovací značkou.
(2) Za zbraň podle této vyhlášky se považují:
a) ruční palné zbraně, a to
brokovnice,
kulovnice,
malorážky,
kulobrokové pušky,
flobertky,
pušky pro pokojovou střelbu,
pistole,
revolvery;
b) balistické zbraně určené k zjišťování balistických hodnot (tlaku, rozptylu, rychlosti) střeliva a sledování jeho funkce ve zbrani;
c) startovací pistole a jiné poplašné zbraně s výjimkou těch, jejichž ráže je menší než 7 mm, a ostatní expansní přístroje, u nichž je zdrojem energie střelný prach nebo nárazová slož (jateční a omračovací přístroje, vstřelovací přístroje, palné lisy, průbojníky apod.);
d) ruční plynové zbraně, jež se ve své koncepci blíží nebezpečnosti palných zbraní (jako vzduchovky, plynovky, větrovky s přídavným zdrojem hnací energie, s nekontrolovatelnou kompresí plynu v tlakové nádobě apod.).
(3) Hlavními částmi zbraní jsou hlavně a závěry.
§ 3
Přihlašování a předkládání zbraní k ověření
(1) Zbraně a jejich samostatně dodávané hlavní části (dále jen zbraně) je jejich tuzemský výrobce povinen přihlásit a předložit státní zkušebně k ověření a označení ověřovací značkou; jejich dovozce je tak povinen učinit do 30 dnů po dovezení z ciziny.
(2) Výrobce je povinen mimo zbraní uvedených v § 2 odst. 2 přihlásit a předložit státní zkušebně k ověření a označení ověřovací značkou též všechny ruční plynové zbraně s počáteční energií střely 0,45 kpm a větší.
(3) Pokud se zjistí, že zbraň není označena ověřovací značkou, má povinnost podle odst. 1:
a) opravna, jíž byla taková zbraň svěřena k opravě,
b) každý uživatel jakmile to zjistí, nejdéle však do 30 dnů po převzetí zbraně.
(4) Zbraně označené již ověřovací značkou jsou povinni přihlásit a předložit státní zkušebně k novému ověření:
a) uživatel zbraně na výzvu státní zkušebny, národního výboru, orgánu Veřejné bezpečnosti; dále též, je-li vyzván Svazem pro spolupráci s armádou nebo mysliveckou organizací v souvislosti s jejich činností;
b) uživatel zbraně, má-li za to, že její bezpečnost utrpěla skladováním, používáním nebo jiným způsobem;
c) opravna po provedení opravy, která mohla mít vliv na bezpečnost zbraně, popřípadě shledá-li, že na zbrani byla provedena oprava nepřípustná.
§ 3a
Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost zbraně, a opravy nepřípustné
(1) Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost zbraně, jsou:
a) založení nových hlavní,
b) jakákoliv úprava nábojové a komory přechodového kužele,
c) převrtání vývrtu nebo odstranění jamek po rzi na vnějším či vnitřním povrchu hlavně nebo na vnitřním povrchu brokové hlavně,
d) chromování vývrtu,
e) oprava nebo úprava hlavně nebo závěru, při níž došlo k pájení natvrdo nebo ke sváření,
f) úprava zahrdlení (nejde-li o jeho rozšíření) nebo úprava ústí hlavně pro měnitelné zahrdlení,
g) vyrovnání deformací hlavně, pokud tuto opravu zkušebna připustila,
h) montáž puškového dalekohledu, je-li jí zeslabena hlaveň nebo snížena bezpečnost pouzdra závěru,
i) zvětšení otvoru pro vytahovač nebo vyhazovač u zbraní se sklopnými hlavněmi,
j) zmenšení spáry mezi čelem hlavně a závěru, mohla-li tím být snížena bezpečnost zbraně,
k) jiné opravy, které zkušebna prohlásí za závažné.
(2) Nepřípustnými opravami zbraní jsou:
a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,
b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo nesamonosných vložných hlavní, přičemž nesamonosnými se rozumějí ty, jež nejsou schopny samy o sobě trvale snášet provozní tlak,
c) přestavby, u nichž
- nová ráže zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou, přičemž není v jeho pevnosti dostatečná rezerva,
- nová ráže zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem, přičemž není v její pevnosti dostatečná rezerva,
- vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži zbraně.
§ 4
Ověřování zbraní
(1) Zbraň, která vyhověla podmínkám zkoušky, označí zkušebna ověřovací značkou a posledním dvojčíslím letopočtu zkoušky a v písemném ověření uvede pořadové číslo zkoušky a výrobní číslo zbraně, pokud je na ní vyznačeno.
(2) Výrobce je povinen opatřit zbraně předkládané k ověření výrobním číslem a takovým označením ráže, aby nebylo pochybností, jakého náboje nebo nábojky smí být použito.
(3) Na zbraň předloženou jiným přihlašovatelem než výrobcem vyrazí státní zkušebna nezávisle na výsledku zkoušky také pořadové číslo zkoušky a je-li to nutné, i označení ráže.
(4) Nevyhoví-li při ověřování nová zbraň z dovozu, vrátí ji státní zkušebna dovozci, aniž ji jakkoli označila.
(5) Ověřovací značkou označuje státní zkušebna zbraně jen při prvním ověření, při dalších ověřeních jen posledním dvojčíslím letopočtu a pořadovým číslem zkoušky.
(6) Nevyhoví-li zbraň zkoušce při novém ověření, odstraní státní zkušebna dříve udělené československé nebo cizozemské ověřovací značky mechanickým nebo jiným způsobem.
(7) Přihlašovatel je povinen předkládat zbraně ke zkoušce ve stavu schopném střelby a s pažbou; jde-li o samostatnou hlaveň, je povinen předložit současně závěr umožňující provedení zkoušky, a jde-li o samostatný závěr, hlaveň.
§ 5
Zkoušky zbraní
(1) Zkouška zbraně spočívá v její prohlídce před zkušební střelbou, ve zkušební střelbě a v prohlídce po zkušební střelbě. Technické podmínky zkoušky jsou uvedeny v příloze II. této vyhlášky. Státní zkušebna nesmí ověřit zbraň, u které shledá závady obsažené v technických podmínkách zkoušky nebo na které byla provedena nepřípustná oprava.
(2) Při hromadném předkládání zbraní ke zkouškám určí státní zkušebna v jakém počtu a termínech se jí mohou zbraně předkládat, popřípadě kde bude zkouška provedena..
(3) Výrobce je povinen dát státní zkušebně k dispozici bezplatně své zařízení a střelivo potřebné k provedení zkoušky, zajistit její bezpečnost a vypomoci při ní svými pracovníky, jestliže o to státní zkušebna požádá.
(4) Jiný přihlašovatel než výrobce je povinen u zbraně s kulovou hlavní dodat ke zkoušce státní zkušebně zároveň se zbraní spotřební náboje, popřípadě nábojnice opatřené zápalkou a střely, a to v množství stanoveném státní zkušebnou.
Závady zbraní
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Zjistí-li se při zkoušce závady, jež lze opravit, vrátí státní zkušebna zbraň přihlašovateli, který je povinen dát závadu odstranit a do 6 měsíců znovu předložit zbraň státní zkušebně ke zkouškám.
(2) Přihlašovatel, jemuž byla zbraň vrácena k opravě, ji nesmí používat, pokud nebyla opravena a ověřena státní zkušebnou.
§ 6a
(1) Zjistí-li se při zkoušce neopravitelné závady, učiní státní zkušebna zbraň před jejím vrácením přihlašovateli trvale nezpůsobilou k užívání, a to zpravidla deformací hlavně nebo závěru podle toho, která část zbraně při zkoušce nevyhověla. Má-li u zbraně s více hlavněmi jen některá z hlavní neopravitelnou závadu, navrhne státní zkušebna přihlašovateli odborné zaslepení vadné hlavně, které znemožní vložení náboje do hlavně. Nesouhlasí-li přihlašovatel s tímto návrhem, znepotřební státní zkušebna celý svazek hlavní.
(2) Neopravitelnými závadami jsou:
a) hlavně a závěry prasklé a v nebezpečných místech zavařované,
b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně zeslabené,
c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných technickými podmínkami zkoušky), 1)
d) kulové hlavně s příliš zvětšeným vývrtem,
e) nepřípustné opravy podle § 3a odstavce 2,
f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti zkušebna rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.
(3) Přihlašovatel může předem požádat státní zkušebnu o odborné zaslepení nábojových komor hlavní.
ČÁST II
Střelivo
§ 7
Základní ustanovení
(1) Střelivo a jeho samostatně dodávané hlavní části nesmějí být uváděny bez schválení do oběhu ani používány pro civilní potřebu.
(2) Za střelivo se podle této vyhlášky považují náboje a nábojky pro ruční palné zbraně a pro expansní přístroje a střelivo pro ruční plynové zbraně. Hlavními částmi střeliva jsou střely, nábojnice a zápalky.
§ 8
Schvalování střeliva
Při schvalování střeliva může státní zkušebna kromě jiné dokumentace požadovat od přihlašovatele zejména, aby jí sdělil maximální tlak prachových plynů, který toto střelivo vyvíjí. Přihlašovatel, a to i dovezeného střeliva, je povinen pečovat o to, aby mu tyto údaje byly známy.
§ 9
Kontrola schváleného střeliva
(1) Zjistí-li se při kontrole, že u některých kusů, či výrobních dávek střeliva se snížila bezpečnost jejich použití (např. skladováním), může státní zkušebna též rozhodnout, že odnímá schválení jen těm kusům nebo výrobním dávkám, které by mohly ohrozit bezpečnost uživatele nebo jeho okolí.
(2) Uživatel střeliva je povinen předložit je ke kontrole na výzvu státní zkušebny, národního výboru, orgánů veřejné bezpečnosti; dále též, je-li vyzván Svazem pro spolupráci s armádou nebo mysliveckou organizací v souvislosti s jejich činností; tuto povinnost má každý uživatel i tehdy, má-li pochybnosti o bezpečnosti nebo spolehlivosti střeliva. Toto ustanovení se netýká střeliva pro plynové zbraně.
§ 10
Zkoušky střeliva
Technické podmínky pro zkoušky střeliva stanoví příslušné československé státní normy. Střelivo, které nevyhovělo těmto podmínkám, nesmí být schváleno.
ČÁST III
Ustanovení společná a závěrečná
§ 11
Osvobození
(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují:
a) na zbraně a střelivo
- provážené československým celním územím,
- patřící cizincům, používají-li jich při přechodném pobytu v Československu ke své osobní potřebě,
- dovezené pro pokusy výzkumných a studijních nebo zkušebních institucí, slouží-li výhradně jejich účelům; za pokus se nepovažuje používání zbraně nebo střeliva na střeleckých závodech, při cvičeních ve střelbě, při lovu apod.;
b) na ruční palné zbraně vyrobené nejpozději roku 1870, s výjimkou revolverů - zadovek a pistolí - zadovek, a na ruční palné zbraně, u nichž je výstřel vyvozen jinak než úderem zápalníku na střed nebo okraj nábojnice;
c) na zbraně, které byly odborně učiněny trvale nezpůsobilými k užívání;
d) na střelivo pro ruční plynové zbraně, které bylo dovezeno z ciziny, neobsahuje-li přídavný zdroj hnací e7nergie (např. slož ve střele).
(2) Podle této vyhlášky se neověřují a neoznačují příslušnou značkou zbraně a neschvaluje střelivo:
a) které byly dovezeny z ciziny a jsou označeny cizozemskými ověřovacími, popřípadě u střeliva schvalovacími značkami podle mezinárodních úmluv o vzájemném uznávání značek uzavřených Československou socialistickou republikou; 1)
b) které byly dovezeny z ciziny a jsou označeny jinými cizozemskými ověřovacími, popřípadě schvalovacími značkami za podmínek vzájemnosti; Úřad pro normalizaci a měření po dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu stanoví, zda jsou tyto podmínky splněny;
c) které byly státní zkušebnou ověřeny, popřípadě schváleny přede dnem 1. července 1962 a jsou určeny pro potřebu v tuzemsku;
d) které byly státní zkušebnou ověřeny, popřípadě schváleny podle vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství č. 52/1962 Sb., o zkoušení a ověřování zbraní a střeliva pro civilní potřebu.
(3) Náboje do loveckých zbraní, které pro vlastní potřebu zhotovily osoby oprávněné k tomu podle zvláštních předpisů, nemusejí být schváleny ani označeny značkou, byly-li vyrobeny z nábojnic, střel a zápalek, jež byly schváleny, nebo jimž byla udělena zkušební značka podle dřívějších předpisů.
(4) Ustanoveními odstavce 2 a 3 není dotčena povinnost předložit zbraně a střelivo k ověření, schválení nebo kontrole podle § 3 odst. 4 a § 9 odst. 2.
§ 12
Označování zbraní a střeliva
(1) Značkami podle této vyhlášky mohou být označovány pouze zbraně, které byly ověřeny, nebo střelivo, které bylo schváleno.
(2) Podrobný způsob označování zbraní ověřovací značkou a střeliva schvalovací značkou je uveden v příloze.
(3) Výrobní, tovární nebo obchodní značky na zbraních a střelivu a jejich hlavních částech se nesmějí podobat značkám předepsaným v příloze této vyhlášky.
(4) Výrobce je povinen ponechat na hlavních a závěrech měkké místo pro vyražení značky a předepsaných údajů. Polohu a velikost tohoto místa stanoví státní zkušebna.
§ 13
(1) Státní zkušebna provádí v organizacích, které zbraně vyrábějí, skladují, prodávají nebo opravují, kontrolu zbraní podléhajících ověřování.
(2) Uživatelé, zejména Svaz pro spolupráci s armádou a myslivecké organizace, oznámí státní zkušebně všechny závažné závady zbraní a střeliva, které se při jejich používání vyskytují opakovaně.
§ 14
Pokud tato vyhláška neupravuje ověřování zbraní nebo schvalování a kontrolu střeliva zvláštním způsobem, platí pro ně přiměřeně ustanovení vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 32/1968 Sb., kterou se provádí zákon o státním zkušebnictví.
§ 15
(1) Úřad pro normalizaci a měření může povolit výjimky z ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1 a ze způsobu označování uvedeného v příloze této vyhlášky, nebudou-li tím dotčena ustanovení mezinárodních úmluv o vzájemném uznávání ověřovacích nebo schvalovacích značek, které uzavřela Československá socialistická republika. Jedná-li se o povolení výjimky pro výrobce, projedná ji Úřad pro normalizaci a měření předem s jeho nadřízeným orgánem.
(2) Uplynutím čtyř měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky pozbývají platnosti výjimky povolené z ustanovení vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství č. 52/1962 Sb., o zkoušení a ověřování zbraní a střeliva pro civilní potřebu, pokud nebudou nahrazeny výjimkami povolenými podle předchozího odstavce.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1968.
Předseda:
v z. Ing. Vyskoč v. r.
Příl.1
Způsob označování zbraní a střeliva
Jednotlivé druhy zbraní a střeliva se označují těmito značkami:
č. 1 ověřovací značka pro expansní přístroje a samostatně dodávané hlavně a závěry k těmto zbraním,
č. 2 ověřovací značka pro ruční plynové zbraně a schvalovací značka pro střelivo pro tyto zbraně,
č. 3 ověřovací značka pro polotovary hlavní brokovnic,
č. 4 ověřovací značka pro brokovnice, flobertky a ostatní zbraně na flobertkové náboje, pušky pro pokojovou střelbu, pistole na brokové náboje nebo pro pokojovou střelbu a samostatně dodávané hlavně a závěry k těmto zbraním,
č. 5 ověřovací značka pro kulovnice, malorážky, pistole a revolvery a samostatně dodávané hlavně a závěry k těmto zbraním (s výjimkou druhů ověřovaných značkou č. 4),
č. 6 schvalovací značka pro náboje, nábojky, samostatně dodávané střely, nábojnice a zápalky;
pušky kulobrokové a samostatně dodávané hlavně a závěry k těmto zbraním se označují značkou 4 i 5.
Balistické zbraně a jejich samostatně dodávané hlavně a závěry se označují značkami č. 1, 2, 4 nebo 5, popřípadě značkami č. 4 i 5, podle toho, kterému druhu takto označovaných zbraní, hlavní, nebo závěrů odpovídá příslušná balistická zbraň, její hlaveň nebo závěr.
U zbraní se značka vyrazí na hlaveň a závěr; rovněž se vyrazí na samostatně dodávané hlavně nebo závěry. U střeliva a samostatně dodávaných střel, nábojnic a zápalek se značka vytiskne na nejmenším spotřebitelském obalu. Ověřovací značky pro zbraně jsou vysoké 3 mm nebo 5 mm.
Příl.2
Technické podmínky zkoušky zbraní při jejich ověřování
ODDÍL A
Ověřování nových zbraní a tuzemské výroby
I.
Prohlídka zbraně před zkušební střelbou
Každá zbraň je při prohlídce před zkušební střelbou podrobena
a) celkové prohlídce, při které jsou odmítnuty zbraně rezivé nebo nedostatečně vyleštěné na vnějším povrchu a zbraně s poškozenou pažbou. Rovněž jsou odmítnuty zbraně, které mají:
- výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře,
- nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně včetně nábojové komory, který nedovoluje účelnou kontrolu,
- praskliny či porézní nebo necelá a zavařovaná místa na hlavni a na závěru,
- nedostatečně dimenzovaný závěr,
- ohnutou hlaveň,
- vadnou funkci zabraňující bezpečnému provedení zkušební střelby;
b) kontrole rozměrů vývrtu a nábojové komory mezními kalibry, při které jsou odmítnuty hlavně, jejichž rozměry vývrtu a nábojové komory neodpovídají mezinárodním či tuzemským předpisům nebo továrním údajům vyrytím na zbrani;
c) kontrole tloušťky stěny hlavně, při které jsou odmítnuty hlavně s místně nebo celkově zeslabenými stěnami (které nemají státní zkušebnou předepsanou minimální tloušťku stěny hlavně), jakož i nedostatečně spojené hlavňové svazky. Excentrický vývrt se posuzuje jako zeslabení stěny hlavně. Brokové hlavně se kontrolují poklepem měděného kladívka o hmotě 50 g a tloušťkoměrem v přechodovém kuželu a před zahrdlením. Považuje-li to státní zkušebna za nutné, kontrolují se přiměřeným způsobem i tloušťky stěn hlavní ostatních zbraní;
d) kontrole závěrové vůle lístkovými měrkami u zbraní se sklopnými hlavněmi a uzamykacími kalibry u ostatních zbraní. Jsou odmítnuty zbraně, jejichž spára mezi čelem hlavně a závěru je 0,1 mm a větší u zbraní se sklopnými hlavněmi nebo jejichž závěrová vůle je větší než 0,15 mm u ostatních zbraní. Jsou odmítnuty též zbraně, jejichž hlavně se viklají;
e) kontrole bicího a spouštěcího ústrojí, při které jsou odmítnuty zbraně, jejichž zápalník příliš přečnívá, je příliš krátký, má velkou vůli nebo je příliš ostrý. Rovněž jsou odmítnuty zbraně, jejichž odpor spouště je příliš nízký nebo neodpovídá předepsaným hodnotám, zbraně, které jsou náchylné k samospuštění, jejichž kohouty dostatečně nedrží v záchytech nebo jejichž pojistka (popřípadě výstražníky) nemá správnou funkci.
II.
Zkušební střelba
(1) Po prohlídce před zkušební střelbou se zbraně podrobí zkušební střelbě, která se provádí na zbraních ve vnějších a vnitřních rozměrech úplně dohotovených, a to buď ve stavu ještě bílém nebo již černém; v každém případě před první střeleckou zkouškou. Státní zkušebna stanoví, zda bude ověřovat zbraň ve stavu bílém nebo černém.
(2) Zkušební náboje musí odpovídat svým provedením technickým podmínkám a smějí být použity při teplotě prachové náplně + 15 řC až + 25 řC, jestliže střední hodnota jejich tlaků ze série měření splňuje předepsané hodnoty.
(3) Tlaky zkušebních nábojů se měří měděnými tlakoměrnými válečky o průměru 3 mm a výšce 4,9 mm v tlakoměrných hlavních při teplotě prachové náplně + 20 řC s tolerancí + - 2 řC a odečítají se ze staticky získané tarážní tabulky. Tlaky zkušebních nábojů pro expanzní přístroje mohou být v případě potřeby měřeny takovým způsobem, který je pro daný přístroj nejschůdnější nebo nejvěrohodnější.
(4) Tlakoměrné hlavně musí odpovídat mezinárodním předpisům a doporučením.
(5) Jednotlivé druhy zbraní a jejich samostatné části se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:
a) Zbraně s hladkým vývrtem určené na brokové náboje a polotovary hlavní brokovnic (jimiž se rozumí hlaveň v bílém stavu s definitivními vnitřními a vnějšími rozměry s výjimkou háků a hákových plošin) se zkoušejí dvěma výstřely zkušebních nábojů na hlaveň, které dávají předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech a poté nejméně jedním výstřelem spotřebního náboje pro ověření funkce opakovací nebo samočinné zbraně.
     Předepsané tlaky v kp/cm2 (v barech) a předepsaná místa jsou:

Ráže                   Délka nábojové komory
------------------------------------------------------------------
                         menší než 76 mm
------------------------------------------------------------------
                             1. tlakoměr       2. tlakoměr
------------------------------------------------------------------
16 a větší                   920   (900)       510 (500)
20 a menší                 1 020 (1 000)       510 (500)
------------------------------------------------------------------
Ráže                   Délka nábojové komory
------------------------------------------------------------------
                         76 mm a delší
------------------------------------------------------------------
                             1. tlakoměr       2. tlakoměr
------------------------------------------------------------------
16 a větší                 1 020 (1 000)       510 (500)
20 a menší                 1 120 (1 110)       510 (500)
Poznámka:
1. tlakoměrem se rozumí měřící místo vzdálené 17 mm od dna lůžka závěru,
2. tlakoměrem místo vzdálené 162 mm od tohoto dna.
b) Zbraně s drážkovaným vývrtem určené na kulové náboje se zkoušejí dvěma výstřely zkušebních nábojů na nábojovou komoru a poté nejméně jedním výstřelem náboje spotřebního na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samočinné zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší než je střední hodnota tlaku zjištěného vypálením dostatečné skupiny nejsilnějších spotřebních nábojů.
c) Zbraně určené na náboje Flobert se zkoušejí dvěma výstřely zkušebního náboje na nábojovou komoru. Zkušební náboje s kulí jsou plněny prachem v celém objemu nábojnice a mají nejtěžší spotřební střelu; zkušební náboje s broky mají zvýšenou náplň broků.
d) Expanzní přístroje se zkoušejí stejným způsobem jako zbraně ad b) s tím rozdílem, že se ověřuje funkce každého přístroje nejméně jedním výstřelem spotřebního náboje.
e) Balistické zbraně se zkoušejí jako jim odpovídající druh zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování zbraní mohou být v balistických zbraních používány jako náboje spotřební.
f) Výměnné hlavně se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu zbraně.
g) Samostatně dodávané hlavně a závěry se zkoušejí jako jim odpovídající druh zbraně. Závěry použitelné k hlavním různých ráží se zkoušejí jako brokovnice, přísluší-li k nim nejméně jedna hlaveň broková, i jako kulovnice, přísluší-li k nim nejméně jedna hlaveň kulová. Je-li závěr určen pro více různých brokových nebo kulových ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je síla působící na závěr.
h) Plynové zbraně, které se ve své koncepci blíží nebezpečnosti palných zbraní, se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším než je největší tlak provozní.
(6) Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. Zkušební střelba se koná u vícehlavňových zbraní postupně, tj. hlaveň po hlavni.
(7) Dojde-li při zkušební střelbě ke snížení tlaku zkušebního náboje únikem plynů, náboj se nahrazuje. Dojde-li k poruše i u náhradního náboje, může jej zkušebna nahradit znovu podle potřeby i vícekrát.
III.
Prohlídka po zkušební střelbě
Při prohlídce po zkušební střelbě jsou odmítnuty zbraně:
a) které nebylo možno nabít a odpálit,
b) u kterých nelze odstranit vystřelenou nábojnici vytahovacím ústrojím,
c) jejichž hlavně mají kdekoliv v jejich délce deformace nebo trhliny,
d) u nichž došlo k poruše se spojení hlavní, plošin a háků,
e) u kterých se zvětšila závěrová vůle nad dovolenou mez,
f) u nichž došlo k porušení závěru nebo jiného ústrojí zbraně,
g) u kterých nábojnice svědčí o závadě v opracování nábojové komory nebo v úderu zápalníku (proražení zápalky, slabý úder zápalníku nebo nesprávná poloha zápalníkového důlku).
ODDÍL B
Ověřování zbraní z dovozu
Zbraně dovezené z ciziny, jejichž ověřovací značky nejsou v Československé socialistické republice uznávány, se ověřují podle oddílu A této přílohy s tím rozdílem, že se u zbraní se sklopnými hlavněmi:
a) měří délka hlavní s přesností na 1 mm,
b) měří průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0,1 mm,
c) váží hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g,
d) zjišťuje Brinellovou zkouškou pevnost materiálu hlavně a z této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka stěny hlavně vyhovující.
ODDÍL C
Nové ověřování zbraní
Nové ověřování zbraní (§ 3 odst. 4 vyhlášky) se provádí stejně jako ověřování zbraní z dovozu (oddílu B této přílohy).
Státní zkušebna může však tolerovat:
a) menší poškození pažby,
b) slabou korozi vně i uvnitř zbraně,
c) malé přestoupení rozměrů vývrtů a nábojové komory,
d) spáru mezi čelem hlavní a čelem závěru u zbraní se sklopnými hlavněmi 0,1 mm a větší (nesmí však být 0,2 mm a větší),
e) nepatrné deformace v horní třetině brokové hlavně (při ústí),
f) menší prohnutí hlavní.
ODDÍL D
Ověřování plynových zbraní z tuzemské výroby
Plynové zbraně z tuzemské výroby, na které se vztahuje povinnost ověření (§ 3 odst. 2 vyhlášky) se ověřují tak, že se zkušebna přesvědčí:
a) u každého kusu plynové zbraně i o správnosti její základní funkce,
b) u 3 % kusů z předložené dávky plynových zbraní o tom, že parametry těchto namátkou vybraných kusů a schváleného vzorku jsou shodné.
1) Součástí Strojírenského zkušebního ústavu je Československá státní zkušebna zbraní a střeliva pro civilní potřebu v Praze, u níž se zbraně a střelivo přihlašují a předkládají.
1) oddíl C přílohy II této vyhlášky.
1) Seznam cizozemských ověřovacích značek zbraní a schvalovacích značek střeliva, na které se tyto úmluvy vztahují, vede státní zkušebna.

Novinky v eshopu

Online konference

  • 11.03.2021Rodina v právu a bezpráví - III. ročník (online - živé vysílání) - 11.3.2021
  • 12.03.2021Evidence skutečných majitelů – změny, které se dotknou (téměř) každé právnické osoby (online - živé vysílání) - 12.3.2021
  • 23.03.2021Jak na e-shopy a weby právně správně (a prakticky) - (online - živé vysílání) - 23.3.2021
  • 14.05.2021Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 14.5.2021
  • 18.06.2021Veřejné zakázky aktuálně (online - živé vysílání) - 18.6.2021

Online kurzy

  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 2. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 1. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2021)
  • Dohoda o vině a trestu
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Veřejné zakázky 2021
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Aktuální praxe předsedy ÚOHS v případech týkajících se § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Náhrada za újmu na zdraví po pádu na neudržovaném chodníku
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • MZ se brání výtkám ombudsmana, citlivé údaje zveřejňovat nesmí
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • MZ se brání výtkám ombudsmana, citlivé údaje zveřejňovat nesmí
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Kvůli Kottově aféře ožily úvahy o odvolatelnosti zákonodárců
  • Návrh zákona na ochranu oznamovatelů – nové povinnosti pro zaměstnavatele
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Náklady řízení
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Společnost s ručením omezeným ve světle novely zákona o obchodních korporacích

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zastavení exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

Vyjádření (stanovisko) správního orgánu (silničního správního úřadu), který vydal exekuční titul, že povinnost uložená exekučním titulem byla splněna, není pro exekuční soud...

Místní příslušnost soudu

Ve sporu o zadostiučinění za zásah do cti, vážnosti a důstojnosti zasláním nepravdivých informací elektronickou poštou je podle § 87 písm. b) o. s. ř. místně příslušným i soud, v...

Odpovědnost státu za škodu (exkluzivně pro předplatitele)

I pro rozhodování soudu o nároku na náhradu škody platí ustanovení § 154 o. s. ř., které stanoví, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. To znamená, že...

Spolek (exkluzivně pro předplatitele)

Za zájem hodný právní ochrany ve smyslu § 258 o. z. naopak nelze bez dalšího považovat např. pouze obecně vymezený společenský (veřejný) zájem na tom, aby rozhodnutí orgánu spolku...

Vodní zákon (exkluzivně pro předplatitele)

Ustanovení § 50 písm. c) vodního zákona je ve vztahu k § 59a vodního zákona normou speciální.

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů